Princezna klenotů přehled

26.12.2023

(SPOILER) Asi to bude delší komentář, tak možná rovnou napíšu "spoiler", abych někoho nepřipravila o překvapení.

Předně začnu tím, kde se žádné překvapení nekonalo, a to je Marina. Za celých 8 dílů u chronické fňukny, které všichni tancují za zadkem, nedošlo k žádnému osobnostnímu posunu.
Bohužel.
Sice mám před sebou ještě jeden díl, ale už si velké naděje nedělám.
Jestli tohle má být ta vymodlená, dokonalá, reinkarnovaná mediátorka Atlantidy, tak všem lidem a elementálům pomáhej... Vesmír.

Hrdinsky se sice vzepne a zachrání svoji životní lásku i svět (který ovšem v podstatě sama ničila) obtížnou poutí (ale opět s hromadou lidí za zadkem), a vzápětí hysterčí u hrstky kamenů, ač v podstatě o nic nejde. A navíc do kterých ani nevlezla sama.

Ale abych nebyla úplně nefér, v této knize má (krom prvního dílu), konečně aspoň jeden legitimní důvod fňukat.
Mně osobně by se asi taky nelíbilo, kdyby mě celý svět z ničeho nic začal považovat za chodící reinkarnaci jakéhosi Atlantského idolu, a tím úplně vymazali můj nynější život, identitu i jméno.
Tím spíš, kdybych já si vůbec na nic nevzpomínala.

Další, kdo je k uzoufání, je Aine. Královna víl, několikanásobná matka, která se chová spíš jako starší ségra se zastydlou pubertou. Sympatické to není ani trochu.

No a do třetice tu máme věčně nedokrmeného erotomana Rowana. Sotva vstal z mrtvých, jeho jedinou mrzutostí bylo, že je dočasně dysfunkční. Nakonec mu autorka popřála, ale celý "plodivý rituál", který s Marinou provedli na zahradě domku v její vísce, jsem se regulérně prochechtala. A bylo mi trapně i za ně.

Na nervy mi lezl i jasný odkaz na dobu c*vidovou, kdy mi místy přišlo, že autorka s jistými opatřeními sympatizuje, což bych do někoho, kdo tlačí ezo horem spodem nikdy neřekla.

A teď k těm světlejším bodům:

1) Ishan. Troufám si říct, že je to jediná světlá hvězda celé série. Tou byl i Arthos, než se autorka rozhodla nám ho znechutit. Snad totéž neudělá i s Ishanem, protože by to byla fakt škoda. Ishan je skvělá postava, s mozkem v hlavě (ne v kalhotách) a srdcem na správném místě. Sympaťák každým coulem, který se neutápí ve zbytečném patosu, a radši jedná. Nejspíš taky jediný dospělák v celé knize.

2) Narážky na ezo a jiné zajímavosti. Několikrát jsem odešla googlit, protože mě to opravdu zaujalo, a to už se mi hodně dlouho u jiného dílu Rafaelky nestalo.

3) Překvapivá odhalení. I když vám teda ledacos postupně dojde (třeba kdo je Petr), tak mi to přišlo jako zajímavé zpestření děje. Ale možná byl autorčin záměr strčit do knih i témata reinkarnace.

Zbytek byl v podstatě zmatený guláš scének (proč nás má zajímat, kdo schovává lidem knížky ze skříněk?), pobíhání z místa na místo, Marinina trapného dohazování borců svým spolužačkám podle jejího výběru, a trocha té školní docházky.
K tomu nějaké ty logické nesmysly a sáhodlouhé, podrobné popisy míst, které silně převažovaly nad samotnou akcí.

Konec trochu navnadil na poslední díl, i když marně přemýšlím, co se tam bude ještě řešit, protože se zdá, že plodivý rituál Ro a Mňauríny už odboural i tu nejposlednější kletbu.

Snad to celé autorka ukončí nějak důstojně.
Ale to uvidíme...

09.01.2023

Musím dát dvě hvězdičky vzhledem k hodnocení předešlých dílů - toto byl prostě pro mne nejslabší díl. Charakterizuje ho naprostý chaos, připadalo mi, že autorka posbírala všechny své poznámky a tady je nějak naházela (ne zcela dokončené kapitoly, střídání scén, hluchá a zbytečná místa ap.). Prostě směřování celé série jde dolů z kopce. Poslední díl přečtu, ale domnívám se, že kdyby autorka celou sérii věnovala pouze elementálům, udělala by lépe, tady se snaží nahustit všechna možná témata z esoteriky, mystiky, bájí a ekologie. Prostě méně je někdy více a tady to platí dvojnásob.