Písně sirén přehled

Skoro se mi tomu nechce věřit, ale konečně jsem dočetla tuhle knihu. A zabralo mi to "jen" necelé dva roky. :-D Tady je aspoň vidět, jak moc velké trable jsem při čtení Písně sirén měla.
Musím na rovinu přiznat, že ač se mi předchozích pět dílů série moc líbilo, tady jsem se jednoduše trápila. Hlavním kamenem úrazu bylo pro mne to, že je tahle kniha na můj vkus až moc ukecaná. Nevím, jak to vnímají jiní čtenáři, ale pro mne tu byla spousta hluchých míst, bez kterých bych se osobně obešla. Nečetlo se mi to dobře, občas jsem cítila potřebu přeskakovat, hlavně v druhé polovině knihy, kdy už jsem se nemohla dočkat, až budu na konci.
Taky musím říct, že to stále se zvětšující množství postav je pro mne dost matoucí. Snažila jsem se dělat průběžně v rámci série poznámky o tom, kdo je kdo, a sama zkoušet odhalit, kdo je teda ten protivník, kterého tu celou dobu hledáme. A taky abych se prostě zorientovala, co je kdo za postavu a jaký vztah má k naší hlavní hrdince Marině. Ale teda musím říct, že ten přehled se dělá dost těžko.
Zápletka sama o sobě dobrá, bavila mne, ale kniha byla zbytečně natahovaná. Mít to tak o 100-150 stránek míň, asi bych si to užila o něco víc. Takhle mi to kazilo poněkud ten požitek ze série jako celku. Ale říkám si, že u delších sérií se to asi prostě stát může, že některý díl člověku nemusí až tak moc sednout. A pro mne to byla právě Písně sirén.
Důvod, proč jsem tuhle knihu nevzdala už dávno, je ten, že jsem prostě chtěla vědět, kdo teda stojí za všemi těmi pletichami proti Marině. A zda se k jeho totožnosti přiblížíme už v této knize, nebo ještě pořád ne. Navíc když už jsem se v té sérii dostala tak daleko, tak ji prostě chci dočíst až do konce.
Tahle dávám 2 hvězdy a je mi to moc líto, protože Rafaelovu školu jako celek jsem si oblíbila. Moc doufám, že další díly mne chytnou opět o něco více.