Třikrát život a skutky soudce Ti přehled

*Záhada čínského zlata*: Vynikající, ale hned na několika úrovních nehraje autor se čtenářem fér hru. Nedává mu veškeré indicie k rozlousknutí a navíc se dopouští hned několika prohrešků proti "desateru"; o laciném použití deus ex machiny v podobě divadelní hry raději ani nemluvě. A přesto všechno je to výtečné a je z toho znát, co tuto sérii bude zdobit. I navzdory těm podrazům oddechovka na úrovní, co nedá oddechnout.

*Záhada čínského bludiště*: První kniha o soudci Ti, kterou Gulik napsal je až překvapivě spisovatelsky vyspělá. Zároveň je i jedním (naštěstí ani zdaleka jediným) z vrcholů celé série o soudci Ti. Události jednoho týdne po příjezdu soudce do nového působiště v odlehlém pohraničním okresku, kde namísto státu vládne samozvaný arcilotr, schyluje se tu ke vzpouře barbarských kmenů a ještě se do toho řeší trio zapeklitě zamotaných případů. Prostě materiálu a zápletek, že by to lecjakému autorovi vystačilo na půl tucet knih či aspoň několikaset stránkovou bichli. Ne však Gulikovi, který tuto zdánlivou kakafonii dějů i postav drží pevně v rukou na překvapivě rozsahem umírněném prostoru. A byť pomalu každá druhá věta se vztahuje k jinému případu, je vše jasné i přehledné. Zbývá i prostor na zajímavé historické pasáže "jak to tenkrát fungovalo". Když k tomu přičteme, že tentokrát Gulik se čtenářem již hraje férovou hru a dává mu vše potřebné k rozlousknutí, tak mě nenapadá byť jen jediná výtka.

*Záhada čínského hřebíku*: Vynikající a díky ústřižkovému hlavolamu i čtenáře více než kdy jindy poňoukající k aktivnímu řešení případu. Kámen úrazu je poslední čtvrtina knihy, která odstartuje smrtí jedné z hlavních postav série. A je to tak odbité a chladné jakoby se to vůbec nestalo. Následuje vyřešení spletitého případu dívky bez hlavy. Pravděpodobně si všechny linky "kdo a jak" spojíte správně a bude vám pouze vrtat hlavou "sakra proč?". A právě to "proč" je tak debilní i laciné, že to v sérii nemá obdoby; působí to spíše jako parodie sebe sama. Navíc v této závěrečné pasáži hraje prim variace na případ z původní knihy z 18. století, která stála u zrodu Gulikovy série. A je to variace sice solidní, ale v jádru zbytečná. Postrádá totiž působivost i syrovost originálu. Prostě vynikající kniha pokažená závěrem.