Povstalci I. - Stopami ke Zborovu přehled
Karel Fibich
Podle vlastních zápisů a deníku 2. čety z května 1915 až z června 1917.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Povstalci I. - Stopami ke Zborovu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Autor jako brněnský Čech vyrůstal v silně německém prostředí a do války se přihlásil dobrovolně:
"Chlapče, jen nezapomeň, že jsi z českých rodičů, já pořád se jen bojím, aby z tebe nebyl Němčór!
Po nástupu na frontu následuje zajetí, pobyt v ruských zajateckých táborech a boje 1.roty České družiny. Češi sloužili jako rozvědčíci a zakreslovali postavení nepřítele, vlastních bojů se neúčastnili. Autorův deník se věnuje převážně bydlení, jídlu a zábavě.
Velice poutavě sepsané vyprávění o osudech československých vojáků v Rusku. Krásně ukazuje přerod z chlapce, který se žene do války za Rakousko-Uhersko v muže, který v zajetí přijme za svou myšlenku svobodného Československa a rozhodne se za ní bojovat po boku Rusů proti vojskům monarchie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Povstalci I. - Stopami ke Zborovu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Rusko vojenství carské Rusko Československé legie legionáři válečné romány
Autorovy další knížky
1938 | Povstalci I. - Stopami ke Zborovu |
1932 | Povstalci III. - Povolžská fronta |
1938 | Povstalci II. - Mogila |
1938 | Povstalci V. - Vladivostok–ČSR |
1938 | Povstalci IV. - Bajkal–Vladivostok |
Už dlouho se chystám na Medkovu legionářskou pentalogii, abych si doplnil informace o tom, co se za mého mládí neučilo. Bohužel mám zatím jen 3 díly a ještě na přeskáčku. S radostí jsem proto sáhl po této Fibichově, o jejíž existenci jsem donedávna vůbec nevěděl. A jsem nadšen. Vše je reálné, přímo prožité, žádný literární balast nebo jen zprostředkované informace. Člověk musí s obdivem smeknout před tím, co dokázali tito skuteční zakladatelé našeho novodobého státu. Samozřejmě literární stránka pokulhává, jedná se vlastně jen o zpracované deníky. Ale to vůbec nevadí, literatura není ten důvod, proč je nutné tyto knihy i po 100 letech číst.