Pod čarou umění přehled
Soubor esejů o současné kultuře, výtvarném umění a literatuře - svazek shromažďuje texty publikované původně v Salonu, literární a kulturní příloze Práva. Autor ve svých statích klade otázky po podstatě a smyslu současného umění a umělecké tvorby, zkoumá jejich vztah k masové kultuře; mezi další témata jeho úvah patří kýč, tabu či srůstání populární kultury a politiky. Hledá hranice toho, co lze uměním v postmoderní digitální době nazývat, zajímá se rovněž o postavení umělce, pátrá po tom, co společnost od současného umění očekává. Knížka obsahuje vedle obecněji zaměřených textů i zamyšlení nad konkrétními výtvarnými a literárními díly. V závěru je připojen rozhovor autora s Jiřím Davidem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pod čarou umění. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
Související novinky - Pod čarou umění (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pod čarou umění v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 4x |
| v Mé knihovně | 3x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v dalších seznamech | 1x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
75 %
100 %
Jiří Přibáň také napsal(a)
| 2018 |  Proč?: Proč je Zeman prezidentem: Proč jsme tam, kde jsme |
| 2021 |  Babišistán |
| 1999 | Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti |
| 2018 |  Hledání dějin |
| 2023 | Český restart: Nový prezident, nová éra? |
Na knihu jsem kdysi narazil v knihkupectví a protože Jiřího Přibáně obdivuji, koupil jsem si jí.
Rozečetl jsem první esej a... vůbec jsem nechápal, o čem je řeč. Tak jsem to po několika letech zkusil znovu. Bylo to o poznání lepší, ale přesto přiznávám, že jsem u některých esejů tápal a kdybych tvrdil, že jsem je pochopil, nebyla by to tak úplně pravda. Netroufám si proto hodnotit knihu hvězdičkami.
Nejvíc se mi každopádně líbily eseje To se nesmí. Proč? Proto! a Vyšetřování nekončí. Zapomeneme?
"Paměť se (...) redukuje na památníky, což je politicky mnohem výhodnější, protože v nich se národ symbolicky sjednocuje, zatímco jakákoli forma vyrovnávání se s minulostí předpokládá buď rozdělení obyvatelstva na viníky a jejich oběti, anebo přímo pracuje s politicky nepopulárním přiznáním si kolektivního selhání národa jako celku."