Oživené hroby přehled
Karel Sabina
Nejznámější román Karla Sabiny vycházející z vlastních zkušeností z olomoucké věznice. Tento román Karla Sabiny je vrcholným prozaickým dílem jedné z nejvýraznějších, ale zároveň nejkontroverznějších osobností naší literatury. Kniha z roku 1870 je jakousi románovou kronikou z vězeňského prostředí se silnými autobiografickými rysy. Kdybychom však v ní hledali postavy zlomené, mýlili bychom se. I v tak hrůzných podmínkách, jaké skýtala věznice v olomoucké pevnosti, najdeme lidi plné optimismu, hrdosti, statečnosti. Pobyt ve vězení si odsouzenci zpestřují čtením a povídáním o svých životních příbězích a snech.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Oživené hroby. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Nuda, nuda a zase nuda... tento počin jsem dočetla opravdu pouze silou vůle, bylo to neuvěřitelně nezáživné čtení. I když se pokusím dílo vnímat zřetelem doby, kdy bylo napsáno, nedává mi to nic víc k zamyšlení. Určitě to ve své době mohlo vyvolávat menší či větší poprask kvůli líčení vězeňského života za doby cenzuy politických názorů a svobody slova obecně, ale to je tak vše.
Oživené hroby byly stěžejní částí této sbírky a určitě nejlepší. Šlo o líčení života vězení s lehce komicky-ironickým nadhledem. Nic moc se nedělo, jak už to tak ve vězení bývá. Důležité byly postavy a jejich různé pohledy na systém a život obecně, což ale pro mě nebylo moc záživné, bohužel. Díky složení postav a jejich interakcí to na mě dost působilo jako óda na italský nacionalismus, ale zároveň to také mohlo být naschvál ironické... nevím. Zároveň to bylo stavěno do kontrastu s Schauberkovým osvěžujícím realismem a Slávovou neutralitou, takže to ve výsledku bylo docela vyvážené.
Jinak byla tato kniha pochopitelně svým způsobem Sabinův vent, protože sám strávil ve vězení dost let. Ale překvapivě se to neslo v docela pozitivním duchu, což není tradiční přístup.
Zbytek sbírky byl jedním slovem děsný a nevím, proč to bylo do knihy zahrnuto. Byly to Sabinovy pokusy o jakési romanticky rozervané povídky, kterými se dosti neúspěšně snažil zkopírovat Máchu. Naštěstí byly velice krátké a spíš působily jako bezduché načrtnutí hlavních témat romantismu jako neopětovaná láska, letní bouřkou potemnělá krajina, zrada a sebevražda. Žádné emoce to ve mně nevyvolalo krom rozhořčení nad tím, kolik času jsem čtením této knihy ztratila.
Několik charakterů a osudů z vězeňské cely. Vlastně ani ne ucelený příběh a překvapivě ani ne tak smutný, jak by se dalo očekávat. Asi „nejpozitivnější“ literární věznice, co jsem zatím četl. 2,5*
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Oživené hroby v seznamech
v Přečtených | 151x |
ve Čtenářské výzvě | 20x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 89x |
v Chystám se číst | 37x |
v Chci si koupit | 5x |
Část díla
Autorovy další knížky
1977 | Hrobník |
1977 | Oživené hroby |
1975 | Tři smetanovská libreta |
2007 | Prodaná nevěsta |
1953 | Synové světla |
Zrádce národa a jeho nejproslulejší titul s cynicky vtipným koncem (já vím, nemá to být směšný, ale mně to tak přijde) a nejlepší postavou 19. st., doktorem Schauberkem. Schauberkova definice románu: "Co je román? Historie nějaké lásky s překážkami, látka je lež a provedení také. Ve mně to všecko budí jen smích. Jenom as pět listů čtu, abych věděl, kdo se tu chce ženiti, ostatní stačí okem přelétnout." BLBSTVÍ ftw.