Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Aristoteles se snaží v této rozpravě o duši obsáhnout pojem duše jako celku, jejího rozdělení a pojetí. V první knize hodnotí a vyvrací názory starších badatelů a v dalších dvou knihách se zaměřuje na vymezení duše, její rozdělení a podrobné vysvětlení smyslového vnímání. Přeložil, poznámkami a vysvětlivkami opatřil Antonín Kříž. 2. nezměněné vydání.... celý text

Literatura naučná Filozofie

Vydáno: 1995 , Petr Rezek
více info...

29.11.2020

Knišíl

Filosof byl všestranným badatelem, jež dnes již je možná jen představitelné, aby se někdo věnoval tolika oborům. Mistr Filosof se zaobíral jak přírodovědou, etikou, politikou, filosofií, básnictvím, metafyzikou, logikou, tak právě i psychologií.
Jeho vhled do duše jako principu života je myslím i dnes aktuální, a přece jenom jsme více než jen hmota, a proto ty pokusy vytvořit umělého člověka pořád selhávají.
Filosof rozlišuje tři duše a to vegetativní, smyslovou a rozumovou. Nižší je vždy nutno zahrnout do vyšší. Rozdíl mezi smyslovým vnímáním a rozumovým poznáním budiž v těchto řádcích vyjádřena:
"Důvedem jest, že činnost vnímání vztahuje se na jednotliviny, vědomost na povšechniny; tyto pak jsou jaksi v duši samé." (s. 35)
Za zajímavé též považuji pasáž, kdy Filosof uvažuje nad rozdílností obrazivosti (imaginace) od prostého smyslového vnímání a naopak rozdílnosti též od rozumového chápání.
Rozhodně se jedná o vcelku čtivý spisek, který sic krátký plný vznětných podnětů k přemýšlení.