Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Tínedžeri Viola a Frederik by nemohli byť viac rozdielni. Ona je krásna a populárna. Na školu kašle, obletujú ju niekoľkí chalani naraz a ťažkú hlavu si robí len z prehnane starostlivej matky. Fredy je boxovací mech pre spolužiakov, tučko s mastnými vlasmi a na posmech celej škole. Lenže Viola zúfalo bojuje o lásku — nevie, či si má vybrať chalana s dobrým srdcom, alebo bad boya, s ktorým je život jedna bombastická jazda. Nadovšetko miluje svojho otca, ktorý si však našiel novú ženu a dcéra mu je na príťaž. Fredy by o „lásku“ svojho otca najradšej prišiel. No ako povedať mame o veciach, na ktoré si zakázal čo i len pomyslieť, nie to ich ešte vysloviť nahlas? Violu a Fredyho spája puto silnejšie než láska, a hoci sa ich osudy odohrávajú sedemnásť rokov po sebe, nakoniec nájdu odvahu na to jediné správne rozhodnutie.... celý text

Romány Literatura slovenská Pro děti a mládež

Vydáno: 2018 , CooBoo
více info...

23.06.2025

@terr_books

Dvě zcela odlišné postavy, přesto mají cosi společného. Fredy, který je pro okolí jen tučný podivín s mastnými vlasy, dobrý tak leda k šikaně. Krásná Viola, které ke štěstí chybí jen láska otce, který na ni nemá čas. Oba budou postaveni před nutnost najít odvahu učinit to jediné správné rozhodnutí.

„Půjdeš si jen lehnout, nemusíš spát. Ukážu ti takovou hru. Takovou, kterou hrajou jen chlapi. Ženský tomu nerozumí, proto to bude naše tajemství.“

Bože, po celou dobu čtení jsem měla chuť Fredyho obejmout! Žádné dítě by nemělo chodit spát se strachem, že se uslyší zvuk otvírané kliky. Domov je pro mě posvátné místo. Bezpečí a pocit sounáležitosti. To vše bylo Fredymu ukradeno, stejně jako bezstarostné dětství a nevinnost. Kristýna mistrně vystihla odpornou manipulaci s dětskou myslí, polykala jsem slzy vzteku, když se Fredy obviňoval, nenáviděl a ubližoval si.

Viola mi více než cokoliv jiného připomínala Chris z knihy My, děti ze stanice ZOO. Zdánlivě lehkovážná, neschopná vyjít s matkou a potřebou dělat špatná rozhodnutí. I když působila jako spratek, měla jsem pro ni pochopení. I přesto, že je od začátku knihy jasné, kam příběh směřuje, nevadilo mi to. Naopak to byla jistá útěcha, že alespoň něco vím. Bezmoc, kterou jsem prožívala při čtení, byla zdrcující. Děti a zvířata se nemají jak bránit a jejich utrpení se mi čte těžko.

Jenže my potřebujeme knihy jako tato. Proč? Aby děti věděly, že se nemusí bát říct nahlas špatnosti, které se jim dějí. Aby se rodiče naučili vnímat i ty nejmenší náznaky volání o pomoc svých dětí. Tuhle kniha nelze hodnotit jinak než 5/5, protože je zkrátka multigenerační – napsána lehkým jazykem, bez přehnaných expresivních scén a tak, že je vhodná pro mladé a přitom dostatečně hluboká i pro dospělé. A tomu říkám dar psaní, zaujmout širokou škálu čtenářů. Určitě doporučuji k přečtení, minimálně jako zamyšlení nad tím, jak soudíme druhé např. podle vzhledu. Jenže nikdy nevíte, co pod ním skrývají…

„Proč všichni říkají, že čas léčí? Proč u mě ještě víc rozřezává rány? Drápe mě zevnitř a vysává mě. Jsem vyhublý na kost. Tlustý kluk, kterého ukazuji světu, spolknul malého hubeného Fredyho, jen aby ho ukryl a ochránil…“