Návrat přehled
Dulce Maria Cardoso, jedna z najvýznamnejších súčasných portugalských autoriek, majstrovsky sprostredkúva dôležitý historický moment, ktorý zažila na vlastnej koži. Luanda 1975. Rui podobne ako státisíce ďalších Portugalcov musí opustiť svoj domov v Angole – bývalej portugalskej kolónii, ktorá získala nezávislosť. S mamou, sestrou a jedným kufrom sa ocitá v nehostinnom Lisabone, kde sa im dočasným domovom stáva malá hotelová izba. Prežíva milostné dobrodružstvo, hľadá si priateľov v cudzom meste, smúti za domovom a napriek vážnosti situácie vtipne a sarkasticky komentuje neradostnú realitu.... celý text
Originální název: O Retorno, 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Návrat. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 3 komentářůSouvisející novinky - Návrat (1)
Čtenářka duší, Až budeš moje a další knižní novinky (47. týden)
16.11.2025
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Návrat v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 12x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 7x |
| v Chystám se číst | 33x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 2x |

80 %
77 %
59 %

Návrat
Z evropských mocností Portugalsko nejdéle lpělo na svých koloniích a 13 let válčilo s hnutími za nezávislost. Teprve v roce 1975, kdy byl v Portugalsku svržen diktátor Salazar, změnil se i přístup ke koloniím a ty během několika měsíců vytouženou nezávislost získaly. Jenže co s půl milionem Portugalců, kteří do té chvíle v koloniích žili a z tamního přírodního bohatství i svého výsadního postavení kolonizátorů těžili? Zůstat znamenalo riskovat život. A tak se narychlo sbalili a prchali do “mateřské” země. Většinu svého majetku museli v koloniích nechat. Ti, kdo prchali jako poslední, mohli být rádi za místo v letadle a nepobrali skoro nic.
Mezi posledními prchá z Angoly i rodina čtrnáctiletého Ruie, vypravěče románu. Jeho otec si dlouho nechtěl připustit, že impérium končí. Připustil si to až ve chvíli, kdy rodině začalo jít o život. Zrovna se chystají vyrazit na letiště, když před domem zastaví auto plné ozbrojených černochů. Odvezou otce neznámo kam. Matka, sestra a Rui musí odletět bez něj. Neví, co si bez hlavy rodiny počít. V Portugalsku je úřady spolu se stovkami dalších navrátilců ubytují v hotelu, který byl pro to určen. Všichni čekají, aniž by pořádně věděli na co. V Portugalsku nemají zázemí. V koloniích byli bohatí, ale teď nemají nic a ani jejich vlastní příbuzní o ně nestojí. Místní je považují za cizince a ztělesnění minulého režimu.
Ruiovo vyprávění připomíná proud vědomí. Popis přítomnosti se prolíná se vzpomínkami na minulost. Věty i odstavce jsou dlouhé. Přímá řeč není nijak graficky odlišena a proto není vždy jednoznačné, co jsou repliky a co Ruiovy myšlenky. Přesto a nebo právě proto se text čte hladce. Svou nemalou zásluhu na tom má překladatelka Klára Trsková. Ty z nás, kdo nejsou líní googlit, zdrží jen časté zmínky jmen a dobových reálií.
Vše vidíme z Ruiova úhlu pohledu. Ten je plný předsudků, ve kterých byl vychován. Postupně ale pozorujeme změnu Ruiova vnímání, jak ho složitá situace nutí dospět.
Návrat mě napínavou formou seznámil s historií, o níž jsem doteď neměla ani tušení.