Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? přehled

Šéf odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády Radan Šafařík kupříkladu v kapitole o znásilnění rozkrývá důvody, proč byla v roce 1991 snížena spodní trestní sazba za znásilnění na dva roky, což nově zavedlo možnost jeho podmíněného trestání, čímž se Česko dodnes odlišuje třeba od sousedního Slovenska. Autorem změny byl poslanec tehdejšího Federálního shromáždění Václav Benda, který měl podle všeho na srdci osudy násilníků, jež vyprovokovala oběť vyzývavým chováním a nedostatečným oblečením, a rovněž manželů, kteří "musí někdy překonat váhání" svých manželek. "V takovém případě - vzhledem k tomu, že jde o manžele - by byl namístě podmíněný trest," argumentoval tehdy Benda. Jinými slovy: podmínkami se znásilnění nezačalo trestat po široké odborné debatě, ale na základě stereotypních představ, které měl o sexuálním násilí jeden zákonodárce. A jak příklady z praxe dokládá advokátka Lucie Hrdá, podmínky tuzemští soudci a soudkyně v trestání znásilnění hojně využívají (padají zhruba ve čtyřiceti procentech případů), mimo jiné proto, že sexuální násilí považují za méně závažné než třeba majetkovou trestnou činnost, i když následky, jež na obětech tyto činy zanechávají, jsou nesrovnatelné.