UCC Dolores 3 a 4 přehled

předevčírem

No... už to nie je ono. Očarenie z prvej knihy sa druhej nepodarilo zopakovať. Nie je to zlé, ale na štvrtú hviezdu komiks nemá. Samozrejme, znova je parádne nakreslený. Radosť pozerať. Na postavy, stroje, planéty, vynálezy. Proste na všetko. Tak mi napadá, že možno aj toto je rozdiel medzi americkým a európskym komiksom. Ak majú slabší scenár Američania, tak to nejeden raz sami sabotujú podpriemernou kresbou a komiks tým de facto odpíšu. My v Európe naopak na scenár, ktorý si to zas až tak možno ani nezaslúži, nasadíme výnimočných ilustrátorov, ktorí to dokážu uhrať a vytvoria takú skvelú kresbu, že ňou odvedú pozornosť od scenára. Netvrdím, že scenár k UCC Dolores je zlý. To ozaj nie. Naopak, obsahuje sympatické postavy a skvelé scény. Len proste kresba ma bavila viac. Hoc musím uznať, že postavy boli stále sympatické a nielenže sa neustále niečo dialo, ale väčšinou som nemal dojem lacného naťahovania a nudy. Trochu ma ale rušili detaily určené dospelému čitateľovi. Pritom UCC Dolores je ako celok primárne podľa mňa určená nevravím deťom, to zrejme nie, ale v pohode ho môže čítať i mládež. Preto ma zarazilo, že sa najmä v dvojke vyskytuje zopár sexuálnych a krvavých detailov či už vizuálneho, alebo slovného charakteru. V prvej knihe dobre, svižne a pôvabne (hoc vcelku neoriginálne) rozbehnutý príbeh sa v druhej už len pomerne nezáživne motá a zachraňuje ho práve kresba.

25.11.2024

Svérázná dobrodružná jízda pokračuje ve vyjetých kolejích, ale čtenáři se v úvodu čtvrtého dílu dozví, kdo byl původním majitelem lodi a proč nyní UCC Dolores směřuje skrze vesmírnou pustinu k mrtvému měsíci. V jeho bludišti snad Mona nalezne odpovědi na všechny své otázky. Anebo také ne. Zatímco se bývalá jeptiška sbližuje s nerudným mechanikem, po jejich stopě se jako smečka ohařů vydává robotická armáda. Na čtenáře čeká několik monster jež je budou budit ze spaní, romantika, za kterou by se nemusela stydět ani Angelika, Markýza andělů, a epická bitva o tajemstvím opředený rudý krystal. Závěr téhle ságy nemohl být epičtější. Proto je trochu zvláštní že ve druhém svazku najdeme i příběh, který je pouhým apendixem tohoto epického dobrodružství.

Poslední kulka

Mona a její parťák ztroskotali na ledové planetě. To je samozřejmě prekérní situace. Ale mnohem větší průšvih než porod, který jim pobyt na planetě zkomplikoval, je nesnesitelná zima a nenechaví nájezdníci létající na hřbetech obrovských vran. Poslední kulka je celkem jednoduchý a přímočarý revenge western, nic víc, nic míň. Rozhodně nejde o špatný příběh, ale po divokých eskapádách v předchozích dílech působí asi jako epizoda Ordinace v růžové zahradě vedle filmu od Tarrantina, a to navzdory tomu, že nepostrádá divokou akci. Dolores si zasloužila epičtější závěr. Ale kdo ví, možná se ho jednou dočkáme. Zadní vrátka, která si tvůrci nechali více než okatě otevřená, jsou toho více než smělým příslibem.

Nad výtvarnou stránkou jsem se rozplýval v recenzi předchozího sešitu, takže pouze dodám, že UCC Dolores sluší jak celostránkové panely, tak syté barvy, jimiž tento navýsost pestrý vesmír přetéká. Zkrátka a dobře: manželé Taquinovi znovu dokázali, že moderní francouzský komiks dokáže být zábavný, akční a epický, a že základní pilíře jakými byly časopis Pif Gadget a příběhy Asterixe a Obelixe mají v současných tvůrcích následovníky, za něž by se nejen René Goscinny a kreslíř Albert Uderzo nemuseli stydět.