Mnichovský komplex přehled
Kniha je tematicky zaměřena na období let 1938-1939, jež však zachycuje v širších duchovních a morálně-politických souvislostech. Zahrnuje jednak Tesařovu dosud nepublikovanou práci Mnichovský komplex z roku 1989, která nastoluje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi, jednak cyklus esejů Vlastenci a bojovníci o počátcích české kolaborace a odboje, který vycházel na pokračování v Listech v roce 1969. Vedle toho obsahuje kniha několik drobnějších časopiseckých studií na dané téma z konce šedesátých let.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mnichovský komplex. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 19 komentářůSouvisející novinky - Mnichovský komplex (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mnichovský komplex v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 101x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 6x |
| v Mé knihovně | 52x |
| v Chystám se číst | 87x |
| v Chci si koupit | 29x |
| v dalších seznamech | 4x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
eseje úvahy a zamyšlení druhá republika (1938-1939) české dějiny Mnichovská dohoda (1938)Jan Tesař také napsal(a)
| 2000 | Mnichovský komplex |
| 2016 | Česká cikánská rapsodie |
| 2003 | Zamlčená diagnóza |
| 2018 | Osmašedesátý očima tří generací |
| 2015 | Co počít ve vlkově břiše |

89 %
Mnichovský komplex
Kniha má dvě části - vlastní Mnichovský komplex a několik Tesařových textů o protektorátu z let 1968-69. Text Mnichovský komplex Tesař psal ještě před revolucí pro své přátele a nebyl původně určen k publikaci. To se asi projevilo i na některých docela vyhrocených formulacích, ale tím je to zajímavější čtení.
Zjednodušeně řečeno je Mnichovský komplex i přes různé faktografické nepřesnosti a chyby poměrně přesvědčivě napsanou obhajobou postupu Edvarda Beneše v roce 1938. Beneš si podle Tesaře byl dobře vědom toho, že Československo není na válku připraveno, nemohlo by v ní uspět a proto ani nemohlo do žádné války jít. Z toho pak vyplýval Benešův postup v září 1938, který někteří dodnes kritizují. Např. často příliš démonizovanou Nečasovu misi z 15. září 1938 Tesař chápe, vysvětluje v souvislostech a naopak oceňuje, že Beneš i v této věci myslel na Židy a demokraty.
Tesař odmítá kritiku Beneše, který podle něj většinou slouží jen "za obětního kozla". Největší "pifku" má na moralizující Benešovy kritiky jako byli Jan Patočka, Václav Černý nebo Pavel Tigrid. Tesař jejich kritiku pokládá za ignorantskou, některá jejich tvrzení přímo označuje za "pomluvy".
Podle Tesaře "musí každý ocenit, že se velitelé čs. armády 30. září a 1. října 1938 zachovali jinak, než po nich ex-post žádala KSČ, básníci, Václav Černý, Jan Patočka, Pavel Tigrid atd." Oceňuje, že Beneš a vláda "neposlali své podřízené a tisíce civilů na smrt do střetnutí, jehož výsledky nemohly být lepší než prosté vydání hranice". Hledání jednoho "viníka" v Benešovi podle něj jen dávalo alibi těm, kteří si "ve skutečnosti oddechli", že žádná válka nebude.
Celou otázku "bojovat či ne" pokládá Tesař za takovou "divadelní hru", typickou pro českou politiku a český národ, který, jak připomíná, byl v 19. století "znovuobnoven" na "divadelních prknech". V žádné jiné kultuře podle něj nemá "divadelní přehrávání" a "happening" takové místo jako v té české. Jak píše, "čím míň se tu opravdu válčí, tím krvelačnější básničky se tu píší" a "ex-post krvelační publicisté se domáhají, aby se v říjnu 1938 konala střelba, z bezpečné časové vzdálenosti."