Macocha a krápníkové jeskyně Punkvina i Kateřinská, vodní jeskyně Punkvy, Sloupské a Ostrovské jeskyně přehled

Po prvním zpřístupnění Kateřinské a Punkevních jeskyní pro veřejnost v roce 1910 pověřila správa jeskyní Karla Absolona, aby sepsal průvodce pro turisty. V průběhu let, kdy došlo především v Punkevních jeskyních k mnoha objevům, vycházela další vydání pod různými názvy, která Absolon postupně doplňoval o nové informace a nálezy.
Toto šesté vydání z roku 1932 obsahuje (oproti staršímu vydání z roku 1920, které jsem nedávno četl) několik zajímavých doplňků. Kromě informací o Kateřinské a Punkevních jeskyní s Macochou je zde i část věnovaná Sloupsko-šošůvským jeskyním, jeskyni Kůlna, Balcarce a Císařské jeskyni se základním popisem.
Punkevní jeskyně měly v době sepsání této knížky dva samostatné okruhy – základní okruh suchou cestou na dno Macochy a zpět Tunelovou chodbou, a pak druhou, vodní trasu s dopravou lodičkami (jedna pro dvanáct osob) od vývěru Punkvy do Masarykova dómu a zpět. (Vodní cesta tehdy ještě nebyla propojena s Macochou.) Masarykův dóm Absolon skromně označuje jako nejkrásnější jeskyně na světě. Hezká je i zmínka o tom, jak tento dóm navštívil jeho jmenovec T. G. Masaryk.
Velmi zajímavá je pochopitelně část týkající se „vybourávání“ mokré cesty k Macoše ve dvacátých letech. V poválečné době, kdy technika pro tyto účely byla nedostatkovým zbožím, pomohla známost s ministrem obrany Václavem Klofáčem, který Absolonovi přidělil vojenský oddíl i s vrtací technikou. Tím začala kontroverzní destrukce punkevní vodní cesty, o které by dnes nemohla být řeč. Vrtat se dokonce začalo i ve stěně u spodního jezírka, než se ukázalo, že kvůli značné hloubce to nemá smysl. Zajímavá je i část věnovaná stavbě odvodňovacího tunelu.
Ostatní informace jsou víceméně stejné jako v předchozích vydáních (včetně zmínky o jeskynních macarátech…)