Lover/Fighter přehled

Svěží a sugestivní debutová próza, jež si pochvalné recenze vysloužila plným právem. Bavilo mě to hned z několika důvodů:

Zejména v první části je vtipně a nemilosrdně, s patřičnou dávnou (sebe)ironie a odstupu vylíčena atmosféra satelitního maloměsta poblíž Prahy a dospívání v něm. Předobrazem byly zřejmě Dobřichovice, které ovšem coby občasný výletník, zavítavší do těch končin, vnímám notně idealizovaně, autorčin insiderský, byť hyperbolicky hypertrofovaný vhled do tamního prostředí pro mě tudíž byl náramně obohacující. Nejen perspektivou, ale i emočně, generačně a stylisticky.

Ústřední narativní linka o „kauze“ modrého papouščího masa, působícího jako povzbuzující droga, jež vyvolává nával agrese, je myslím zajímavě vymyšleným příběhem s tajemstvím, ba s lehce detektivním nádechem. Dílčí aspekty sice nejsou dovedeny zcela k dokonalosti – všiml-li jsem si dobře, tak třeba chybí věrohodná motivace a okolnosti toho, proč Samko začal spolupracovat s Dědkem a jak k tomu došlo –, místy děj působí poněkud roztříštěně, pro řadu čtenářů mohou být poněkud překvapivé až iritující i vypravěččiny vstupy, kdy pojednou prohlásí, že něco neví anebo (prozatím) neprozradí, není tedy mainstreamově kýženě vševědoucí, ale já tyhle „metanarativní“ momenty oceňoval a příběh jako celek vnímám jako spojitý a zdařilý. Při čtení jsem si vícekrát posteskl, že bych uvítal větší zevrubnost a rozsah, ale nelze říct, že by šlo o nedotaženost.

A pak ten umně zakomponovaný střet životních postojů, strategií, idejí a observací, ta dynamika plánů, snů a tuh, mezilidských vztahů, to, co se jevilo nějak, se později jeví opačně a vypravěčka se nebojí to přiznat. Postavy jsou myslím veskrze živoucí a nerigidní a jistě i v tom je skryta přesvědčivost a – navzdory vší fantasknosti či dystopičnosti – uvěřitelnost této prózy.

Zkrátka – tuhle osvěžující věc, co s gustem přečtete na jeden zátah, s čistým svědomím doporučuju.