Lidská tragikomedie přehled

"Pulec (vstane, zamotá se povážlivě) Lojza mluvil znamenitě, až na to, že to byla všecko hovadina."

Dalo by se říct, že obdobně jako u dialogového 'Českého románu', kde byla taky řada komických průpovídek, speciálně v první polovině (začátky má Klíma vždy silnější a Český román byl určitě o třídu zábavnější), Klíma začne postupně vrstvit svoji klasicky grafomanskou užvaněnost, spojenou s jeho filozofováním... a začne být jaksi otravný. Celkem random "gigerovské" ilustrace ke hře (ale ok), která se odehrává dvakrát v hospodě, nejdřív po maturitě, pak o třicet let později a následně o dalších dvacet pět let později, když už tam hospoda není a namísto ní park. Nemůžu říct, že patřím k těm, které by Klíma nějak významněji zaujal, ač má určitý osobitý nekorektní humor (který mě snadno nadchne), ale taky snahu za každou cenu šokovat... a jakmile začne v psaní kázat a mít ty delší monology, stane se z něho megalomaniak a to mi jednak přijde nepřínosné, protože to všude opakuje, ale hlavně se o tom snaží čtenáře dokola přesvědčovat a to pak vyústí v neskutečně únavný text, nicméně ti, kteří patří mezi jeho hardcore fans na něm právě nejspíš tohle vyhledávají.

(...)
Shoř "Ježismarjá, teď jde on, Obnos!"
Pulec (k sobě) "Sláva bohu, to zamkne konečně té bábě nectnou tlamu." tady jsem si opět vzpomněl na podobnou hlášku ohledně ženského žvanění: "Bylo nezbytno, aby potrestaná po ženském mravu povídáním dál se mstila." Připomíná mi to i trochu Váchala.

(...)
..."Direktně jej nenávidím, ač je to velká čest pro takovou trojčící nulu."
Shoř "Jak mistrně vystižen tu dvěma slovy celý ten člověk!"