Letnice přehled
Miroslav Hlaučo
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být. Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Letnice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
Přirovnávat vyprávění v téhle knize k Odysseovi nebo Quijotovi mi připadá přehnané. Není to tam ani v náznacích, prvky magického realismu v knize jsou a je to jediná věc, která mi v textu lezla na nervy a přišla mi zbytečná. Jinak mě ale kniha bavila a čtení jsem si užila, přestože byla místy přehnaně rozvleklá.
Originální, magické, něžné a zvlášť ke konci i hodně vtipné! Při čtení jsem si připadala jako v pohádce a bylo mi krásně. Ráda jsem se do Svatého Jiří vracela a v popisovaném období Velikonoc a Letnic roku 1903 s jeho obyvateli okouzleně prožívala všechny zázraky, ty, které jim byly důvěrně známé, i ty, které překvapily je samotné.
"Nejdříve svým vysokým tónem několikrát zazněl nejstarší zvon zvaný Láska. Bil už od nepaměti, svolával k modlitbám, oznamoval svatby a křty, ale přidával se k ostatním i při jiných příležitostech, protože, jak známo, bez lásky se nic neobejde. Pak mu začal kontrovat zvon pojmenovaný Víra, který svolával k modlitbám a ráno odděloval den od noci, v poledne každý boží den půlil a večer ho uzavíral. Nakonec svým mohutným hlasem zazněla Naděje oznamující smrt a výjimečné chvíle."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„„Šestého dne člověk stvořil Boha, aby měl kdo říct, že svět je dobrý tak jak je.““
„"Všelikerá věc má svůj začátek i konec, je psáno Jen nevím, proč právě já musím stát na konci těchto časů.“ „Nebo na začátku jiných,“ dodal Odysseus.“
Kniha Letnice v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 109x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 61x |
v Chystám se číst | 219x |
v Chci si koupit | 39x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
česká literatura nadsázka česká fantasy magický realismus absurdní humor maloměsto české romány
Skrýt reklamy
Nacházíme se v takovém magickém městečku v roce 1903, ve kterém místní obyvatelé žijí svůj život. A kromě toho mají zvláštní schopnosti - chodí po vodě, bez fyzického přičinění lámou skály, v neděli je naprosté bezvětří apod. A nikomu to nepřijde zvláštní, prostě to tak je a všem to vlastně usnadňuje život. Je jen jejich město a tam venku je svět širých rovin a pomalých řek.
Jednoho dne se sem vrací po patnácti letech Odysseus, který byl považován za mrtvého a kterému se zalíbí bratrova Julie. Je jeho návrat nějaké znamení?
A obyvatele čeká ještě další překvapení - na Letnice se ohlásí na kontrolu notáři. Teď je tedy na místních lidech, aby si “odpustili svoje schopnosti a chovali se “normálně, aby nikdo nic nepoznal.
Ze začátku jsem se musela naladit na tamější prostředí a obyvatele - přeci jen jejich schopnosti nejsou pro nás úplně normální. Bavilo mě ale sledovat, jak se vyvíjí vztah Odyssea a Julie, která doposud žila s Tomášem, jenž si ji proto nárokoval. Také rozdílné povahy a úvahy bratrů stojí za zmínku. Za mě nejlepší byla poslední část věnována návštěvě notářů, která byla místy i vtipná. Jen mi tedy bylo trochu líto, jak jeden z notářů dopadl.
Pěkné byly i odkazy na jiné texty, třeba i ty biblické. Moc mi nesedla jména obyvatel, ale zase na druhou stranu k danému prostředí se hodila.
Nečekejte příběh plný zvratů. Je to spíš takové poklidné čtení, na které je potřeba mít tu správnou náladu. A velmi kladně hodnotím obálku - ta se povedla.