Krev černých vran přehled
...jedna chata... ...dva bývalí přátelé... ...děsivá minulost, která opět vytahuje drápy... Thriller z prostředí jihočeské metalové undergroundové scény 90. let.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krev černých vran. Přidejte ho zde. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 8 komentářůSouvisející novinky - Krev černých vran (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krev černých vran v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 24x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Mé knihovně | 35x |
| v Chystám se číst | 18x |
| v Chci si koupit | 5x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
thrillery jižní Čechy hard rock, heavy metal České Budějovice black metal psychopati, sociopatiVáclav Votruba také napsal(a)
| 2016 | Kniha kovu |
| 2017 | Šumavský Děs |
| 2018 | Insomnie |
| 2019 | Krev černých vran |
| 2022 | Šumavský Děs: Paměti okultní |

73 %
95 %


„A co logo?“
„Hodíme větve do sněhu a bude to,“ vykřikl impulzivně Helldrummer.
Čtenářsky zřejmě úžeji profilová kniha. Pravděpodobně totiž více řekne těm a zaujme a pobaví ty, kdož jsou trochu zběhlí v black metalu, jeho historii a různých jménech a názvech. Jako ten příběh má smysl i pro ty, co v BM zrovna moc nebo vůbec nejedou. Těm znalým to však může sednout jako (i díky poměrně dramatickému závěru) nechtěná zábavně parodická (jako dost často jsem se u toho pobaveně zasmál) věc, i díky tomu, že hlavní postavy nejednou zabřednou až do karikaturních oblastí. Česko není a nikdy nebylo Norsko, ale proč do něj nezatáhnout v podstatě abstraktně a volně „dokumentárním“ stylem jisté oblasti historie BM? Líbilo se mi, že ač se to na první pohled zdá, příběh nezobrazuje jen jeden charakter/linii blackmetalových postav ale v podstatě hned několik. A i když to jede dost právě v té karikaturně, místy až ad absurdum linii (autora znám, znám i jeho přístup k black metalu, pořád ale přemýšlím, jestli ten parodický nádech je záměr nebo jen nechtěný výsledek) a některé hlavní postavy jsou na pěst/k smíchu (vyberte si), i ony dokáží, respektive bylo jim do projevu vloženo několik přemýšlivých myšlenek z hlubších hlubin BM stylu. Nakonec je ale kniha především o lidech, stejně jako v podstatě black metal samotný. Ač black metal miluju a myšlenkově mi odpovídá hned několika „filosofickými odnožemi“ a polohami (nastiňovanými i v knize), „true“ honosení mi vždycky přišlo zábavné až k smíchu, true black metalistům a metalistkám možná kniha nesedne nejvíce. Kniha se mi moc líbila zpracováním a doprovodné fotografie mají své kouzlo.