Kremulátor přehled
Petr Iljič Něstěrenko udržuje se smrtí důvěrný každodenní vztah. Jako první ředitel moskevského krematoria, vybudovaného v roce 1927, pracoval na dvě směny – přes den probíhala kremace běžných sovětských občanů a v noci těch, které zatkla tajná policie a kteří skončili na popravišti. Něstěrenko spálil všechny: odpůrce režimu, údajné špiony i bývalé hrdiny revoluce. Pracoval v krematoriu až do roku 1941, kdy ho potkal stejný osud jako ty, jejichž těla zpopelňoval – přišla si pro něj NKVD a byl obviněn ze špionáže. Jeho životní příběh a neuvěřitelný osud daly vzniknout tomuto dokumentárnímu románu. Za každou scénou je také cítit reflexe společensko-politické situace dneška. Alegorie je jasná: nejkrutějším krematoriem jsou dějiny. Dějiny, pro které je jeden člověk naprosto bezvýznamný.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kremulátor. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 19 komentářůSouvisející novinky - Kremulátor (3)
Román inspirovaný životním příběhem prvního ředitele moskevského krematoria
14.12.2024
Dokumentární román inspirovaný příběhem prvního ředitele moskevského krematoria
30.11.2024
Náměsíčník, Ztracená koruna a další knižní novinky (48. týden)
24.11.2024
Citáty z knihy (2)
„Máme moc pouze nad těmi, kteří zemřeli před námi, a jsme bezmocní vůči těm, kteří přežijí nás.“
„Fanatismus je ten nejnebezpečnější druh hlouposti.“
Kniha Kremulátor v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 87x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 13x |
| v Mé knihovně | 53x |
| v Chystám se číst | 139x |
| v Chci si koupit | 41x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Saša Filipenko také napsal(a)
| 2019 | Rudý kříž |
| 2024 | Kremulátor |
| 2021 | Štvanice |
| 2022 | Bývalý syn |
| 2026 | Slon |

86 %
74 %

Kremulátor
Vězněná, mučená, vražděná inteligence, zdroj potenciálně nebezpečných myšlenek a obávaných hybatelů změn. Připomíná to s nadsázkou seriál Myšlenky zločince, v sovětském impériu Myšlenky intelektuála/zločince. Spalovač mrtvol a Kremulátor, stroj na spalování již zpopelněných ostatků, mají oproti očekávání naopak spíše málo společného. Vyjma šílených režimů, v nichž a pod jejichž vlivem oba duševní destrukční procesy probíhaly. Vlastně jsem netušila, že nějaký stroj jako kremulátor vůbec existuje. Na rozdíl od bezpočtu zločinů, kterých bylo na území Ruské říše, Ruské republiky, Sovětského svazu zdokumentováno až příliš.
Potomek šlechticů, intelektuál Petr Nestěrenko, žil velmi pestrý a zajímavý život, který se odhaluje po jeho zatčení ve funkci ředitele Moskevského krematoria při výsleších na NKVD (centrální orgán SSSR odpovědný za vnitřní bezpečnost, rozuměj rozsáhlé politické represe, zatýkání, deportace, popravy...). Dokud jej v červnu 1941 ve frenetickém honu za domnělými zrádci, trockisty, diverzanty nedostihla paranoidní, vražedná státní mašinérie. Nestěrenko, jak ten literární, tak ten skutečný, přitom byl nejenom obětí zvrhlého systému, ale i jeho součástí v době svého téměř 15tiletého vedení Moskevského krematoria, kdy se smrt druhých stala jen součástí odosobněné, administrativní mašinerie. Prostřednictvím odlidštěného přístupu k člověku, jeho tělu za života i po smrti, se sovětská společnost sama zbavila lidství, morálky, slušnosti i důstojnosti. A dnešní společnost ruská si nese těžkou genetickou zátěž, aniž si to asi dokáže připustit. Nebo nechce. Aby nepřišla o zdravý rozum, který ještě zbyl..? Nebo nezbyl?
Určitě ne můj poslední Filipenko, který excelentní formou zpracovává společenské a politické dějiny Běloruska a vůbec postsovětského prostoru posledních desetiletí, v níž rezonují filozofické úvahy a ideje Hannah Arendtové, a její kritika totalitarismu.
"I v Sovětském svazu má každý výrobek svou cenu - a každá práce musí být zdaněna. Je třeba pochopit, že na jedné straně je práce Vasilije Michajloviče [Blochina] těžká (někdy musí za jednu noc zastřelit několik set lidí), ale na druhé straně... co je špatného na tom, když jemu nebo jeho ženě nějaký plášť nebo pěkná vesta dobře poslouží? někdy si říkám, proč ten povyk kolem cizích věcí. [...] Kdyby si Blochin mohl všechny ty krásné šaty koupit v obchodě, copak by je svlékal z mrtvol a nosil své ženě?".