Koutnice přehled
„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od okolního světa. Nové básně se tak zcela přirozeně dotýkají (nejen) ženské existence, nejsou však akcentovány vysloveně angažovaně. Perspektiva je všelidská; takto jdeme na svět, toto je náš úděl a naše podstata a nic na tom nezmění vytěsňování či naopak banalizace. Křehký motiv skrytosti a oddělenosti prostupuje celé její dílo. Co vše je zasuto „za“ či „pod“ pomyslnou plachtou? Dá se najít kotva skrze tíhu? I všechno to odmítnuté, ponížené, nepřitažlivé, malé, pokřivené, zastrčené do kouta může být sečteno a oslaveno v poezii ticha a cudnosti. V poezii naděje a ryzího prožívání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Koutnice. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 2 komentářůSouvisející novinky - Koutnice (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Koutnice v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 11x |
| v Mé knihovně | 2x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 1x |

86 %

Koutnice
Když jsem před lety četl její Skrýše, byl jsem spokojený. Dost básní mě sice míjelo tématicky – nic mi neříkaly, ale vnímal jsem, že kvalitu mají. Ale loňská Koutnice je pro mě něco úplně jiného – ta témata mě samozřejmě pořád často míjí. Nikdy neporodím děti a nebudu mít na prvním místě ty nejmenší tohoto světa, chudé a přehlížené (a vím, že Tereza Šustková to tak autenticky má). Nebudu nést ženství a vztahovat se ke Kristu jako ona. Ale tentokrát je síla té poezie taková, že právě ty básně, které se mě nemají týkat, jsou jako pasáž evangelia, které jsem nikdy neslyšel (i když jsem to považoval za nemožné). Ona rozumí jazyku, není to takové to psychohygienické vypisování se z únav, bolestí, víry. Je to (nakolik to může posoudit takový Vítek) poučená, kvalitní, promyšlená literatura - která má pomoci pojmenovat to, co v sobě nalézají ti, kteří únavu, bolesti a víru znají.