Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Kniha o transgenderu, která rozbouřila Ameriku. Kniha Když se z Harryho stala Sally je kritická k moderním transgenderovým právům a některým způsobům léčby genderové dysforie. Politický filozof Ryan T. Anderson se v ní zaměřuje na kulturní a politické debaty kolem transgenderové identity. Po transaktivistech dává prostor osobám, které podstoupily tranzici a později toho litovaly. Kniha přináší příběhy několika lidí, kteří zjistili, že jim tranzice nepřinesla mír a smíření, které hledali, ale jen nové problémy. Příběhy těchto mužů a žen komplikují bezstarostný obrázek, tak často prezentovaný v médiích. Andersonova práce se zaměřuje i na genderovou dysforii u dětí a na experimentální terapie, které se rychle začaly běžně zavádět. Autor přitom čtenáře výslovně nabádá, aby lidi s genderovou dysforií nijak nestigmatizovali a nezvětšovali tak jejich trápení. Ve Spojených státech vyšla kniha poprvé roku 2018 a stále si pro čtenáře drží vysokou informační hodnotu. „Stav vědeckého poznání, v knize zachycený do roku 2017, se ani poté nezměnil. Žádná terapie, medikamenty ani blokační hormony, žádný chirurgický zákrok dosud nepřekonaly fakt konstatovaný Andersonem a dalšími nonkonformisty, totiž že kdo se narodil jako muž nebo žena, zůstává i po té nejpovedenější tranzici biologicky mužem nebo ženou,“ píše v předmluvě českého vydání Daniel Kaiser.... celý text

Literatura naučná Biografie a memoáry Sociologie

Vydáno: 2023 , Echo Media
Originální název: When Harry Became Sally: Responding to the Transgender Moment, 2018
více info...

22.10.2024

Adam84

"Každý má právo na svůj vlastní názor, ale nikdo nemá právo na svá vlastní fakta."
Autor si vzal za své tohle mé oblíbené heslo a knihu začal psát v podobném duchu. Její první kapitoly, se tedy zakládají na vědeckých poznatcích, jsou nesmírně poučné a čtenář si tak může na jejich základě udělat pořádek v tom zmatku různých postojů a nepřeberného množství informací, které se týkají problematiky transgenderu.
Za nejvíce alarmující a zároveň nejdůležitější pro debatu, považuji kapitolu o dětské dysforii, tady mi nedělá problém být s autorem za jedno.
Naopak poslední dvě kapitoly už trochu víc zavání konzervatismem, což mi zrovna nevoní a měl jsem zde největší problém se s názory pana Andersona ztotožnit.

Ve výsledku na mne kniha působí jako konzervativní krok směrem k názorové shodě. Věřím, že se mi časem do rukou dostane i podobně psaná kniha, tentokrát ale z pera autora z liberálního tábora. No a to už nebudu daleko od toho, abych uvěřil v knihu, ve které se shodnou obě strany.