Jezdit na tygru

Knihu bych nedoporučil každému a rozhodně ne tomu, kdo již není s autorem do jisté míry obeznámen alespoň v některých ohledech, čili aby to nebyla první kniha od něj, kterou čte. Já bych to popsal tak, že je to taková 'self-help' kniha pro aristokrata ducha. Možná to může být tím, že knihu jsem nesehnal v češtině a musel jsem číst anglicky, ale řekl bych, že se od čtenáře očekává, že sám v jistém smyslu 'intuitivně' rozpozná význam jednotlivých myšlenek v kontextu celku, o jehož povaze by měl mít už jistou vizi předem, než se pustí do čtení. Pokud již od začátku nemá toto povědomí o povaze tohoto celku, myslím, že bude většinu doby, nebo alespoň než dočte úplně do konce, váhat, co vlastně čím autor myslí a co je tedy podstata toho všeho, o co mu jde, co tím chce říct. Pokud nedokáže myslet spolu s knihou ve stejném vzoru a bude čekat na finální objasnění, tak se v tom asi dost ztratí.