Jak si lidé hrají přehled
Originální plod amerického specialisty v sociální psychiatrii je utříděnou sbírkou velice výstižných popisů těch stereotypních mechanismů, které v člověkově chování slouží „jako náhrada za opravdové prožívání nefalšovaných důvěrných vztahů“. Autor dokázal spojit své odborné schopnosti s literárním nadáním, srozumitelným jazykem zvládl obtížnou tematiku a připravil tak četbu, v níž poučení a inteligentní zábava jsou neoddělitelné. Kniha byla klasifikována jako „první skutečně vědecké dílo z oboru psychologie všedního dne“. Kniha analyzuje originálním a názorným způsobem běžné situace mezilidských vztahů v rodině a v pracovním kolektivu.... celý text
Originální název: Games People Play, 1964
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak si lidé hrají. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 42 komentářůSouvisející novinky - Jak si lidé hrají (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak si lidé hrají v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 18x |
| v Přečtených | 304x |
| ve Čtenářské výzvě | 14x |
| v Doporučených | 20x |
| v Mé knihovně | 146x |
| v Chystám se číst | 322x |
| v Chci si koupit | 87x |
| v dalších seznamech | 3x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
80 %
92 %
77 %
86 %
84 %
82 %
82 %
90 %
80 %
82 %
87 %
Eric Berne také napsal(a)
| 1970 |  Jak si lidé hrají |
| 1997 | Co řeknete až pozdravíte |
| 2017 | Sex v lidském milování |
| 2012 | Transakční analýza v psychoterapii |
Asi jsem na tuhle knihu moc laik.
Moc pojmů (zkratek) a tvrzeních, které mi občas připadají spíš jen jako teorie.
Pár podstatných informací ve mně zůstalo, třeba že se často lidé staví (či jsou stavěni) do rolí dítě-rodič-dospělý. Anebo například že když lidé řeší problém, nejde kolikrát o rozhřešení, ale o hru, kterou můžete hrát nebo ne.
Mám určitý zájem o psychologii, ale transakční analýzu klidně pro příště vynechám. Fandím přirozenosti a spontánnosti. Tu naštěstí autor zmiňuje:
"Spontánnost znamená svobodu volby - možno vyjádřit své pocity a vybrat si z těch, jež má k dispozici (rodičovské, dospělé nebo dětské pocity). Spontánnost je osvobození; umožňuje člověku zbavit se nutkání zapojit se do hry a mít pouze takové pocity, k jakým byl veden."
Za mě tedy spíš odlehčená četba pro odborníky, kterým může rozšířit vhled a zlepšit se v oboru. Psychologické hry lidé bez pochyby hrají, ale sladká je nevědomost. Lepší si nevědomky hrát, než vypočítavě analyzovat.
Nějaké moudro v knize určitě je, takže kdo ví, třeba se k ní ještě po letech vrátím a možná jí více ocením.