Ikeova poslední bitva přehled

Poslední bitva na západní frontě v dubnu 1945. Na evropském jevišti druhé světové války se připravovalo poslední dějství neúprosného scénáře Soumraku bohu nad „tisíciletou" řiší, jehož partituru tentokrát psaly zbraně Spojenců protihitlerovské koalice. Berlín byl tím hlavním, přímo symbolickým cílem dovršení porážky nacistického Německa a po jeho dobytí toužil každý jen trochu ambiciózní velitel v řadách Spojencú. Každý z nich by rád zakončil svou vojenskou kariéru vavříny vítěze nad fašismem dobytím Berlína. Montgomeryho v jeho snažení velice silně podporoval britský ministerský předseda, sir Winston S. Churchill. Střetly se totiž dvě spojenecké koncepce zakončení války v Evropě - americká, která sledovala čistě a výhradně vojenské cíle, porazit Německo a vyhrát válku; a anglická, která po vyhrané válce předvídala i další politický vývoj v Evropě a snažila se, na rozdíl od amerického bratříčkování se Sověty, zabránit rozšíření jejich vlivu v Evropě. Jenže vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil v Evropě byl a konečné slovo měl americký generál Dwight D. Eisenhower, řečený Ike. Měl velmi nelehkou úlohu krotit vzplanuté vášně britských vojevůdců, anglické vlády I parlamentu. Zůstal ale pevný ve svých povinnostech, které mu ukládaly rozkazy jeho nadřízených vyplývající z usnesení Jaltské konference tří představitelů protihitlerovské koalice, protože s velkým přispěním amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta byla pocta dobytí Berlína přisouzena Rudé armádě jako náplast za oběti Sovětského svazu ve druhé světové válce. S dýkou v zádech je nesnadné usilovat o vznosné cíle. Po těžkých bojích o Siegfriedovu linii, po masakru v Hürtgenském lese, kde mech byl do kořínku prolit krví amerických vojáků, se jádro ustupujících německých armád zkonsolidovalo na řece Sieg a Ruhr v průmyslovém srdci Německa, v Porúří. Ve vzniklém kotli, který pronikající jednotky 1. a 9. americké armády postupně obkličovaly, zůstalo v zádech Spojenců pod velením fanatického Hitlerova stoupence polního maršála Modela na 400 000 plně ozbrojených nacistických vojáků Wehrmachtu a SS, z nichž mnozí byli ochotni bojovat za svého Vůdce do posledního kluka Hitlerjugend. Likvidace tohoto nebezpečného kotle se v posledních fázích druhé světové války na území Německa stala prvořadou záležitostí.... celý text