Gothikana přehled

včera

Nejsem asi cílová skupina. Děj jednoduchý, chybějící vysvětlení. Hvězdička navíc za atmosféru.

08.10.2024

2,5* (půl hvězda je za náznak atmosféry v poslední třetině)
Dlouho jsem nečetla takhle otřesnou knihu...

Gothikana láká na kombinaci gotického románu, dark academia stylu a milostného příběhu. Všechno jsou to atributy, které mám v oblibě a říkala jsem si, že s tímhle titulem nemůžu sáhnout vedle. To jsem se zatraceně pletla...

Dark academia
Abych knihu do této škatulky zařadila, nestačí mi jen to, že se příběh odehrává na půdě univerzity. Chce to víc a jedna stará děsivá historka na tom nic nezmění (přičemž sama autorka neví, jestli se to odehrálo před devadesáti lety, sto lety nebo více než sto lety…).

Gotický román.
Ten Gothikaně odepřít nelze. RuNyx si zjevně dělala rešerše, aby zjistila, jak takový gotický román vypadá. Jenže to ve výsledku dopadlo tak, že do textu na sílu nacpala všechny atributy tohoto subžánru bez ohledu na to, zda dávají logický smysl a zda se do jejího příběhu vůbec hodí. Výsledek je tak hodný pečících pokusů pejska a kočičky. Samoúčelnost některých scén a dílčích motivů je místy už vyloženě absurdní. Příkladem budiž třeba hlavní hrdinka promenádující se v noci po hradě/univerzitě v dlouhé noční košili a se svícnem, protože je rozhodně praktičtější vzít si svícen, než si posvítit baterkou nebo mobilem. O podezřelých úmrtích, která nikdo nepřijede prošetřit, ani nemluvě – to si lze dovolit v příběhu zasazeném do minulosti, nikoliv v příběhu ze současnosti.
Přitom prostředí a v jistém ohledu i tajemství skrývající se za univerzitními záhadami mají potenciál. V poslední třetině dokonce začala fungovat docela dobře i atmosféra… která ale bohužel neustála logické kiksy a další nešvary, jichž je román plný.
Je mi také záhadou, proč dnes, když se někdo pokouší napsat gotický román, dokáže odkazovat maximálně na Poea, který s tímto subžánrem neměl nic společného.
A rozčilovat se nad tím, že autorka zjevně nechápe, že mezi gotickým románem a gotickou subkulturou není rovnítko, už by bylo vyloženě jen plýtvání energií.

Milostná linka
Nemám nic proti klišé, naopak se jich zastávám a některá i cíleně vyhledávám, ale čeho je moc, toho je příliš i na mě. Týpků, kteří jsou pro nezkušenou hlavní hrdinku nevhodní, protože jsou příliš temní a rozbití, aniž by autorka podala za celou dobu jediný důkaz podtrhující toto tvrzení, už tu bylo. Nejsem si jistá, zda majetnickost a obliba „drsnějšího“ sexu na tuto dokola opakovanou temnotu stačí (některá odhalení přicházejí zkrátka pozdě, když už je čtenář znechucen). Přitom řada myšlenek a některých citátů je skutečně pěkná.
Musím tu zmínit také překlad, protože ten milostným scénám udělal vyloženě medvědí službu. Není například nutné během první milostné scény vyjmenovat drtivou většinu synonym pro pánské přirození. A ráda bych podotkla, že pleskat ženu po pochvě lze pouze v případě, že si k pasu připne meč…

Gothikana není autorčinou prvotinou, ale bohužel tak působí. Nejen kvůli nešvarům v samotném příběhu, ale i kvůli řadě logických nesmyslů (příklad za všechny: mrtvola nechaná tlít víc jak dva roky na vzduchu měla stále kůži i svaly a smrděla) a také kvůli tomu, že autorka nebyla schopná pohlídat si naprosto základní věci jako je například plynutí času nebo roční období.
Autorka opakuje slovní spojení „po několika týdnech“ takovým způsobem, že by čtenář snadno nabyl dojmu, že uplynuly přinejmenším dva roky, ale ne, uplynuly pouze dva měsíce. V jednu chvíli se hrdinka prochází v podzimním slunci, aby o deset stránek dál nastal „krásný jarní den“ a o dalších patnáct stránek dál Corvina vytahuje kozačky, protože se blíží mrazy (podotýkám, že stále uplynuly pouze dva měsíce). Bez ohledu na roční období jsou tu neustále bouřky, stmívá se podle popisu zhruba ve čtyři hodiny odpoledne a nechybí samozřejmě všudypřítomná mlha.
Hrdinka si na sebe bere košili, aby jí její partner mohl vyhrnout sukni a ona si následně mohla urovnat šaty… Uznávám, že na vině v některých bodech obžaloby může být i překlad, ale pochybuji, že má prsty úplně ve všem.

Závěrem bych tak jen dodala, že pokud chcete opravdu strašidelnou duchařinu s romantikou, šmrncnutou gotickým románem, pak si přečtěte sérii Hřbitovní královna.