Fyzika smutku
přehled
Gospodinovovu Fyziku smutku je možné zařadit k již etablovaným postmoderním románům. Ovšem kromě intelektuální hry, jež se projevuje například v mnohavrstevnatých odkazech na antickou mytologii či bulharské reálie, vykazuje také prvky lyrické prózy. Sice i v tomto případě Gospodinov tematizuje žánr románu a jeho hranice či principy, ale současně se snaží rehabilitovat klasické vyprávění. Mezi tyto snahy by se dala řadit i jedna z hlavních linií románu, jež nejen rekonstruuje mýtus o Mínótaurovi, ale zároveň se ho snaží nově nahlédnout a přehodnotit. Fyziku smutku je možné číst jako zprávu o složité románové kompozici a jejích stavebních principech, ale zároveň je možné v ní sledovat napínavé příběhy jednotlivých vypravěčů, jejichž osudy se proplétají napříč prostorem i časem.... celý text
Originální název: Физика на тъгата (Fizika na tăgata), 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fyzika smutku. Přidejte ho zde. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 9 komentářůSouvisející novinky - Fyzika smutku (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2019 -
Angelus, Literacka Nagroda Europy Środkowej
Kniha Fyzika smutku v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 38x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 5x |
| v Mé knihovně | 8x |
| v Chystám se číst | 59x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 4x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Georgi Gospodinov také napsal(a)
| 2024 | Časokryt |
| 2018 | Fyzika smutku |
| 2025 | Zahradník a smrt |
| 2005 | Přirozený román |
| 2004 | Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény |

85 %
75 %

v roce 1947 napsal J. L. Borges povídku Asterionův dům = vypadá to, že ji Gospodinov jen rozšířil o osobní/rodový příběh a dějinné bulharské reálie, jakmile mu tak v polovině knihy dojdou motivické variace na předlohu (labyrint-vyprávění, slepé odbočky, borgesovské anulování paralel), přeskočí od Mínótaura a kvantové mechaniky k časovým kapslím/krabicím a vyprávění se rozpadne do neprovázaných fragmentů (což přímo dokládá kapitola jako zapsaná na děrných štítcích); kniha by se spíše měla jmenovat "Metafyzika smutku", protože těží z metafory a asociace
a taky by ji měl pozorněji přečíst redaktor/korektor, aby se v textu nevyskytovaly fórky jako "v parku / v praku", v kontextu pionýrů hvězdičky místo jiskřiček apod. (i když vlastně... neměla by být v originále čavdarčeta?)