Dobře utajené housle / Jablko je vinno přehled
Oblíbený divadelní a filmový herec, dramatik a režisér Miroslav Horníček je rovnžě znám jako úspěšný prozaik. Dobře utajené housle, to je autorova prvotina, v níž v řadě rozmarných příhod z manželského soužití se zde čtenářům otevírá cesta k seznámení se s literárními kvalitami M. Horníčka. V tomhle svazku jde o 6. vydání. Jablko je vinno - jde o delší povídku, či novelu, v níž autor rozvíjí vtipné úvahy o povaze muže a ženy, velice bystře obnažuje přednosti i slabiny obou pohlaví, ústy své hrdinky Marty a z jejího ženského hlediska parafrázuje příběhy známých milostných dvojic - Oldřicha a Boženu, Ctirada a Šárky, Břetislava a Jitky, Sasona a Dalily, Orfea a Eurydiky. Jedná se o 3. vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dobře utajené housle / Jablko je vinno. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 17 komentářůSouvisející novinky - Dobře utajené housle / Jablko je vinno (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dobře utajené housle / Jablko je vinno v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 126x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 10x |
| v Mé knihovně | 89x |
| v Chystám se číst | 16x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
česká literaturaMiroslav Horníček také napsal(a)
| 1966 | Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 | Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |

77 %
86 %


První kniha byla povídková. Byly to krátké povídky na téma „vztahy mezi muži a ženami“. Četla jsem to v Maďarsku v termálech, každá povídka byla na tři stránky a zhltla jsem to tak rychle, že jsem si ani nestačila napsat žádné poznámky. Vím jenom, že byly krátké, rychlé, chytré a často i vtipné. První část si budu muset přečíst znovu.
Druhá kniha už byla pomalejší, alespoň její začátek. Odehrávala se na srazu manželských párů, které se často scházely. Protagonisté se neměnili, měnilo se jen místo, protože pokaždé sraz pořádal jiný pár. A tam se konaly různé duchaplné debaty, ve kterých dominoval hlavní hrdina pan František Kárnet. Jeho žena Marta seděla tiše opodál, sledovala ho a v myšlenkách vyhodnocovala, jak svého muže dobře zná. Myslela si třeba „teď vstane, aby dodal své řeči na vážnosti, teď řekne, že není odborníkem na historii“ atd. Totéž dělal její muž při tom, když se díval na ni.
Tato první část byla zdlouhavá a celkem nudná. Takže jsem knihu na chvíli odložila a četla jsem jiné. Pak se to rozjelo a bylo to zábavnější.
Paní Kárnetová se rozhodla napsat knihu. Knih bylo napsáno spousta, ale ona se rozhodla, že již napsané příběhy pojme z jiného úhlu a to z pohledu žen. Zřejmě jí k tomu vyprovokoval názor jejího muže, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta parafrázuje příběhy známých milostných dvojic – Samsona a Dalily, Orfea a Euridiky, Ctirada a Šárky.