Crota přehled

20.01.2025

Tohle nebylo vůbec špatné. Malé městečko kdesi v Missouri začne sužovat neznámé starodávné a pomstychtivé zlo, je nenasytné, je krvežíznivé a vraždí a vraždí a vraždí. Je to krvavé, násilné, brutální. Násilí je explicitní, jakkoliv možná trochu pulpové, ale právě proto mě to bavilo. Čtenář se může těšit, mimo jiné, na rozsekaná a vyvržená torza, utržené končetiny a další části těl. Protagonistou příběhu je místní šerif, který se při prvních známkách potíží pouští do vyšetřování a detektivního pátrání. Později se přidávají pomocníci, zejména indiánský strážce parku. Příběh je prodchnut indiánskou mystikou, mytologií, šamanskými artefakty a rituály. Téma probuzeného mýtického zla je bezchybně vpleteno do děje a do reálného světa. Nikde to nedrhlo, nikde mi to nepřipadalo umělé, nebo pro efekt. Nikde jsem neměl takový ten pocit „počkat, tohle tam nepatří, tohle nedává smysl“. Text je čtivý, spíš akční thriller než mrazivý horor. Nejlepší scény jsou jednoznačně ty z podzemí, klaustrofobní, hororové – tady ano, mysteriózní. Vytknul bych snad jen několik chybek v překladu a lehce zpolitizovaný a idealistický závěr ohledně vztahů mezi původními obyvateli a bělochy, tj. nic zásadního.

25.10.2024

Už Běsnění kojota vnímám jako jeden z nejlepších překladových románů Golden Dogu. Na Crotu jsem se tak logicky velice těšil. Výsledek je pak k mé spokojenosti dobrý. V rámci filmové terminologie by Crota byl naprosto klasický vyvražďovací horor s klasickou zápletkou a neklasickou zrůdou, kterých je tu sto a jeden kus za rok. Jenže Crota je, jako když si poprvé pustíte Věc od Carpentera. Výborně napsaná a fantasticky využívající indiánskou mytologii, takže Vám do těch klasických hororových prvků přidá něco navíc a čtení tak díky tomu všemu baví od začátku do konce.