Železné jezero přehled

„Sam Zimní měsíc říkával, že někdy člověk pozná pravého ducha kamene jenom tak, že si o něj ukopne palec.“
Kdysi dávno jsem četla Saroyanovu povídku s názvem Lokomotiva 38 Odžibvejský a právě na ni jsem si vzpomněla při čtení téhle knihy; tady jsem se dozvěděla, že Anišinábové, jinak také nazývaní Odžibvejové, byli nejpočetnějším kmenem domorodých Američanů na sever od Mexika. A právě oni, jejich zvyky a jejich náboženství hrají v tomto nezvyklém detektivním příběhu důležitou roli.
Zajímavé postavy i zajímavé příběhy, to vše v prostředí pro mě velmi exotickém a téměř nepředstavitelném, protože těžko snáším zimní chlad. Velmi mě zklamala Jo, především její expresivní hodnocení Molly. A naopak mě příjemně překvapil svatý Kawasaki, včetně jeho pojmenování – poděkování paní překladatelce, která nám v závěru objasnila způsob, jímž přistoupila k překladu jmen. Romeo a Julie jsou opečováváni, především Corkovými dcerami Annou a Jenny. Detektivní linka je určitě také zajímavá, i když asi nijak zvlášť překvapivá.
Takže já se určitě chystám i na druhý díl.

„Každý nás někdy zklame. Muži nechají na holičkách ženy, ženy nechají na holičkách muže. Ideály neobstojí. A Boha to zřejmě nezajímá. Nemůžu mluvit za Boha, Corku, ale řeknu ti, co si myslím. Myslím si, že očekáváme příliš. Takhle jednoduché to je. A jediné, co nás nechává ve štychu, jsou naše vlastní očekávání. Modlíval jsem se k Bohu za snadný život. Teď se modlím, abych byl silný člověk.“