Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu přehled
Tyto tři reportážní příběhy spojuje mistrovství vypravěče, známého publicisty Jiřího Janouška, mimo jiné také spoluautora knižních vydání rozhovorů NA PLOVÁRNĚ. Sám o této své knize říká: „Těžko říct, co mě na těch třech příbězích tak přitahovalo. Werichovo tušení blížící se smrti? Hušákova touha zapsat se do dějin a furiantská posedlost mít ve všem pravdu? Lendlův přesně kalkulující mozek, sebekázeň a odhodlání být pánem svého osudu? Snad alespoň v pozadí jsou znát stopy domácích poměrů, ve kterých se ty příběhy odehrávaly: Werichova samota v bezčasí sedmdesátých let. Lendlovy peníze a sláva, v konfrontaci s rostoucí bezradnosti bývalého režimu v letech osmdesátých. A Hušákovo podnikání mezi pomníky privatizačních omylů s jejich zamotaným právním stavem na začátku nového tisíciletí.“ Kniha obsahuje také originální fotografie z autorova archivu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 3 komentářůSouvisející novinky - Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 4x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Mé knihovně | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Jiří Janoušek také napsal(a)
| 1982 | Rozhovory s Janem Werichem |
| 1990 | Kuchařka pro zaměstnaného muže |
| 2018 | Jan Werich za oponou |
| 2020 | Můj život mezi slzami a smíchem |
| 2012 | Na plovárně s Markem Ebenem |

95 %
66 %


Novináře Jana Janouška si pamatuji z doby, kdy psal do Mladého světa a tak mě potěšilo, že i tyto tři rozhovory jsou napsány jeho typickým poutavým stylem. Janouškovi se v těchto rozhovorech povedlo zachytit Werichovu samotu v bezčasí sedmdesátých let, stejně jako nelehký boj Ivana Lendla o své místo v tenisové světové špičce, a také Hušákovo podnikání v době po sametové revoluci, kdy docházelo k řadě privatizačních omylů a právní systém byl ještě v plenkách.