Bratři Karamazovi přehled
Po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech jsou Bratři Karamazovi vyvrcholením románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele karamazovštiny, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové: otec Fjodor i bratři Ivan, Dmitrij a Aljoša. Podle Václava Černého je rodina Karamazových pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu, otec je realita nevykoupeného smyslného těla, Míťa je vášeň, Ivan čirý rozum, Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro, Smerďakov nízký pud, profanující nechápavě popudy, byť i šlechetné, jež přijímá od druhých. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem svého století, dítětem nevíry a pochybností. Snad právě proto promlouvá k dnešnímu čtenáři tak dramaticky.... celý text
Originální název: Братья Карамазовы (Braťja Karamazovy), 1880
více info...
Co říkají o knize uživatelé?
Dílo "Bratři Karamazovi" od Dostojevského je považováno za jedno z nejvýznamnějších v literární historii. Autor se v něm zabývá hlubokými otázkami lidské existence, víry, viny a odpovědnosti. Postavy románu jsou pečlivě vykresleny a jejich psychologické profily odhalují složitost lidské duše. Čtenáři často zdůrazňují, že kniha není snadná, ale její hloubka a bohatství myšlenek stojí za to. Mnozí se shodují, že je to dílo, které si zaslouží opakované čtení a zamyšlení, neboť nabízí cenné pohledy na život a lidskou povahu.
Román je nejen psychologickým dramatem, ale také filozofickou studií, která zkoumá vztah jednotlivce k Bohu a společnosti. Dostojevský mistrně kombinuje různé žánry, což činí jeho dílo jedinečným. Čtenáři často nacházejí v knize inspiraci a podněty k hlubokému zamyšlení nad vlastním životem a hodnotami. Je to kniha, která zanechává silný dojem a nutí k přemýšlení i dlouho po dočtení. Více v komentářích.
Komu by se kniha Bratři Karamazovi mohla líbit?
- Milovníci psychologické literatury
- Čtenáři hledající hluboké myšlenky
- Fanoušci ruské klasiky
- Ti, kdo se zajímají o filozofii a existencialismus
- Čtenáři, kteří ocení komplexní postavy
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bratři Karamazovi. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 151 komentářůSouvisející novinky - Bratři Karamazovi (1)
Knižní novinky (46. týden)
14.11.2021
Citáty z knihy (2)
„A poněvadž člověk není schopen zůstati bez zázraků, tu si vytvoří nové zázraky, již vlastní, a bude se klaněti fušerskému zázraku, babskému kouzelnictví, byť stokrát byl buřičem, kacířem a neznabohem.“
„Predovšetkým sám seba neklamte. Ten, kto sám seba klame a svoju vlastnú lož počúva, dostáva sa do takého stavu, že už nerozlišuje nijakú pravdu ani v sebe, ani okolo seba a v dôsledku toho prestáva cítiť úctu k sebe i k ostatným. Keďže si nikoho neváži, prestáva ľúbiť, a aby sa z nedostatku lásky dajako zamestnal a zabavil, oddáva sa vášňam a hrubým rozkošiam, až dôjde vo svojich nerestiach do úplnej zhovädenosti, a to všetko v dôsledku ustavičného klamania ľudí i seba.“
Kniha Bratři Karamazovi v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 68x |
| v Přečtených | 1 328x |
| ve Čtenářské výzvě | 80x |
| v Doporučených | 175x |
| v Mé knihovně | 531x |
| v Chystám se číst | 842x |
| v Chci si koupit | 168x |
| v dalších seznamech | 34x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
89 %
Fjodor Michajlovič Dostojevskij také napsal(a)
| 2004 |  Zločin a trest |
| 2004 | Bratři Karamazovi |
| 2008 | Běsi |
| 1958 | Bílé noci |
| 2020 | Idiot |
Všechny divadelní i filmové verze Karamazovců zachycují jen jednu, pravda, nejdramatičtější část tohoto monumentálního románu. Nečte se lehce, co odstavec, to brilantně vybroušená myšlenka, co věta, to možný citát - a jako by nepředstavovaly jeden konzistentní názor, ale různým nasvícením, různými úhly pohledu, různými myšlenkovými pochody definovanou věc. A přitom se dá příběh nejapného otce, tří/ čtyř synů a jejich dvou žen číst jako obyčejná detektivka s mysteriózními prvky a s noirově zabarveným závěrem. Nebo jako freska, jíž projíždí ruská trojka a výhružně a osaměle drnčí... Jsem ráda, že jsem se tímto Dostojevského dílem prokousala. Zkusím se za pět let vrátit. A ilustrace jsou skvělé.