Bestia triumphans přehled
Vilém Mrštík
Manifest z roku 1897, ve kterém spisovatel a kritik Vilém Mrštík bránil v rámci dobové polemiky starobylý ráz Prahy proti rozsáhlým asanačním záměrům v historickém centru hlavního města.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bestia triumphans. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bestia triumphans v seznamech
v Přečtených | 1x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
2004 | ![]() |
1996 | ![]() |
1989 | ![]() |
1947 | ![]() |
1952 | ![]() |
Rozlícený, za vandalství mnohé označující článek, který spatřil světlo světa v roce 1897. Své tu hraje městská rada, své umělecká komise coby poradní sbor městské rady a své zdravě se rozčilující autor, který by rád Prahu takovou, jaká je. Starobylou.
Začátek je skvělý. Rozhořčení patrné. Soptící nálada, konkrétnost, kdy autor opakovaně zmiňuje třeba nový dům Malostranské záložny na rohu Mostecké ulice (ano, ten dům hned vedle Kaiserštejnského paláce) nebo Ostruhovou ulici, mu však nevydrží po celých pětačtyřicet stran. Pochopitelně. Množí se jen otázky, připomíná “přirozeným kouzlem dýšící“ atmosféra města zachycená Janem Nerudou (1834-1891), a kdyby nestačil on, jeho Povídky malostranské, je tu ještě Havlíček, kterého dnes rovněž čtou všichni školou povinní. // I proto pro zájemce o toto téma do zajímavostí vkládám odkaz k eseji Kateřiny Bečkové nazvané: “ASANACE – zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské“. Tam je to pojato v širších souvislostech.
Některé další osoby, jejichž jména v článku jsou:
- Osvald Polívka (1859-1931)
- Jan Koula (1855-1919)
- Karel Černohorský (1861-1916)
- Eugen Eiselt (1854-1926)
- Josef Hlávka (1831-1908)
- Hubert Gordon Schauer (1862-1892)
- Josef Kuffner (1855-1928)
- Jan Podlipný (1848-1914)
-------------------------------
ÚRYVEK:
Může být, že i my sami jsme se dopustili leckterých chyb ve své taktice - proč ne, nejsme tolik prohnaní, abychom věděli, že nadšení pro dobrou věc musí se mechanicky sbubnovat s revolverem přímo na prsa - byli jsme dost naivní, že jsme očekávali: když ne estetické porozumění, že aspoň ta všude tak vyhlašovaná láska ku staré, historické Praze vykoná tu svoje poslání - mnoha chyb mohli jsme se také dopustit zvláště tím, že jsme od lidu a veřejnosti čekali víc, než, jak vidíme nyní, mohli dát - nebyli jsme na to připraveni a zůstali jsme proto silně osamoceni. -
Ale je to naše hanba?
Čí je to hanba vlastně? - Toho, kdo prosí, nebo toho, kdo se prositi dá?