Básně Svaté Terezie z Lisieux přehled
Ke kritickému vydání básnického díla svaté Terezie z Lisieux napsal předmluvu filozof Jean Guitton, člen Francouzské akademie. Vyjádřil v ní své přesvědčení, že Terezie měla dvojí povolání, k rozjímavému životu řeholnímu i k poezii. Psala básně tak samozřejmě jako dýchala a jako se modlila, skládala je s živelnou radostí jako novicka, mladá jeptiška a zakrátko potom jako souchotinářka čekající na agónii. Ty básně byly „vtělením jejího bytí do života“, byly to stopy, které vtiskla do francouzské řeči, své spisovné mateřštiny. (Jako dítě mluvívala nářečím své rodné Normandie a k této mluvě se vracela v posledních chvílích svého utrpení.)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Básně Svaté Terezie z Lisieux. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 4 komentářůSouvisející novinky - Básně Svaté Terezie z Lisieux (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Básně Svaté Terezie z Lisieux v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 19x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 10x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
93 %
Thérèse de Lisieux také napsal(a)
| 2016 |  Příběh jedné duše |
| 2009 | Básně svaté Terezie z Lisieux |
| 1992 | Vstupuji do života |
| 2002 | Dopisy Terezie z Lisieux |
| 2001 |  Myšlenky na každý den |
Spoustu podnětného již bylo řečeno dříve, proto viz komentáře od Chesterton, mirektrubak a Hanka_Bohmova. Já snad mohu jen dodati sloky, které mě nejvíce oslovily, a které zde ještě nebyly zmíněny. Proto nechám mluvit samu Terezu skrze její duchovní poezii. A pak že křesťanství zničilo antickou kulturu, poezii. Blbost! Je to právě víra v dokonalejší bytost (ne panteon "lidských" bohů), která nás pozvedává k dílům, která nás prostě přesahují. A o tom velké umění je, nebo aspoň dle mě má být, ať to zní jakkoliv idylicky.
Já toužím po srdci, jež něhou plane,
jež vždycky přispěchá mi na pomoc,
jež přes mou slabost v lásce neustane
a neopustí mě ať den či noc...
Každý, kdo miloval mě v tomto žití,
spočinul jednou smrti v objetí.
Chci Boha, jenž přijme mé lidské bytí
a jako bratr může trpěti.
Ty, jenž pronikáš prostorami
rychleji nežli slunce svit
a víš, kde jsou mí milovaní,
zaleť je často navštívit.
Osuš jim oči perutěmi,
o Ježíši jim písně pěj,
o bolesti, jež v slast se mění
a jméno mé jim zašeptej.