Africké květiny - Swingující samomluvy přehled
Africké květiny přinášejí širší zamyšlení nad jazzovou hudbou jako fenoménem, na němž stojí existence veškeré populární hudby. Autor připomíná také okolnosti vzniku a vývoje jazzu, rock’n’rollu a zabývá se hudební globalizací. Kniha ukazuje, co všechno se v souvislosti hlavně s jazzem, ale nakonec hudbou obecně, může honit v hlavě člověku, který s ní žije desítky let, je jejím náruživým posluchačem, propagátorem, hodně toho o ní ví a „něco“ si o ní také myslí. Vladimír Kouřil patří k nejserióznějším hudebním publicistům a kritikům, kteří se jazzem dlouhá léta zabývají. Nejde tedy o „z vody vyvařenou“ dojmologii, nýbrž o soudy stojící na pevných nohou zvládnuté faktografie, mimořádné posluchačské zkušenosti a v neposlední řadě i značných mezioborových znalostí. Nejednou zde zabrousíme do literatury či výtvarného umění. Titul knihy Africké květiny odkazuje na fakt, že cesta vývoje nejen jazzu, ale celé civilizace vyšla z lůna afrického kontinentu. Přímým podnětem pak byla jedna z nejkrásnějších skladeb Dukea Ellingtona Flaurette Africaine napsaná pod dojmem jeho pracovního pobytu v Paříži.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Africké květiny - Swingující samomluvy. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 2 komentářůSouvisející novinky - Africké květiny - Swingující samomluvy (1)
Knihy z 65. pole
15.12.2016
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Africké květiny - Swingující samomluvy v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 4x |
| v Mé knihovně | 1x |
| v Chystám se číst | 3x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vladimír Kouřil také napsal(a)
| 1981 | Český rock'n'roll 1956-1969 |
| 2006 | Divná hudba dob nekalých: opojný život jazzové periférie krajiny podřipské |
| 1999 | Jazzová sekce v čase a nečase 1971-1987 |
| 2016 | Africké květiny - Swingující samomluvy |
| 2017 | Kámen a mouka - Povídky ztichlého rock´n´rollu |

73 %
80 %
57 %


Vynikající kniha od vynikajícího znalce jazzu a jeho různých fúzí s jinými žánry (klasická hudba, rock). S přesahem i literárním, výtvarným (každá kapitola je uvedena ukázkou např. Hrabal, Márai, Pamuk, Jackson Pollock). Cenná je i v tom, že Vladimír Kouřil má neskutečně "naposloucháno" nejen z nahrávek, ale čerpá i z řady osobních koncertních zážitků (Miles Davis). Je zde mnoho odkazů na poslech řady hudebních skladeb. Díky panu Kouřilovi jsem tak objevil "spoustu" krásné muziky...
P. S. A na obálce ilustrace Jiřího Šlitra.