Yummymoon
přečtené 178
Ratolest Davidova
2016,
David Gans
Bichle, která se, pokud nejste kronikochista, nedá číst souvisle. Jako celek ovšem obdivuhodné okénko do historie (jak obsahem tak stylem pojetí), byť v mnoha směrech zavádějící (jak autor sám uvádí). Rovněž nutno složit poklonu před obdivuhodnou překladatelskou prací a rozsáhlým poznámkovým aparátem. Ani si nedovedu představit, jak dlouho muselo trvat dát tenhle překlad dohromady.... celý text
I’m Your Man: Život Leonarda Cohena
2020,
Sylvie Simmons
Konzervativní a puritánští čtenáři vám budou tvrdit, že některé pasáže do tohoto životopisu nepatří. Opak je ale pravdou, patří do něj každé slovo a právě pro to se jedná o jeden z nejucelenějších a "nejvypovídavějších" životopisů vůbec. Autorka nehledá glorifikaci toho, o kom píše, ale hledá co největší autenticitu ve výpovědi o jeho životě. A do toho patří i popisy intimního rozměru života, stejně jako popisy prostředí, v němž se občas nacházel, protože právě tyto popisy, jsou-li zvládnuté, nám můžou pomoci pochopit vliv, jaký dané prostředí mohlo mít na danou osobu. A na Cohena bezpochyby vliv mělo.... celý text
O filosofii Emmanuela Lévinase
1993,
Catherine Chalier
Stručné, jasné a tematicky téměř vyčerpávající hlavní ideje autora. Lepší úvod do Levinasovo filosofie budete hledat jen těžce.
Hlavní proudy židovské mystiky
2017,
Gerhard Gershom Scholem
Zcela famózní badatelská práce. Kdo se chce vědecky a systematicky zorientovat v oblasti kabaly - הנה זה הספר!
Rabínka v zácviku
2023,
Kamila Kopřivová
Nízkoprahový úvod pro všechny, které zajímá judaismus a neví, kde začít nebo se vždy odstraší nekonečné množství tematické literatury. Rabínka v zácviku je milé, přístupné a stručné uvedení do všech důležitých oblastí židovství optikou (zejména) reformního judaismu. Osobně jsem se těšil na trochu obsáhlejší a více "osobní zpověď" rabínky Kopřivové o své cestě, nicméně má nenaplněná očekávání knihu nikterak nesnižují a mohu vřele doporučit.... celý text
Filosofie en noir
2018,
Miroslav Petříček
Ambiciózní esej Miroslava Petříčka si klade za cíl podat záznam o proměně filosofického diskursu, který je dle autora nutný, má-li filosofie i nadále vypovídat o současné době - tedy o době po holokaustu. Tuto událost Petříček označuje jako katastrofické vyvrcholení krize racionálního a vědeckého myšlení spojeného s projektem osvícenství. První hrom přicházející bouře v podobě nejděsivějšího a nejnepředstavitelnějšího systematického vyvražďování v lidských dějinách dle autora zaslechl již Husserl, když se o tuto změnu diskursu pokusil skrze svou fenomenologickou metodu. Tato metoda založená Husserlem, ale rozvinutá mnoha dalšími mysliteli (Heidegger, Lévinas, Blanchot, Arendt, Derrida ad.) a reagující na krizi čím dál silnějšího odtrhávání člověka od jeho přirozeného světa, poukazuje na odlidštěnost racionálních a empirických věd a navrhuje nový způsob, jak se navrátit k takovému bytí, které je přirozeně lidské, nikoliv rigidní totalitou uchylujícího a škatulkujícího rozumu, likvidujícího možnost neuchopitelné Jinakosti vně nás. Dle autora je tak jediná možnost filosofie po Osvětimi právě ono přijetí možnosti nevypověditelného, neuchopitelného a neracionalizovatelného - protože právě tak se nám ve své podstatě jeví právě událost plynových komor, pecí, koncentračních táborů a Sonnderkomand. Knihu se nebojím označit za mistrovské dílo, která, jak věřím, časem nabyde takové důležitosti jako Ztráta ctnosti od Alisdaira MacIntyrea, ba ji (jak doufám) dokonce překoná. „Je-li holokaust událost mimo všechna měřítka a referenční rámce, vzhledem k nimž se vztahuje naše rozumění, pak je tomu tak i proto, že jde o událost, která nevytvořila svědky. () Přeživší podávali svědectví o chybějícím svědectví chybějících svědků. () Svědectví transcenduje svědka.“ (s. 272).... celý text
Dvojí způsob víry
2021,
Martin Buber
V sedmnácti kapitolách Martin Buber analyzuje fenomén monotheistické víry a rozlišuje ji na dva druhy. Tou první je židovská emuna, kterou lze nazvat „důvěrou“ plynoucí z dějin národa (Izraele). Tento druh víry lze charakterizovat jako setrvávání člověka ve vztahu „vůči vedení, jež je neviditelné, a přesto se nechává vidět, skryté, ale projevující se“ (s. 170). Jedná se o víru jednotlivce, která je zakořeněná ve víře národa, přičemž svou sílu čerpá ze vzpomínek předešlých generací. Oproti ní autor staví křesťanskou pistis, kterou lze označit za zrozenou z duší jednotlivců (nikoliv národa) vztahujících se k požadavku víry v Ježíšův spasitelský status. „Boží lid“ tak vzniká přijetím „víry v“ a nikoliv „žitím v důvěře k“. V rámci promýšlení tématu víry se Buber věnuje i učení Pavla z Tarsu a jeho vztahu k původnímu učení Ježíše Krista. Na několika místech pak dochází ke značné desinterpretaci (srov. např. s. 50, 84, 95) založené zejména na neznalosti a neporozumění lingvistických a ideových koncepcí původního Tanachického textu plynoucích převážně z septuagintského překladu a na nich stavějících výroků Krista. Pavlova interpretace se tak podle Bubera značně liší od původního Ježíšova učení a poselství. V kontextu současné krize víry pak autor poukazuje na možnou transformaci současného převládajícího způsobu víry a doufá, že „povede ze strnulého paulinismu cesta k jinému, emuně bližšímu uzpůsobení pistis“ (s. 173). „Člověk může věřit, že Bůh jest, ale žít za Jeho zády; kdo Mu důvěřuje, žije před Jeho tváří.“... celý text
Devět bran
1996,
Jiří Langer
Prostota, špína, jednoduchost, naivita, radost, vděčnost, milosrdenství, vtipnost, radikalita, mystika, moudrost, odevzdanost, tvrdohlavost, víra, zázraky, nepochopení. Svědectví jako z jiného světa... nebo ne z jiného, ale ze skrytého.... celý text