Vat Vat přečtené 69

☰ menu

Po Valentýnu

Po Valentýnu 2007, Esther J. Ending
4 z 5

Kdo v knize bude hledat objektivní kritiku přístupu ''květinových dětí'' k výchově vlastní dětí, bude zklamán. Tenhle román je spíše o všemožných negativních vlivech- za které mohou z valné části rodiče- které mohou ovlivnit vývoj dítěte směrem majícím v nedozírné následky pro jejich milostný život. Kniha se kriticky staví k tomu typu rodičů(nejen k hippies), kteří tíhnou k bytí snad až příliš free a vcelku jim nedochází, že když už si pořídili nějaké ty ratolesti, tak se tím také zavázali k určité odpovědnosti. Koncentraci příliš mnoha závažných témat a pořádné nerozvití žádného bych rozhodne autorce nevytýkal. Naopak, je pozoruhodné, jak pěkně do sebe v podání Endingové vše zapadá. Velice oceňuji jak si poradila s otázkou happyendu, který v kontextu tematiky padne jako ulitý, což se u podobných knih vidí málokdy.... celý text


Americké psycho

Americké psycho 1995, Bret Easton Ellis
3 z 5

Ačkoliv nepatřím k té části čtenářstva, která tuto knihu okamžitě odsuzuje pro její styl, který každý nerozdejchá, stejně s ní nejsem spokojený tak, jak bych chtěl. Do knihovny jsem šel s pocitem člověka, který si přečetl hromadu kritik a očekává zajímavý satirický příběh reflektující konzumní Ameriku, která se pro naprosté utonutí v nekonečném oceánu svých nesmyslných hodnot stala absolutně netečnou vůči utrpení, šílenství, ale i vůči štěstí způsobeným něčím jiným, než jen sakem od Ralpha Laurena. Takový příběh se mi do ruky dostal jen z části. Ačkoliv pohled do mysli psychopata vypadá sám o sobě lákavě, Elisovi se podařilo vcelku znehodnostit onu zajímavost knihy 30% jejího obsahu, které věnoval vyjmenovávání všemožných obchodních značek, apod, na čež se dá namítnout, že když je to pohled do mysli psychopata posedlého určitými věcmi, vedoucího určitý život, dá se to vcelku očekávat. Neřekl bych. Kupříklau v Palahniukových knihách majících tématicky mnoho styčných bodů s touto je příběh podáván sice s často se opakujícími slovy a vůbec s různými stylistickými nedostatky, ale pořád je v něm určitá dějová různorodost. Pokud tedy Ellis nebyl schopen takovouto různorodost navodit zde, měl rovnou napsat knihu o 245 a ne 350 stránkách. Bylo by to férovější vůči čtenářům. Všem, kteří mají zájem o kritický pohled na americkou (dnes světovou) kulturu a chtějí se o ní dozvědět nadsazenou formou, doporučuji, spíše než Americké psycho, něco od již zmíněného Palahniuka, popřípadě tvorbu Kurta Vonneguta jr.... celý text


Osamělost prvočísel

Osamělost prvočísel 2009, Paolo Giordano
4 z 5

Ta slavná myšlenka, že rohodnutí uděláme během pár vteřin a jeho následky si neseme celý život, kterou kritiky pořád tak dokola omýlají je pro mne natolik zásadní, že jakmile jsem si přečetl shrnutí téhle knihy na jejím přebalu, okamžitě jsem ji musel mít. Když jsem si ji odnášel z knihkupectví, napadlo mne, že jsem možná udělal chybu, když jsem se tak hrnul do nákupu knihy, která je pozitivně, skoro až s hysterickým nadšením hodnocena takovým množstvím lidí, že ji to vlastně pasuje na mainstreamovou záležitost, ze kterých většinou nekouká nic dobrého. Tahle úvaha ve mne vzbudila strach, že vzhledem k závažnosti, kterou pro mne myšlenka o rozhodnutích představuje na jedné straně a nespolehlivé oblíbenosti knihy na druhé, budu strašlivě zklamán. Nestalo se tak. Giordano zpracoval téma lidského samoty způsoem, který podle mne sice úplně nenaplňuje potenciál tématu, ale rozhodně nezklame. Nutí přemýšlet a následky, které si způsobíme rozhodnutím ve vteřině, vykresluje tak barvitě, že jsem knihu nakonec zhltnul za víkend. Rozhodně ji doporučuji.... celý text


Cit slečny Smilly pro sníh

Cit slečny Smilly pro sníh 2006, Peter Høeg
5 z 5

Když jsem knihu dočetl, okamžitě jsem si vzpoměl, že v životopise autora uvedeném na přebalu knihy je Hoeg, pro svůj věhlas anglicky nepíšícího autora, srovnáván s Umbertem Ecem. Neřekl bych, že toto srovnání se dá omezit pouze na věhlas. Stejně tak jako v některých Ecových knihách je i ve ''Smille'' nepřeberné množství nejrůznějších odborných znalostí, především z oblasti glaciologie a jejích příbuzných přírodovědných oborů. Dalším styčným bodem se třeba takovým Jménem růže je kriminální zápletka, která však tvoří spíš jakési pozadí pro vyprávění, jehož cílem je v této knize čtenáři osvětlit vcelku bezskurpulózní postoj západní vědy a vůbec celé její kultury ke kulturám ostatním. Smilla se nečte úplně jednoduše, což mi nijak nevadí. Spíše dané téma není úplně má parketa, ale to samozřejmě nehodlám jakkoliv zohlednit při výsledném hodnocení. 100%... celý text


Utrpení mladého Werthera

Utrpení mladého Werthera 1999, Johann Wolfgang Goethe
3 z 5

Pokud si od přečtení téhle knihy slibujete nalezení potlačovaných individuálních potřeb společenskými normami, bezpochyby budete spokojeni. Pokud ovšem ''důraz na hloubku prožíveného citu'' znamená, že se v textu v intervalu 2 stránek opakují básnické výrazy typu: Rozervané srdce, apod., tak to bůh ochraňuj všechny ty, kteří by si tak eventuelně mohli udělat špatný obrázek o lidských citech. Tyhle přehnané žvásty, které mi připadaly spíše komické,než tragické, podle mne knize snad spíše škodí, ani ne tak samotnou vlastní existencí, jak spíše tou nesnesitelnou kadencí v jaké jsou na čtenáře chrleny. Ostatním to třeba nevadí, některým se to možná i líbilo, ale mně to vskutku z Werthera příliš velký literární zážitek nepřineslo. Přijde mi, že to tak nějak kazí ten pocit opravdovosti, který by jinak mohl navodit i docela silný zážitek.... celý text


Společnost nevolnosti

Společnost nevolnosti 2007, Václav Bělohradský
5 z 5

Tento soubor esejů o společnosti v současném globalizovaném světě mne vskutku nadchnul! Není to úplně jednoduché čtení, ale trpělivý čtenář, co se chce dozvědět mnoho zajímavých a užitečných informací o světě, kterého je součástí, nemůže tomuto skvělému filosofování o příčinách, průběhu, důsledcích a alternativách globalizace dát nic jiného než 100%.... celý text