TerezaMondeková

Přečtené 215



Zlomené duše
? - listopad 2021
Zlomené duše 2018, Simone St. James

Kniha se mi strašně líbila. Autorka dokázala úžasně popsat minulost a zároveň přítomnost, aniž by prozradila, jaký bude konec. Opravdu jsem do poslední chvíle byla napjatá, jak to bylo tehdy, kdo to byl, co se stalo. A zároveň, jak to bylo se sestrou Fiony. Vždycky jsem se ráda dívala na odložené případy, takže i proto mě kniha zaujala. Dost se mi líbilo i to, že celý příběh odkrývala novinářka. A o policii... nechci být sprostá... V knize nechybělo překvapení, napětí, nebezpečí, nadpřirozeno. Jak bolestivá může být ztráta blízkého člověka a to, jak důležité může být hluboké a pravé přátelství, které může vzniknout i na tom nejhorším místě. Během knihy jsem byla i smutná, když jsem četla příběh Soni. Co přežila, zakusila, jak dopadla, že byla úplně sama... to mě opravdu vzalo a měla jsem slzy na krajíčku. Co mě trochu mrzelo, tak byla ta "romantická" linka, protože ta mi přišla docela slabá, ale i tak musím dát knize plný počet!


Fantom z Blackwoodu
listopad 2021 (03.-04.)
Fantom z Blackwoodu 2021, Darcy Coates

Tentokrát mi kniha přišla už jako horor. Četla jsem ji v noci a tentokrát jsem se opravdu bála, když jsem uslyšela nějaký zvuk, tak jsem málem vyletěla z postele... Kniha byla opravdu čtivá. Kapitola končila v tom nejlepším a já se hned musela pustit do další. Líbilo se mi, že v knize byla i milostná zápletka. Kniha mě pak vždycky mnohem víc baví. Strašidelnou atmosféru autorka popsala dokonale. Nechyběl ani překvapivý zvrat na konci knihy. Vlastně bych byla ráda, kdyby byla kniha delší. Co se mi opravdu moc líbilo byly obrázky, které tentokrát v knize byly. Strašně se mi líbily, byly vydařené... občas možná trochu děsivé, ale k příběhu se skvěle hodily. Snad to nebude poslední kniha, kde se takové obrázky objevily. Mara mi občas lezla na nervy. Jak byla neustále přesvědčená a tvrdohlavá, že jenom ona měla pravdu a pak tvrdě dopadla. Neil... je pravda, že občas to bylo trochu moc s tím "koťátko, miláčku, zlatíčko, světlo mého života". Hlavně, když to bylo všechno v jedné větě, ale dá se to překousnout. Upřímně... trochu jsem hlavní hrdince záviděla takového mužského. Najít takového v dnešní době se dá považovat za zázrak.


Prokletí rodu Usherů
říjen 2021 (18.-21.)
Prokletí rodu Usherů 2021, Robert R. McCammon

Na knihu jsem narazila úplnou náhodou, když jsem bloudila po internetu po nějakých knihách... Hned mě kniha zaujala obálkou, názvem, popisem, takže jsem si ji koupila. Rozhodně nelituji. Začátek knihy mi připadal trochu slabý, nepřipadal mi tak poutavý, chytlavý. Pak se ale kniha začala rozjíždět a já se začetla a nemohla se odtrhnout. Myslím si, že autor dokázal skvěle propojit minulost a přítomnost. Pomalé odkrývání minulosti, co se děje v tom lese, co je doopravdy v tom domě, jak to spolu souvisí... pomalu vrůstající napětí. Překvapení rozhodně v knize nechybělo. Líbilo se mi vyprávění z pohledů více postav. Některé kapitoly končily v tom nejlepším a pak následovalo vyprávění z pohledu jiné postavy. To jsem pak dychtivě otáčela stránky. Musím říct, že mi tahle kniha připadala jako horor, i když jsem se při ní nebála. To by chtělo silnější kalibr, abych se já bála, ale občas jsem při čtení měla husinu. Občas mi sice přišlo, že autor popisuje do úplných detailů něco, co je úplně zbytečné a moc mě to nebavilo. Taky se mi občas pletly postavy. Ale rozhodla jsem se, že za to strhávat hvězdičku nebudu. Když pomyslím na příběh, tak mám chuť si ho přečíst znovu. Opravdu se mi líbil. Jak tahle kniha ukazuje, tak být nejbohatším člověkem automaticky neznamená štěstí. Spíše naopak. Některé bohaté rodiny mají tajemství, o kterých se nám ani nesní. Zánik domu Usherů jsem nečetla, ale myslím, že to zkusím.


Vermontské psycho
? - říjen 2021
Vermontské psycho 2018, Jennifer McMahon

Musím říct, že tahle kniha se mi líbí víc než Zimní lidé. Líbí se mi, že autorka dala i do téhle knihy minulost a přítomnost. Pomalé okrývání toho, co se dělo dřív, co se děje teď. Hodně mě příběh zaujal, to prostředí, pomalé odkrývání tajemství, co se doopravdy stalo Sylvii, jak to tehdy bylo, kde je ten tajný pokoj, co v něm je... To napětí, co bude dál, co dalšího vyplave na povrch, ta strašidelná atmosféra. Občas jsem během knihy měla i husinu, strašně jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Ale nakonec se žádné překvapení nekonalo. Během knihy jsem si vytvořila vlastní teorii o tom, co se doopravdy stalo. V minulosti i v přítomnosti a nakonec se ukázalo, že jsem měla pravdu, takže konec... ten se mi vůbec nelíbil. Vlastně... musím říct, že to celé vysvětlení mi přišlo docela jednoduché a dětinské. Nápad na příběh tak zajímavý, ale konec byl zklamáním. Nepřišlo mi, že by autorka příběh do detailu promyslela. Na konci knihy mi zůstalo pár otázek, na které jsem nedostala odpověď. Občas jsem se i u knihy nudila. Přišlo mi, že autorka v knize popisuje něco, co je úplně zbytečné... nebo naopak moc zdlouhavé. Upřímně... ani žádná postava mi moc nepřirostla k srdci. A překlad byl strašný!


Kořist
září - říjen 2021
Kořist 2021, Darcy Coates

U téhle autorky jsem zvyklá na strašidelné domy, duchy, takže jsem vůbec netušila, co mě v téhle knize čeká. Nakonec jsem byla hodně překvapená. Jedna z nejlepších knih autorky. Sice je pravda, že mi kniha opět nepřipadala jako horor, vůbec jsem se nebála, ale kniha je rozhodně chytlavě napsaná. Začetla jsem se a nemohla jsem se odtrhnout. Kapitola vždycky končila v tom nejlepším a já se musela hned pustit do další. Líbilo se mi, že kniha je popisována z pohledů více postav, že se to střídalo. V knize nechybělo překvapení, nebezpečí, akce, napětí... nečekaný konec. Občas jsem během knihy byla v šoku. Ale v knize byly i smutné momenty. Todda a Anny mi bylo opravdu líto, ale dalo se čekat, že se něco takového stane. Na konci knihy i slza ukápla. Ale konec pro mě nebyl, až takovým překvapením. Asi v polovině mě napadla na vteřinu myšlenka, kdo je pravý "zvíře". Pak postupně, jak se blížil konec, tak mi to začalo vrtat hlavou víc a víc a nakonec mě instinkt opět nezklamal. Na začátku mě hodně štval přístup policie. Chápu, že nemůžou jen tak vyhlásit pátraní pokaždé, když někdo přijde, ale zároveň to takhle ignorovat, házet všechny do jednoho pytle nebo říkat, že nemá cenu je hledat, protože už jsou nejspíš mrtví a že pravděpodobně nenajdou ani tělo... to mi přijde zase moc. Taky mě na začátku štvalo chování přátel k Toddovi. Kdyby se mi někdo blízký ztratil, tak byl se ho vydala sama hledat, ať už by to bylo kdekoli. Nedokázala bych jen tak sedět a čekat. Možná by to bylo hloupé, nezodpovědné, ale prostě bych se nedokázala držet stranou. Kniha ukazuje, jak se nevinný výlet nebo procházka může pěkně zvrtnout. Stačí sejít z cesty, ztratit se a už se nevymotáte. Já sama mám strašně ráda procházky v přírodě, lesích. Je tam takový klid, ticho. Ale po přečtení téhle knihy na takové výlety sama chodit rozhodně nebudu.


Hlasy v bouři
září 2021 (18.-21.)
Hlasy v bouři 2021, Darcy Coates

Poslední dobou jsem si knihy od téhle autorky strašně oblíbila, takže jsem se na její novou knihu těšila. Navíc mě hodně zaujala i svým popisem, působivou obálkou, takže jsem si ji musela koupit. A vůbec nelituji. Autorka skvěle vykreslila atmosféru strašidelného domu, který je plný tajemství. Ale i tak jsem se během knihy vůbec nebála, i když jsem ji četla v noci. Taky mi přišlo, že první polovina knihy je trošku slabší. Nepřišlo mi, že by se tam dělo něco extra, až na pár výjimek. Druhá polovina knihy mě bavila mnohem víc. Sice už bylo vyzrazeno, co se děje, ale i tak mi přišlo, že druhá polovina je zajímavější, napínavější, překvapivější. Taky se mi líbilo, že k sobě hlavní hrdinové měli blíž. Líbilo se mi, jak si kryli záda, jak se sbližovali... to jiskření mezi nimi dodalo příběhu takové kouzlo. Ale rozhodně jsem nezáviděla hlavní hrdince takové setkání s tchýní! Celkově se mi kniha líbila, takže do dalších dílů se rozhodně pustím. Jenom doufám, že to nebude trvat dlouho.


Zimní lidé
? - září 2021
Zimní lidé 2017, Jennifer McMahon

Poslední dobou čtu knihy s paranormálními jevy, duchy a přízraky, horory. Takže mě kniha svým popisem opravdu hodně zaujala. Kniha se mi líbila, ale nějak mě neohromila. Ze začátku mi dělalo problém se orientovat. To přeskakování v čase, pokaždé pohled jiné postavy, ale potom jsem se začala orientovat. Musím říct, že se mi líbilo, že v knize byla pospaná přítomnost i minulost. Pomalé odkrývání toho... co se dřív stalo a co se teď děje. Nějaká překvapení v knize byla, ale že bych se při příběhu bála, nebo měla husí kůži... to říct nemůžu. A to jsem ji četla v noci po tmě. Ale přesto jsem četla dál, protože jsem chtěla vlastně vědět, jak to skončí, jak to doopravdy bylo. Ale na konci jsem byla docela zklamaná. Konec mě neohromil, ani mě moc nepřekvapilo, kdo to má všechno na svědomí. A konec knihy mi přišel otevřený. Mám několik otázek, které zodpovězené nebyly. Ale upřímně teď, když na ten příběh pomyslím, tak mi přijde trošku... překombinovaný. Katerine a její manžel, Candice a její ztracený bratr a jeho žena, jak je to doopravdy s Ruthi, ten deník a chybějící části, tajná mapa, jak oživit mrtvé, kdo to má všechno na svědomí, jak přežil, proč to udělal, co se doopravdy stalo Martinovi a Sáře... bylo toho prostě moc najednou. Kdyby autorka trochu ubrala a některé věci lépe promyslela, tak kniha mohla být lepší. Během knihy mi bylo ale opravdu líto Sáry a Martina kvůli jejich dceři. Vlastně se dá pochopit, proč to Sára udělala. Když jsme na dně, tak děláme věci, které by nás ani ve snu nenapadli.


Záhada domu Marwicků
září 2021 (05.-06.)
Záhada domu Marwicků 2021, Darcy Coates

Na tenhle díl jsem se strašně těšila. Svým popisem mě z celé série zaujal asi nejvíc, ale po přečtení knihy... ufff... nějak nemám slov. Tenhle díl mi přijde asi nejslabší z celé série. Neříkám, že ten nápad na knihu je špatný... to rozhodně ne. Strašidelný dům, duchové a navíc ta temná minulost toho domu. Co se tam stalo, proč se to všechno děje... rozhodně se mi ten nápad líbí, ale myslím si, že si s tím autorka mohla více pohrát. Mohla do knihy dát víc napětí, víc překvapení, nebezpečí, tajemství. Navíc ten konec... ani ten mě nějak neohromil. Kniha prostě mohla být lepší. Mě příběh zpestřilo asi hlavně to jiskření mezi Annou a Lukasem. A pak ta záležitost s Anniným expřítelem. I začátek mi přišel pomalejší. Až potom mě kniha chytla, ale než jsem se nadála, tak jsem byla u části knihy, která mi připadala naprosto... neskutečná. V té části byly prostě věci a situace, které mi připadaly naprosto... pitomé (slušně řečeno). Když si na ně ještě teď vzpomenu, tak to nechápu. Opravdu ne! Nechápu, jak někoho může rozesmát pohled na to, jak lidské ostatky mizí mezi zvířecími v masovém hrobě. Jak to někomu může připadat jako krásný obrázek. Nechápu, jak někdo může souseda, který mu poradí, aby po sobě "uklidil" tělo a pak se stará, jestli se člověk řídil jeho radou nazvat ohleduplným... To autorka myslí vážně? Jako fakt? Prostě ne! Sice se pak vyjasnilo, proč se tohle všechno dělo, ale mě to stejně připadá... ne... nebudu sprostá... Uvidíme, jaké budou další knihy od téhle autorky.


Poslední z bohů
? - září 2021
Poslední z bohů 2011, Rick Riordan

Poslední díl se mi líbil nejvíc. V posledním dílu rozhodně nebyla nouze o napětí, nebezpečí, o spoustu zvratů a překvapení. Ale taky tu bohužel byly smutné a dojemné momenty, u kterých jsem opravdu slzu neudržela. Ale bohužel... dalo se čekat, že v posledním dílu takové momenty budou, když se schylovalo k závěrečné válce, která rozhodne. Dost mě překvapilo, kdo byl od začátku špeh. V hlavě mi běželo spoustu jsem, ale tohle jsem nečekala. Ale co se mi na tomhle dílu opravdu hodně líbilo, že všichni bohové, polobohové, kentauři a další... se spojili a šli do toho společně. A na konci jsem byla v šoku. Nepřítel Luke se ukázal, ale i tak mi ho bylo líto. Ale co mě trochu rozčilovalo... byl opět Percy. Ty jeho city... opět jsem byla zmatená. Koho vlastně chce, nejdřív jedna, pak druhá, myslí na jednu, ale je s tou druhou... Mezi Percym a Annabeth bylo jiskření. Chtěla jsem s ním zatřást, aby se už konečně k něčemu rozhoupal a nakonec jsem se dočkala. Ale myslím, že autor mohl z toho jiskření mezi nimi více vytáhnout. Sice jsem se u tohohle dílu nezasmála jako u předchozích, ale i tak se mi díl opravdu líbil. Jenom je mi líto, že není zfilmovaná celá série. Možná, že půjdu i do dalších sérií od autora.


Bitva o labyrint
? - září 2021
Bitva o labyrint 2011, Rick Riordan

Další dobrý díl. Sice ani tady nechybělo nebezpečí, překvapení, zvraty a napětí, ale zároveň... nevím. Musím říct, že děj se mi líbil více v předchozím dílu, ale v tomhle dílu se mi zase líbil konec. Nechyběly ani smutné momenty, ale každá válka má své oběti. Tentokrát jsem byla i trochu zmatená z Percyho. Z jeho citů. Nejdřív jedna holka, pak druhá, třetí... všechny dohromady... nevím. Přišlo mi to trochu moc. Podle mě se hodí k jediné osobě, takže doufám, že s ní skončí. Taky pořád nějak doufám, že to i s Lukem dopadne dobře. Je tam pro něj taková zvláštní slabost... asi jsem to chytla od Annabeth. Byla jsem ráda, že se tady objevil i Tyson. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.


Prokletí Titánů
? - září 2021
Prokletí Titánů 2010, Rick Riordan

Zatím nejlepší díl. Asi je to tím, že filmová verze není, což je na jednu stranu škoda, protože by to mohl být opravdu pěkný film, ale na druhou stranu... jsem ráda, protože jsem tentokrát vůbec nevěděla, co mě v dalším dílu čeká. Tentokrát pro mě byla kniha plná napětí, překvapení, nebezpečí, akce a moc se mi líbilo, že tam byla i láska. Bylo to takové příjemné zpestření příběhu. Ale i slza ukápla... kvůli Zoe a Biance a nakonec kvůli Nicovi. Příběh se mi líbil asi i proto, že jsme si mohli přečíst, jak se Thalie vrací. Líbilo se mi, že mezi Percym a Thalií bylo přátelství, ale i taková menší nevraživost. A ani v tomhle díle nechyběly vtipné momenty a hlášky. Taky i přes to všechno, co Luke provedl... pořád pro něj takovou zvláštní slabost. Jsem zvědavá, jak to s ním dopade. A na konci nechyběl pěkný zvrat a šok. Těším se na další díl.


Moře nestvůr
01. září 2021
Moře nestvůr 2010, Rick Riordan

I druhý díl filmového zpracování jsem viděla a líbil se mi. Nakonec kniha nebyla špatná. Je pravda, že i knižní děj se stejně jako v jedničce lišil. Ale podle mě to tentokrát bylo trošičku horší než film. Neříkám, že mě kniha nebavila... bavila, i když jsem stejně jako u jedničky věděla, jaký bude konec, co se stane, ale stejně jsem si knihu ráda přečetla, ale radši příště se radši podívám na film. Během knihy jsem se i dost zasmála. Taky když jsem byla v knize pokaždé řeč o Groverovi jako o nevěstě... vybavil se mi obraz z filmu, jak vypadal... Ježíši. Dost mě zajímá i jak to bude mezi Thalií a Percym. Během čtení knihy jsem cítila i vztek kvůli tomu, jak se všichni chovali k Tysonovi, jak se mu všichni smáli, ponižovali ho. Mě se ve filmu postava Tysona moc líbila, ale přišlo mi... jako by v knize byla jeho postava... hloupější, jako by z něho spisovatel udělal úplného blbečka.


Zloděj blesku
30. srpen 2021
Zloděj blesku 2009, Rick Riordan

Viděla jsem filmovou verzi tohohle filmu... asi tisíckrát a moc se mi líbil, tak jsem si řekla, že zkusím i knižní verzi, jestli mě to chytne. Překvapivě... chytlo. Taky mě zajímalo, jestli se bude kniha lišit od filmu, dějem, koncem... možná nějakými postavami. Je pravda, že děj v knize byl trochu jiný než film, ale nemůžu říct, jestli lepší. Obojí se mi líbilo a bavilo. A i když jsem z filmu věděla, co bude následovat, tak mě kniha bavila, i když tam chybělo to napětí a očekávání, co bude dál. Kniha mě bavila hodně i tím, že se tam hodně často zmiňovali příběhu bohů, kdo co udělal a proč... vždycky mě bavily takové příběhy. I když se mi jména bohů občas pletly. Ale jsou i určité věci, které se mi v knize nelíbili. Nevím proč, ale docela mi vadilo, že hlavní hrdinové jsou v knize tak mladí. Imponoval by mi více starší věk. Taky mi přišlo, jako by v téhle knize byly smíchány oba dva díly filmového zpracování, takže jsem zvědavá, co na mě čeká ve druhém dílu.


Skvrna
? - srpen 2021
Skvrna 2017, Gillian Flynn

Uffff... nějak nemám slov... Četla jsem si komentáře a byla docela zvědavá, proč někteří narážejí na začátek knihy. Když sem začala číst... pochopila jsem. Takový začátek bych teda nečekala. Byl to docela šok. Kniha mi připadala zajímavější asi od poloviny knihy. Ale stejně mi nepřišlo, že by kniha byla o strašidelném domě, horor nebo něco s duchy a přízraky. Na jednu stranu jsem byla ráda, že kniha byla tak krátká, ale na druhou stranu... potom ke konci nebyla kniha úplně špatná. Ani nápad nebyl špatný, ale autorka to mohla více rozepsat, přidat více překvapení, napětí... ale bohužel. Nevím, jestli půjdu do dalších knih od autorky.


Dům na kopci
srpen 2021 (23.-24.)
Dům na kopci 2015, Shirley Jackson

odpad!

Až chvíli po čtení knihy jsem si uvědomila, že je to knižní zpracování filmu Zámek hrůzy, ale upřímně... kniha nesahá filmu ani po kotníky. Ten příběh v knize... setry, které bojovaly o dům... nevím. Doktor se o tom příběhu jenom zmínil, i když vlastně nikdo neví, jestli se to doopravdy stalo takhle. Kdyby se v knize aspoň postupně odkrývala pravda. Jak to bylo, proč se to stalo, ale ne. Ten příběh, legenda, který je ve filmu je mnohem lepší. Navíc u filmu se mi docela líbily postavy, děj, bála jsem se u něj. Ale tady? Bože... děs a hrůza. Ani styl psaní mi nevyhovoval. Navíc ty dlouhé stránky, kde si někdo stěžuje, že se mu za zády smějí, stěžuje si, proč se nebaví o něm... Asi v polovině knihy mě z toho začala silně bolet hlava. Kniha mi vůbec nepřišla jako horor. A neviděla jsem v tom ani duchy a přízraky. Vlastně jsem se dost často u knihy musela smát, nemohla jsem si pomoct. Dost často mi kniha připomínala tu parodii Scary Movie. Ani když se tam už konečně něco dělo, tak to semnou nic nedělalo. A konec knihy mi přišel úplně pitomý! Skoro celou knihu jsem se nudila... vlastně asi celou. Žádné napětí, žádné překvapení, žádné nebezpečí. Z knihy jsem hodně zklamaná. Do dočtení jsem se musela nutit. Hlavně asi proto, že jedna moje část chtěla vědět, jak to dopadne a doufala, že se to zlepší, ale ta druhá část nerada nechává rozečtené knihy. Mrzí mě to, ale knize musím udělit hodnocení, které jsem ještě nikdy žádné knize nedala... odpad. Abych byla upřímná, tak žádná z hlavních postav kromě doktora mi nebyla sympatická. Přišli mi sobečtí, falešní, odměřený. V jednu chvíli se chovali přátelsky a v další se chovali útočně, odměřeně a za zády se druhému smály. V duchu jsem si říkala... Co to sakra je? Znovu knihu číst nebudu. Už nikdy víc!


Tajemství sídla Craven Manor
? - srpen 2021
Tajemství sídla Craven Manor 2019, Darcy Coates

Upřímně jsem si tenhle díl nechala na později, protože mě popis zas tolik nezaujal, ale nakonec jsem z knihy byla překvapená. Začátek mi sice nepřipadal tak poutavý jako u ostatních dílů, trošku pomaleji se to rozjíždělo, ale pak se mi pod rukama stránky jenom otáčely. Překvapení, napětí, nebezpečí, zajímavý příběh... Taky jsem měla během knihy trochu dilema. Do jisté chvíle jsem nevěděla, kdo vlastně mluví pravdu, kdo za vším opravdu stojí. Tentokrát jsem opravdu nevěděla komu mám věřit. Epilog byl hezky napsaný a bylo to pěkné zakončení. Díl se mi rozhodně líbil, nemůžu říct že ne. Ale v porovnání s ostatními mi přišel slabší, bohužel. U mě je pořád na prvním místě Přízraky domu Carrowů. Ale těším se a další díly od autorky.


Duchové rodiny Folcroftů
? - srpen 2021
Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

Další skvělý díl. Opět... kniha psaná neuvěřitelně poutavě. Odtrhnout se prostě nešlo! O napětí, co bude dál nebylo nouze. O překvapení a šok z toho, co se všechno stalo a stane taky ne. Nechyběly ani takové menší záhady. Celou knihu mi hlavou běželo spoust otázek. Jen mě mrzelo, že je kniha tak krátká, kdyby autorka prodloužila konec, tak by potom nepůsobil tak useknutě a nepůsobil by dojmem, že to autorka chtěla rychle ukončit. Na mě to tak působilo. A co se mi v knize opravdu líbilo, jak spolu sourozenci drželi. Starali se jeden o druhého, nedali na sebe dopustit... to jsem opravdu ocenila. Teď se těším na další díl.


Přízraky domu Carrowů
srpen 2021 (19.-20.)
Přízraky domu Carrowů 2020, Darcy Coates

Páni! Jsem ohromená! Dost mě zaujal nápad na příběh. Já sama si ráda čtu o strašidelných domech, hradech a rozhodně chci v životě nějaký navštívit, takže jsem si knihu musela přečíst. Autorka prostě píše tak neuvěřitelně poutavě. Začetla jsem se a než jsem se nadála... bylo 6 hodin ráno. Prostě se nešlo odtrhnout! Autorka popsala prostředí strašidelného domu, přízraků, záhadných vražd, duchů... tak uvěřitelně, až mě to ohromilo. I ta strašidelná atmosféra celého domu je v příběhu vykreslena dokonale. Během knihy jsem měla i dojem, že se autorka sama o paranormální jevy, duchy a přízraky sama zajímá. Díky všem informacím příběh působil příběh ještě věrohodněji. V knize nechybělo ani překvapení, napětí, co bude dál... autorka mě během knihy i šokovala. A jako bonus jsem brala to jiskření mezi Remy a Markem. A epilog se mi moc líbil. Já nemůžu vůbec nic vytknout! Rozhodně se pustím do dalších knih.


Duch domu Ashburnů
? - srpen 2021
Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Vždycky jsem měla ráda duchařské příběhy, články o duchách, nadpřirozenu. Kniha mě zaujala hezkou obálkou a dost poutavým popisem, tak jsem si řekla, že to zkusím. Z knihy jsem nadšená! Sice jsem se při knize nebála, ale rozhodně nechybí napětí a taková strašidelnost. A mimo to... autorka píše opravdu velmi poutavě. Kapitola vždycky skončila v tom nejlepším a já jsem se hned musela pustiti do další, ale než jsem se nadála, tak byl konec knihy. O překvapení v knize taky není nouze. Autorka má talent čtenáře šokovat. Taky se mi líbilo, že tam byla i taková... kriminální zápletka s rodinou, která tam předtím bydlela. Pořád jsem o tom musela přemýšlet a v hlavě jsem měla pořád víc a víc otázek. A navíc... kocoura hlavní hrdinky jsem si hned oblíbila! Ale upřímně... hlavní hrdinka mi připadala poměrně klidná ohledně situace, že se jí do nohy zakousla mrtvá příbuzná! A ten popis mrtvé příbuzné v lese... u toho jsem se opravdu musela smát. I když v knize bylo pár nelogických věcí, tak se mi kniha líbila.


Vraždy hollywoodských hvězd
11. srpen 2021
Vraždy hollywoodských hvězd 1998, Václav Pavel Borovička

Když jsem si přečetla popis téhle knihy, tak jsem byla hodně zvědavá a těšila jsem se na ni. Ale když jsem začala číst, tak jsem byla docela zklamaná. Podle popisu jsem čekala něco úplně jiného. Občas jsem se u knihy nudila, občas mi přišlo, že je něco zbytečně zdlouhavé, že tam autor popisu něco... něco co je úplně zbytečné. Taky si myslím, že autor mohl vybrat zajímavější případy, než tyhle, ale to je věc názoru. Když jsem četla, tak mě opravdu rozesmálo tvrzení, že jestli chceš v Hollywoodu prorazit, tak musíš přijít a mít otevřenou náruč i klín dokořán... A podle toho, co jsem se v knize dočetla, tak to je pravda. Nejvíce mě zaujal příběh Satanovy milenky. To jsem byla opravdu zděšená. Nedokážu pochopit, jak může někdo, kdo nemá ani průměrnou inteligenci tak manipulovat s lidmi a úplně je zblbnou. Jak může někdo takový přesvědčit ostatní, že je to Ježíš Kristus, ale i Satan. Jak někdo takový může zmanipulovat lidi, tak, že ho poslouchají na slovo. Že kvůli němu zabíjejí a nemají žádné výčitky svědomí! Nevím, co je horší... Jestli člověk, který dokáže takhle s ostatními manipulovat a úplně je zblbnou nebo lidi, kteří těm jeho kecům věří a nechají se zblbnout! Nejvíc mě děsí, že takového psychopata na první pohled nepoznáte. Ale jedno tvrzení v knize mě nakrklo hned na začátku. Tvrzení, že Hollywood je jediné místo na světe, které je plné krásných žen! Rozhodně si musíme připomenout, že podle výzkumu jsou Češky jedny z nejkrásnějších žen na světe a naši krásu jezdí obdivovat i cizinci. Takže ať si Hollywood tolik nefandí!


Idol
? - červenec 2021
Idol 2021, Kristen Callihan

Na knihu jsem se strašně těšila, protože mě popis knihy neuvěřitelně zaujal a obálka knihy je dokonalá. Do knihy jsem se začetla hned na začátku. Rocková hvězda, která se povaluje na vašem trávníku? U toho jsem se mohla počůrat smíchy... Ona se nezdráhá použít hadici, on se nezdráhá celý svléknout do naha. Když jsem četla, tak jsem se hodně zasmála, ale musím říct, že jsem po přečtení knihy byla i trochu zklamaná. Příběh mě bavil mnohem víc, když byli hlavní hrdinové sami, jako sousedi. Když se potom dala kapela dohromady, tak už mě příběh moc nebavil. Taky mi přišlo, že v knize nebyla nějaká extra velká zápletka nebo napětí. Taky mi dost vadilo, jak Libby uráželi. Jako oddychovka to bylo dobré, ale nic víc. Knihy, kde je hudební prostředí miluju. Asi je to kvůli tomu životu, který vedou. Nemyslím drogy, sex a alkohol, ale to cestování, vystupování před publikem, který miluje, co děláte. Inspirujete je vaší tvorbou. Ale na druhou stranu... nevím, jestli by takový život dokázal žít každý. Být neustále na očích veřejnosti, žádné soukromí, nikdy nevíte, jestli s vámi někdo není jenom kvůli slávě, penězům a ten hrozný tlak. Sláva není kouzlo a určitě to není tak pohádkový a jednoduchý život, jak to vypadá.


Probuzené city
? - červenec 2021
Probuzené city 2020, Katy Evans

Kniha se mi líbila, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale nic výjimečného to nebylo. U Katy Evans jsem zvyklá na lepší knihy. Na knihy, které mají skvělé a originální nápady. Prostě si myslím, že tahle autorka má navíc, než na psaní harlekýnek. Občas jsem se zasmála, mezi hlavními hrdiny to jiskřilo, ale konec u takových knih je vždycky předvídatelný. Ale na odreagování to bylo skvělé. A epilog se mi opravdu líbil. Alex se mi docela líbila. Ale přišla mi trošku moc upjatá. Všechny kárala, poučovala a sama myslela pořád jenom na práci. Nedokázala se pořádně uvolnit a bavit se. Kit se mi hned líbil. Podle popisu vypadal jako bůh, uměl se uvolnit a bavit se, ale taky dokázal bojovat o to, co chce. Taky se mi líbila jeho romantická stránka.


Důvodné pochybnosti
? - červenec 2021
Důvodné pochybnosti 2021, W. G. (pseudonym)

Musím říct, že o sex, touhu a jiskření v knize není nouze. Taky jsem ocenila nápad, že se příběh celou dobu odehrává z pohledů obou hlavních hrdinů. Dobrý byl i ten nápad, kde autorka popisovala minulost. Postupně jsme tak přicházeli na kloub, co se hlavnímu hrdinovi stalo. Dost se mi líbilo i právnické prostředí. Vždycky se mi tohle povolání zamlouvalo, ale asi bych v hlavě neudržela všechny ty paragrafy. Občas nějaké to překvapení, taky jsem neudržela slzy. I epilog se mi líbil. Kniha se mi opravdu líbila, ale nemohla jsem jí dát plný počet hvězdiček. Bylo tam pár věci, které nebyli moc originální. Ten nápad s tou seznamkou, ty hovory... připomnělo mi to knihu Absint. A pak to klišé šéf a stážista. Taky mě docela iritovalo chování hlavních hrdinů... obou. Hlavní hrdinka... určitě to byla hodná holka, ale já prostě nemám ráda lidi, kteří dolejzají za člověkem, který se k němu chová jako ke kusu hadru. Přišlo mi, že hlavní hrdinka nemá žádnou sebeúctu. Chápu, že k němu něco cítila, ale stejně... lezlo mi to na nervy. Hlavní hrdina... byl to neuvěřitelný kretén, arogantní, krutý, povýšený, namyšlený. K hlavní hrdince se choval jako ke kudu hadru. A přišlo mi, že skoro celou knihu řešil jenom sex. Přišlo mi, že je na něm závislý! Až potom, když jeho minulost vyplula na povrch, tak jsem jeho chování chápala.


Chci tě zpátky!
? - červenec 2021
Chci tě zpátky! 2021, Katy Evans

I druhý díl se mi docela líbil. Nic velkého, nic výjimečného, konec je předem jasný. Občas jsem se zasmála, kniha je skvělá na odreagování. Ale líbí se mi, že jsme se v tomhle díle opět setkali s předešlými hrdiny a viděli, jak daleko se ve svém životě posunuli. Hlavní hrdinka... nebyla špatná. Určitě to byla hodná holka, která přišla na pomoc, když bylo třeba. Hlavní hrdina..., to byl úplný opak svého bratra. Žádná zábava, ale jenom práce a práce. Ale upřímně... za šéfa bych ho nechtěla. Až později se ukazovalo, jaký doopravdy je.


Království hříchu
? - červenec 2021
Království hříchu 2021, Meghan March

Já tuhle sérii prostě miluju! Celou sérii jsem měla do 3 dnů přečtenou! Stačilo přečíst si... vlastně jednu knihu od téhle autorky a zařadila se mezi mé oblíbené. Její styl psaní je neuvěřitelně poutavý, prostě knihu nemůžete odložit. Jsem ráda, že už mám celou sérii přečtenou, ale na druhou stranu mě to mrzí, protože příběh Lachlana a Keiry je u konce. Strašně jsem si tenhle knižní pár oblíbila, i celý ten nápad na tenhle příběh. Tahle série rozhodně nesmí chybět v mé domácí knihovně a myslím si, že se k ní určitě v budoucnu vrátím... a rozhodně ne jednou. Líbilo se mi, že v tomhle díle už se před sebou nesnažili skrývat, co k druhému cítí. Už se brali jako rovnocenní partneři. Tým. Myslím, že se k sobě perfektně hodili. Nevím, který díl se mi z celé sérii líbí nejvíc. Myslím si, že všechny díly jsou skvělé. Dobře navazující, úžasně vymyšlené, napsané. V každé knize je sex, nebezpečí, akce, překvapení a pořádné vzrůšo. Opravdu jsem přemýšlela nad tím, kdo by za vším mohl stát, ale i když máte svůj typ, tak stejně... autorka to opět vymyslela naprosto geniálně! Že to bude tenhle člověk to jsem nečekala. Musím říct, že autorka i dost věrohodně popsala celý ten svět mafiánu, drog a smrti. Ale musím říct, že i když jsou tři knihy o tomhle páru... tak mi nepřijde, že by jsme o nich něco věděli. Ano, víme co oba dělají, čím se živý, jestli mají rodiny, ale to, že vlastně ani nevíme, kolik je hlavnímu hrdinovi... mi přijde docela blbé. Taky mě trochu mrzelo, když si po odchodu z nemocnice připravil "překvapení" pro hlavní hrdinku ve formě tohohle typu, tak že to tam celé nebylo popsané. To mě mrzelo. Asi to bude znít divně, ale tak trošku hlavní hrdince závidím, že se jí tohle stalo... Kdo by nechtěl takového chlapa! Chlapa, který by chtěl jenom vás o ostatní ženy by ani nezavadil pohledem... Chlapa, který by vás rozmazloval a ukazoval vám, že pro něj jste ta jediná, kterou chce... Potkat v dnešní době takového chlapa? Nemožné! Takže jsem ráda, že o nich tak skvělá autorka píše a může se s námi o takové chlapy podělit. P.S. Myslím, že jsem se stala závislou na knihách od téhle autorky!


Vzdorující královna
? - červenec 2021
Vzdorující královna 2021, Meghan March

Bomba! Úžasné pokračování. Opět... nedokázala jsem se odtrhnout. Líbí se mi, že je druhý díl delší, obsáhlejší. Děje se tam toho víc. Není to jenom o sexu a vzdoru jako v předešlém díle, ale o jejich vzájemném sbližování. Pomalu začínají chápat, co k obě vlastně cítí. Jsem ráda, že začátek knihy byl takový. Konečně se pomalu dozvídáme něco o hlavním hrdinovi. Taky jsem byla naprosto v šoku, když se hlavní hrdinka dozvěděla plán, který na ni Lachlan přichystal. Byla jsem v šoku, když se objevila pravda o nejlepší kamarádce hlavní hrdinky. Jsem vděčná za to, že i tenhle díl se vypráví z pohledů obou hlavních hrdinů. Vyprávěné z pohledů Lachlana je tentokrát častější, delší. Erotické scény byly i v tomhle díle skvěle vymyšlené, dobře popsané a hodně pikantní. A na konci knihy... autorka prost má talent čtenáře naprosto šokovat! Tohle jsem opravdu nečekala! Okamžitě musím na další díl. Lachlan pomalu začíná chápat, jak se k ní má chovat, jak jí dát najevo, že je pro něj výjimečná, jiná. Začíná si uvědomovat, co k ní cítí, ale zároveň se to snaží popřít. Ale taky je zmatený, probouzí se v něm city, o kterých si myslel, že jich není schopen. On je přeci ten nemilosrdný, bezcitný, krutý, brutální Lachlan Mount... on by přeci nemohl být schopen takových citů jako je láska!


Nemilosrdný král
? - červen 2021
Nemilosrdný král 2021, Meghan March

Zatraceně! Pikantní, vzrušující, nebezpečné, poutavé... od knihy jsem se prostě nedokázala odtrhnout. Mám ráda knihy, kde je prostředí mafie, nebezpečí, vzrušení a akce. Z knihy jsem nadšená! Erotické scény byly pikantní, výborně vymyšlené, skvěle popsané. A na konci knihy... byla jsem v naprostém šoku. Líbí se mi, že je kniha psaná z pohledu obou hlavních hrdinů, ale přišlo mi, že z pohledu hlavního hrdiny to bylo méně a trochu strohé. Byla bych radši, kdyby byly kapitoly delší, obsáhlejší. Jsem ráda, že jsem si sérii nechala na dobu, kdy už budou vydány všechny tři díly, protože tak nebudu muset čekat. Hned jdu na další díl. Hlavní hrdinka byla skvělá. Líbilo se mi, že se jen tak nedala, nebyla jako nějaká poslušná ovečka. Vzdorovala, porušovala pravidla, nic si nenechala líbit. Hlavní hrdina... to je chlap, kterého by chtěla každá žena. Alfa samec, bohatý, dominantní, majetnický, ale zároveň starostlivý a milující. Přišlo mi, že na své okolí se snaží vypadat nemilosrdně a bezcitně, ale když byl s hlavní hrdinkou, tak byl jemnější, starostlivý, ohleduplný. Bože... já chci taky takového chlapa! Ale upřímně... jméno hlavního hrdiny se mi nelíbí. Mě to přijde jako lachtan.


Ztracená oáza
? - červen 2021
Ztracená oáza 2011, E. Peters (pseudonym)

Kniha nebyla špatná. Líbilo se mi, že tenhle díl navazoval na ten předešlý, ale opět... občas zbytečné protahování některých popisů a nuda. Taky mě díl moc nebavil, protože se tam moc neobjevoval Ramses. Bez něho to postě není ono. A ta ztráta paměti... na jednu stranu zajímavý nápad, ale na druhou stranu... moc mě kniha nebavila, když si manželé byli tak vzdálení. Ale byla jsem ráda, že se v knize objevil starý přítel Sethos... nevím proč, ale mám pro něj jistou slabost. Peabodyová... já u ní prostě necítím ten mateřský hluboký cit. Nechápu, jak může matka říct, že jediná vada, kterou její život má je dítě Ramses. Nebo že její syn nemá moc velkou inteligenci...


V hlubinách skalní říše
? - červen 2021
V hlubinách skalní říše 2011, E. Peters (pseudonym)

Zatím nejlepší díl. Tentokrát se mi moc líbil děj knihy, ale i konec. Jenom jsem se občas trochu nudila, protože tam autorka popisovala něco až moc zdlouhavě, ale jinak jsem opravdu spokojená. Bylo tam spoustu překvapení, napětí, dobrodružství, ale i nebezpečí a boj o přežití. Zajímavý byl ten nápad s utajenou komunitou hluboko v poušti, jiné zvyky, boj o královskou korunu, místo plné intrikánů. Měla jsem svůj typ, kdo by mohl být ten "zlý", ale stejně jsem si nebyla úplně jistá... Ale na konci knihy jsem byla v šoku. Nechybělo ani tajemství, které se týkalo zmizení Forthových a toho, co se jim stalo. Ale není mi tak úplně jasné, co se stalo s Mentarit... najednou zmizela a pak už o ní řeč nebyla... Ani v tomhle díle nechyběl úžasný Ramses. Ale hodně se mi líbilo, že se Emersonovi ujali Nefret a přijali ji do své rodiny.


Démonologové
únor 2020 - květen 2021
Démonologové 2020, Gerald Brittle

V zajetí démonů patří mezi mé oblíbené horory. Myslím si, že manželé Ed a Lorraine Warrenových jsou ze všech lidí, kteří se zabývají paranormální jevy, duchy, démony... že jsou úplně ze všech nejlepší, takže když jsem se dozvěděla, že je o nich kniha, tak jsem ji prostě musela mít. Podle popisu jsem čekala, že v knize budou popsány ty nejhorší, nejděsivější případy, které vyšetřovali. Doufala jsem v to a to byla chyba. Byla jsem trochu zklamaná, že to tak není, ale i tak... kniha je skvělá. Líbilo se mi, že tam bylo spoustu příběhu, ale že tam bylo popsáno i jak duchové vznikají, proč na sebe poutají pozornost, podle čeho si démoni vybírají, proč chtějí posednout zrovna tohohle člověka. Jsem ráda, že v knize bylo vše vysvětleno. Působivé bylo i to, že v knize byly popsány přímé rozhovory Eda a bytosti z druhé strany. Úžasné byly i fotografie z nějakého místa, které vyšetřovali. Dost se mi líbilo, že je tam popsán život Eda a Lorraine ještě předtím, než se potkali. I to jaké byly jejich začátky, jak se z nich stali démonologové. A dost mě ohromuje, že spolu vydrželi celý život. A navíc taková práce, kterou dělali... to by se mi moc líbilo, ale bohužel. Já takový dar nemám a závidím lidem, kteří ho mají, i když je to asi divný. Ale ještě víc jim závidím, že jejich manželství vydrželo spoustu let a že až do jejich smrti bylo plné lásky, důvěry a porozumění. Kniha se mi líbila. Upřímně... mě jen tak něco nevyděsí. Myslím si, že vydržím docela dost. Vlastně si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem zažívala opravdu strach, hrůzu. Ale když jsem četla, tak jsem byla trochu... neklidná. Měla jsem špatný pocit a bála jsem se spát po tmě. Když jsem měla rozsvícené světlo, tak jsem hned byla klidnější a tenhle pocit se mě držel další dva dny. Vždycky jsem věřila, že existují démoni, duchové. Že existuje něco mezi nebem a zemí, něco... co se nedá vysvětlit. Od malička mě takové věci zajímali. Ráda si o nich čtu, ráda se dívám na filmy podle skutečných událostí, které jsou o takových jevech. Fascinuje mě, jak je něco takového vůbec možné, co všechno je možné. Věřím tomu, že někteří lidé mají opravdu dar, který vám umožňuje vidět duchy, spojit se s lidmi, kteří jsou po smrti. Když o něčem takovém čtu, tak si sama kladu otázky, jestli je opravdu nějaký posmrtný život? Existuje opravdu nebe a peklo? Setkáme se po smrti se všemi svými blízkými? Co se po smrti stane s naší duší? Přijdu do pekla nebo do nebe? Budu po smrti moct dohlížet na své blízké, kteří budou stále naživu? A spoustu dalších otázek, na které bych chtěla znát odpověď.


Netušené nástrahy
říjen 2012 - květen 2021
Netušené nástrahy 2000, E. Peters (pseudonym)

Tentokrát jsem trochu v rozpacích, protože nevím, jak knihu hodnotit. Kniha není napsaná špatně. Nějaké to malé překvapení, nebezpečí, vraždy, humor, ale tentokrát mi hlavní zápletka... nebo spíše ten důvod, proč všechno vzniklo... prostě mi to přišlo směšné, pitomé. Ale zase se mi líbilo, že v tomhle díle je i taková zkouška mezi manžely, jak silná je jejich důvěra jeden v druhého. Co mě ale opravdu překvapilo byl důvod, proč Violet a Percy měli zůstat u tety. To byl za celou knihu asi největší šok. Ale i když se mi tenhle díl nějak extra nelíbil, tak se nenechám odradit a do dalších dílů půjdu.


Lev v údolí
březen 2009 - duben 2021
Lev v údolí 2002, E. Peters (pseudonym)

Opět nebezpečí, napětí, vraždy a dost velká dávka humoru. Tentokrát se mi líbil děj i konec. Líbilo se mi, že kniha tak trochu navazovala na předchozí díl, ale musím říct, že se občas všechno pletlo. Taky mi v předešlých dílech archeologie přišla záživnější, zajímavější, ale v tomhle díle byla trochu nudná. Co mi ale hodně vadilo, že si manželé vykali. Minulé tři díly si tykali a teď si vykají... blbost. Oblíbila jsem si i nové postavy. K mému překvapení... se mi docela líbil Sethi. Nebylo to kvůli tomu, co dělal, ale protože dělal všechno, aby Amelii ochránil. Ale na konci knihy mi přišlo až neuvěřitelné, jak rychle Emerson Amelii našel. Ale opět se mi nejvíce zase líbil Rmses a Bastet. Peabodyova... Nevím. Jako archeolog je určitě výborná, ale jako matka... mi moc. Ten hluboký mateřský cit mi u ní prostě chybí, nemůžu si pomoct. Když někdo jejího syna uráží, ona nic neudělá. Když Ramses udělá něco skvělého, tak na něj jenom štěká. Když se Ramses snaží něco říct, tak ho v jednom kuse přerušuje. Na rozdíl od Emersona. Ten je opravdu skvělý rodič.


Záhada sarkofágu
říjen 2012 - duben 2021
Záhada sarkofágu 2012, E. Peters (pseudonym)

Děj knihy nebyl špatný, ale v předešlém díle mi přišel lepší. Tam jsem byla napnutá, zvědavá. Ale teď se občas objevilo malé překvapení, občas tipování, kdo je za vším stojí, ale jinak žádné velké napětí. Ale když se plížil konec, tak to začalo být konečně překvapivé, napínavé, nebezpečné, dobrodružné... konec knihy se mi líbil nejvíc. Ten byl opravdu dobře vymyšlený. Ale do poslední chvíle jsem tentokrát opravdu netušila, kdo za vším stojí a byla jsem překvapená. Ale i u tohohle dílu jsem se dost zasmála. Emerson... v tomhle díle se mi opravdu líbil. Asi to bylo hlavně tím, že mi přišel jako úžasný, starostlivý a láskyplný otec. U Peabodyové mi občas v knize chyběl takový ten hluboký mateřský cit. Neříkám, že je špatná matka... to ne, ale Emerson mi prostě přišel jako lepší rodič. Opět... moje nejoblíbenější postava byla Ramses. Do toho jsem se prostě zamilovala. Takový malý človíček a má své vlastní vykopávky, pere se o svůj vlastní poklad, který nalezl, na všechno má argument... je prostě úžasný! A nesmím zapomenout na kočku. Ramses a Bastet spolu tvořili parádní dvojku.


Faraonova pomsta
říjen 2013 - duben 2021
Faraonova pomsta 2013, E. Peters (pseudonym)

Tentokrát mi kniha nepřišla jako nějaká kopie. Během celé knihy se pořád něco dělo. Nechybělo dobrodružství, nebezpečí, napětí, překvapení... nějaké ty vraždy. Taky jste opravdu zvědavý, kdo je vrah, protože ve hře bylo spoustu podezřelých a spoustu motivů. Ale upřímně... kdo to nakonec byl pro mě nebylo takové překvapení. Jen tak mě napadla otázka, jestli to není vrah a celou knihu jsem měla podezření a jak se ukázalo, tak jsem zase měla pravdu. Takže mě pak spíše zajímal motiv té osoby. Ale překvapil mě způsob zabíjení. Ale musím říct, že jsem čekala lepší konec. Děj knihy dobrý, ale konec nic moc. Ale když se v knize vyprávěl příběh o Aziz, tak i ta slza ukápla. To bylo hodně smutné. Moc se mi líbila Mary. Trochu jsem ji i litovala kvůli její matce. Určitě to neměla lehké, ale nakonec se štěstí usmálo i na ní. Ale dost jsem se bavila, když madam Berengeria balila Emersona... chudák. Taky mi občas přišlo, že byl Emerson ke své manželce moc hrubý, ale v soukromí, když byl citlivý, romantický a starostlivý, tak to vynahradil. Ale abych byla upřímná, tak v téhle knize mi Peabodyová přišla spíš jako nějaký detektiv, než archeolog. Abych byla upřímná, tak z ohromného množství postav jsem si nejvíc zamilovala Ramsese. Ten byl prostě zlatý. Docela mě pobavilo, že místo pohádek chtěl Ramses před spaním přečíst Historii Egypta.


Krokodýl na písčině
červen 2010 - duben 2021
Krokodýl na písčině 1998, E. Peters (pseudonym)

Oživlá chodící mumie... popis knihy mi opravdu připomínal Mumii. Kdybych nečetla knihu Mumie, tak si myslím, že by se mi kniha líbila mnohem víc, ale tím, že už mám Mumii přečtenou, tak mi tahle kniha přišla jako slabší kopie. Kniha není špatná. V knize nechyběl Egypt, archeologie, překvapení, dobrodružství, napětí, milostná zápletka... Taky jsem se několikrát během knihy od srdce zasmála. Ale během knihy jsem začínala tušit, kdo to má všechno na svědomí. Bylo mi podezřelé, že by ta osoba jen tak zmizela a vzdala se. A jedna osoba mi taky nebyla nějak extra sympatická a jak se ukázalo... moje intuice a tušení zase mělo pravdu. Taky jsem si zamilovala vedlejší postavy. Vždycky se mi moc líbila Archeologie. Ale narovinu... dělat bych to nemohla. Trpělivost není má silná stránka. Taky jsem vždycky obdivovala lidi, kteří se prostě jen tak sbalí a cestují. Líbilo se mi, že se hlavní hrdinka vydala procestovat Egypt a její památky. Peabodyová... ta byla rázná, sarkastická, vlezlá, tvrdohlavá a vždycky musela mít poslední slovo. Ráda se s touhle knižní postavou seznámím, ale v jedné místnosti bych s ní být nemohla. Ale bylo mi hodně sympatické, jak pomohla Evelyn. Emerson... s takovým chlapem bych nevydržela! Během knihy jsem měla několikrát chuť mu dát pár facek. Výbušný, arogantní, rázný, sarkastický, tvrdohlavý, musí mít poslední slovo. Peabodyová a Emerson byli jako dva kohouti na jednom smetišti.


Múza
duben 2021 (06.-10.)
Múza 2015, Raine Miller

Knihy s historickou romancí mám moc ráda. Líbí se mi, že je tam popsaná jiná doba než je teď. Muži se dámám dvořili, řídili s etiketou, byli to gentlemani. A historické romance od této autorky mám úplně nejradši. Příběh Grahama a Imogeny jsem si užila. Ta jiskra, láska a vášeň, která mezi nimi byla se mi moc líbila. Upřímně... kniha mi ani dlouhá nepřišla. Spíš bych byla radši kdyby byla delší, protože ta tragédie na konci... myslím, že by bylo lepší, kdyby autorka dala hlavním hrdinům více času, aby se to mezi nimi úplně srovnalo, protože mi to přišlo trochu uspěchané. A ta záležitost s Odemanem mi přišla otevřená. Když se tam o něm autorka naposledy zmínila, tak má další plán, ale pak už nic... nevím, jestli je další pokračování, ale rozhodně bych ocenila, kdyby nám autorka objasnila, jak to s ním vlastně skončilo. Ale jinak všechna ta tajemství a zápletky v knize, děj... všechno se mi moc líbilo a perfektně to do sebe zapadalo. Ale bylo mi líto Agnes, kvůli tomu, co se jí stalo, ale nakonec i pro ni všechno dobře dopadlo. Moc se mi líbil krásný konec knihy. I epilog byl nádherný. Originální. Moc se mi líbil ten nápad s rodokmenem obou hlavních postav. Dobré bylo i to, že na začátku každé kapitoly byl nějaký citát, který se dobře hodil k té dané kapitole. Líbilo se mi i to, že se některé pasáže popisovaly i z pohledu vedlejší postavy. Ani v téhle knize nechybělo umění, obrazy, malířství. Když tam autorka popisovala nějaký obraz, tak jsem hned měla chuť ho naživo vidět. Dost se mi líbilo i to, že v knize se občas objevila francouzština. I tentokrát název knihy a obálka skvěle podtrhují příběh. Ale musím říct, že tentokrát tam bylo trochu moc vedlejších postav. Bratranců, sestřenic, sester a bratrů. Takže se mi to občas trochu pletlo, kdo je kdo, s kým je... Ale zase by se mi moc líbilo, kdyby další knihy byly o ostatních členech rodiny. Určitě by si zasloužili vlastní příběh. P.S. Opravdová láska je odolná proti ohni, v mysli nikdy neshoří, nikdy neonemocní, nikdy nezestárne, nikdy nezemře, a nikdy se nepozmění! ♥


K nezaplacení
březen 2021 (26.-27.)
K nezaplacení 2015, Raine Miller

Ani tahle kniha v celku nezklamala, poutavá od samotného začátku. Zajímavé první setkání hlavních hrdinů, vlastně i druhé a třetí. U knihy jsem se několikrát zasmála a to nejen při setkání hlavních hrdinů, ale i při oslovení "můj lorde". Nechybělo ani obrovské sexuální napětí, které končilo žhavým sexem. Byla jsem ráda, že jsme se setkali s bývalými hlavními hrdiny, jejich příbuznými a i přáteli. Líbilo se mi, že se v tomhle díle autorka zabývala svatbou Ethana a Brynne. Ale jsem strašně zvědavá na tajemství obou hlavních hrdinů. Taky jsem ráda, že v knize bylo umění. Když jsem kniha přečetla, tak jsem nebyla úplně spokojená. Proto jsem nemohla dát knize plný počet bodů. Vadilo mi, že je kniha moc krátká. Autorka se mohla trochu víc rozepsat, trochu knihu prodloužit, i když je druhý díl. Taky mi vadilo, že se celou knihu mluvilo o zradě obou hlavních hrdinů, která je dost poznamenala, ale ani jeden ji neřekl. Nebylo by špatné, kdyby se doznal aspoň jeden a druhý, až v příštím dílu. Gabriela mi byla sympatická, už když jsem ji poznala v knize Nahá. Dívka, která je přátelská, citlivá a hodně bolavá. Prožila si něco, co ji poznamenalo. Ivan... na celý okolní svět měl nasazenou masku. Chladný, odtažitý, nafoukaný. Ale chránil se tím, protože byl zklamaný v lásce. Trvalo nějakou dobu, než tu masku odhodil a projevil, jaký doopravdy je. P.S. Ale kdyby někdo mě, řekl to, co řekl on Gabriele... tak bych mu vrazila takovou facku, že by druhou schytal o zeď, nebo kopanec mezi nohy... možná obojí :-D


Ruckus: Šílená láska
? - březen 2021
Ruckus: Šílená láska 2020, L. J. Shen

Co tě přiměje cítit se naživu? Ještě lepší než první díl. Dean a Rosie se k sobě perfektně hodili. Ty pro sebe byli stvoření. Kniha nebyla jenom nějaká obyčejná slaďárna. Není to jenom o tom, že se hlavní hrdinové spolu chtějí celou knihu jenom vypsat. V knize je příběh, který má hloubku. Moc se mi líbí, že v knize jsou vážná témata. Vážná nemoc, závislost, nevěra, adopce, problémy s rodiči... V knize nebyla taková ta nudná idylka, že každý je úplně dokonalý, že život je dokonalý. A to se mi líbí. Taky bylo jasné, jak to dopadne, ale upřímně... na konci knihy jsem si myslela, že mi srdce vyskočí z hrudi. Tak rychle a zběsile mi bylo! Taky během knihy několikrát slzy ukáply. Spoustu slz, ale na konci... to jsem bulela jako malá holka. To bylo tak smutný, nádherný, dojemný... Bylo to prostě úžasně vymyšlený konec. Když jsem četla epilog, tak jsem měla na tváři obrovský úsměv. Jsem ráda, že Rosie dostala všechno, co si od života přála. Rodinu a Deana. Epilog se mi opravdu moc líbil. Líbilo se mi, že to tak trochu navazuje na třetí díl, na který se moc těším. A jejich děti... ty byly prostě úžasný! Kniha byla hodně emotivní, plná překvapení, lásky, sexu, romantiky a napětí. Taky se mi moc líbil ten nápad, že na začátku každé kapitoly, která byla z pohledu Rosie, tak začínala Co tě přiměje cítit se naživu? Dean... to byl obrovský děvkař. Ale v jeho srdci byla jenom jedna žena. Rosie. Od prvního okamžiku věděl, že je ta pravá, ale nechal ji odejít. Pak se jí snažil získat. Sám se potýkal s vlastními problémy, svými démony. Závislost. Nechtěl, aby to někdo věděl. Ta krutost, chladnost, odtažitost... to byla jenom maska. V nitru byl citlivý, ohleduplný, milý, starostlivý. Rosie jsem si zamilovala. Obdivovala jsem ji, jak se dokázala vyrovnat se svou nemocí. Vyrovnala se s tím, že nikdy nebude mít děti, svatbu, že už tu brzy nebude. Místo, aby se litovala a naříkala, tak si užívala každý zatracený den... jako by byl její poslední. Ale dost mě štvalo, když se k ní rodiče chovali tak strašně. Jako by byla sobecká mrcha, které nezáleží na pocitech ostatních. Chovali se k ní, jako by ona mohla za to, že je nemocná. P.S. Knight a Vaughnem byli úžasný! ♥


Zmizení Nefertiti
březen 2021 (12.-16.)
Zmizení Nefertiti 2018, E. Peters (pseudonym)

Kniha není špatná, ale ani skvělá. Takový průměr. Líbilo se mi, že je v knize Egyptské prostředí. Nechybělo nějaké to nebezpečí, vraždy, dobrodružství a záhady. Ale líbilo se mi, že autorka čerpala ze skutečných událostí. To pro mě bylo nejzajímavější. Historii miluju a jestli je to historie Egypta... musím číst! Ke konci už tam bylo rozuzlení a vyřešení všech záhad a nejasností. Ale musím říct, že to překvapení se slečnou Smithovou... když se v knize několikrát objevila, tak mi něco říkalo, že tam nebude jen tak... a opět jsem měla pravdu. Takže na konci žádné překvapení a zbytek vám pak dojde. Nejvíce se mi líbila Nefret a Latif.


Upír, můj pán
březen 2021 (11.-12.)
Upír, můj pán 2012, Alexandra Ivy

Knihu jsem sháněla dlouho, takže jsem ráda, že ji mám konečně doma. Líbila se mi. Opět nechyběl úžasný nadpřirozený svět upírů, magie, tajemna, nebezpečí a kouzel. Nechyběl ani humor. Ale musím říct, že tenhle díl mi přišel oproti těm předešlým trochu slabší. Asi je to protože skoro celou knihu taková předehra a pak když mělo konečně dojít k tomu nejhlavnějšímu, tak to trvalo... dvě možná tři stránky... to mě trochu zamrzelo. Pak bych ocenila i nějaký epilog, který by vystihoval, jak jsou na tom o pár let později. Nebo jak vypadala jejich svatba. Taky se mi líbí, že je tahle kniha historická romance. Ale strašně by mě zajímaly příběhy Sebastiana a Luciena. Škoda, že nejsou přeloženy. Simone... ta se mi hned líbila. Na povrchu je to nádherná žena, která je bohatá, vznešená, ráda koketuje, je nedostupná, užívá si pozornost mužů a že dělají cokoliv, co ona chce. Ale pak se objevil jeden, který ji jako jediný k nohám nepadl. To ji rozhodilo. Ale uvnitř byla hodně citlivá a bolavá. Neřekla bych, že za obyčejnou zálibou jako je šití šatů se může skrývat takové tajemství. Nechyběl ani sexy, nádherný, vzrušující, ochranitelský, ale arogantní upír. Gideon byl hodně arogantní, ale neodolatelný.


1