☰ menu
TerezaMondeková

Přečtené 259



Srdcem proti zdi
leden 2023 (11.-20.)
Srdcem proti zdi 2022, Mariana Zapata

Tak tohle byla paráda! Upřímně se mi doma válela několik měsíců a já se do ní pustila proto, že jsem po takové době, kdy jsem četla jenom krimi, horory a detektivky chtěla romantiku. A první, co mě napadlo, když jsem se začetla bylo... "Já jsem taková kráva!" Jsem naštvaná sama na sebe, že jsem tak skvělou knihu takovou dobu odkládala. Ale na druhou stranu... Mohla tam ležet déle. Dost mě překvapila tloušťka knihy... netušila jsem, jestli se mi příběh bude líbit, takže jsem si říkala, že to asi budu číst věčnost, ale nakonec jsem si pomyslela "Sakra, škoda že není kniha delší." V knize sice nebyl nějaký extra zvrat, ale myslím, že příběhu to absolutně vůbec neublížilo. V příběhu byla důvěra, ztráta, uvědomění, co je opravdu důležité, že musíte dělat, co milujete. Že nezáleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Že něco nádherného může přijít v okamžiku, kdy to absolutně nečekáte a že láska může přijít odkudkoliv. Taky překvapení, láska, pravé přátelství, taky jsem se u knihy neskutečně zasmála. Rozhodně v knize nejde jen o sex. Což se mi líbilo, ale taky jsem si potom už říkala "Sakra, už na to konečně skočte, už si přiznejte, co k sobě cítíte!" Hlavní hrdinové... to byl gól! Na jednu stranu tak rozdílní, ale na druhou stranu tak stejní. Ta chemie mezi nimi a jiskření bylo očividné, i když si t ani jeden nechtěl připustit. Líbilo se mi sbližování hlavních hrdinů. Nejdřív se nemůžou vystát, ale pak spolu začnou vycházet, svěřují se, pomáhají si. Pomalu se dozvíme příběhy a bolesti obou hlavních hrdinů, proč je každý z nich takový, jaký je. Příběh nám říká, že nikdy nevíte, co v sobě ten daný člověk nese, co si prožil. Může být mrzutý, drsný, otravný, odměřený, namyšlený, skoro nemluvící sportovec, ale uvnitř má svoje rány, se kterými se snaží smířit a má svoje obavy. Je možná pravda, že až moc často se v knize zmiňovalo, jaké má hlavní hrdina tělo, jaký má zadek, břišáky, ale já se nad tím vždycky jen usmála.


Záblesk v zrcadle
? - prosinec 2022
Záblesk v zrcadle 2022, A. Quick (pseudonym)

Pro mě nejlepší díl z celé série. Nechyběla úžasná paranormální stránka, která je skvěle vymyšlená a příběh vždycky tak trochu okoření. Navíc úžasné propojení všech tajemství a záhad ohledně ztracené laboratoře. Nakonec do sebe všechno skvěle zapadlo. Hlavní hrdiny jsem si opravdu zamilovala. Líbilo se mi, že se v knize objevily i předešlé postavy, přátelé, rodina. Na konci knihy jsem měla pocit, že to všechno ještě tak úplně neskončilo, že možná bude pokračování. Nechybělo napětí, nebezpečí, akce, překvapení, láska... rozhodně nemůžu nic vytknout. Těším se na další knihy od autorky.


Démonologové: Ďábel v Connecticutu
? - prosinec 2022
Démonologové: Ďábel v Connecticutu 2022, Gerald Brittle

Jaké pocity ve mě kniha probudila... obava, strach, znepokojení, fascinaci, hrůzu! Ať už si představujete cokoliv, co se v knize vyskytne, tak to ani zdaleka nevystihuje skutečnost. Tento příběh je zhmotnění vašich nejhorších nočních můr, největších obav a strachu. Při této knize jsem měla strach i já. Četla jsem při světle, v noci jsem spala při světle, schoulená v rohu postele. Tento příběh byl i zfilmován, ale film příběh zdaleka nevystihuje. Upřímně mi přijde, že filmová verze není tak dobrá jako kniha, ale ani tak přesná. Ani si nedokážu představit, čím si ta rodina musela projít... opravdové peklo. Psychické, ale i fyzické. A nejhorší je, že se to už nikdy nevrátilo do normálu. V knize jsou i dost znepokojivé fotografie z toho případu a období. Dost fascinující, ale i strašlivý je fakt, že se v knize nevyskytoval jen démon, ale samotný ďábel. Proč tahle rodina, jak, kdy, proč ten malý kluk, proč tak najednou, ale postupem času zjistíte, že to nebylo jen tak z ničeho nic. Všechno to přicházelo v malých krůčcích, aniž by to o tom věděli, a pak se to najednou vyhrotilo. Rozhodně se dozvíme odpovědi na všechny otázky, jaký to mělo účel a smysl, ale varuji... odpověď se nebude líbit. Ale taky musím upozornit, že jestli čekáte, že zlo bude potrestáno a všechno skončí dobře... ne. Kniha nemá šťastný konec. Ale co mi přišlo dost šokující byl přístup církve. Myslím si, že právě církev... lidé, kteří se považují za vyvolené, za dítě boží... by měli takovým případům zabránit a pomáhat. Církev věří v boha, v nebe, ve spasení, v dobro, ale nevěří v peklo, zlo a démony? Jako vážně?! Vždyť to by měl být největší smysl. A ne být skeptický, sarkastický, ponižovat a dělat z takových lidí blázni! A rozhodně nic nedělat, když mají jasné důkazy, že se to děje! Kdyby něco udělali, tak to mohlo dopadnout jinak. Rodina bojovala o život proti ďáblovi a církev hrála politiku. P.S. K triumfu zla je zapotřebí pouze to, aby dobří lidé nedělali nic!


Richard Ramirez: Night Stalker
říjen 2022 (17.-25.)
Richard Ramirez: Night Stalker 2022, Philip Carlo

O Richardovi Ramirezovi jsem toho nic moc nevěděla, dokud jsem jsem nezjistila, že následující díl z nové edice True Crime je o něm. Proto jsem se rozhodla podívat se na seriál Night Stalker: Hon na sériového vraha, který je přímo o něm, abych si zjistila nějaké informace a psychicky se připravila na knihu... ale ne! Na tohle jsem opravdu připravená nebyla... ať už se díváte na seriály, filmy, dokumenty, čtete nejrůznější články, tak kniha bude i přesto šok! Psychicky... to byla jedna z nejtěžších knih, které jsem kdy četla! Musím souhlasit, že nejde nerovnávat příběh Richarda Ramireze a Teda Budyho. Příběh Teda Bundyho vyprávěl někdo, kdo ho znal, kdo ho považoval za přítele. Šlo o velmi důvěrný a intimní pohled, ale u příběhu Richarda Ramireze je více vidět věcný, odtažitý a profesionální pohled. Kniha je rozdělená na části. Kořist a lovci, kde autor popisuje napadení a jak si Richard vybíral své oběti. Pak část Ritchie, kde je popsáno jeho dětství, dospívání a prostředí, ve kterém žil. Pak samozřejmě jeho zatčení a proces. Nechyběl ani epilog. V příběhu máme střet s krutostí, bezcitností a brutalitou nad rámec jakéhokoli lidského chápání. Ať se budete snažit jakkoli jeho chování, jeho osobnost, činy pochopit... nepůjde to. Musím říct, že detektivové a policisté ze všech okresů a měst... že spoustu věcí pokazili. Vím, že taková práce není snadná, že je to obrovský tlak, ale během knihy jsem měla pocit, že policie mohla udělat víc. Kdyby spolu detektivové mluvili, sdělovali si informace, měli otevřenou mysl a hned od začátku nezavrhovali informací, že to všechno může mít na svědomí jeden člověk... bavili se mezi sebou, tak to mohlo být jinak. Přišlo mi, že celou to dobu hráli jenom s tím, že někdo musí vraha znát a že to dřív či později řekne policii. Navíc mi přišlo, že některým policistům šlo jenom o tu slávu, kterou budou mít, když Nočního lovce chytí. Ne o to, že už nikomu neublíží. Je tu i fakt, že Nočního lovce chytli lidé z veřejnosti, ne policie. I mě během čtení přišlo, že Richard Ramirez je příklad vyrobeného psychopata. V knize máme popsané jeho dětství, dospívání... časy, kdy měl přítelkyni, na kterou byl hodný a něžný, miloval svou matku a bránil svou sestru. Sám řekl, že na začátku výčitky měl, ale pak se z něj stalo něco... co nemá absolutně žádné svědomí, výčitky, je lhostejný k utrpení jiných. Částečně za to mohla asi opravdu mohla jeho schizoidní porucha osobnosti, prostředí, otec, bratři, a pak monstrum, které byl jeho bratranec a který byl sám vrah a násilník, ale nemyslím si, že ho to nějak omlouvá! Spousta lidí má špatné dětství, vidí násilí, zažije trauma, ale to není důvod, aby se z něj stalo takové nelidské monstrum. Co ale udělat pro člověka, jehož sen bylo dostat se po smrti do pekla... vzhlížel k samotnému satanovi, byl si jistý, že je s ním, že nad ním drží ochranou ruku. A že ho bude chránit, dokud v hloubi duše zůstane zlý a neprojeví slitování. Doufal, že až umře a dostane se do pekla, tak bude čestný host u satanova stolu, všichni ho budou uctívat a uklánět se mu... Co pro takového člověka udělat? Nic. Nejhorší je, že si toho nikdo ani nevšiml. Měl spoustu šancí na pomoc, terapii, ale nedostal ji. Je to smutné... možná, že kdyby si toho někdo všiml, tak to mohlo být všechno jinak. Richard byl člověk, který měl rád jenom sám sebe. Myslím, že to, co říkal a dělal před rodinou byla jenom komedie. I u rodiny jenom vytvářel iluzi lásky, aby si získal důvěru a kontrolu, manipuloval, chtěl si dokázat svou nadvládu a majetnost. Právník Richarda Ramireze prosil porotu, aby mu udělila takovou milost a sympatie, které dal on svým obětem... kroutila jsem hlavou a říkala si... To si děláte srandu? Kdyby mu měli ostatní lidé prodělat takovou laskavost a milost, jako on svým obětem, tak se toho soudu ani nedožije! Celý proces podle mě byla jedná velká komedie a fraška. Opravdu ano. Byl odsouzen tolikrát k smrti, ale nedošlo k tomu... zemřel na rakovinu. Proč mu dávat tolik trestů smrti, které si bezpochyby zaslouží, ale ani jeden nevykonat? To už mu radši nedávat žádný. Navíc musím říct, že mi nepřišlo, že pode těch fotek, jeho fanynek, podle jeho svatby, že by ve vězení nějak trpěl... na rozdíl od obětí a jejich rodin. A ty fanynky... Co to je? Kam to ten svět spěje, když jednoho z nejhorších a nejbrutálnějších vrahů přitahuje více žen než nějakou rockovou hvězdu? Jak se do něj mohli zamilovat? Jak se ho mohli zastávat? Jak mu mohli psát, chodit ho podporovat k soudu? Já nikdy nikoho nesoudím. Každého přitahuje něco jiného, ale dívky, které přitahuje někdo takový, kdo má takové představy, které nám autor na konci knihy popsal... By se měl jít léčit! Richard Ramirez v těch dívkách neviděl nic jiného, než další chod. Některé chvíle v knize byly... tragické, smutné a neskutečně emotivní. Ať už šlo o rodiny, oběti, přeživší, ale mě bylo líto i jeho rodiny. I oni byli obětí, taky trpěli. Po přečtení knihy jsem se opravdu musela vybrečet... bylo mi toho všeho líto. Hlavně proto bylo číst knihu tak těžké. Zajímavé pro mě bylo, že skoro každý se zaměřoval na jeh oči... děsivé, kruté, nemilosrdné, zlé, ďábelské... a mrtvé. Já musím souhlasit... když se jsem se dívala na jeho fotku, nedokázala jsem od jeho očí odtrhnout pohled na měla jsem husí kůži... tak tmavé, černé, zvířecí...


Léto
? - říjen 2022
Léto 2017, A. Quick (pseudonym)

Pěkné zakončení celé série. Pořád si myslím, že tahle série nepatří mezi nejlepší od autorky, ale je dobrá. Dobře popsané prostředí maloměsta, které je plné starých tajemství a záhad, která pomalu vyplouvají na povrch. Pak samozřejmě dvě znepřátelené rodiny, které si k sobě posupně najdou cestu a nakonec je z nich jedna velká šťastná rodina. Ani tentokrát nechyběly úžasné konspirace. Nechybělo ani jiskření mezi hlavními hrdiny. Ano... i tady mi přišla zápletka slabší, ale příběh se mi rozhodně líbil. Ale stejně musím říct, že na celém příběhu mě bavil malý Carson. Když se tam objevil, tak jsem měla na tváři široký úsměv. Jsem ráda, že jsme se v posledním díle setkali se všemi předešlými hlavními i vedlejšími postavami. Hezké zakončení.


Úsvit
? - říjen 2022
Úsvit 2016, Jayne Ann Krentz

Hezké pokračování. Kdysi jsem četla první díl a teď jsem se rozhodla dočíst zbývající díly. Je pravda, že to rozhodně není nejlepší kniha od autorky, ale není to špatné. Líbí se mi, že se v knize opět vyskytuje prostředí maloměsta, které má svá tajemství a záhady. Ani tentokrát nechybělo zpestření příběhu, což byl spor mezi Harteovými a Madisonovými. A dost jsem se zasmála u konspirace zamrzlých mimozemšťanů. Líbil se mi vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny, to jiskření, hádání, provokování, ale vzájemné sbližování, budování důvěry. Zápletka byla trochu slabší, což mě mrzí, ale nějaké překvapení a napětí tam bylo. Jsem i ráda, že jsme se opět setkali s ostatními členy rodiny. Uvidíme, co bude v posledním díle.


Ted Bundy, vrah po mém boku
? - září 2022
Ted Bundy, vrah po mém boku 2022, Ann Rule

Viděla jsem různé dokumenty, filmy a četla články o Tedu Bundym... proto jsem se neskutečně těšila na tuhle knihu, ale tohle... to jsem nečekala! Nedávno jsem četla u komentářů na tuhle knihu něco ve smyslu, že takové knihy čtou jenom lidi, kteří jsou stejní psychopati... Já si to nemyslím! Já si naopak myslím, že je hloupé takové případy ignorovat, protože takový lidé mezi námi žijí. Žijí mezi námi monstra, která se takových odporných věcí neštítí a je naivní myslet si, že ne. Tato kniha je varováním, že by se ženy měly mít na pozoru v každé situaci... když jdou večer sami domů, když stopují a veze je cizí člověk, když vás jen tak osloví, nebo když chce, aby jste mu někde vedle s něčím pomohli... i když je to sympatický a okouzlující cizinec, tak to ještě neznamená, že jste s ním v bezpečí. Ted Bundy... člověk mnoha tváří. Jedna tvář... ta kterou ukazoval světu je okouzlující, sympatický, inteligentní... takový zlatý hoch. Ale ta druhá... to je monstrum. Je neuvěřitelné, jak dokázal manipulovat... bylo známé, že je to vrah, ale i tak si získal sympatie tolika mladých žen... něco na něm na mě působí až ďábelsky. Nemůžu si pomoct. Autorka nám v knize vypráví o tom v čem žil, jaké měl dětství, jaké to na něm zanechalo následky, to proč zabíjel, jaké měl vztahy... Jeho dětství nebylo sice ideální, ale to ho neomlouvá. Spousta lidí si prožije peklo, ale nestanou se z nich netvoři. Dost mě zaujalo i to, jak unášel své oběti... něco ve stylu "odešla a už je nikdo nikdy neviděl"... žádní svědci, žádné stopy, žádné předměty... častokrát se nenašlo ani tělo. Je to neuvěřitelné! Já jsem během kniha měla husí kůži, šel mi mráz po zádech... knihu jsem četla při světle, protože jsem se po tmě bála. Já naprosto souhlasím s názorem, že Ted Bundy byl sociopat. Svědomí... to je to, co nám dává lidskost, umožnuje nám milovat, cítit bolest toho druhého. Ted Bundy svědomí neměl. Necítil vinu, bylo mu jedno, když způsobil někomu jinému bolest... ani on sám nevěděl kým je. Kus mu chyběl... myslel si, že když bude zabíjet, tak se snad někdy bude cítit úplný, ale naopak... bylo to horší a horší. Ted... nikdy nikoho nemiloval. Každého ve svém životě měl pro nějaký určitý cíl, využíval ho a manipuloval s ním a když už mu byl na nic, tak ho odkopl. Jediný člověk, na kterém mu záleželo a koho litoval byl on sám. Kdysi jsem si myslela, že uměl milovat... třeba takovou Liz, ale teď... rozhodně ne. Byla to neliská, krutá, zlá, bezcitná, zvrácená zrůda, která si nezaslouží soucit! Upřímně si ani nechci představovat v kolika letech s vražděním začal. Já upřímně věřím, že Ted má na svědomí mnohem více vražd, ale bohužel kolik... to se už nikdy nedozvíme. Nikdy jsem moc neschvalovala trest smrti... ale v tomhle případě si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Ted už několikrát utekl a rozhodně by si našel způsob, jak znovu utéct a zase by způsobil někomu dalšímu bolest a utrpení. Upřímně... jsem s autorkou soucítila. Chápala jsem, proč se o něm někdy vyjadřovala kladně a někdy negativně... když si myslíte, že někoho znáte, máte k němu tak blízko, tak je těžké si představit, že by byl schopný něčeho takového. Ale nakonec i autorka sama musela přiznat sama sobě, že Ted Bundy byl zrůda. Věřím, že Ann a Ted měli mezi sebou nějaké silné pouto, které nám autorka vylíčila v knize. Já si to teda rozhodně nedokážu ani představit... být si blízký s někým takovým... mít vedle sebe vraha, ale vás to ani nenapadne, ani potom tomu nechcete věřit. Rozhodně byla zajímavá i jejich komunikace, když byl Ted ve vězení. Zajímavé byly i fotografie, které v knize jsou. Ale upřímně... během knihy mě napadlo, že Teda vidí všichni, ale zároveň nikdo... někteří se mu dívali přímo do obličeje, ale přesto ho pak nemohli na sto procent identifikovat. A co mě znepokojilo nejvíc... nemohla jsem se ani podívat na fotografii Tudy Bundyho, ty jeho upřené oči... byla jsem nesvá. Proto si nedokážu ani představit, jak musel vypadat, když ukázal svou pravou tvář...


Podivné zásnuby
? - září 2022
Podivné zásnuby 2014, Jayne Ann Krentz

Skvělý příběh. Moc se líbí ta směs romantiky a detektivní zápletky. Navíc se mi líbí i to, že je to i taková historická romance. Zápletka v knize byla skvěle vymyšlená a na konci do sebe všechno zapadlo. Zajímavý byl i nápad špionáže. Rozhodně nechybělo překvapení, napětí, nebezpečí, akce... Líbilo se mi i jiskření mezi hlavními hrdiny, vývoj jejich vztahu, budování důvěry, vzájemná ochrana.


Porušený slib
? - září 2022
Porušený slib 2018, A. Quick (pseudonym)

Skvělé pokračování! Oblíbila jsem si hlavní hrdiny a vedlejší postavy. Je pravda, že tentokrát byla zápletka v knize až moc překombinovaná... všechno to z minulosti a přítomnosti, vrahové, komplicové... a navíc mám nějaké nezodpovězené otázky, protože mi přijde, že ne všechno bylo vysvětleno, ale jinak musím říct, že se mi moc líbí, že v knize opět nechybělo nebezpečí, akce, překvapení, napětí, jiskření mezi hlavními hrdiny.


Dívky, které zmizely
? - září 2022
Dívky, které zmizely 2017, A. Quick (pseudonym)

Úžasný! Příběh je skvěle vymyšlený a udivuje mě, jak ho autorka promyslela do toho nejmenšího detailu. Jak do sebe na konci všechno zapadne. Jak nás během příběhu překvapuje, šokuje, přidává stále nová a nová vodítka, informace, ale přitom neprozrazuje, kdo za tím vším je, nebo kdo je komplicem a jak to dopadne. Během knihy mi běhal mráz po zádech, byla jsem šokovaná, překvapená, neskutečně zvědavá. Líbilo se mi to propojení minulosti a přítomnosti. Hledání nezodpovězených otázek z minulosti, ale i přítomnosti. Odhalování starých, temných tajemství a jak to všechno souvisí. A všechno to okořenilo jiskření mezi hlavními hrdiny. Ta jejich láska, sbližování, romantika, budování důvěry mezi tím vším nebezpečím. Navíc jsem se dost pobavilo a to díky seniorům. Nemůžu se dočkat dalšího dílu!


Dlouhá noc
? - září 2022
Dlouhá noc 2015, A. Quick (pseudonym)

Skvělá kniha! Úžasný chytlavý začátek, ze kterého mi běhal mráz po zádech a to se dělo i později během knihy. Skvělý popis opuštěných, strašidelných a temných míst. Taková ta temná atmosféra a napětí, co dalšího se stane. Navíc se mi neskutečně líbí, že je to směs romantiky a detektivní zápletky. To jiskření mezi hlavními hrdiny, pomalé sbližování, budování důvěry, strach a starost o toho druhého. Vyrovnávání se s minulostí. Vyšetřování a touha najít odpovědi na otázky, kterému člověku chybí, aby se mohl pohnout dál. Musím sice uznat, že na konci jsem si opravdu musela znovu ujasnit, co všechno se stalo, proč a kdo, ale zápletka byla i tentokrát skvěle vymyšlená a nezůstaly mi žádné otázky. Taky rozhodně nechybělo překvapení, nebezpečí, akce a šok z toho, co se dělo. Doufám, že autorka napíše víc takových knih.


Nedotknutelný
? - září 2022
Nedotknutelný 2019, A. Quick (pseudonym)

Kniha rozhodně patří mezi ty lepší od autorky. Zápletka v knize byla skvěle vymyšlená. Možná trochu moc komplikovaná, že jsem si na konci musela všechno srovnat, kdo, co udělal, kdo to byl, ale rozhodně to bylo promyšlené a nezůstaly mi žádné nezodpovězené otázky a otevřené konce. Rozhodně nechybělo napětí, překvapení, láska, nebezpečí, akce, zvrat a jiskření mezi hlavními hrdiny. Oblíbila jsem si hlavní hrdiny a i vedlejší postavy. Jen mě trochu mrzí, že jsem nezačala od prvního dílu, ale rozhodně si je přečtu a těším se na ně.


Ne/promlčeno
? - září 2022
Ne/promlčeno 2022, kolektiv autorů

Opravdu musím říct, že se mi neskutečně líbí nápad, proč kniha vznikla... boj za to, aby byl zrušen zákon o promlčení vraždy. Já musím souhlasit! Zákon o promlčení vraždy mi připadá jako blbost. Jednou vrah... vždycky vrah! Takový zákon mi nepřipadá jako spravedlnost pro oběti a pozůstalé. Proto velice oceňuji, že lidi rozhodli bojovat za to, aby byl takový zákon zrušen. Jinak kdybych měla hodnotit samotnou knihu... Nebyla špatná. Některé případy byly opravdu otřesné a šokující a bylo mi strašně líto, že si někdo něčím takovým musel projít. Ale některé případy by si zasloužily větší prostor. Některé případy na mě působily opravdu krátce. Navíc jsou v knize i fotografie... Některé byly opravdu děsivé, smutné, ale bohužel reálné.


Nejkrutější psychopati v dějinách
? - srpen 2022
Nejkrutější psychopati v dějinách 2009, John Marlowe

Kniha je rozhodně zajímavá, docela poutavě napsaná a jedna z nejlepších ohledně téhle kategorie, co jsem zatím četla. Nechyběly tu známé příběhy typu Alžběty Báthoryové, Jacka Rozparovače, Teda Bundyho, ale ani Johna Wayna Gacyho...Takzvaná předloha pro knihu a film To. Vraždící klaun. Už jsem o něm viděla dokument, takže jsem z příběhu v knize šokovaná nebyla, i když je to silní káva. Ale knize jsem nemohla dát plný počet bodů. Má to hned několik důvodů... První je, že případy vybrané do knihy pro mě nebyly žádným překvapením, protože jsem o většině slyšela, četla nebo jsem viděla dokument. A u těch zajímavějších případů se mohl autor více rozepsat. Přišlo mi, že některé příběhy byly docela krátké a zasloužily si větší pozornost. Ale zase musím uznat, že dost zajímavé zpestření knihy byly fotografie, které byly občas trochu... kruté, děsivé, šokující, ale bohužel opravdové. Šokující pro mě byl případ Jerryho Brudose... nejvíc asi to, že se přímo doktorům svěří se svými touhami a sny, které byly neskutečně zvrácené, ale přesto všechno usoudí, že pacient trpí pouhými potížemi spojenými s dospíváním. Je to osoba, která nemá sklony k násilí. Jestli tohle řekne člověk, který má vystudovanou psychologii a měl by být schopný poznat narušeného člověka, tak naprosto selhaly... ne jenom v pracovním životě, ale i v lidském. Přijde mi to jako kdyby mě někdo řekl, že jeho snem je postřílet lidi, já řekla, že rozhodně není nebezpečný a ještě mu dala do ruky zbraň! P.S. Jak to už u legend bývá, s odstupem času je těžké posoudit, co z příběhu je ještě pravda a co už jsou různá vylepšení!


Ukradli bohům smrt
? - červenec 2022
Ukradli bohům smrt 2003, Václav Pavel Borovička

Zatím nejhorší kniha, kterou jsem od Borovičky četla. Žádné napětí, žádné překvapení... dokonce ani případy vybrané do knihy mě skoro vůbec nebavily. Většinu knihy jsem se nudila a musela se do čtení nutit.


Na hraně
? - červenec 2022
Na hraně 2020, A. Quick (pseudonym)

Další skvělý díl. Chytlavý, dobře napsaný, promyšlený. Nechyběl skvěle poutavý začátek, vraždy, nebezpečí, záhady, spousta překvapení, zvrat, ale ani erotika a jiskření mezi hlavními hrdiny. Navíc se mi líbilo, jak autorka propojila svět podsvětí a svět cirkusu. Navíc jsem strašně ráda, že jsme se opět setkali s Lutherem a Rainou. Moje zvědavost jenom vzrostla. Byla bych ráda, kdyby měli samotnou knihu. Ale znovu... moc vrahů.


Dáma na útěku
? - červenec 2022
Dáma na útěku 2019, A. Quick (pseudonym)

Skvělé pokračování. Skvělé prostředí malého města, ale i odkrývání pravdy ohledně oslnivého Hollywoodu. Chytlavý začátek, vraždy, nebezpečí, překvapení, záhady, ale i erotika. Ale musím říct, že mě zaujala Raina a Luther. Snad nebudou chybět v dalším dílu. Ale opět... moc vrahů, bylo to přehnané.


Tajné sestry
? - červen 2022
Tajné sestry 2016, A. Quick (pseudonym)

Z knihy jsem nadšená! Za mě je to nejlepší kniha od autorky. Skvělá zápletka, tajemství, záhady, vraždy, napětí, nebezpečí, překvapení, ale i špetka erotiky. Líbilo se mi prostředí malého tajemného městečka a starého záhadného hotelu. Oblíbila jsem si hlavní hrdiny, ale i vedlejší postavy. Samozřejmě jsem tipovala, kdo by mohl mít všechno na svědomí, ale i tak jsem byla na konci překvapená. Snad bude od autorky více podobných knih.


Dívka, která věděla příliš mnoho
? - červen 2022
Dívka, která věděla příliš mnoho 2017, A. Quick (pseudonym)

Jsem překvapená... většinou hodnotím knihy od téhle autorky jako průměr, ale tentokrát se mi kniha opravdu líbila. Hned na začátku bylo jasné, že kniha bude plná vražd, záhad, překvapení, nebezpečí, ale i erotiky. Líbilo se mi, že se kniha odehrává v prostředí Hollywoodu a hvězd. Zajímavé bylo i téma kouzel a iluze. Hlavní hrdinové se mi hned líbily, to jiskření mezi nimi. Ale bohužel jsem nemohla dát plný počet. Myslím, že těch vrahů bylo v knize trochu moc. Ale do dalších dílů rozhodně půjdu.


Fotografie smrti
? - červen 2022
Fotografie smrti 2021, A. Quick (pseudonym)

Úžasné zakončení. Celá série mi přijde skvělá. Malé město, oslnivý svět Hollywoodu, paranormální schopnosti. Pro mě bylo zajímavé i to, že je v knize fotografování, umění. Vraždy, napětí, překvapení, nebezpečí, ale i erotika a jiskření mezi hlavními hrdiny. Ale žádnému dílu jsem nemohla dát plný počet kvůli tomu, že v každém díle byla až moc vrahů. Dost se mi to pletlo... kdo, co udělal a proč. Kdyby autorka ubrala, tak by to bylo lepší.


Ochraňuj mě
? - červen 2022
Ochraňuj mě 2015, Maya Banks

Lepší než první díl. Více nebezpečí, akce, překvapení, ale i napětí. Byla jsem napjatá a zvědavá, co dalšího se stane, jaký bude konec. Jsem i ráda, že ani tady autorka nevynechala jiskření mezi hlavními hrdiny, lásku a špetku erotiky. Tentokrát mi ten vývoj vztahu, ten vznik přišel uvěřitelnější než v prvním dílu. Ale opět opakující se myšlenky... bylo to dost únavné. I konec se mi líbil víc, než v prvním dílu. Arial se mi líbila více jako Ramie. Líbilo se mi, že jen tak neseděla a dokázala jednat. Líbili se mi i její schopnosti, i když si myslím, že jim autorka mohla věnovat větší pozornost. Ale i já musím uznat, že tolik krve kolik hlavní hrdinka během knihy ztratila... by nepřežil ani "nadpřirozený" člověk. Beau... ten mi přišel stejný jako Caleb. Majetnický, ochranitelský, dominantní... stále hlavní hrdinku ujišťoval o své ochraně a lásce. Neříkám, že se mi to nelíbilo, ale po čase mě to opět začalo unavovat.


Opatruj mě
? - červen 2022
Opatruj mě 2015, Maya Banks

Nápad na příběh se mi opravdu líbí. Směs krimi, nebezpečí a erotiky. Kniha mě chytla hned na začátku, byla jsem zvědavá, co dalšího se stane. Nechybělo napětí, překvapení, ale ani ta jiskra mezi hlavními hrdiny. Ale dost mi vadily opakující se myšlenky. Po čase mi to začalo unavovat. Navíc mě docela zklamal konec. Přišel mi moc rychlý. To jsem čekala celou knihu, aby to s tím sociopatem dopadlo takhle a navíc tak rychle? To ne. Bylo mi i líto, že v knize nebyl epilog. Ramie... nevím. Taková nemastná neslaná. Autorka chtěla udělat z hlavní hrdinky jedinečnou, inteligentní, neskutečně odvážnou ženu, ale mě přišla jako fňukna. V jednom kuse sesypaná, uplakaná... dá se pochopit, proč se tak chovala, ale po čase mi to začalo lézt na nervy. Až později, když se sebrala a začala konat, tak se to zlepšilo. Ale musím říct, že mě mrzí, že autorka nevěnovala více pozornosti minulosti hlavní hrdinky, nebo jejímu daru. Něco jsme se dozvěděli, ale autorka se do toho mohla více ponořit. Caleb... Jeho chování na začátku jsem upřímně chápala. Každý z nás by udělal cokoliv, kdyby osoba, která je nám blízká byla v ohrožení života. Musím říct, že mám slabost pro majetnické, ochranitelské a dominantní chlapy, ale i mě trochu vadilo, jak se okamžitě zamiloval do hlavní hrdinky. Bylo to neuvěřitelné. Kdyby tomu autorka dala víc času, větší prostor, tak by to bylo lepší, uvěřitelnější. Navíc to jeho neustále přesvědčování o jeho lásce, ochraně... bylo to docela únavné. Ale musím říct, že i u hlavního hrdiny bych ocenila, kdyby autorka věnovala více pozornosti jeho minulosti.


Manažer
? - červen 2022
Manažer 2021, Kristen Callihan

Bomba! S čistým svědomím můžu říct, že kniha je nádherná! Za mě v knize nic nechybělo... překvapení, napětí, zvrat, pravé přátelství, nechyběly dojemné chvíle, u kterých tekla slza. Nechyběla ani láska, bolest, zklamání, důvěra a naděje. Ta touha a chtíč mezi hlavními hrdiny byl neuvěřitelný. Napjatě jsem čekala, co se mezi nimi stane a kdy. Dokonce jsem byla tak nedočkavá, že jsem taky měla chuť zakřičet "tak už na to konečně vlítněte". Ale zároveň to i oceňuji, protože kniha takhle nebyla jenom o sexu, ale i o přátelství, sbližování, budování důvěry. O tom, jak těžké pro někoho je pustit si toho druhého do života. Ani tentokrát (díky bohu) autorka nevynechala svůj úžasný smysl pro humor. Od začátku, až do konce knihy jsem měla na tváři úsměv... vlastně jsem se smála jako měsíček na hnoji. Jsem neskutečně ráda, že i v tomhle díle jsme se setkali s celou kapelou a přáteli, bez kterých by ten příběh nebyl tak zábavný a záživný. Sophie mi okamžitě přirostla k srdci. I když moc nemusím ukecané lidi, tak Sophie byla úžasná. Líbilo se mi, jak měla na všechno odpověď, nebála se projevit, co si myslí, co cítí, každému pomohla. Navíc to byla taková bláznivka, která se radovala z každé maličkosti. Scottie... do toho jsem se asi zamilovala. I když to byl úplný protiklad Sophie, tak mi k sobě skvěle pasovali, doplňovali se. Ale jak se říká... protiklady se přitahují. Ale když se pak začal projevovat, ukazoval jaký pod tou slupkou chladnosti a odtažitosti je, tak můžu upřímně říct, že jsem hlavní hrdince záviděla. Pod vší tou slupkou byl citlivý, bolavý, upřímný, ochranitelský... svým způsobem i zábavný. Měl své bolístky, kvůli kterým se bál si někoho pustit k tělu, i když šlo o lidi, které miloval. Ale co mě mrzí je, že v knize nebyla více popsaná minulost hlavního hrdiny. P.S. Láska je ten, komu se v životě věnujete!


Záhadné policejní případy
květen - červen 2022
Záhadné policejní případy 2011, Václav Pavel Borovička

Knihu hodnotím opět jako průměr. Nebylo to špatné čtení, ale opět mě něco bavilo a něco ne. Přišlo mi, že autor popisuje něco, až moc zdlouhavě, některé informace byly zbytečné. Něco mě i nudilo. Případy byly v celku zajímavé, ale samozřejmě ani tady nechyběl případ Jacka Rozparovače. Což mě vlastně i docela naštvalo, protože mi přijde, že pokud jde o vraždy, krimi a záhady, tak všichni píšou jenom o Jacku Rozparovači. Furt hledají nové a nové důkazy po takové době, ale mě přijde, že opravdová identita Jacka Rozparovače zůstane skryta. Jistě jsou podezřelý a dohady o tom, kdo to byl, ale to jsou jen dohady. Co se stalo, jaký byl motiv, jak to doopravdy bylo a kdo byl vrah se už asi nikdy nedozvíme. Takže upřímně... příběh mě moc nebavil. Nejvíc mě zaujal případ Prezidentova milenka a Dům hrůzy Rallington Place 10. Musím ale uznat, že při čtení téhle knihy mě hodně překvapil přístup policie. Kdyby si policie dělala svoji práci, tak se některé nevyřešené případy mohly uzavřít. Prezidentova milenka... Marguerite Steinheilová byla opravdu chytrá a nebezpečná žena. Podle mého názoru s tím určitě měla něco společného. Bohužel se už přesně nedozvíme, jak to přesně bylo a co se stalo. Dům hrůzy Rallington Place 10... příběh byl zajímavý, ale kdyby byla policie pečlivější, tak to mohlo dopadnout jinak. Nemuselo zemřít tolik žen, nemuseli odsoudit nevinného. Taky mě mrzelo, že případ nebyl lépe popsaný. Nikdo nikdy nezjistil, co se doopravdy stalo Evansově manželce a dcerce, jaký měl vrah motiv? A proč Evans tak poslouchal, proč se přiznal ke zločinu, který nepáchal? Ani tohle se už nedozvíme, bohužel...


Strašení v Rookwardu
? - květen 2022
Strašení v Rookwardu 2022, Darcy Coates

Po přečtení téhle knihy už chápu, proč se říká, že nejnebezpečnější a nejhorší je zhrzená žena! Tohle bylo opravdu psycho. Musím říct, že tentokrát mi kniha už přišla jako horor. Vraždy, znechucení nad tím, co se stalo rodině, která v domě žila. Nemůžu říct, že by se mi příběh nelíbil... Líbil, ale nemyslím si, že patří mezi nejlepší knihy od téhle autorky. Pěkná obálka, popis, zajímavý námět na příběh, ale autorka se do toho mohla více ponořit. Nechybělo sice překvapení, napětí, dobře popsaná atmosféra strašidelného domu, ale příběh mi přišel opravdu nedotažený. Na konci mi zůstala spousta otázek a nevyjasněných věcí. Navíc mi konec přišel otevřený. Taky si myslím, že autorka mohla dát Thomasovi a jeho rodině vetší prostor, mohla se o nich více rozepsat. Navíc mi chyběl nějaký epilog. To je důvod, proč jsem nemohla dát plný počet bodů. Ale co se mi opravdu líbilo, tak to byly obrázky, které v knize byly. Dobře ladily k příběhu, z některých šel děs, strach a navíc to bylo takové zajímavé zpestření. Snad budou i v dalších knihách.


Aliance
? - duben 2022
Aliance 2014, Veronica Roth

I třetí díl přečtený a co mě napadá jako první... To si ze mě děláte srandu? To se to všechno dělo, aby to dopadlo takhle? To ne! Ne, ne, ne, ne, ne. Ten nápad je úžasný. První díl... byla jsem nadšená. Druhý díl... docela dobrý. Třetí díl... absolutně ne, ale po přečtení posledního dílu jsem zklamaná. V příběhu sice nechybělo překvapení, akce, láska, přátelství, odpuštění, dost emoční okamžiky, u kterých jsem brečela jako malé dítě, ale konec knihy... ten mi celý dojem z knihy i ze série zkazil. Navíc mi přišlo... jako by třetí díl vůbec nesouvisel s těma předešlýma. Jako by byl zbytečný. Ani romantická linka nebyla nic moc, chování postav ani komentovat nebudu. K sérii se vracet nebudu. Raději zůstanu u filmu a k téhle sérii se vracet nebudu. P.S. Zlo může mít různou podobu!


Rezistence
? - duben 2022
Rezistence 2012, Veronica Roth

Co se týče druhého dílu... nechybělo překvapení, vzrušení, akce. Ani láska, přátelství, jak se vyrovnat se ztrátou blízkých, jak je těžké žít s vinou, jak odpouštět. Nechyběly ani dost emoční okamžiky. Ale přijde mi že knižní a filmové zpracování se teď docela lišilo. Ať už jde o charaktery postav, děj, konec. Romantická linka... nevím. Mezi Čtyřkou a Tris to dost skřípalo. I když... kdo z nás by měl romantický a dokonalý vztah bez hádek, když je válka. A navíc i když se hádali, tak mezi nimi bylo pouto, které i přes to všechno bylo evidentní. Jsem moc ráda, že jsme se v knize opět setkali s předešlými postavami, které jsem si oblíbila a blíže jsme se s nimi seznámili. U některých jsem ráda nebyla a samozřejmě mi bylo líto některých postav, které v rámci války zemřeli. Co mi dost zkazilo dojem z knihy, tak to byla Tris. V tomhle díle mi dost lezla na nervy. V prvním dílu se mi líbila... odvážná, nebojácná, citlivá, nesobecká. Ale teď mi přišlo, jako by ze sebe dělala schválně mučednici. Na jednu stranu jsem se jí snažila pochopit, přišla o všechno. Rodinu, přátelé, výčitky z toho, co udělala, ale po čase to prostě lezlo na nervy. Navíc to její myšlení "Já jsem divergentní, já všechno můžu dokázat, nikdo jiný ne". Prostě ne. P.S. Neohrožení jsou svobodný a umí žít!


Divergence
duben 2022 (11.-12.)
Divergence 2012, Veronica Roth

Bomba! Jasně, že jsem viděla i film. Všechny tři díly. Strašně se mi líbí ten nápad. Svět, který je rozdělen do 5 frakcí... Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost, Mírumilovnost a Upřímnost. Je to rozhodně originální a zajímavý. Dlouho jsem se rozhodovala, jestli se pustit i do knihy, ale moje zvědavost nakonec zvítězila. Zajímalo mě, jak se bude filmové a knižní zpracování lišit. V prvním díle... Nějaké rozdíly tam jsou, ale smysl zůstává stejný. I když jsem od začátku věděla, co bude následovat, co se bude dít, jak co dopadne, tak mě kniha velmi bavila. Pro mě bylo v knize všechno... akce, vzrušení, překvapení, napětí, ale i láska, přátelství, odvaha, naděje, dost emoční a smutné okamžiky, slzy jsem občas neudržela. Nechybělo ani spousta moudrých a naučných věcí. Že pravá odvaha je to, že se za někoho postavíte. Jak je potřebné pomáhat druhým, slabším. Že pravé umění je myslet na někoho víc než na sebe. Jsem i ráda, že během toho všeho byla v knize i milostná linka. Tris a Čtyřku jsem si strašně oblíbila a líbilo se mi, jak to mezi nimi od začátku jiskřilo. Oblíbila jsem si i spousta vedlejších postav a na některé jsem se naopak stala alergickou. Dost často jsem při čtení knihy přemýšlela, jestli bych chtěla žít v takovém světě. A kdybych v něm žila, jakou frakci bych si vybrala, nebo která by mi byla daná. Já musím přiznat, že bych si vybrala Neohrožené. I když na to nevypadám, tak miluji adrenalin, výzvy. Ta jejich odvaha, riskování, nebojácnost... Navíc jsem odjakživa milovnice tetování, piercingů a černé barvy, takže je to moje cílová skupina. Jsem moc ráda, že autorka dala prostor právě Neohroženým. Že se rozhodla právě jejich frakci blíže popsat. P.S. Chci být statečnej, nesobeckej, chytrej, laskavej a čestenej!


Dům u hřbitova
duben 2022 (08.-09.)
Dům u hřbitova 2020, John Everson

Jsem obrovská milovnice hororů... Noční můra v Elm Street, Halloween, Saw, Pach krve, Vřískot, Vymítač ďábla s spousta dalších. Já navíc miluji strašidelné domy a ještě k tomu dům, který by byl takhle vyzdobený a na Halloween... sakra! Do toho bych šla! A plus tomu dává povedená obálka. Upřímně... mě to přišlo jako docela průměrný horor. První polovina mě moc nebavila. Přestavování domu, výzdoba domu, žádné napětí, akce, překvapení... první polovina není moc záživná. Jediné co bylo zajímavé, tak to bylo sbližování Mika a Katie. Taky musím říct, že autor ohledně jmen postav nebyl moc originální... Jillie, June, Jeanie... pletlo se mi to. Druhá poloviny knihy už byla lepší. Překvapení, akce, vzrušení, zvraty, trocha milostného dramatu... Akorát mě mrzí, že nebyla více rozvinutá minulost toho domu. Co všechno se tam opravdu stala a proč. Navíc mě mrzí konec. Takový jsem rozhodně nečekala. Nevím, jestli se ke knize vrátím, ale jestli vyjde další kniha od autora, tak si ji přečtu.


Katakomby
? - duben 2022
Katakomby 2017, Madeleine Roux

Třetí díl se mi líbil asi nejvíc. Líbí se mi autorčin styl psaní. Jednoduchý, rovnou k věci, žádné zbytečné protahování, ale pořád chytlavé a dokáže čtenáře udržet v napětí až do samotného závěru. Kniha byla plná akce, překvapení, napětí a tajemství. Pomalé odkrývání toho, co se dělo dřív a jakou to má spojitost s přítomností. Opět se líbilo přátelství mezi hlavními hrdiny. Jak si navzájem kryli záda, pomáhali si, nenechali jeden druhého ve štychu. Opět nechyběly ani zajímavé fotky jako zpestření příběhu. Ale je pár věcí, které mě trošičku mrzí. Strašně jsem doufala, že se vztah Abby a Dana pohne dál. To jiskření mezi nimi... jsem zklamaná, že tomu autorka nevěnovala moc pozornost. Doufala jsem i v lepší epilog. Přišlo mi to jako moc rychlé ukončení. Navíc když si si vezmu všechny tři díly, tak je asi pravda, že těch záhad, hledání, tajemství, tajných spolků... bylo toho dohromady asi moc. Kdyby autorka něco vynechala a dala to třeba do úplně jiné série, tak by to bylo všechno lepší, jasnější. Ale i přes to všechno musím knize dát plný počet bodů. K této sérii se určitě vrátím. P.S. Nevím proč, ale ta postavička na obálce mi připomíná panenku Annabelle!


Sanctum
? - duben 2022
Sanctum 2016, Madeleine Roux

Ani od druhého dílu jsem se nedokázala odrhnout... sice jsem nespala celou noc, ale co. Druhý díl se mi opět líbil, ale děj mi přišel trošku slabší, než v prvním díle. Trochu míň napětí a překvapení, ale konec se mi zase líbil hodně. Ale trošku mě zklamalo, že se vztah Dana a Abby moc nevyvíjel. Snad se to spraví v příštím díle. Musím ale přiznat, že mi na konci bylo strašně líto Micaha, Lary a dokonce i Cala. Hlavně Micah mi přirostl k srdci. Nechyběly ani zajímavé fotky. Jsem zvědavá na poslední díl.


Asylum
? - duben 2022
Asylum 2014, Madeleine Roux

Knihu jsem dlouho odkládala a teď jsem kvůli tomu na sebe naštvaná. Já teda musím říct, že kniha se mi strašně líbila! Je sice pravda, že mi kniha dost připomínala film Azyl, ale neberu to nějak negativně. Kniha mě chytla hned na začátku a já jsem nemohla přestat číst. Celou dobu jsem byla napjatá, co bude, co se stane, jak to dopadne. V knize byla spousta překvapení a tajemství. Líbilo se mi i to, jak to mezi Danem a Abby jiskřilo. Jsem zvědavá, jak se to mezi nimi vyvine. I Jordan mi přirostl k srdci. Konec knihy... kdo to byl pro mě nebylo takové překvapení. Na chviličku mě to napadlo. Navíc se mi líbilo to pomalé odkrývání minulosti, co se v té budově dělo. A fotky, které byly v knize... bylo to takové zajímavé zpestření, i když... trochu z nich šla hrůza. Těším se na další díl.


Noční můry v Elm Street 2
? - duben 2022
Noční můry v Elm Street 2 1992, Joseph Locke

Když to porovnám s prvním dílem, tak to bylo lepší, ale jinak nic moc. Víc se mi líbilo filmové zpracování, tam jsem se aspoň občas lekla, bála se, ale tady nic. Opět napsané dost stroze, krátce, popisy nic moc, žádné napětí, překvapení, strach. Nejvíc se mi líbily postavy, které mi přirostly k srdci už ve filmu... Alice, Dan, Rick, Kirsten, Kincaid, Joey, Mark a další. Nelituji, že jsem knihy četla, ale myslím, že radši zůstanu u filmu.


Noční můry v Elm Street 1
březen 2022 (30.-31.)
Noční můry v Elm Street 1 1992, Jeffrey Cooper

Malá holčička, která dychtivě na starém kazeťáku sleduje Noční můra v Elm Street... tak bych se popsala. Ten film jsem milovala! Ale teď nemám na Noční můru jasný názor. Na jednu stranu se mi líbí ten nápad... ten je originální, zajímavý, legendární. Ale na druhou... mě prostě přijde, že je až moc dílů. Když se vrah znovu vrací a vrací, tak mi to přijde trapný. Kazí mi to celý dojem. Až nedávno jsem se dozvěděla, že je knižní zpracování filmu a to jsem si prostě musela přečíst. Zajímalo mě, jestli se bude kniha od filmu lišit, jestli bude lepší... Ale jsem dost zklamaná. Díly, které jsou popsány v knize nepatří k mým oblíbeným. Ze všech tří příběhů v knize se mi nejvíc líbil příběh Bojovníci ze snů, ale to taky nebyla žádná sláva. Jednička... dobře. Ale dvojka... ta se mi nelíbí vůbec. Navíc mi přišlo, že všechno v knize je tak... krátké, strohé, bez překvapení, bez napětí, žádný strach... občas jsem se i nudila. Možná by to bylo jiné, kdybych neviděla filmy, nevím. Ale do druhého dílu půjdu, snad bude lepší.


Jax
? - březen 2022
Jax 2022, Kristen Callihan

Jsem... ohromená! Hodně emotivní kniha. V knize nechybělo napětí, překvapení, opravdové a hluboké přátelství, humor, láska, ale nechybělo ani zklamání, naděje, vážné téma a bolest. Příběh je o sbližování a důvěře. Pro někoho je opravdu těžké někomu věřit a někoho si k sobě pustit. Kniha rozhodně nebyla jenom o sexu, touze a chtíči. John a Stella se skamarádili, svěřovali se, budovali si k sobě důvěru, trávili spolu čas... Každý měl své bolesti, které v sobě držel a snažil se s nimi vypořádat. Během všech těch vážných témat v knize byl i humor. Během knihy jsem se smála a culila jak měsíček na hnoji. Ale občas... hodně často jsem slzy neudržela. Příběh se mi líbil i kvůli těm duševním problémům. Mám s tím své zkušenosti, takže mě kniha opravdu hodně zasáhla. Je dobře, že to autorka do své knihy zapojila, protože tím ukazuje, že je to něco, co má mnoho lidí. Hlavně v dnešní době. Spoustu lidí to tají, nemluví o tom, ale není to něco, za co by se měl člověk stydět. Dost se mi líbilo, že se tady opět objevila celá kapela, přátelé, předchozí hrdinové i nové postavy. Byla bych opravdu moc ráda, kdyby autorka napsala další knihy o zbývajících členech kapely. Stella se mi jako hlavní hrdinka moc líbila. Líbilo se mi, že to nebyla žádná namyšlená holka, která si o sobě moc myslí. Strašně se mi líbí lidi, kteří si nic nenechají líbit. Jsou drzí a odvážný, i když jde jenom o mátovou zmrzlinu. Měla i smysl pro humor, na všechno skvělou odpověď. Navíc nechtěla Jaxe kvůli penězům nebo slávě. Byla opravdu tvrdohlavá, milá, upřímná, drzá, citlivá holka, která si sama přišla hodně osamělá a prošla si svým, proto si o to víc vážila vztahu s Jaxem a přátelství, které si vytvořila s jeho přáteli. Jax... do toho jsem se zamilovala. Na první pohled mohl vypadat jako člověk, který si užívá slávu, bohatství, ženy, společnost... ale čím víc jsme ho poznávali, tak tím bylo patrnější, že je to spíše introvert, který se ve slávě a penězích nevyžívá. Jako pravou rodinu považoval své přátelé, měl své problémy, se kterými bojoval každý den, všechno v sobě dusil. Jeho povaha se mi líbila, i když to nedával najevo, tak byl hodně citlivý, ale taky byl věrný přítel. P.S. Kdyby mé oči odhalovaly mou duši, všichni by při pohledu na můj úsměv plakali!


Barvy noci
únor 2022 (21.-23.)
Barvy noci 2021, A. Quick (pseudonym)

Druhý díl se mi líbil o špetku víc než první, i když to taky nebyla žádná sláva. Romantická linka mi i teď přišla poměrně slabá. I když děj mi teď přišel lepší. Více promyšlený, více překvapení, napětí, nebezpečí. Ta paranormální stránka je opravdu povedená. Nadpřirozeno, vize, talenty, aury... to se mi opravdu líbilo. Autorka to opravdu dobře zpracovala do příběhu a kniha je díky tomu zajímavější. Jsem i ráda, že jsme se opět setkali s některými postavami s předešlého dílu. Ale opět... opakující se okolnosti, věci. To mi kazí celý dojem z knihy.


Výkřiky v temnotě
únor 2022 (15.-18.)
Výkřiky v temnotě 2022, Darcy Coates

Skvělé pokračování! Tentokrát byla kniha od samého začátku plná akce, nebezpečí, překvapení, napětí, ale taky lásky a romantiky. Hlavně i konečně vysvětlení, proč se to všechno stalo. Přijde mi, že ten vztah mezi Dorranem a Clare dodává příběhu takové kouzlo. Bylo hezké vidět, jak se dva milují, sbližují, chrání mezi tím vším, co se děje. Na konci knihy jsem brečela jako želva. Jsem strašně zvědavá, co bude dál. Sakra, potřebuju další díly!


Neohlížej se
únor 2022 (11.-12.)
Neohlížej se 2016, Jennifer L. Armentrout

Četla jsem knihu Seznam mrtvých a moc se mi líbila, tak jsem doufala, že tahle kniha bude stejně dobrá. Možná lepší, protože má dost vysoké hodnocení. Navíc mě zaujal nápad s tou amnézií. Myslím, že jsem knihu s tímhle nápadem ještě nečetla, takže jsem byla zvědavá, ale teď jsem trochu na rozpacích. Moc nevím, jak hodnotit. Nepopírám, že je kniha psaná opět docela čtivě. Ale příběh bych popsala asi takhle... nezklamal, ale ani nenadchnul. Co se mi opravdu nelíbilo, že se něco stalo, ale pak se ukáže, že je to jinak, že se to takhle nestalo. Pro mě pak ten příběh opravdu ztrácel na důvěryhodnosti. Navíc pro mě byl konec knihy docela předvídatelný. Asi v polovině knihy jsem si tipla, kdo má všechno na svědomí a proč se to stalo a měla jsem pravdu, takže žádné překvapení nebo napětí, jak všechno dopadne se nekonalo. Romantická linka v knize... tentokrát nic moc. Těšila jsem se, že ta láska, romantika bude zpestření příběhu, ale byla jsem docela zklamaná. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale v blízké době se k ní vracet nebudu. Upřímně jsem hlavní hrdince nezáviděla. V takové pozici bych se ocitnout nechtěla. Nepoznat své přátelé, rodinu, kluka, nevzpomenout si ani na svoje jméno... Ale na druhou stranu je pravda, že to pro hlavní hrdinku bylo asi dobře. Měla druhou šanci, zažít znovu, lépe.


Seznam mrtvých
? - únor 2022
Seznam mrtvých 2016, Jennifer L. Armentrout

Chtěla jsem knihu s kriminální zápletkou, ale zároveň i romantikou. Navíc mě zaujalo tvrzení, že je kniha podobná filmu Vřískot. Film Vřískot jsem viděla snad milionkrát, jsem milovnice hororů. Když jsem četla, že je mu tahle kniha podobná, tak jsem se do ní musela pustit. Upřímně... kniha je skvělá, úžasná. Ale podobnost s filmem Vřískot... jisté podobnosti tu jsou, ale že by to bylo podobné tomu filmu... to bych neřekla. Člověk by si myslel, že kniha bude jenom další klišé. Střední škola, večírky, sex, romantika... ale to je chyba. Kniha má hloubku. Autorka opět propojila romantiku, lásku s vážnými tématy. Šikana, napadení, kurzy sebeobrany, deprese, nebezpečné pronásledování. I to, jak zlý jsou děti v dnešní době a co to může mít za následky. I to, že nikdy nevíte, co se druhému odehrává v hlavě. Můžete mít vedle sebe psychopata a nevíte o tom, protože se umí mistrovsky přetvařovat. Kniha je napsaná neuvěřitelně čtivě. Ani chvíli jsem se nenudila. Celou knihu jsem byla napjatá jako kšandy. Musím říct, že jsem se při knize opravdu bála. V knize je i překvapení, nebezpečí, napětí. Boje a všechny události jsou popsány jasně a záživně. Kniha je napsaná tak, že jsem měla pocit, jako bych sama všechno prožívala (i když bych něco takového zažít opravdu nechtěla). Kniha ale byla i o důvěře, zradě, přátelství a lásce. To jiskření mezi Ellou a Jensenem, pomalé sbližování, vznik lásky mezi tím vším byl úžasným zpestřením příběhu a jenom mu to dodává na kouzlu. Během knihy i slza ukápla. Zápletka je vymyšlená brilantně. Propojení toho, co se stalo před lety a co se děje teď. Pomalé odkrývání, ale zároveň autorka neprozradila, až do poslední chvíle, jak to všechno je. Do poslední chvíle jsem moc nevěděla, kdo má všechno na svědomí. Během knihy jsem taky několikrát přemýšlela o motivu, proč se to všechno děje. Měla jsem svůj typ od začátku, ale pak se to všechno zamotalo a bylo to úplně jinak. Autorka prostě umí překvapit a všechno do poledního detailu vymyslet. Jediné, co mi vadilo, že v knize nebyl epilog. Třeba jak daleko se hlavní hrdinka posunula, to mě trochu mrzí.


Duch Korban Manoru (Tunely duší)
? - únor 2022
Duch Korban Manoru (Tunely duší) 2014, Scott Nicholson

Popis poměrně zajímavý, ale po přečtení... Příšerný! Úplně první kapitola mě docela zaujala, ale pak nadšení odpadlo. Na jednu stranu mi to připomínalo knihu Dům na kopci, název mi zase připomínal Tajemství sídla Craven Manor... Postě žádná originalita, ale bohužel ani napětí, nebezpečí, akce, láska... Upřímně mi přišlo, že i ta "nadpřirozená" stránka je dost odfláknutá. Občas mi přišlo, že jsou v knize neuvěřitelné bláboly, nudila jsem se, ke konci už jsem přeskakovala, protože jsem chtěla, aby už byl konec. Žádná z postav mi moc nepřirostla k srdci, konec příšerný. Nerada dávám knihám nejhorší hodnocení, tak dám aspoň jednu hvězdičku za obálku. Ke knize se rozhodně vracet nebudu!


1 ...