RADOSTPřečtené 1960
Prostřednictvím svých vnitřních nezkreslujících zrcadel zde zralá žena podává téměř reportážní výpověď o svém životě. O společnosti. O lidech, se kterými pracovala a žila, o které pečovala. O tom, jaký, téměř schizofrenní, způsob přežívání a užívání si zvolila ona. Aby se nadále cítila potřebná, žádoucí, živá a užívající si. Posuďte sami, na kolik se jí to podařilo. Je to dobré čtení.
Fanatismus, nadřazenost a krutost přetrvávající téměř celé století. Hodně obětí, které vlastně jsou osvobozovány od zbytečného života... Možná právě pro tuto vražednou filozofii propojenou s náboženstvím mi kniha "nesedla". Historická linie byla obsáhlá, odpudivá a vlastně sloužila jen k pochopení dění v současnosti. Nebyla to kniha pro mně, dočetla jsem jen ze zvědavosti. A ani závěr mě nepřekvapil.
Nepřemýšlím nad tím, zda bylo či nebylo. Beru v potaz, že tak mohlo být. Velmi oceňuji tuto napínavou exkurzi do právnického světa, myšlení psychopatů, zoufalství a následků doléhajících na jejich oběti. Thriller o souboji inteligence a emocí.
Kniha milovaná mými dětmi i vnoučaty. A je to na ní znát. Ošuntělá, ale přesto ještě i dnes občas prohlížená.
Silný a uvěřitelný životní příběh ženy, která nachází svou vnitřní sílu a svou hodnotu až po trpké zkušenosti z prvního manželství. Začíná znovu. Jde to vůbec? A jak? Psáno především pro poučení ostatních žen, aby předešly všemu tomu, co Helenu donutilo začít znovu. Úsporný styl, jakási strohost a jednoduchost dodává dílu na působivosti. Doporučuji!
Tak bohužel. I když je mi inspektorka Eva Clayová sympatická a vyhovuje mi i autorův styl, asi už v sérii nebudu pokračovat. Motivy i bizarnost vražd a propojení s náboženstvím a výtvarným uměním bylo nad mé možnosti chápání. Sice jsem se většinou orientovala, ale bylo mi to tak vzdálené, nepochopitelné a odpudivé, že raději budu věnovat svůj čas jiným knihám.
Zajímavý životní příběh člověka, který bojuje proti své slabosti. Jenže mě jaksi neoslovil. Omlouvám se za nižší hodnocení. Chyba není v knize, ale ve mně.
Dobré to bylo, ale ne skvělé. Jsem zvědavá na pokračování. Snad bude rychlejší a vyváženější. Všeho tam bylo trochu moc. Bylo zajímavé sledovat motiv a kroky trojkového vraha, postupy a členy vyšetřovacího týmu i nevraživost a boj o postavení v policejních složkách.
Fejetony, dobré i méně dobré. Ale mnohé na mě působily poněkud zastarale. Vzhledem k datu vydání se není čemu divit.
Vtipné? To ani náhodou! Tragický, hrozný a odporný obraz toho, když se dítě stane rukojmím sebelásky a opičí lásky jeho vulgární a dominantní šílené babičky. Napsáno přesvědčivě, ale v mém světě neuvěřitelné. V každém případě ale poučný náhled do méně obvyklých modelů rodinného života.
Зулейха, Zulejka - oběť vlastní rodiny i nové sovětské společnosti. Příběh její poroby i jejího zrání. S každým novým prozřením nabývá větší víru ve své schopnosti, vidí dál a hlouběji a stává se hrdou a silnou ženou. Příběh mnoha dalších. Hluboce se mě dotkl. Myslím, že každému čtenáři také otvírá oči.
Bizarní, šokující, napínavé, odpudivé, občas těžce pochopitelné. Ale bavilo mě to!
Čtivý příběh záhadného domu a jeho obyvatel. Propletenec postav. Dům i lidé v něm l spějí k záhubě. Ovládá je totiž samozvaný charismatický muž se svou družkou. Co se tam skutečně dělo se dozvídáme spolu s dědičkou domu až po 25 letech. Jednání a podřízenost obyvatel domu jsou až nepochopitelné, i když dosti průhledné a předvídatelné. Závěr je ve stylu pohádky se šťastným koncem. Nebo ne? Možná bude další díl, jak napovídají náznaky v myšlení jednoho z aktérů. Knihu jsem četla ve slovenštině, užívala jsem si krásu toho jazyka a vyrovnávala tím nenaplněná očekávání. Kniha totiž není výborná, z mého pohledu spíše průměrná.
Je to takové nemastné, neslané. Životní příběh Lídy byl vykreslen jen povrchně - tam se dalo více stavět. Spojení se současností vyznívá násilně a velmi nevěrohodně. Děvčata působí nereálně, snad z doby před čtyřiceti lety? Vadila mi také autorčina snaha o originalitu v popisných pasážích, mnohé ne příliš vydařené metafory. Cením si ale poselství této knihy. Nabádá více se zajímat o život odcházející generace. Skrývá totiž mnohé specifické zážitky a poučení , která by mladým mohla být k zamyšlení i ku prospěchu.
Poutavě napsaná detektivka, zajímavá především postavou pachatele. Ten pro dosažení svého uspokojení vynakládá velké prostředky a um. Potřebuje se cítit mocným lovcem, pánem svého světa. Ten svět zabydluje zákeřnými tvory a oběti, které unáší, už dopředu oslabuje jejich vrozená slepota. Jednooký mezi slepými králem - vítězí ve svém mikrosvětě. V reálném životě je sám v pozici slepce, je podprůměrný, neúspěšný ve všech směrech. Napínavá kniha, doporučuji.
Vrabčák. Sobecký, nezodpovědný, sebestředný, necitlivý až cynický požitkář. Snílek toužící po velkolepé vrabčí cestě a bezstarostném životě v Africe. Změní se někdy v dospělého Vrabce? Kniha, jejíž děj a hlavní postavy odpuzují i přitahují zároveň. Drsný, syrový, upřímně obnažený osobní příběh mladého muže, který neví, co si počít se svým otcovstvím a se svým životem. Nečetlo se to dobře, ale přesto mě kniha zasáhla svou jinakostí a popisem člověka, kterému se snad podaří zbavit plytkosti vlastního bytí.
Co vede člověka k potřebě někoho motivovat, někým manipulovat, někoho ochraňovat? To je hlavní myšlenka této knihy. Přiznám se, že jsem od ní čekala více, ne zcela mě pohltila. Ale nutila mě přemýšlet nad situacemi, které nejsou v životě až tak výjimečné.
Život je složitý. Mnohé se vymyká našim představám a nevolíme ta správná řešení. Je mnohem jednodušší uzavřít se do svého mikrosvěta, v tomto případě ptačího, skrývat svá tajemství, mlčet. Pštrosí politika je pro ptačí lidi asi ta nejpřirozenější. Ale všeho do času. Zajímavý příběh, mírně varující, ale nic světoborného.
Kniha mě hluboce zasáhla. Podobně jako kdysi Černobílý svět. Kniha o bezpráví páchaném ve smyslu vyšších cílů, společenských zvyklostí, předsudků. Připadá mi hrozné, že toto vše se dělo docela nedávno a v zemi s opěvovanou svobodou a možnostmi každého jednotlivce. Jenže něco podobného se děje vlastně stále a všude. Je pohodlné to raději nevidět a neřešit. Zvláště když vlastně ani nevíme jak.
Výborné. Šílené. Neuvěřitelné. A přeci tak trochu pravdivé. Dosud jsem přečetla 9 autorčiných knih a Obětinu považuji za nejlepší z nich.
Oceňuji, že je Bokovka vyprávěna z pohledu milenky i milence. Autorce se skvěle povedlo přiblížit myšlení obou aktérů. Protože opravdu každý z partnerů zákonitě musí vnímat vztah jinak. Žena chce naplnit svůj životní cíl a je přesvědčena o své výlučnosti, o svých přednostech. Nepřipouští si však nedostatek zkušeností z manželského života a svou naivní zaslepenost. Její pomstychtivé ego je velmi nebezpečné. Muži často žijí v bublině svého omezeného vnímání každodenních úkolů a "maličkostí" v manželství. Snaží se vymanit z té malosti, omezenosti, nepochopení. Jejich životní cíle a představy nebyly zcela naplněny. Pociťují to jako zradu, kterou na sobě spáchali. Aktivně tedy hledají únik z jednotvárnosti. Pochopení a uznání nalézají u milenky. Konce bývají všelijaké, tady je jen naznačen.
Dobrý psychologický román, který potvrzuje rčení "Pod svícnem bývá tma". A také dokazuje, že být dobrým psychologem a umět poradit sobě i lidem okolo není každému dáno. V této oblasti nestačí jen příslušné vzdělání. Je třeba lidi vnímat, rozumět jim, vcítit se do jejich emocí a navést je na lepší cestu. Sara v této knize činí první krok, snaží se o sebepoznání. Pozdě, ale díky za to. Není to thriller v pravém slova smyslu. Děj plyne pomaleji, napětí je poskrovnu. Probírat se spolu s hlavní hrdinkou jejími myšlenkami, vzpomínkami, představami i potlačenými city mě ale velmi bavilo.
Knihu nezatracuji, ale mě neuchvátila. Vzpomínkové pasáže mě rozčilovaly, na vykreslení osobnosti Jamese a prožitých traumat jich stačilo méně. Jednání Sue bylo natolik neuvážené, impulzivní a přehnané, že jen umocňovalo pocit, že je šílená. Sue prostě neuměla včas a rozumně řešit své problémy ani v mládí, ani později. Ještěže měla v životě i velkou dávku štěstí.
Vysoké cíle. Neustálý stres. Jedno selhání. Nemoc. Naprostá změna života. Zoufalost i odhodlání, nové životní cíle. Skvěle, věrohodně napsáno. Kdo prožil něco alespoň zdánlivě podobného plně chápe. Děkuji autorce za seznámení s takovým onemocněním i za víru a odhodlání, které do osobnosti hlavní hrdinky vložila. Bylo to poučné a emotivní čtení.
Každé místo a každý člověk má svou historii, svá tajemství, své krásy i zápory. Odpuzují i okouzlují. Toto komorní drama poutavě líčí minulost i současnost jedné pohraniční vesnice a život lidí v ní. Mladá žena odhaluje tajemství své rodiny a sdělí mnohé i o těch ostatních.
Lepší než předchozí díl. Ale podle stejné šablony, jen trochu mírnější. Někdy si říkám, zda by Lottie se svou povahou a závislostmi obstála v nějakém jiném povolání a domácnosti. Pochybuji o tom. Katalyzátorem dění v tomto díle je žárlivost a rodinná čest, přerůstající až do šílenství. To autorka vystihla dobře a uvěřitelně, děj rozvinula do velké šíře. Bylo to napínavé čtení. Závěr je příslibem velké změny. Jsem zvědavá, jak to autorka zpracuje v dalším pokračování.
Průměrná kniha o vyrovnávání se se zklamáním ve vztazích a nenaplněných tužbách. Ne každý to dovede. Někdo jde dál, někdo se chce revanšovat, někdo mstít. Co je v normě a co téměř šílené? Autorka v knize skloubila osudy několika lidí ze dvou zemí, snažila se o napětí , tajemství odhalovala pozvolna. Přesto jsem její vykombinovaný dějový vývoj předvídala a byla vždy o krok vpřed. Četlo se to dobře, svým způsobem to bylo i trochu nezvyklé - ale nic závratného.
Tento díl autorka tak precizně zkombinovala, až mu ublížila. Bylo to sice napínavé a celkem čtivé, ale zároveň zmatečné, neuvěřitelné a divné. Lottie zde byla ještě více nevyrovnaná, impulzívní a nepříjemná, sebestředná. Podaří se jí odhalit střípky ze své minulosti a otevře tak spoustu nových otázek. Tuto knihu považuji za přestupní můstek, přípravu pro větší pochopení povahy Lottie a také děje, který pravděpodobně bude obsahem dalších pokračování.
Kdo rozhoduje o životě a smrti? Nad tímto tématem se z více úhlů zamýšlí 11. díl úspěšné série. Opět napsáno precizně, vše do sebe zapadá, je zde napětí, brutalita i zdánlivá nevinnost. Nebezpečí sociálních sítí i návykových látek. Přesto mi něco vadilo. Převládalo řemeslo, nedařilo se mi plně vcítit do žádné z postav. Kata jsem si správně tipla v první třetině knihy. Jeho brutalitu jsem ale považovala za přehnanou. Ta byla pro efekt. Dobrá kniha, ale ne výborná.
Dobře napsaná výpověď o lidech a době, ve které autorka žila. Čtivé i poučné hlavně pro ty, kteří toto období našich dějin téměř neznají.
Dobrá kniha. Nutila mě neustále utvářet a měnit názor na hlavní hrdinku. Odhadovat, co je skutečné, co její fantazie, co bylo kdysi a co bude dál. A všechno to bylo docela překvapivé. Zákonitě pak vyústilo v její jednání v poslední čtvrtině knihy. Poutavé čtení, doporučuji.
Poklidná, poetická knížka s magickým nádechem. Kniha o strachu. O strachu ze skutečného života, z emocí a plného prožívání všeho, co se nabízí. Všichni obyvatelé městečka jsou zasaženi nějakou slabostí a obavou, nějakým prokletím. A je jen na nich, aby to včas pochopili a sami se osvobodili. Pomalá kniha, takové laskavé pohlazení po duši, které je dobré si občas dopřát.
Bavilo mě to. Námět byl neobvyklý, vyšetřování složité, vedlejších epizod také dost. Ráda si přečtu i další díl.
Četla jsem v mládí a kniha se mi líbila. Zachycuje období života mých prarodičů a dětství mých rodičů. Dějově mě zaujala. Vzpomněla jsem si na ni po nynější probírce mé knihovny. Z celé trilogie mám jen druhý díl Hra s ohněm, který nyní znovu čtu. Ten se mi zdá i jazykově bohatý, Zřejmě byl stejně kvalitní i tento díl.
Četla jsem opakovaně. V mých školních letech byla ta kniha tak známá, že jsem prostě po ní musela sáhnout. Julius Fučík se stal v mých očích hrdinou. Spolu se stovkami dalších bezejmenných, kteří prošli fašistickým peklem. V dospělosti jsem si pak knihu koupila i do vlastní knihovny. Je smutné, že Fučík byl režimem využíván a zneužíván za svého života i posmrtně. Fašistickým i komunistickým. Časem už to nebyl hrdina, ale propagandou zprofanovaný Julda Fulda. Jeho manželka Gusta Fučíková působila i v politice a také byla vnímána jaksi dvojitě. Ať už byly skutečné okolnosti vzniku tohoto díla nebo jeho případné další úpravy jakékoliv, jádro zůstává. Režim si vždy najde cestu, jak si podrobit lid a zlomit ducha každého jednotlivce. Obdiv těm, kteří osobně zažili jeho útrapy a podařilo se jim o tom podat zprávy. Povzbudili, varovali. "Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!"
Tuto knihu miloval můj bratr, přímo ji hltal. Mladík toužící po dobrodružství , fandící objevům. Mě také zaujala, ale zdaleka ne jak bratra. Ta touha po dobrodružství ve mně prostě nikdy nebyla. Jen po poznání.
Moje oblíbená kniha veršů. Provázela mé mládí, často jsem si v ní čítala. Často pohladila mou romantickou duši a podtrhla mou náladu. V mládí jsem poezii milovala. Proč jsem se nechala ubít všedností života a odsunula ji na slepou kolej?
Víno, optimismus, rozvaha, nadhled, vyrovnanost. S takovým životním přístupem se dají překonat i tragédie. Jedna z knih edice Máj, kterou rodiče kupovali do své knihovny. Některé z nich podědila jejich vnučka.
Kniha dětství mých dětí. Tak poetické, citlivé, moudré a ze života.
