pajaroh
přečtené 1180
Za tichem: Novohradské hory
2024,
Jan Štifter
Zajímavé povídání o tichých místech Novohradských hor. Pro mě trochu krátké, rychlé, jako ukázka plánované knihy... věřím, že se o těchto končinách dá povídat mnohem více a čtenář se nudit nebude. Na druhou stranu, vše potřebné ve svých knihách Lesní eseje a Lesní glosy poeticky zachytil Josef Kroutvor, kterého autor vícekrát vzpomíná (a které opravdu doporučuji). Takže tuto knihu vnímám spíše jako osobní poctu několika oblíbeným místům Jana Štiftera než ucelené povídání. Pěkně psanou a fotograficky zachycenou poctu.... celý text
Usedlost
2024,
Maria Turtschaninoff
Pro mě asi nejlepší román severské literatury, který jsem četla (a četla jsem jich hodně). Skrývá nejen mnoho příběhů nebo úrývků a nastínění osudů jednotlivých osob spojených s usedlostí Nevabacka a krajem Pohjanmaa, ale také - a především - propojení s krajinou, lesem, blízkými blaty a jejich bytostmi. Každá postava tento domov vnímá jinak, jeden nedokáže žít jinde, jiný se zde uprostřed temných lesů trápí... někdo bytosti vnímá, jiný odmítá... A přestože s žádným z obyvatel Nevabacky většinou nezůstaneme déle než kapitolu, většina osudů (těžkých, jak jinak) se mi hodně zapsala do duše (především Ptačí dívka Alina a "mapař" Ant). V závěrečných kapitolách mi chyběly bytosti z blat, ale je to přirozené, málokdo dokáže ve 21. století vnímat... Také musím vyzdvihnout krásné grafické zpracování knihy. Krajina domova JE důležitá.... celý text
Astrid Lindgrenová
2024,
Susanne Lieder
Příjemně a zajímavě napsaný román o části života Astrid Lindgrenové, ve kterém je především zachycena její silná, na první pohled všední (kdepak) osobnost s mile dětskou duší. Popisy nejdou úplně do detailu či hloubky, ale u tohoto tématu mi to nijak nevadilo, naopak, bylo to odpočinkové čtení podobné dobrému popovídání si u kávy. A to švédské prostředí je velké plus navíc.... celý text
Nives, co to povídáš?
2023,
Sacha Naspini
Nives, o čem to bylo? To přátelství se zhypnotizovanou slepicí z anotace se mi moc líbilo. Ale slepici byl dán v knize malý prostor a oproti ostatním postavám to byla sympatická osobnost. Od začátku telefonického hovoru mě to bavilo méně a méně...... celý text
Jitřní záře
2024,
Dan Wlodarczyk
Prve se musím přiznat, že jsem nevěděla o reálné kauze, která tuto knihu inspiruje, jednoduše mě zaujala anotace. Nepatří mi hodnotit tu nebo onu stranu, pouze knihu. Líbí se mi, že příběh není jednostranný, ukazuje dobré i špatné vlastnosti, jednání a pohled všech zúčastněných. Vcelku trefně je zachycen obecně trend "euroindiánství" a různých alternativních směrů, ze kterých si určití lidé vezmou jen to, co jim pasuje, používají to jako omluvu a jiná pravidla pro ně neplatí... Naprosto zbytečné mi přišly detailní sexuální scény, jejichž popis by se hodil do pornočasopisu. Také autorův styl a výběr slovních spojení občas zabolí. Vzhledem k velmi soukromým detailům a skutečnosti, že lze jednoduše dohledat reálné osoby, se nabízí otázka, zda není tento příběh daleko, daleko za hranicí spisovatelské etikety (zmínka o inspiraci skutečnými událostmi bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení v knize nepomáhá). Ráda bych věřila v nějaké zamýšlené poselství knihy, ale osobně mi to přijde jako podobné obohacení se na starším mediálním případu, jakého se dopustila s Lesem v domě paní Mornštajnová.... celý text
Tak akorát
2019,
Jostein Gaarder
Ta délka knihy byla "tak akorát", abych ji dočetla a neodložila. I když je téma i prostředí zajímavé, autorův mdlý, nevýrazný styl mě opět uspal do čtenářské nespokojenosti.... celý text
Hausbot - Rozhovory o životě a spokojenosti
2024,
Petr Horký
Velmi zajímavé osobnosti i nastíněná témata, ale samotné rozhovory krátké, spíše jen jako ukázka nebo práce do časopisu než plnohodnotný knižní rozhovor jdoucí do hloubky.... celý text
Pod křídly Velkého krkavce - Mýty dalekého severu
2023,
Ondřej Pivoda
Výborně zpracovaná mytologie severských národů. Příběhy jsou převyprávěny velmi čtivě, jednotlivé části obsahují úvodní informace o konkrétním národu, v textu je mnoho zajímavých informací, odkazů na osobnosti a grafická stránka s ilustracemi je prostě krásná.... celý text
Naše cesty za štěstím - Turecko, Kostarika, Japonsko
2023,
Kristýna Tronečková
Třetí díl cest za štěstím byl pro mě tím slabším. Filozofie, obecných úvah a postřehů bylo méně, (vtipných) cestovatelských dialogů příliš a některé zdvojené vyprávění stejného nadbytečné. Cesta Tureckem zabírá skoro půlku knihy a je velmi detailní a dlouhá, hodně popisů se opakuje. Kostarika, které se dostalo nejkratší pozornosti, je zajímavě zachycena a lidské nastavení mi připomnělo Bhútán z první knihy. Není náhoda, že spokojení lidé žijí tam, kde se chovají dobře k přírodě. O této zemi jsem málo věděla a najednou bych se tam ráda rozjela... A Japonsko... to mi zůstalo vzdálené.... celý text
Usedlost
2024,
Maria Turtschaninoff
Pro mě asi nejlepší román severské literatury, který jsem četla (a četla jsem jich hodně). Skrývá nejen mnoho příběhů nebo úrývků a nastínění osudů jednotlivých osob spojených s usedlostí Nevabacka a krajem Pohjanmaa, ale také - a především - propojení s krajinou, lesem, blízkými blaty a jejich bytostmi. Každá postava tento domov vnímá jinak, jeden nedokáže žít jinde, jiný se zde uprostřed temných lesů trápí... někdo bytosti vnímá, jiný odmítá... A přestože s žádným z obyvatel Nevabacky většinou nezůstaneme déle než kapitolu, většina osudů (těžkých, jak jinak) se mi hodně zapsala do duše (především Ptačí dívka Alina a "mapař" Ant). V závěrečných kapitolách mi chyběly bytosti z blat, ale je to přirozené, málokdo dokáže ve 21. století vnímat... Také musím vyzdvihnout krásné grafické zpracování knihy. Krajina domova JE důležitá.... celý text
Místo na světě: Všechny vůně domova
2023,
Frances Mayes
Už dlouho jsem nebyla z knihy tak rozpolcená. Velmi pěkný styl psaní, doslova poezie v próze, především když autorka citlivě popisuje krajinu, jižanskou povahu, domov. Nu, recepty a ódy na jídlo a vaření mi přišly nudné nebo jich prostě bylo moc, kázání o ekologii pokrytecké od někoho, kdo má velké sídlo v Americe, 14tipokojovou vilu v Toskánsku, pendluje mezi nimi (kolik tam se vejde zmiňovaných 1000 let se rozkládajících zubních kartáčků)... a "rád vyměňuje nábytek". Péče o zahradu zahrnuje na můj vkus dosti kácení a pílení v duchu "ať máme výhled" a sice chápu autorčinu lásku k prostoru a zahradám (i starým domům), ale tady mi chyběl respekt. Stejně tak kniha postrádá ucelenost, kapitoly skáčou z místa na místo, z dětství do dospělosti a zpět, z hlubšího tématu k receptu na koláč. Tak nějak jsem se s autorčinou materiální povahou minula o kilometry, ale musím přiznat, že některé pasáže napsala opravdu krásně. Její poezii bych asi neodmítla. "V útku jejich knih jsem našla podobnost se svým vlastním pocitem provázanosti místa a povahy. Znala jsem sílu jižní krajiny, zdejší divoké hurikány a tornáda, slunce, které člověku upeče duši, dokonce i nejistou povahu země samotné, ostrůvky se stromy uprostřed močálů (...) A ten vítr, který voní po broskvích?" versus "... romantické perly prokládané ametysty nebo křehké vodopády diamantových náušnic. Nikdy jsem neměla mnoho šperků, jen tak patnáct, zato samé dobré. Moc dobré..."... celý text
Cesty za štěstím 2 - - Norsko, Arménie, Čína
2021,
Kristýna Tronečková
I druhý díl přináší cesty a pohled na život tří odlišných zemí. Líbí se mi kombinace obecných poznatků, rozhovorů s místními i osobní výlety a zážitky, i když mi některé dialogy přišly trochu strojené. Čína mi nepřekvapivě dala zabrat, za což nemůže autorka - všechna čest, že se vydala za hranici komfortu a snažila se najít štěstí v tomto systému. Opět velmi pěkné povídání.... celý text
Červotoč
2024,
Layla Martínez
Červotoč je novela plná zloby a nenávisti (k mužům, k příbuzným, k sobě samým, k místu...) a je velmi dobře napsaná.
Cesty za štěstím
2022,
Kristýna Tronečková
Přebal i název jako motivační dílko od sluníčkáře, ale pozor, jedná se o velmi pěkný "filozofický" cestopis plný zajímavých informací, nejednostranného pohledu nejen na štěstí obyvatel a pěkných úvah o životě na třech odlišných místech. Autorka v zemích strávila v rámci studia dost dlouhou dobu, aby danou krajinu i lidi poznala, takže vyprávění má hloubku a opravdu se nejedná o cestopis stylu "týden jsem baťůžkařila tam a tam a vím vše". Bhútán mě nadchl, překvapil a donutil hodně přemýšlet o našem evropském spěchání a dochvilnosti. Izrael spíše potvrdil mé dřívější odcizení, dobrý kontrast k Bhútánu i Islandu. A Island... vzpomínky (především na Západní fjordy a poloostrov Snæfellsnes) prolínající se s opravdu vystihujícím popisem pocitů i cest autorky, které dokáže neskutečně dobře zachytit a dát do slov. Také fotografie jsou pěkné a celková grafika uvnitř knihy přehledná. Těším se na autorčinu další "šťastnou" knihu.... celý text
