oneironaut
přečtené 22
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
2008,
Haruki Murakami
Výborná, akorát hlavní hrdina do sebe leje neskutečné množství alkoholu...místy mě to docela znechucovalo.
Hon na ovci
2016,
Haruki Murakami
Řekl bych jedna z těch slabších, ale jinak čtivá, ostatně jako každý Murakami...
Štvanice
1924,
Émile Zola
Občas trošku moc popisné, autor nevynechá žádný detail místnosti od kliky u dveří až po posledního pavouka za skříní, ale jinak dobré, klasický Zola.
Mamlas z maloměsta
2018,
Philip K. Dick
Je to sice nuda, spousta vaty, ale protože je to múj oblíbený PKD, dám 4 hvězdy.
Klub rváčů
2005,
Chuck Palahniuk
Tak zpočátku mě to hodně bavilo, ale pak jsem to měl problém dočíst. Občas nuda.
Žert
2007,
Milan Kundera
Já nevím, přijde mi to jako taková obyčejná tuctová kniha, nic výjimečného na Kunderovi nevidím...
Nana
1985,
Émile Zola
Slabší začátek, spousta jmen, nezáživné scény z divadla, ale postupně se to rozjede a pak už je to docela čtivé.
Vítězný oblouk
2007,
Erich Maria Remarque (p)
Další klasický Remarque. Trošku mi vadí stále se opakující motivy v jeho knihách...opět, už pokolikáté umírá nějaká žena na rakovinu. Někde jsem četl, že byl Remarque alkoholik a je to znát, všichni se jenom nalévají, žádná scéna se neobejde bez toho, aby si někdo pořád dookola nedoléval skleničku, nesháněl nějakou kořalku. Ale jinak dobrý.... celý text
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Čte se to dobře, ale jestli je pravda to, že autor do svých postav promítá kus sebe, tak tenhle japončík je teda pěkně nadržený...osmdesát procent rozhovorů je o šoustání, masturbaci, suchých k*undách a velkých tvrdých klaccích...... celý text