MikeDV3

Přečtené 141



Cizinec
březen - květen 2021
Cizinec 1997, Albert Camus


Dívka, která kopla do vosího hnízda
prosinec 2020 - březen 2021
Dívka, která kopla do vosího hnízda 2010, Stieg Larsson

Úžasné zakončení celé série. Jen mi tedy moc není jasné, o čem by měly být ty další díly.


Dívka, která si hrála s ohněm
září - prosinec 2020
Dívka, která si hrála s ohněm 2009, Stieg Larsson

Druhý díl mě tedy vtáhl mnohem víc než první. Zaměření bylo tentokrát spíš na hlavní postavy, jejich minuloist a motivy. Moc se mi líbil styl psaní, který mi přišel dost uvolněný. Během čtení napínavých pasáží se mi doslova tajil dech a od knihy jsem se nemohl odrhnout.


Muži, kteří nenávidí ženy
srpen - září 2020
Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Tuto knihu jsem se pokoušel číst už před dvěma lety, ale začátek mě úplně neoslovil a odložil jsem ji. Jsem hrozně rád, že jsem se k ní rozhodl vrátiti. Nikdy jsem nečetl knihu, jejíchž název by tak přesně vystihoval její obsah. Na rozdíl od většiny detektivek, u kterých většinou po zjištění, kdo je vrah nemám sebemenší důvod je nějak víc zkoumat mě v této knize uchvátily postavy. Kvůli nim budete chtít číst dál a zjišťovat jejich pozadí a motivace. Ze začátku mi dělalo problém zvyknout si na přeskakování mezi vyprávěcími rovinami bez jakéhokoli označení. Postupem času mi ale přišlo, že to knize nabíralo na svižnosti a v akčních scénách jsem byl za tento styl psaní velmi vděčný. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly.


Tahle země není pro starý
srpen 2020 (05.-11.)
Tahle země není pro starý 2007, Cormac McCarthy

Čtenář v knize najde docela dost úvahových pasáží, které ho donutí se zamyslet, ale při čtení jsem se nemohl ubránit dojmu, že autor považuje příběh spíš za prostředek ke sdělování těchto myšlenek. Ke konci knihy mi přišly některé věci pořád nedořešené a měl jsem nutkání hledat další strany. Styl psaní je naprosto stejný jako v knize Cesta. Autor chce psát co možná nejvíc autenticky a proto se nezdržuje například značením přímé řeči a nezdráhá se použít nespisovný jazyk. U Cesty bylo použití neznačené přímé řeči ještě zkousnutelné, ale v knize Tahle země není pro starý sledujeme několik postav a občas jsem měl dost velký problém zjistit, která z postav vlastně mluví.


Konec civilizace
? - srpen 2020
Konec civilizace 2011, Aldous Huxley

Kniha rozhodně obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a filozofických úvah, ale styl psaní mi vůbec nesedl. Dělalo mi velký problém udržet při čtení pozornost a některé věty mi přišly takové zmatené. 1984 u mně 100% vede.


Ústav
červenec - srpen 2020
Ústav 2020, Stephen King

Knihu bych neoznačil úplně za horor, ale spíš za silný příběh. Co se týče vykreslení postav, tak Stephen King opět nezklamal. Postavy jsou ti, kvůli kterým budete chtít číst dál, protože je nebudete chtít opustit. Osobně bych knihu srovnal s TO, protože se zde vyskytují některé podobné motivy. Jako například síla držení při sobě a společné víry. U čtení knih v angličtině se mi často stává, že se rychle unavím kvůli tomu, že si musím hledat spoustu frází a idiomů, ale kompozice této knihy byla natolik skvělá, že jsem vydržel. Může za to hlavně členění kapitol do menších krátkých úseků. Knihu rozhodně doporučuji.


Bouřková sezóna
červenec 2020 (17.-24.)
Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski

Bouřková sezóna mě velmi potěšila a jsem velmi rád, že jsem si ji díky doporučením čtenářů na DK nechal až nakonec. Oproti předchozím dílů ságy to bylo svižnější a snadněji pochopitelné. Po dočtení jsem opravdu cítil uspokojení a katarzi. Cítil jsem, že jsem připraven se se Zaklínačem v knižní podobě rozloučit. Uzavřu to asi tímto citátem: „Příběh nikdy nekončí. "


Paní jezera
červenec 2020 (07.-17.)
Paní jezera 2012, Andrzej Sapkowski

Tak tento díl byl nakonec docela zklamáním. Ten konec jsem teda vůbec nepobral. Možná je chyba ve mně. Možná jsem se prostě ztratil v několika časových rovinách a cestování časem. Sbírky povídek mi přišly naopak opravdu dobré. Příběhy byly uzavřené a lépe se četli. Možná je to tím, že v povídce neměl autor rozvíjet tolik linií a příběhů. Série Zaklínač má svá pozitiva. V první řadě postavy, které jsou vykresleny naprosto skvěle a není divu, že se do nich většina lidí zamilovala. Geraltovi, Marigoltovi a dokonce Anguleme vtipy mě bavily napříč celou ságou a často jsem se nahlas smál. Ještě na mně čeká Bouřková sezóna, tak uvidíme.


Příběh služebnice
? - červen 2020
Příběh služebnice 2017, Margaret Atwood


Věž vlaštovky
? - červen 2020
Věž vlaštovky 2010, Andrzej Sapkowski


Křest ohněm
duben 2020 (07.-13.)
Křest ohněm 2014, Andrzej Sapkowski

Tento díl mi opět ukázal, že série Zaklínač dokáže ve čtenáři vyvolat opravdovou směs pocitů. V některých pasážích se nestačíte divit, jak je tento svět krutý a v některých vám najednou začnou téct slzy dojetí. Mluvím o části, kde se holčička z rodiny, kterou Gerald se svojí družinou doprovázel a chránil jako jediná vrátí a dá jim jako poděkování natrhané květiny. Velmi mě také překvapilo, že autor v knize využívá i některých věcí z historie a mytologie. Jako příklad uvedu celkem trefný popis čarodějnických procesů a upírů. Čtení Zaklínače mi také přináší velké napětí, protože celý příběh je docela dost zamotaný a nejsem si jistý, zda mi vše potřebné dochází. Přirovnal bych to asi k výchově dětí. Její úspěšnost se dozvíte až za několik let.


Čas opovržení
únor - duben 2020
Čas opovržení 2007, Andrzej Sapkowski

Zase jsem si uvědomil, že nejlepší věc na sérii Zaklínač je její vtipnost. Opravdu jsem se u některých pasáží musel smát nahlas a to se mi moc často nestává. Taky se mi moc líbí, jak jsou nám všechny doplňující informace o světě postupně dávkovány a všechno je nám vysvětleno citací z knihy před začátkem další kapitoly. Na rozdíl od jiných fantasy sérií, kde často na konci knihy najdete seznam všech jmen a slov, ze kterého vám jde hlava kolem. Příjemně mě překvapilo popis bloudění v poušti. Při čtení jsem měl opravdu pocit, jako bych to zažíval se Ciry. Vedro, žízeň, strach a chuť to vzdát. Jedinou výtkou, kterou mám se týká pasáží, které popisují "politiku války." Upřímně se v tom začínám už pomalu ztrácet a doufám, že se mi podaří udržet krok.


Krev elfů
? - leden 2020
Krev elfů 2011, Andrzej Sapkowski


Jak jsem potkal ryby
září 2019 (05.-07.)
Jak jsem potkal ryby 2004, Ota Pavel

Upřímně se mi kniha líbila méně než Smrt krásných srnců, protože téma rybaření mi opravdu není příliš blízké a připouštím, že přečíst některé kapitoly až do konce vyžadovalo jisté úsilí, ale rozhodně to stálo za to. Musíme si totiž uvědomit z jakého důvodu Ota knihu vůbec psal. Pobýval na psychiatrii a musel se smířit s faktem, že se prostě zbláznil. Vzpomínání na své dětství pro něj byla jistá forma terapie. Podle mého názoru knihu stojí za to přečíst především kvůli tomu, že nám jistým způsobem ukazuje, jak můžeme zvládnout náročné životní situace. V hlavě se vždy můžeme odpoutat od přítomnosti a vrátit se zpět v čase do dětských let.


Smrt krásných srnců
? - září 2019
Smrt krásných srnců 2004, Ota Pavel

Knihu jsem si velice užil. Zaujalo mě, že je kniha velmi různorodá. Ota Pavel dokáže nádherně popisovat vtipné příhody svého tatínka a zároveň lidsky a pravdivě popsat dobu za 2. světové války. Za nejlepší povídku považuji Kapry pro Vermacht. Při čtení si uvědomíte bezmeznou lásku, kterou Otův tatínek k rybám choval. Navzdory tomu, že vystavuje sebe a Otu nebezpečí, navzdory tomu, že má skončit v koncentračním táboře se rozhodne se synem kapry vylovit a strávit s ním chvíle před odjezdem na místě, které pro ně oba nejvíce znamenalo a zanechat mu i na tuto strašnou dobu krásnou silnou vzpomínku, která nikdy nezmizí. Tohle je příběh, který stojí za to vyprávět.


Mrchožrout
srpen 2019 (02.-12.)
Mrchožrout 2019, Jack Heath

Hned na začátku čtení mě zaujaly hádanky místo názvů jednotlivých kapitol. Považuji to za velmi originální nápad, který knize dodal na zajímavosti. Nemohl jsem se ubránit srovnání s Dexterem, se kterým mám pojem antihrdina spojení, ale přišel jsem na to, že i když spolu sdílí černý humor, tak mají zcela odlišnou povahu. Blake na rozdíl od Dextera trpí výčitky svědomí a žít se svým nutkáním pro něj není vůbec snadné. Musím zmínit také velmi barvité popisy konzumace lidského masa a orgánů. Některé pasáže mi přišly už docela přes čáru. Takový malý tip. Rozhodně u čtení nejezte! I přes některé náročnější pasáže si myslím, že Mrchožrout rozhodně za přečtení stojí. Umožní člověku si zase uvědomit, že svět nikdy není černobílý.


Robinson Crusoe (převyprávění)
? - srpen 2019
Robinson Crusoe (převyprávění) 1990, Josef Věromír Pleva

Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň. Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.


Farma zvířat
? - červenec 2019
Farma zvířat 2004, G. Orwell (pseudonym)

Hodně dobrá knihu. Je až k nevíře, co vše se v této knize dá najít a osobně musím přiznat, že to ani všechno moc nejsem schopný pochopit. Kritiku komunismu ještě poznám, ale znaky Marxismu jsou už trochu nad mé síly.


Na západní frontě klid
? - červenec 2019
Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque

Bylo neuvěřitelně děsivé sledovat celkovou změnu pohledu Paula na válku. Na začátku se setkáváme s mladým klukem plným ideálů a patriotismu, kterým kantor naočkoval celou jeho třídu a následně dochází ke kontaktu s tvrdou realitou. Přátelé postupně umírají a veškeré hodnoty, se kterými všichni na frontu přišli jsou najednou ty tam. Nejsilnější moment přichází asi ve chvíli, kdy se Paul vrací zpátky domů ke své matce a zjišťuje, že si už s obyčejnými lidmi nemá co říct. Neexistují slova, která by dokázala ty hrůzy popsat. Tyhle pocity ve mně zůstaly velice dlouhou dobu a možná mě poprvé v životě donutily pochopit, co vlastně znamená slovo válka. Člověk to slovo s klidným svědomím používá v běžné komunikaci, aniž by si jeho význam plně uvědomoval. Tohle je něco za co si pan Remarque rozhodně uznání zaslouží. Na závěr jen informace pro budoucí maturanty. Tuto knihu rozhodně doporučuji. Čte se velice snadno a zanechá v člověku stopu.


Meč osudu
? - červenec 2019
Meč osudu 2016, Andrzej Sapkowski

Tento díl mě naprosto dostal. Příběh Ciri mě velice zaujal a uvědomil jsem si, že ve světě série Zaklínače nic není na první pohled takové, jaké se zdá...


Poslední přání
červen 2019 (09.-30.)
Poslední přání 2011, Andrzej Sapkowski

Mé první setkání se sérií Zaklínač a musím říct, že se nemůžu dočkat pokračování. Celkový svět série Zaklínače mě začal neuvěřitelně fascinovat a věřím, že mé pouto bude postupem času jen růst. Když jsem se do čtení pouštěl, tak jsem počítal s tím, že to bude velice drsná kniha, která mi možná nedá spát, ale příjemně mě překvapilo, že autor dokáže být neuvěřitelně vtipný a zábavný. Musím ale přiznat, že Hlasy rozumu pro mně byly velice matoucí a na konci jsem si nebyl úplně jistý, jak knihu pochopit. Nicméně klady u mně jednoznačně převažují a rozhodně budu pokračovat.


Trhlina
? - červen 2019
Trhlina 2017, Jozef Karika

Za mě byla tato kniha ještě lepší než předchozí Strach. Při čtení jsem neustále přemýšlel, zda čtu skutečný příběh, nebo jen výplody autorovy představivosti. Díky odkazům na různé články, které se v knize nacházely jsem se vrhnul do takového svého malého pátrání a skutečnost, že jsem příběh mohl propojit s realitou u mě jen zvýšila napětí a strach. Při čtení některých pasáží jsem až nevěřil vlastním očím a říkal jsem si, že tohle by žádná lidská mysl nebyla schopna vymyslet. Nedávalo to prostě logicky žádný smysl. V ten moment jsem si uvědomil, že se autor snaží čtenářům přiblížit takový zážitek, který nejde žádnými slovy vyjádřit a snaží se ze všech sil aspoň trochu přiblížit neuvěřitelnou děsivou pravdu. Tohle je něco, co jsem u žádného jiného autora neviděl.


Romeo a Julie
? - květen 2019
Romeo a Julie 2008, William Shakespeare

Tuto knihu by měl znát asi každý, ale její čtení pro mě bylo opravdu obtížné. Bez předchozí znalosti děje bych byl asi naprosto ztracený. Každopádně nic proti Shakeaspearovi. V podstatě dal podobu anglickému jazyku a jeho přínos pro literaturu mu rozhodně nemohu upřít.


Maminka
březen 2019 (08.-10.)
Maminka 1990, Jaroslav Seifert

Já normálně poezii nečtu, nerozumím jí a nedokážu ji náležitě ocenit, ale Maminka mě dostala na celé čáře. Láska Jaroslava Seiferta je patrná z každé básně. Smutnou součástí bylo, že se jednalo pouze o vzpomínky, které na svoji maminku měl. Část, ve které se omlouval mamince za to, že nechtěl hrát na housle byla opravdu emotivní. Rozebírat sbírky neumím, ale v tomto případě věřím, že jsem se trefil. Hlavní pointou je užívejme si každý den, který s maminkou můžeme strávit.


Podivná holka
březen 2019 (08.-10.)
Podivná holka 2019, Jenny Blackhurst


Harry Potter a Relikvie smrti
leden - únor 2019
Harry Potter a Relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (pseudonym)

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY! Tuhle knihu bych z celé série zhodnotil jako nejlepší a to především díky propracované psychologie postav. U Harryho můžeme celou dobu vidět neuvěřitelnou strach a nejistotu. Snad poprvé jsem si naplno uvědomil, jaké neuvěřitelně těžké břemeno nese. Dále bych se rád vyjádřil k pasáži, ve které se Harry dozvídá, že musí zemřít. J. K. Rowlingové se skvěle podařilo vystihnout pocity člověka, který něco takového prožívá, a neměl jsem daleko k slzám. Tento prvek sebeobětování mi jen potvrdil, jak je Harry neuvěřitelně odvážný. Velmi klíčovým momentem celé knihy pro mě byl fakt, že jsme se dozvěděli o Brumbálově temné stránce a chybách, kterých se v životě dopustil. Brumbál byl pro mě do té doby (stejně jako pro Harryho) symbolem neomylnosti a neporazitelné osobnosti, která si v každé situaci ví rady a v podstatě nezná slovo prohra. Myšlenka, kterou Rowlingová v tuto chvíli vyjádřila je podle mě velmi obohacující. Sděluje nám v podstatě, že každý v životě dělá chyby, s jejichž následky musí žít a že občas je nejtěžším úkolem odpustit sám sobě. Vůbec poprvé chci veřejně paní Rowlingové poděkovat za nádherné chvíle, které jsem s Harrym mohl prožít a přísahám, že jsem je rozhodně nečetl naposledy.


Strach
prosinec 2018 (08.-21.)
Strach 2016, Jozef Karika

Předtím než jsem začal číst tuto knihu jsem si dal předsevzetí, že ji budu číst pouze za tmy a po nocích. Selhal jsem už po dvou nocích, protože jsem nemohl usnout a stále jsem se musel dívat k oknu, jestli tam náhodou někdo není. Velmi mě také potěšilo autorovo odkazování na Stephena Kinga, ze kterého si jistě vzal hodně inspiraci. Konec celé knihy mě naprosto dostal a s otevřenou pusou jsem zíral na poslední stránky. Karika prostě píše jako Bůh, ví jak vás dostat tam kam chce a úplně rozložit.


Nebe nezná vyvolených
listopad - prosinec 2018
Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque

Moje první kniha od Remarqua. Zaujala mě především popisem psychiky hlavních postav a myšlenkami o smrti, které měla hlavní hrdinka. Konec byl pro mě velmi emotivní. Občas mi přišly některé pasáže docela dost rozvleklé a do čtení jsem se musel trochu nutit. Celkově jsem velmi rád, že jsem si knihu přečetl a rád se podívám i na další knihy tohoto autora.


Jezero
září 2018 (15.-25.)
Jezero 2016, Bianca Bellová


Chlapec v parku
srpen - září 2018
Chlapec v parku 2018, A. J. Grayson

Příběh chlapce v parku pro mě byl velmi zajímavý a v mnoha věcech obohacující. Nutil mě se zamýšlet nad otázkou viny a trestu, náročným tématem násilí na dětech. Oceňuji, že autor nezacházel do žádných větších detailů a spíš nechal pracovat čtenářovu představivost. Knihu doporučuji lidem, kteří si rádi pokládají otázky, na které neexistuje jedna správná odpověď a je důležité dívat se na věci z mnoha úhlů pohledu.


Les mytág
srpen 2018 (26.-30.)
Les mytág 2015, Robert Holdstock

Tak tentokrát to nevyšlo. Největší problém jsem měl s nápadem, který autor do knihy vložil. Dělalo mi problém to pochopit. Také jsem měl naprosto jiná očekávání. Těšil jsem se na příběh, který bude popisovat strach z nějakého určitého místa a bytostí, které tam žijí, ale místo toho se příběh spíš věnoval lásce. Autor ale podle mě určitě psát umí, protože popisy lesa a prostředí se mi líbily opravdu hodně. Spojení mezi mnou a autorem v tomto případě ale bohužel selhalo na celé čáře.


Bez milosti
srpen 2018 (11.-16.)
Bez milosti 2017, Lisa Jackson

Kniha byla opravdu velmi čtivá a měl jsem problém s tím ji odložit. Měl jsem problém s erotickými pasážemi, kterých bylo podle mého názoru zbytečně moc. Mám také jednu malou výtku k překladu. V dialozích bylo ponecháno slovo OK, které se tam podle mého názoru moc nehodilo a mohlo se nahradit například slovem dobře. Celkově mě kniha příběhově velmi potěšila.


451 stupňů Fahrenheita
? - srpen 2018
451 stupňů Fahrenheita 2015, R. Bradbury (pseudonym)

Největším kladem této knihy jsou myšlenky, které v sobě skrývá. Celkově mi kniha přijde velmi nadčasová a mám pocit, že spousta věcí, které Bradbury v románu popsal se dějí i dnes. Například se podle mého názoru píšou stále kratší knihy a hodně čtenářů už nemá se čtením takovou trpělivost. Možná je to tím, že jsem přečetl už docela dost dystopií, ale měl jsem pocit, že je vývoj příběhu snadno předvídatelný. Rozhodně zajímavá kniha a jsem moc rád že jsem si ji přečetl.


Bazar zlých snů
červenec 2018 (19.-27.)
Bazar zlých snů 2016, Stephen King

Velmi mě zaujaly Kingovi komentáře k povídkám. Měl jsem opravdu pocit, že je kniha napsaná přímo pro mě. Většina povídek mi ani tak nepřišla hororová, ale spíš mi pomohla změnit některé názory a některé věci přehodnotit. Nejvíce mě zaujaly povídky Ur a Zlý chlapeček, který mi dost připomněl Zelenou míli a při čtení jsem měl velmi podobné pocity. Některé povídky mi ale přišly takové slabší a měl jsem problém je pořádně pochopit.


Geraldova hra
červenec 2018 (16.-19.)
Geraldova hra 2018, Stephen King

Číst Geraldovu hru pro mě byla velmi zajímavá zkušenost. Nikdy jsem nezažil, že bych byl při čtení v napětí kvůli skleničce vody. Kniha byla psychologicky neuvěřitelně propracovaná, ale nebylo to vůbec na úkor příběhu. Nakonec se z toho vyklubal promyšlený příběh. Já zbožňuji psychologické knihy a pitvání se v psychice a myšlenkách druhých lidí, takže pro mě byly tyto pasáže naprosto skvostné a opravdu jsem si je vychutnával.


Zabiják
červenec 2018 (12.-15.)
Zabiják 1977, Émile Zola

Tak na tuhle knihu budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Je až k neuvěření, jak se člověku kvůli alkoholu mohou všechny sny a plány zbořit jako domeček z karet. Některé pasáže v knize pro mě byly dost nezáživné a musel jsem se jimi dost prokousávat a také jsem měl dost problém zvyknout si na francouzská jména (jejichž výslovnost mi stále uniká), ale byl to rozhodně silný příběh, který stojí za přečtení.


Ledové sestry
? - červenec 2018
Ledové sestry 2017, S. Tremayne (pseudonym)

Za mě obrovská spokojenost. Ve srovnání s knihou Dítě ohně byl podle mého názoru mnohem lépe zvládnutý konec. Také jsem si všiml, že se autor točí stále okolo podobného tématu. Rodina odjede někam daleko od civilizace, aby tam začala nový život a poté se musí potýkat s nějakými podivnými věcmi. Nechám se překvapit, s čím přijde autor příště.


Nabarvené ptáče
? - červenec 2018
Nabarvené ptáče 1995, Jerzy Kosiński

Knih z tématem 2. Světové války jsem zatím moc nepřečetl a dá se říct, že je to pro mě ještě dost neprobádaná půda, ale musím říct, že se Nabarvené ptáče řadí k jedné z nejemotivnějších a podle mého názoru i nejdůležitějších knih, které jsem za svůj život přečetl. Myslím si, že by si ji měl přečíst úplně každý, protože to umožní člověku dívat se na svět trochu jinýma očima a uvědomit si to, že kdysi tu byly mnohem horší věci než ty, kterým musíme čelit dnes. Kdyžtak více v recenzi: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/co-vse-si-musi-vytrpet-jeden-maly-chlapec-10286


Obraz Doriana Graye
? - červenec 2018
Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

Obraz Doriana Graye je vážně velmi povedená kniha. Některé pasáže a myšlenky byly ale podle mého názoru příliš zdlouhavé. Každopádně jsem rád, že jsem knihu přečetl.


1