mgeisselreiter přečtené 725
Pulp Frictions. Historky drsné školy
2006,
* antologie
Velmi povedený výběr, kde jsem mnoho povídek ocenil 5*, pár povídek o hvězdu méně a samozřejmě nemůže být všechno dokonalé, i 2 slabé kousky se našly. Celkově výborné počtení nejen pro fandy drsné školy. 5*, 27. 3. 2024.... celý text
Účinný lék
2008,
Arthur Hailey
Autor zestárl a to se, zdá se mi, promítlo do tohoto románu. Je napsán tak, že se velmi dobře čte, čtenář netápe, je stále v obraze, ale na to jsme byli zvyklí i dříve. Co se mi tolik nelíbí je příběh, který je až příliš rozvláčný, občas doplňován nepodstatnými vedlejšími odbočkami, chybí mu více spádu, více dramatičnosti, ba co víc - více přesvědčivosti a uvěřitelnosti. Hailey prostě jen suše vypráví. Jeho hrdinové jsou nemastní neslaní, a to včetně hlavní hrdinky. Ve svém postavení se prostě nemůže chovat tak, jak je vylíčeno. Je to taková trochu pohádka. Na druhou stranu určitě román neodsuzuji a jsem rád, že jsem si ho přečetl, protože i přes mé výhrady přináší zajímavý a užitečný pohled na farmaceutický průmysl. Proto při 70% dávám 4*. 23. 3. 2024.... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Murakami potvrzuje, že nejen romány, ale i povídky umí psát. Většina povídek se mi líbila, ale byly tam i 3 o něco slabší (což je subjektivní, jelikož jiný čtenář naopak vyzdvihuje tyto 3 jako nejlepší). 70-80%, 16. 3. 2024.... celý text
K domovu pohleď, anděle!
1973,
Thomas Wolfe
Oceňované dílo, které ocení fajnšmekři, milovníci rozvláčných uměleckých popisů, milovníci literatury jako takové, milovníci poezie a snad i další čtenáři. Bohužel Wolfe byl tak trochu šílenec, psal jak blázen, co ho zrovna napadlo, ale nedokázal napsat jediné "normální" souvislé dílo. I tento vlastně jeho jediný román mu sestavil redaktor Perkins. Pro mě bylo z větší části čtení spíš utrpením prokousat se těžko stravitelnými pasážemi, kterých bylo bohužel mnohem víc, než normálního vyprávění, které mělo jakýsi děj a řád. 40%, 10. 3. 2024.... celý text
Dívka se stříbrnýma očima
1978,
Samuel Dashiell Hammett
Tento výbor povídek u mě patří mezi nejlepší povídky vůbec. Každá povídka je prakticky samostatným "velkým románem", nic jí nechybí, má dobrý nápad, spád, pointu a netrpí zbytečnostmi. Je to potěšení z četby a zaslouží si 5*, 3. 3. 2024.... celý text
Moulin Rouge
1984,
Pierre La Mure
Pierre La Mure výborně vystihuje prostředí Paříže druhé poloviny 19. století. Působí to tak výstižně a pravdivě, jakoby byl spisovatel účastníkem všech těch příběhů, setkávání slavných osobností atd. atd. Věřím, že mnohé vychází s dochovaných pramenů a to, co je smyšleno, určitě není dalo od pravdy. Samotný životní příběh Lautreca je velmi zajímavý, poutavý, ale také smutný. A když jsem to takto shrnul, je to u mě na 5*. 27. 2. 2024.... celý text
Sněhová královna
2015,
Michael Cunningham
Druhé a možná i poslední setkání s Cunninghamem. První byla kniha Vzorové dny a ta mě navnadila na další četbu, protože se mi poměrně dost líbila. Zároveň jsem se dozvěděl o románu Hodiny vzdávajícímu hold Virginii Woolfové a tak jsem si chtěl přečíst Hodiny, ale nejdřív "originál" Paní Dallowayovou. Tento román jsem však stěží přelouskal a velice mě nezaujal. No a Sněhová královna mě nakonec také dost zklamala - autor získal po Hodinách status intelektuálského spisovatele a to mi asi vadí. Taky je to moc umělecky modernisticky stavěné. Jak se uvádí v doslovu, Cunningham píše úsporným stylem, což mi ani nedošlo, ale je to tak. Na druhou stranu - on toho moc nepoví, ale hodně nakecá a navíc je to takový trochu guláš. No pro určité fajnšmekrové čtenáře může být Sněhová královna zajímavý a ceněný výtvor, pro mě spíš slabší průměr, při 50% jdu na 2*, 21. 2. 2024.... celý text
Rukopis
2004,
Stanislav Struhar
Tak, jak mě kniha Hledání štěstí nadchla, tak mě Rukopis zklamal. V mnohém se podobá Hledání štěstí (vypravěč se snaží publikovat v Rakousku a nedaří se mu to, problémy emigrantů apod.), ale přesto je jiná. Vypravěč je tentokrát černoch pocházející z Pobřeží slonoviny a v tom byl u mě kámen úrazu - pod vypravěčem jsem cítil Čecha (autora) a vůbec mě nepřesvědčil, že to tak není. V závěrečné části se vypravěčem stává mladá rakouská dívka a v tomto případě Struharovi už věřím, že to vypráví tato žena a ne on sám. Pokud se nepletu, jde o autorovu prvotinu a možná proto cítím, že je slabší. 60-65%, 17. 2. 2024.... celý text
Hledání štěstí
2007,
Stanislav Struhar
Moc pěkné počtení o lásce, o vztazích, které nikdy nejsou bez problémů, o životě "cizince v cizí zemi". Bylo mi to všechno takové blízké, prostě taková moje srdcovka. Ne často dávám 5* jako nyní, 12. 2. 2024.... celý text
Po impériu: Esej o rozpadu amerického systému
2004,
Emmanuel Todd
Emmanuel Todd, historik a politolog, zabývající se demografií, židovského původu, Francouz. Vznik knihy - rok 2002. To jsou fakta, která jsou důležitá. Todd se na základě své profese snaží analyzovat rozložení světové moci a předvídat další vývoj. Snaží se být objektivní, resp. jeho esej působí tak, že je nestranný a píše, co si myslí, co se domnívá. Četba to není vůbec záživná, spíš těžká. Dost jeho myšlenek jsem nepobral. Problém je v tom, že očekává od čtenáře hlubší znalosti celé problematiky, především historie a politologie a spoustu myšlenek a úvah nerozebírá tak, jak by si někdy zasloužily. Mnoho jeho předpovědí nevyšlo, některé myšlenky mi přišly až fantasmagorické. Na druhou stranu mě kniha otevřela oči v mnoha věcech, které člověku jen tak na mysl nepřijdou, v médiích se s nimi nesetkává. I po 22 letech od vzniku knihy se dívám na různé věci trochu jinak, víc chápu světovou roli USA a víc chápu to, jak se USA chovají. Jen mi přišlo, že Todd není ekonom (což v určitém pohledu profesní nezaslepenosti může být i výhoda) a možná se na některé věci nedívá úplně správně. Ale opět to naráží na mé slabší znalosti z tohoto oboru. Kniha má dost nedostatků, přesto přináší několik neotřelých pohledů na svět a z toho důvodu ji s klidem doporučím běžnému čtenáři. Nevím ovšem, zda by zaujala i odbornou či odbornější veřejnost. 60-65%, 11. 2. 2024.... celý text
Sputnik, má láska
2009,
Haruki Murakami
Murakami píše krásně uhlazeně. Tento příběh bych ovšem uvítal trochu delší, přeci jen se toho dalo vyprávět ještě mnohem víc. 70% a přikloním se ke 4*, 11. 2. 2024.... celý text
Černoch z lodě Narcissus / Tajfun
2005,
Joseph Conrad
Novela Černoch z lodě Narcissus je plná vzletných keců o ničem, celé je to hodně nepřesvědčivé líčení. Tajfun jsem četl dříve a po dočtení Černocha jsem opravdu už neměl chuť s Tajfunem opakovaně pokračovat, i když dříve se mi celkem líbil. Došel jsem k tomu, že Conrad umí psát pěkně, ale o ničem. Nejde do hloubky a celé jeho psaní je o hraní si se slovy a metaforami. K jeho dalším knihám už asi delší dobu nepřičichnu. Obě novely dají dohromady kolem 50%, dávám proto 2*. 7. 2. 2024.... celý text
Paní Dallowayová
1975,
Virginia Woolf
Typ knihy, kterou jedni obdivují a jiní zatracují. Tentokrát jsem v té druhé skupině. Chápu (díky doslovu), o co autorce šlo, ale ten její styl je pro mě nestravitelný. Asi 2/3 knihy jsem četl, aniž jsem dokázal vnímat, co čtu, těžko se mi na to soustředilo a popravdě jsem ani neměl chuť se s četbou zdržovat a více se jí zabývat. I když její raná díla prý ještě "netrpí" tímto uměleckým "vyšinutím", nemám chuť už Woolfovou nikdy číst. Za tento román dávám slabých 30%, 4. 2. 2024.... celý text
Přetížení
1991,
Arthur Hailey
Hodně mě překvapilo, jak se v roce 1977 řešilo životní prostředí, neziskovky, nedostatek ropy, alternativní zdroje energie, díky vyšším teplotám nároky na klimatizaci a s tím související nedostatek elektrické energie. To mi přijde prakticky stejné jako v současnosti. Ať si kdo chce co chce myslí o Američanech, nelze upřít, že v té době byli opravdu aspoň 20 let v předstihu před zbytkem světa. Pokud jde o děj, Hailey podává velmi zajímavý pohled do oblasti výroby el. energie. Tentokrát mi ale přišlo, že není tak propracovaný, jak bych čekal. Charakteristika postav je jen povrchní, vyprávění je takové hodně zjednodušené, střet dobra a zla. Navíc autor dost velkou část děje soustřeďuje na teroristy a na amatérské detektivní pátrání a zde není až tak silný a přesvědčivý. Každopádně i přes tyto výtky rozhodně kniha stojí za přečtení. 70-75%, 3. 2. 2024.... celý text
Na dně v Paříži a Londýně
1996,
George Orwell (p)
Moc zajímavé, moc pěkně napsané, inteligentní. Víc takových sond do života různých společenských vrstev a to i v současnosti. Nemám prakticky co vytknout a dávám plný počet 5*, 28. 1. 2024.... celý text
Divím se, že jsem tak veselý
1994,
Johannes Mario Simmel
Autorova prvotina se liší od pozdějších vyzrálejších děl, občas je to i trochu nudné, sem tam trochu vycpané vatou, ale místy i poutavé. Čte se to dobře a na druhou stranu Simmel napsal román ve svých 24 letech - klobouk dolů. 60-70%, 26. 1. 2024.... celý text
Vzorové dny
2006,
Michael Cunningham
Mé první setkání s Cunninghamem a myslím, že nebude poslední. První příběh se mi popravdě moc nelíbil, ale příčinou byl spíš děj, než jeho podání - 60%. Druhý příběh ne hned, ale po rozjetí byl zajímavý a poutavý jako správná detektivka - 75%. Poslední příběh začíná hodně podivně (opět se mi nelíbí), ale zase jako u prostředního se rozjede do moc pěkného čtivého vyprávění - 75%. Ovšem asi půjdu proti proudu a proti samotné logice výstavby díla, ale přiznám se, že poezii pramálo rozumím a tak mi tam přišla zbytečná, nadbytečná a šlo by to i bez ní, aniž by kniha (v mých očích) nějak utrpěla. Celkově se přikloním ke 4*, 22. 1. 2024.... celý text
Kdo dostane žolíka?
2004,
James Hadley Chase (p)
Tak tato detektivka u mě patří mezi autorovy Nej. Čte se jako obvykle skoro jedním dechem, ale i když zápletka není složitá, má spoustu zajímavých zvratů a obratů. Je tam sice něco málo detailů, které nejsou zcela dořešeny, ale nic není dokonalé, že? A já je autorovi odpouštím a dávám 5*, 20. 1. 2024.... celý text
Výpravy na Východ
2023,
Fitzroy Maclean
Dobrodružné, poučné, zajímavé. Zážitky z Ruska - nádherný cestopis s příchutí stalinismu, kdy Maclean ještě jako mladík ukazuje, co v něm je. Je to všestranně nadaný nadčlověk, což dokazuje i v dalších částech knihy. Vyprávění z Afriky je skoro veselé válečné dobrodružství. Nejdelší a nejpodrobnější poslední část dává čtenáři pochopit, jaká byla historie Jugoslávie a jejích národů, jak probíhala 2. světová válka v této zemi, proč Tito se svými partyzány měl takový vliv atd. I když kniha vznikla v roce 1949, je stále zajímavá a aktuální a to nejen jako historický dokument. Plný počet hvězd si u mě zaslouží, 20. 1. 2024.... celý text
Doznání Nata Turnera
1972,
William Styron
Jak už jsem napsal u jiného autorova románu, Styron není pro každého. Jeho styl psaní vyžaduje pozornost, soustředěnou četbu, děj nespěchá. Někdy to sedne, někdy ne. A v případě této knihy mi to úplně nesedlo. Pasáží čtivých, záživných zde moc není, převládají hloubavější části s mnoha citacemi z bible. Cílem jistě nebylo napsat strhující dramatický román, ale výsledek až na to, že přináší obraz soužití bělochů s černochy ve Virgínii na počátku 19. století, je spíš průměrný. 50-75%, 14. 1. 2024.... celý text