Majdule
přečtené 430
Tvůj hlas
1931,
Josef Hora
Popravdě se necítím kompetentní ani pro pokus hodnotit verše kohokoliv, natož básníka, jenž patří k českým bardům. Musím si vystačit s dojmologií. Hora mě oslovil. I v básních, které mě neuchvátily, jsem cítila mistrovství slova. Kde se jeho verše se mnou potkaly, tam jsem cítila povznesení a radost. Trochu pro mě překvapivě mě hluboce zasáhla báseň "Za Majakovským", nečekala jsem, že právě tato část jeho díla mě osloví. Hora je pro mě v téhle sbírce melancholikem, který s odevzdanou smířeností sleduje svět. Když se ptá "ale kudy tam jít, když v tmu jsme propadli," cítím na vlastní kůži ten jeho "krásný žal, jenž jako žena mě vždy miloval."... celý text
Stockholmský oktáv
2014,
Karen Engelmann
Vzrušující téma karet, neobvyklé prostředí Stockholmu v době Velké francouzské revoluce i napínavá zápletka slibovaly mnohé. Nedá se říct, že by to přímo nenaplnily, ale chybí tomu charisma, možná více soustředění. Oktáv je trochu bezzubý. Použiji kuchařský příměr, k dobré polévce nestačí jen poctivý přístup a kvalitní suroviny, nezbytné je i dobré koření, které jí dá šmrnc. Ocenit musím dobře prokreslené a poutavé vedlejší postavy, ty kupodivu šťávu mají. Mrzelo mě u nich jen to, že mizí do ztracena a v příběhu tak zůstávají volné nitky. 75 %... celý text
Gabrielovo Inferno
2013,
Sylvain Reynard
Ale ano, tohle peklo docela potěší. Popravdě to není žádné veledílo, stylisticky nebo zápletkou nepřináší nic nového, objevného, natož nadstandardního v žádném ohledu. Hezky se to čte, postavy jsou sice těžko uvěřitelné, ale zato sympatické, bavil mě i jejich vývoj, byť předvídatelný. Zpočátku mě štvaly ty hovory o ničem, postavy něco rozeberou, na něčem se shodnou a příští hovor šup a je to tu znovu, bez posunu. A pak mi to došlo! To je vlastně jediný reálný prvek v celé knize! Vždyť kolik podobných hovorů od ničeho nikam jsem slyšela, nebo se jich dokonce zúčastnila! Jediné, co si neumím představit, je, o čem budou další díly. Jaké tajemství ještě čeká neodhaleno?... celý text
Klub nenapravitelných optimistů
2012,
Jean-Michel Guenassia
Klub nenapravitelných optimistů je pro mě jednou z těch výjimečných knih, které čtenář potká párkrát za život a v nichž se skloubí s příběhem jeho život, společenské okolnosti i momentální nálada. Ale popořádku. V první řadě je to úchvatný, pestrý, obohacující román plný silných témat, zamyšlení a moudrosti. Zcela přesný je ve zvoleném stylu. V příběhu Michela, vypravěče, až strohý a přitom velmi osobní. Jediná krátká kapitola, která pak stylisticky vybočuje a Michel je v ní mimo děj, je jak prásknutí bičem. Osobní, ale bez strohosti postřehů hlavního hrdiny, jsou pak příběhy uprchlíků, které Michel poskládal nebo jsou mu vyprávěny. Čtenář je vtahován do nevyhnutelnosti prožitků. Jediné, co nás může mrzet, je, že se všem příběhům nedostalo stejné možnosti vypovídat. A opět účinek kontrastu, když je v závěru jeden příběh vyprávěn bez uvolňujícího vypravěče v ich formě a stává se z něj výkřik. Silná kniha, u níž jsem se často zastavila a rozhlížela se po řádcích. Tato kniha je přesně tím důvodem, proč každou knihu otevírám s rozechvěním a očekáváním, protože jednou za čas se to prostě stane a já zažiji mimořádnou radost z čtenářství.... celý text
Pod tíhou historie
2016,
Jiří Padevět
Jiří Padevět je zajímavá, charismatická osobnost, jejíž působení už nějakou dobu sleduji. Rozhovor s ním mě tedy, byť jinak tento žánr nijak zásadně nepreferuji, zajímal. Hodnotit ho vlastně můžu ze 3 hledisek: otázky Luďka Staňka, odpovědi Jiřího Padevěta a bohužel redakční úprava. Tolik chyb a překlepů prostě kazí požitek. Nezaslouží si to žádná kniha, natož rozhovor s tak kultivovaným mužem, který tak bravurně vládne slovem. Otázky Luďka Staňka byly přátelské, zasvěcené a důkladné. Občasné návraty mě nevadily, otázky snad jen nemusely jít až tolik po srsti. Rozhodně nemám na mysli žádný bulvár, ale zajímalo by mě rozvedení některých názorů a zejména jejich kořeny, zdůvodnění. V tom nejdůležitějším aspektu je zde ovšem čtenáři předložen poutavý a mimořádně inspirující text. Trefné postřehy ze současnosti, střízlivé výhledy do budoucnosti a fundovaný, nepředpojatý pohled do minulosti. Právě ta nepředpojatost, nadhled a pochopení pro mě byli největším překvapením a současně důkazem, jak snadno si vytvářím dojmy "ze vzduchu" (jinak by se asi překvapení nekonalo). Jiří Padevět nezlehčuje, neztrácí ze zřetele význam a závažnost dějů minulých, ale také ukvapeně nesoudí. Radost potkat takového člověka aspoň prostřednictvím rozhovoru.... celý text
Vraždy ve znamení hvězdy
2016,
František Kalenda
Není to špatná detektivka, není ovšem ani hvězdná. Čte se příjemně a vzbudila ve mě zvědavost na pokračování, za což rozhodně dávám body plus. Zápletka není nijak zvlášť komplikovaná ani sofistikovaná, pozornost však udrží. Možná hlavně díky vnitřnímu boji ústřední postavy Siegrieda z Wölfelsdorfu. Historické kulisy nejsou nijak zvlášť důležité, možná mají zúročit autorovi vědomosti, nebo zvýšit atraktivitu. Postavy jsou vylíčeny živě a plasticky, zaujmou a vzbudí emoce. Není to nijak výjimečná kniha, asi neutkví déle v paměti, ale ostudu svému autorovi jistě neudělají. 70 %... celý text
Smrt je mým řemeslem
2005,
Robert Merle
Já samozřejmě nepopírám,že hlavní postava románu je nacistická zrůda, ale mě tenhle román zasáhl zejména pro svou morální nejednoznačnost. Pro to, že onen zločinec byl tragickým, pokřiveným způsobem taky obětí a to rozhodně nemyslím jako omluvu. Právě proto, že Merle geniálně předkládá morální dilema obětí a vrahů, je každé slovo tohoto příběhu ostnem, který nás drásá. Podobně na mě zapůsobil i film Pád třetí říše, který ukazoval, že Hitler byl člověk s rysy, které ve vás vyvolají záchvěv lítosti, abyste se vzápětí zhrozili sami nad sebou, co že to vlastně cítíte. Kniha, která vás donutí přemýšlet a cítit a co víc vám knihy mohou dát?... celý text
Jehla v kupce sena
2013,
Ernesto Mallo
Román Ernesta Malla je čtenáři předkládán jako krimi román s nádechem žánru noir. A kniha je skutečně strhující, čtenář, který je vtažen do doby vojenské junty v Argentině, cítí, že hrdinové a někdy ani on sám se pomalu nemohou nadechnout. Více v recenzi.... celý text
Hedvábník
2015,
Robert Galbraith (p)
Mě se Hedvábník líbil. Určitě víc než Volání kukačky. Zápletka se mi zdála originálnější, lépe postavená a v provedení napínavější než první díl. V určité chvíli jsme se možná dočkali mírného chaosu v motivacích, ve vysvětlování i v zákrutách dějů, ale rozuzlení nakonec přineslo čtenářské uspokojení. Můj pohled zcela jistě ovlivňuje i skutečnost, že mám ráda v knihách prostředí spisovatelů, prostě o nich ráda čtu. Cormoranův obraz se v tomto díle již ustálil a mě se to, co vidím, líbí. Robin zatím zůstává trochu neukotvená a i to vnímám jako pozitivum, dokonce se trochu bojím, kudy jí i vztah s Cormoranem autorka povede. Zde je napětí zatím ani vnitřně nepřiznané přitažlivosti, ale hlavní slovo mají Robininy ambice. Doufám, že se nedočkám červené knihovny (nic proti, nejsem žádný její odpůrce, jen to potom sklouzává ke klišé). Tradičně silná je autorka v popisech postav i nastolení atmosféry, pomalejší tempo mi nevadí, takže to oceňuji. Pro mě velmi příjemné čtení, ráda se k sérii vrátím.... celý text
Jackaby
2015,
William Ritter
Jako wau. Totální nadšení. Zápletka je jednoduchá, její řešení prosté a cesta k němu nijak komplikovaná. Ale! Ta samozřejmost, s níž Jackaby propojuje svět legend a naší reality, je prostě okouzlující. Bez vysvětlování, bez omlouvání, bez bombastičnosti a zcela a úplně samozřejmě. Prostě tráva je zelená a domovyk žije na Ukrajině. Bez pochybností, tak to prostě je. A tato neokázalost Jackabyho světa, který reprezentuje, je osvěžující. Líbí se mi hlavní hrdinka. Její pragmatičnost a schopnost pojímat věci tak, jak jsou, a přitom ne slepě, je sympatická. Líbí se mi Jackabyho bezprostřednost, posedlost a výjimečnost. Baví mě postavy, které se vynořují a zasahují do děje. V tomhle příběhu mi prostě sedlo všechno.... celý text
Nežná fatamorgána
2016,
Dominik Dán
Moje dojmy byly tentokrát rozporuplné, na rozdíl od Uzlu, kde jsem Dánovi zcela propadla. Začátek byl stylově a atmosférou rozpačitý, v některých okamžicích se mi zdál až křečovitý. Promíchání kriminálky se společenským románem se mi tady zdálo méně zvládnuté. Nejvíc mi vadila, jak to popsat přesně, taková stejcovitost. Trochu alergii jsem získala na větu "Je zvláštní, jak dnešek někdy připomíná socialismus.", nikoliv pro její obsah, ale spíš pro její četnost a návodnost. Přibývajícími stránkami jsem se ponořovala víc a víc. V prostřední části převážila kriminální nota, což jsem velmi ocenila. Ke konci opět převzal vládu společenský román. A kupodivu, už mě to bavilo, zaujalo. Možná i jako pamětnici, byť pubertální, roku 1989. Co na autorovi oceňuji, je fakt, že působí dojmem odborníka. Evidentně ví, o čem píše, čiší z toho osobní zkušenost (nebo schopnost jí zprostředkovat). Možná je skutečně Richard Krauz alter egem spisovatele skrývajícího se pod jménem Dominik Dán. Nebyla to bomba, ale ráda sáhnu po další Dánovce.... celý text
Odhodlaná nevěsta
2011,
Stephanie Laurens (p)
Je radost číst dobrý, čistě milostný román/ červenou knihovnu, který/á vám sedne. Mě zápletka s hrdinkou aktivně a poučeně si ověřující, zda muž, jenž jí přitahuje, je ten pravý, bavila. Ona odhodlaná, on zdrženlivý, jejich sbližování vášnivé, bouřlivé, bez drastických zvratů. Tato knížka mě velmi mile vrátila k apetitu na milostné romance.... celý text
Pletichy krásného vévody
2013,
Laura Lee Guhrke
Tento příběh mi vyloženě nesednul. Řemeslně v pořádku, ale úplně jsem se minula s typem zápletky a nepotkala jsem se ani s hrdiny. Zběžně jsem dočetla jen proto, že je součástí série, kterou jistě dočtu, už proto, že první díl se mi líbil. Mimochodem propojení série je velmi volné, absolutně nevadí, pokud jí nečtete v pořadí.... celý text