Mahuleno - Přečtené 235


Půlnoční linka
29. květen 2018
Půlnoční linka 2018, L. Child

Před otevřením knihy jsem si přečetl pár komentářů a trochu jsem se začal obávat, jestli to nebyla špatná koupě. Navíc autora, ani postavu Reachera neznám...ale velmi brzy jsem zjistil, že mě příběh baví. S uspokojením jsem kvitoval, že "bigfoot" používá nejenom svoji vybavenou muskulaturu, ale významně zapojuje i svůj mozek. Jeho úvahy před každým rozhodnutím se mi velmi líbily. Naprosto si nemyslím, že by příběh nebyl dost akční, je to jenom otázka, co od něj čtenář očekává. Navíc autor nechává nahlédnout do některých zaběhaných postupů určitých složek armády a místní i federální policie, včetně těch méně čistých. Jak říkám, je to můj první Childův titul, takže nemohu srovnávat, ale vůbec mi nechybělo, že na každé stránce není hromada zmlácených či zabitých Reacherových protivníků. Naopak po několika severských krimi a thrillerech, většinou (asi trend) dost drsných, kde se valí stránkami potoky krve jsem byl nakonec příjemně překvapen.


Po strništi bos
? - květen 2018
Po strništi bos 2013, Z. Svěrák

Jak sám autor říká v úvodu:"...chtěl jsem, aby to byla krásná literatura." A to se mu, myslím, povedlo. Už ta předmluva mě připravila na to, co mě v knize čeká: "Dědek klečí v krajině a prosí, aby se mu vrátil chlapecký věk. Ale tak to vlastně je." Četl jsem s chutí vyprávění o krátkém úseku dětství, podané s typickým laskavým humorem. Což se ostatně od pana Svěráka čeká, ne? Pro vygradování pointy se ovšem autor nebojí použít i "hustší" vyjádření. Jedna povídka, ve které malý kluk projde poněkud dramatickou, či napínavou situací, je uzavřena suchým konstatováním jeho tetičky: "Tak on se nám chudák posral..." Nepohorší to, je to autentické a přímé. Knížka se dobře čte, krátké uzavřené povídky mi vyhovují. Po Soukromé vichřici jako pohlazení...


Soukromá vichřice
květen 2018 (15.-18.)
Soukromá vichřice 2000, V. Páral

Autor ve snaze a s úmyslem vystihnout konvenční způsob života některých lidí a monotonnost jejich dní použil styl, který tuto jednotvárnost zdůrazňuje právě rychlým a jakoby překotným popisem "děje". Úsečné vyjadřování, přesto v dlouhých větách - co věta, to odstavec. Zpočátku se tato kadence dokonce jakoby zrychluje, tím ovšem nutí čtenáře (v tomto případě mne) k rychlejšímu a snad i nepozornému čtení. Navíc je stejný časový úsek vyprávěn z pohledu několika osob, přičemž se v některých okamžicích prolíná. Tím se stalo, že jsem se trochu ztrácel v osobách, přestože jich v knize není mnoho. Páralův styl mi, bohužel, nesedl, i když nepochybně autorův záměr byl tímto způsobem naplněn. Tři hvězdičky příběhu zachránila druhá polovina (nebo snad třetí třetina) knihy, kdy dochází v monotónním průběhu k nějakému oživení - například ke změně partnera, případně celé party, manželskému úletu nebo dramatickým plánům jedné z postav. Ale vzápětí přichází poznání, že tato změna nikam nevede a vše se vrací v podstatě do starých zajetých kolejí. V jednom komentáři tady zaznělo, že "autor se s tím nepáral" ... skoro se nabízí úprava "Páral se s tím nepáral", ale asi by to nebyla docela pravda. Naopak svým stylem vystihl tu ubíjející jednotvárnost a ten styl musel vymyslet. Nicméně, mně se kniha nečetla dobře a proto jenom tři hvězdičky. Autor promine, za sebe víc nemohu...


Bylo nás pět
? - květen 2018
Bylo nás pět 1963, K. Poláček

My hoši, co spolu mluvíme....půvabné vyprávění o pěti kamarádech na malém městě. A nejen o nich. Ve vyprávění Péti Bajzy jsou zakomponovány i postavy dospělých se svými přednostmi, zlozvyky a převážně maloměšťáckým přístupem k životu. Vyjadřování malého Péti, který je zde vlastně v úloze vypravěče, je prokládáno zvláště v přímé řeči spisovnými výrazy, často v legračním spojení se slovníkem oblíbených klukovských knih ("sharkovky, kliftónky"). Dobrodružství a rošťárny pěti kamarádů - Tonda Bejval, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink, Pepek Zilvar z chudobince a já. Tak jsme šli a bylo nás pět...


R. U. R. / Bílá nemoc / Matka
? - duben 2018
R. U. R. / Bílá nemoc / Matka 1958, K. Čapek

Nemám příliš rád tuto divadelní formu - vadí mi odkazy na osoby a nepřítomnost klasického popisu děje. Ale rychle jsem si zvykl, Čapek je skvělý a umí. R.U.R., Bílá nemoc a Matka - tři Čapkova dramata - první s vidinou nástrah, které může přinášet nekontrolovaný či nekontrolovatelný technický pokrok, bez důrazu na jeho sociální a sociologické aspekty. Technika přerůstá člověku přes hlavu a nakonec ho zničí. To není protest proti technickému pokroku, jenom zdůraznění nutnosti udržet proporce a zodpovědnost. Čapkův výhled do budoucnosti je jasnozřivý - vývoj umělé inteligence není v žádném případě jenom otázka technická. Bílá nemoc - silně protiválečné drama - ani nebezpečí smrtelné nákazy a výhled na vítězství nad touto nakažlivou nemocí podmíněné ukončením všech válečných konfliktů a uzavřením světového míru, nezastaví válečnou náladu a přípravy na válku. Snaha dr. Galéna donutit lidstvo k míru vyznívá v kontextu válečné hysterie téměř naivně. Tragický závěr je apelem na uskutečnění této jeho idey. Matka - podle mne nejsilnější z těchto tří dramat, právě díky akcentaci bolesti matky, která za různých okolností ztratí manžela a syny. Vší silou se snaží za občanské války uchránit od stejného osudu svého posledního, nejmladšího syna ("...připadám si jako vlčice! Nic na světě není tak zběsilého jako mateřství...") Z knihy: Matka rozmlouvá se svým mrtvým mužem a na jeho argument o čestné smrti říká: "Čestnou, já vím! Vám připadá hrozně čestné za něco umřít; ale, že zemřete někomu, na to už nemyslíte!" Hlas z amplionu: "Slyšte, slyšte, slyšte: bez odpovědění války, bez důvodu, beze slova jednání překročila cizí armáda hranice naší země. Nepřítel využil chvíle, kdy se náš národ sám smrtelně oslabil nešťastnou občanskou válkou, a přepadl naše území pod záminkou, že přichází obnovit pořádek. Kdo mu dal k tomu právo? Jaký má důvod k intervenci? Není důvodu, není práva. voláme celý svět: slyšte stal se zločin, stal se nevýslovný zločin!" Viděl Čapek do budoucnosti, nebo "jenom" viděl do politiky a znal cesty lidského myšlení a uvažování? Každopádně jeho myšlenky předložené v těchto dramatech neztrácejí ani v současnosti nic na své naléhavosti. Spíše naopak!


Nepřítel z Atlantidy
březen - duben 2018
Nepřítel z Atlantidy 1984, A. Pludek

Asi mě trochu ovlivnilo to, že je jasné, jak Atlantida skončí. Bylo jenom otázkou, jaký konec vymyslí Pludek. První půlka knihy mi přišla trochu rozvláčná a mohu říci, že mě vyloženě rozčilovaly bohatě, či přímo nadměrně rozvětvené větné členy (převážně podměty) - ukázka z jednoho odstavce:" A všude kolem zástavba střech, stříšek, altánů, loubí, můstků, schodišť a odpočívadel, zahrad a vodních nádrží, hřišť a kruhových divadel a slunných škol z mořského skla. Všechno barevné hemžení, rachocení , brumlání, šumot, skřípot, dunění, halekání a křik tu zaniká....Dokulata sestříhané lípy, platany, sykomory, červené a bílé hlohy lemují kruhové ulice, do jehlanů tvarované cypřiše, zeravy, tisy a cedry hlídají příčné zkratky...husté liány spadají z větví korkových dubů a cesmín, stromovité myrty, divoké palmy, baobaby, gumovníky, trnovníky, vavříny a teplomilné jedle se derou vzhůru z hustého porostu kapradin, mechů, kručinky, vřesovce, lýkovce a hnijících větví..." Jednou, dvakrát to může být zdařilým vyjádřením rozmanitosti, činorodosti, ale častým používáním to ztrácí na půvabu. Prostě, jak říkal Jan Werich - když je něčeho moc, tak je toho příliš! Zajímavé a nadčasové jsou ovšem promluvy Zeleného Hada k Uctívačům Moci, jak ovládnout a podrobit si všechno a všechny. Použitelné v každé době! Autorovo líčení intrik v Atlantidě, směřujících k uzurpování moci je velmi sugestivní a ve více či méně skryté formě nepochybně probíhá v každé době a každé společnosti. A to je děsivé a nebezpečné!


Blackout - Zítra bude pozdě
březen 2018 (14.-26.)
Blackout - Zítra bude pozdě 2017, M. Elsberg

Dost děsivá představa, zvlášť když si uvědomíme, že není tak zcela vyloučená tato eventualita. A nemusela by vzniknout cílenou akcí nějaké hybridní války. Snad ne v takovém rozsahu, ale se stejnými dopady, byť třeba omezenými na menší území než v románu. Navíc v knize nejsou příliš zdůrazňovány vedlejší aspekty vyvolané takovou krizí - rozpad společenských a politických struktur a kriminalita, která by byla podle mého nepochybně větší a její nárůst rychlejší. Autor se spíše zabývá technickou podstatou vzniku krize a pátráním po původu, či původcích. Nicméně naznačuje, jak jsme závislí na technice a speciálně elektrické energii, která fatálně zasahuje v podstatě do všech odvětví lidské činnosti a života.


Pan Kaplan má stále třídu rád
? - březen 2018
Pan Kaplan má stále třídu rád 1995, L. Rosten

Pět hvězdiček nedávám příliš často, ale u této knihy je dám, protože jinak bych ukřivdil panu Přidalovi. Totiž minimálně polovina z nich patří překladateli. I když se v tomto případě asi nedá mluvit o překladu. Přesnější je snad použít termínu převod. Pochopitelně neznám originál, ale je mi jasné, že slovní hříčky, brepty, neuvěřitelné novotvary a naopak vysvětlování stávajících slov žáky večerní školy nebylo možné získat pouhým překladem. Do českého jazyka musely být doslova vymyšleny, aby měly smysl a vtip v jiném jazyce, než ve kterém tvořil autor knihy. Myslím, že čeština je k tomu velmi vhodná a pan Přidal to dokázal. Takže platí to, co jsem napsal v úvodu a "překladatele" v tomto smyslu beru spíše jako spoluautora.


Hotel se špatnou pověstí
březen 2018 (03.-04.)
Hotel se špatnou pověstí 2017, B. Budínová

Přiznávám, že jsem přečetl jako položku do výzvy. Autorčiny autentické příhody a příběhy z recepce "béčkového" hotelu, kam přišla pracovat ze zcela jiného prostředí, jsou často vyvolány právě nezkušeností, někdy až naivitou, v tomto oboru. Takže mne spíše pobavily příběhy z doby, kdy zde již nějaký čas pracovala a dokázala řešit problémy, které vznikaly z různých příčin, s cizinci především jazykových. tato část mi připomínala Leo Rostena a jeho "Pan Kaplan má třídu stále rád". Vzhledem k tomu, jaké jiné knihy ode mne dostaly tři hvězdičky, víc nemohu.


Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
únor 2018 (22.-26.)
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, L. Zibura

Zibura - moje první kniha - tedy moje jeho první kniha :-D. Trochu netypický cestopis, ale dobře se četla. Sice se mi to zdálo po čase trochu monotónní - vesnice, město, pitka s místními - další zastávka, stejný scénář, ale nicméně jsem se nenudil. Autorův totiž vypráví svoje zážitky s humorem, který je mi blízký a tak jsem se docela bavil. Navíc Zibura projevuje docela obsáhlé znalosti o navštěvovaných zemích a krajích. takže, ne sice hned, ale nebudu se bránit další knize tohoto autora. Možná budu muset v tom případě sáhnout po jeho předchozích "cestách", nejsem si totiž jistý (i když mu to přeji), jestli bude následovat ještě nějaká další cesta. Jestli totiž jeho játra přežila cestu po Gruzii a Arménii :-D.


Jan Cimbura
? - únor 2018
Jan Cimbura 1989, J. Š. Baar

Profesionál
? - únor 2018
Profesionál 1992, E. McBain (pseudonym)


Milostné rošády
? - únor 2018
Milostné rošády 2008, R. Dahl


Jasnější než tisíc sluncí
? - únor 2018
Jasnější než tisíc sluncí 1965, R. Jungk


Jak malovat - Olej
? - únor 2018
Jak malovat - Olej 1995, J. M. Parramón

Světlo a stín
? - únor 2018
Světlo a stín 1995, J. M. Parramón

Kámasútra aneb Poučení o rozkoši
? - únor 2018
Kámasútra aneb Poučení o rozkoši 1969, M. Vátsjájana

Česká krajina
? - únor 2018
Česká krajina 1986, M. Hauner


Až delfín promluví
? - únor 2018
Až delfín promluví 1974, R. Merle


Volání divočiny a povídky z Aljašky
? - únor 2018
Volání divočiny a povídky z Aljašky 1968, J. London


Lolita umírá mladičká
? - únor 2018
Lolita umírá mladičká 1965, K. A. Krejčí


Pátý jezdec - strach
? - únor 2018
Pátý jezdec - strach 1992, D. Lapierre


Kane a Abel
? - únor 2018
Kane a Abel 1995, J. Archer


Florentyna
? - únor 2018
Florentyna 1992, J. Archer


Vyjednavač
? - únor 2018
Vyjednavač 1992, F. Forsyth


Afghánec
? - únor 2018
Afghánec 2007, F. Forsyth


Operační centrum
? - únor 2018
Operační centrum 2000, T. Clancy


Hra o stát
? - únor 2018
Hra o stát 2001, T. Clancy


Odrazový můstek
? - únor 2018
Odrazový můstek 2006, T. Clancy


Rovnováha sil
? - únor 2018
Rovnováha sil 2002, T. Clancy


Na hranici zákona
? - únor 2018
Na hranici zákona 1981, W. Bryant

Vejce a já
? - únor 2018
Vejce a já 1970, B. MacDonald


V mámově postýlce
? - únor 2018
V mámově postýlce 2000, P. Rut


Medicína v županu a jiné historky
? - únor 2018
Medicína v županu a jiné historky 1971, C. John


Faraónův písař
? - únor 2018
Faraónův písař 1978, A. Pludek


Michelangelo
? - únor 2018
Michelangelo 1975, O. J. Blažíček


Egypťan Sinuhet
? - únor 2018
Egypťan Sinuhet 1989, M. Waltari


Bojovníci se smrtí
? - únor 2018
Bojovníci se smrtí 1960, P. de Kruif


1 2 3 4 5 6 >