MagdalenaSlaba

Přečtené 86



Deník Bridget Jonesové
? - srpen 2020
Deník Bridget Jonesové 1998, Helen Fielding

Bridget je prostě taková trochu potřeštěná třicítka, která řeší úplně normální věci, jako jsou váha, vzhled, rodina, touha po romantickém vztahu... Kniha je trochu zdlouhavější. Většinou mě nebaví číst knižní předlohy k filmům, protože jsou téměř dějově identické a postrádám v nich tak napětí a moment překvapení, ale tady se oproti filmovému zpracování najde poměrně dost rozdílů. Film asi vždycky budu mít raději, ale ztráta času to rozhodně nebyla.


Tichá síla
? - srpen 2020
Tichá síla 2018, Susan Cain

Určeno primárně mladším čtenářům, ale ztráta času to rozhodně není ani pro dospělé čtenáře. Autorka šikovně poukazuje na často přehlížené či opomíjené silné stránky introvertů a povzbuzuje je v tom, aby se nebáli naslouchat svému nitru a svým potřebám a vytvořili pro sebe prostředí, v němž se budou cítit dobře a budou mít příležitost uspět.


Nezbytné věci
? - srpen 2020
Nezbytné věci 2009, Stephen King

Knihu jsem si koupila podle popisu na přebalu a námět mě v průběhu čtení nepřestával fascinovat. Kam až může lidi dovést jejich pýcha, žárlivost, závist a egocentrismus? Skvělá knížka, od Kinga bych ani nic jiného nečekala.


Foukneš do pěny
? - srpen 2020
Foukneš do pěny 2020, Radka Třeštíková

Začátek je náročný - spousta myšlenek a útržků vzpomínek koncentrovaných na jednom místě, ale když se těmi třiceti hůře srozumitelnými a poněkud zmatečnými stranami nenecháte zastrašit, stojí to rozhodně za to! Podle mě nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Líbí se mi, jakým jazykem je psaná. Často jsem měla chuť vzít do ruky tužku a podtrhávat si nejzajímavější a nejlibozvučnější pasáže. Hlavní hrdinka bilancuje svůj dosavadní život, snaží se vyznat sama v sobě i ve vztazích s důležitými blízkými, smířit se s bolestí, křivdami a ztrátami, které utrpěla, a uvědomit vlastní hodnotu, přičemž se zoufale (ať už více či méně úspěšně) snaží neopakovat chyby svých rodičů.


Mansfieldské panství
únor - březen 2020
Mansfieldské panství 2006, Jane Austen

Já knihy od Jane Austen prostě miluju a ani tahle nezklamala. Fanny je velmi citlivá, introvertní dívka s pevnými morálními hodnotami, která projevuje oddanost všem, které má ráda - i těm, kteří si to zjevně vůbec nezaslouží. U některých knih, například u Malých žen od L. M. Alcott, lze říct, že předběhly svou dobu, protože líčí emancipované a silné ženy, které se potýkají se světem, který feminismu nepřeje, a snaží se v něm vydobýt své místo. To o Mansfieldském panství tak úplně tvrdit nelze. Ačkoli Fanny není vdavekchtivá dívka a namísto klepů se ráda věnuje tichému rozjímání, četbě a dychtivému získávání informací o světě kolem, je ve vztahu k mužům velmi submisivní. Vzhlíží k nim. To však neznamená, že k nim vzhlíží slepě. Dokáže i velmi kriticky zhodnotit jejich chování, které je leckdy v konfliktu se vštěpovanými mravními hodnotami. Ale dokáže ho také odpustit. Fanny je bezesporu zajímavá, mnohovrstevnatá osobnost, kterou nemusí být jednoduché pochopit, ale rozhodně to stojí za pokus.


A každé ráno je cesta domů delší a delší
02. únor 2020
A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman

Tak tohle je... výstižné. Z vlastní zkušenosti vím, že onemocnění Alzheimerovou chorobou takhle nějak vypadá. Samozřejmě mínus všechny ty další fyziologické obtíže, které se při ní také vyskytují. Autor podle mě dokázal skvěle zachytit pocity, které kontakt s touto nemocí v člověku vyvolává. Když jsem tuhle pidiknížku četla, bylo mi smutno, společně s dědou, Tedem a Noahem jsem truchlila nad dědovou “ztrátou mozku”. Ale je z toho cítit i jakási naděje. Noah je totiž mistr pozitivního přerámování. K téhle knížce se určitě ještě vrátím.


Klub vrahů
leden - únor 2020
Klub vrahů 2018, Pavel Renčín

Láska ke knihám z tohohle díla přímo sálá a už to samo o sobě je mi sympatické. Kniha se četla dobře, příběh je nápaditý, originální, drsný i něžný zároveň. Měla jsem docela dlouho tušení, jak to s hlavním hrdinou asi ve skutečnosti bude, a potvrdilo se mi, ale i tak jsem si četbu užila. A jako psycholog oceňuji i autorovu snahu o destigmatizaci schizofrenie, ačkoli na tom jistě bude ještě nutné pracovat. :)


Chirurg
? - leden 2020
Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Tak tohle se mi moc líbilo. Oceňuji styl, jakým autorka píše, ale ze začátku jsem se do toho nemohla začíst. Jazykový styl, jakým je kniha psaná, je přece jen méně obvyklý - i když to může být jen můj subjektivní pocit, protože běžně vyhledávám jiný druh literatury. Nicméně postupně jsem si zvykla a pak už se mi kniha četla dobře. Nakonec jsem si říkala, že je vlastně psaná dost realisticky. Opravdu jsem věřila, že by si to někdo mohl skutečně myslet. A i když je příběh z velké části spíše popisem běžného života chirurga a jeho krize středního věku a místy vyznívá až tragicky, závěr knihy je dynamičtější a nadějeplný. Jak už tu psali jiní, také jsem ráda, že máme takto nadějné české autory.


Stříbrná cesta
? - leden 2020
Stříbrná cesta 2019, Stina Jackson

Nejsem fanoušek severských krimi a už vůbec ne tolik populárního Jo Nesba, takže jsem byla ke knize od této autorky trochu skeptická, ale přečetla jsem to jedním dechem. Děj byl napínavý, postavy uvěřitelné, ... Nemám co vytknout.


Život s vysokou inteligencí
prosinec 2019 - leden 2020
Život s vysokou inteligencí 2016, Monika Stehlíková

Kniha určená lidem s vysokou inteligencí, která se zabývá především jejich specifickými osobnostními rysy, problémy, s nimiž se v životě potýkají, ať už v osobním, sociálním, akademickém či profesním životě. Umožní i těm, kteří do této úzké kategorie lidí nepatří, alespoň částečně porozumět tomu, jakým výzvám nadaní lidé čelí. Kniha, která se mě hluboce dotkla.


Cinder
září 2019 (15.-17.)
Cinder 2012, Marissa Meyer

Tuhle knížku jsem četla, protože mi to doporučila má milá neteř. Nejsem cílová skupina, nejsem z toho odvázaná, protože mi ten námět připadá trochu překombinivaný, ale taky to bylo docela hezky napsané a nakonec to bylo pořádný drámo, mělo to celkem zajímavý a nápaditý děj, takže to nezatracuju. A pro mladá děvčata, co mají ráda sci-fi, ideální.


Dvůr trnů a růží
září 2019 (07.-15.)
Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Nelíbilo se mi, jak je to napsané. Z literárního hlediska to žádný poklad není. Děj není jinak oslnivý, ale docela zajímavé jsou některé z postav, hlavně Rhysand. Ale že bych kvůli němu potřebovala číst pokračování příběhu, to snad ani ne. A už vůbec se mi za něj nechtějí utrácet peníze. Pardon, fanoušci, mě to prostě připadá jako brak.


Růže bílá, černý les
září 2019 (04.-07.)
Růže bílá, černý les 2019, Eoin Dempsey

Hezká kniha, ale vzhledem k ohlasům ostatních čtenářů jsem od ní asi čekala víc. První polovina knihy se poměrně vlekla, pak to dostalo spád a bylo to napínavé, ale v závěru už to zase až příliš spěchalo. Příběh je krásný, střízlivý, líčený bez zbytečného sentimentu a romantických výlevů, což bylo osvěžující, ale trochu silnějších emocí se tam možná přece jen vkrást mohlo. Nějak jsem nepostřehla moment, kdy o sobě hlavní postavy začaly smýšlet jinak... Napsané to je čtivě, i když zpočátku se čtenář musí prokousat rozsáhlými popisnými pasážemi a přímou řeč hledat lupou, ale to je vzhledem k ději a stavbě díla pochopitelné. Zápletka je předvídatelná, konec naivní. I když... Láska hory přenáší, že jo?


Prohnilé království
? - září 2019
Prohnilé království 2018, Erin Watt

Pozor, spoiler! OK, tak retrográdní amnézie a cizoložný potomek je to poslední, co tam chybělo. Nepřekvapilo. Ale ani neurazilo.


Padlý dědic
srpen 2019 (24.-28.)
Padlý dědic 2018, Erin Watt

Je to pořád stejně dobře napsané, ale tohle se mi prostě líbilo méně. Nějak mi to nepřišlo tak dramatické, i když snaha tu určitě byla. A ne malá.


Palác lží
srpen 2019 (20.-24.)
Palác lží 2017, Erin Watt

Knižní mýdlová opera pokračuje a stále si drží úroveň. Jdu na další díl.


Prokletý princ
srpen 2019 (18.-20.)
Prokletý princ 2017, Erin Watt

Pohodová, humorná a přitom napínavá četba. Knižní soap opera z prostředí americké smetánky plná dramatických zvratů, intrik a milostných afér. Callum mě nepřestává udivovat. Hned jdu číst další díl.


Papírová princezna
srpen 2019 (16.-18.)
Papírová princezna 2017, Erin Watt

Humorně, obratně napsané. Pohotovosti, s jakou hlavní hrdinka Ella dokáže reagovat na urážky a příkoří od svého okolí, jsem se kolikrát musela od srdce zasmát. Kniha mi silně připomíná seriál Gossip Girl, je to takové čtení spíše pro náctileté a mladé dospělé. Postavy studentů z Astor Park jsou podle mě na svůj věk v některých ohledech poměrně vyzrálé, což je něco, co bych zase neřekla o řadě starších postav, například o otci Royalů, o Brooke nebo Dině. Základním motivem příběhu je kontrast mezi bohatstvím a chudobou, pýcha, touha po moci, předsudky, inktriky, ale rozhodně nechybí ani spousta sexu, násilí, drogy, alkohol, dokonce ani gambling nebo klub rváčů. Základní dějová linka je celkem předvídatelná, nepřekvapí, ale pouze po povrchu to taky úplně neklouže - například když se Ella snaží odkrývat tajemství, o nichž tuší, že zásadně ovlivňují chování jednotlivých členů rodiny. A víte co? Mě ten svět zhýralých, hříšných, pomstychtivých a přitom v hloubi duše utrápených boháčů docela baví. S touhle sérií jsem neskončila.


Taťána a Alexandr
srpen 2019 (15.-16.)
Taťána a Alexandr 2013, Paullina Simons

Musim říct, že druhý díl jsem si užila o něco víc než první, měl podle mě větší spád, zhltla jsem ho jako malinu. Je to skvěle napsané, poutavé, poetické, napínavé, ale i drastické... Úryvky z minulosti mi nevadily, naopak mi tam hezky seděly, ucelilo to děj, lépe se díky nim daly pochopit jednotlivé postavy... Pokud ovšem lze vůbec porozumět tomu, co Alexandr prožil... “Nikdy jsme neměli budoucnost. Dnes v noci budeme žít pět minut,” zašeptal. “Takhle jsme žili vždycky, ty a já, a tak budeme žít zase,...”


Měděný jezdec
srpen 2019 (07.-13.)
Měděný jezdec 2013, Paullina Simons

"Člověk je jen součtem svých částí." Poutavé romantické vyprávění o jedné osudové lásce - o odvážném a dobrosrdečném vojákovi s poněkud prudší povahou a o nevinné, obětavé, zdánlivě křehké a přesto nakonec nesmírně silné a bojovné ruské dívce. Příběh je inspirován básní Alexandra Sergejeviče Puškina a odehrává se v sovětském Rusku, převážně v tehdejším Leningradu, v období druhé světové války. První díl trilogie je dlouhý, ale čtivě napsaný. Některé pasáže jsou až příliš rozvleklé nebo působí naivně a díky tomu i nereálně. Občas jsem přemýšlela, jestli mají věty, které jednotlivé postavy říkají, vůbec nějaký smysl - byly tak nekonkrétní. A občas v nich bylo smyslu tolik, že mě to až chytlo za srdce. Kromě romantických pasáží (včetně velmi explicitně líčených sexuálních scén - ach jo) autorka velmi barvitě líčí také utrpení, kterým si procházeli vojáci Rudé armády i civilisté. Popisuje boje na frontě i bídný život v Petrohradě v době blokády. Nelze si ani představit ten chlad a mráz, hlad a bezmoc, které museli obyvatelé města v zimě roku 1941-1942 prožít. Autorka poměrně zdařile líčí strádání, v jehož důsledku nad lidskostí převládne pud sebezáchovy a člověk tak zapomene na lásku a solidaritu vůči ostatním; strádání, které dokáže vzájemně odcizit i přátele a rodinné příslušníky... Lze v této temné době vůbec zůstat člověkem? Lze si zachovat lidské hodnoty? Hlavní hrdinové jsou rozhodně zdrojem naděje, že to možné je. Na pozadí krutostí druhé světové války dává autorka na odiv ruskou hrdost, touhu bojovat o svou svobodu a území s německými vojsky. A přitom nenápadně upozorňuje, že zdrojem nebezpečí nemusí být pouze Německá říše v čele s Adolfem Hitlerem, ale také všudypřítomná NKVD, která se stává reprezentantem komunismu jako absurdního, utiskujícího a nehumánního politického směru. Inu, zlo zkrátka často plíživě přichází i z vlastních řad...


Malé ženy
srpen 2019 (06.-07.)
Malé ženy 2009, Louisa May Alcott

Příjemné počtení pro příznivce Jane Austen, mezi které se také směle řadím. Četla jsem nezkrácenou verzi od Knižního klubu a ocenila jsem už jen úvod, ve kterém je stručně popsán život autorky a její názory. Vyloženě mě pak bavilo sledovat analogie s jednotlivými postavami, jejich sny a představami o životě. Kniha jako celek rozhodně není nadčasová, ale lze v ní narazit na řadu pasáží, o nichž by se s drobným přimhouřením očí dalo říct, že by je mohl napsat i současný autor. Navíc je text poutavě a srozumitelně napsaný, i když místy možná až zbytečně rozvláčný a moralizující. Druhá část rozhodně potěší romantické duše, i když popisované námluvy se nám dnes mohou zdát až úsměvné. Ale to známe i z děl Jane Austen. :) Děj je místy značně naivní, což ale koresponduje s tím, že kniha byla napsána pro mladé lidi a na zakázku. Za přečtení stojí už jen proto, že se jedná o americkou klasiku.


Tři přání
červen 2019 (05.-09.)
Tři přání 2016, Liane Moriarty

Nejdřív jsem se do toho vůbec nemohla začíst, ale nakonec mě to docela pohltilo. Není to nijak přehnaně romantické ani ufňukané, je to trochu šílené a často i zmatené (podobně jako hlavní postavy) a snad nejlepší na tom je nápad prokládat kapitoly krátkými epizodami líčenými z pohledu cizích lidí, kteří tomu, co se odehrává, prostě jen nechápavě či pobaveně přihlížejí. Děj není nijak překvapivý ani strhující, ale v knize je opravdu barvitě popsáno, jak blízký a zároveň konfliktní vztah mezi sebou mohou sourozenci (a obzvlášť dvojčata, trojčata) mít.


Dům U Tří borovic
květen - červen 2019
Dům U Tří borovic 2011, H. M. Körnerová (pseudonym)

Hezká kniha, i když mě nijak neuchvátila. Ale na to, že se jedná o romantický příběh, tak to vlastně vůbec není přehnaně sladké, což oceňuji. Stojí za přečtení.


Tiché roky
? - květen 2019
Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Opět krásná kniha od mé stále víc oblíbené autorky. Jasně, na Hanu to nemá, ale to jsme snad ani čekat nemohli. Ale opravdu oceňuji práci, jakou si autorka dala s tím, aby vylíčila tytéž události z pohledu více postav, dokonce i z pohledu různých generací. Zase mi to díky tomu přišlo takové reálné, uvěřitelné. No, zkrátka takové, jaké to Mornštajnová umí.


Dívka, již jsi tu zanechal
květen 2019 (05.-08.)
Dívka, již jsi tu zanechal 2015, Jojo Moyes

Tak tohle mě opravdu mile překvapilo! Je to první kniha, kterou jsem od autorky četla, i když jsem o ní už samozřejmě slyšela v souvislosti s filmem Než jsem tě poznala. Ale měla jsem zato, že to bude jen červená knihovna, které já nijak neholduji. Takže jsem k ní přistupovala dost opatrně a skepticky. A v podstatě jsem ji otevřela jen proto, že mi ji kamarádka donesla. A ono to přitom mělo naprosto neočekávaný přesah! Takže jsem ji odkládala jen s těžkým srdcem a jen proto, abych se taky někdy vyspala a došla do práce. Na závěr nezbývá než uvést překvapivě moudrá slova jedné z postav: “No jen si to představte, o co všechno přijdete. Jenom tím, že se nechcete vzdát nějakých pár věcí.” Co že to znamená? Přečtěte si, pochopíte.


Nejlepší víkend
březen - květen 2019
Nejlepší víkend 2018, Patrik Hartl

Z jeho knih asi nejslabší, ale stojí za přečtení.


Námi to končí
březen 2019 (21.-24.)
Námi to končí 2018, Colleen Hoover

Na můj vkus až příliš červená knihovna, ale za to důležité, kontroverzní a někdy až tabuizované téma, které autorka v knize detailně zpracovává, dávám čtyři hvězdy. Vložila do toho duši. A toho si cením.


Tvůrci náhody
prosinec 2018 (22.-30.)
Tvůrci náhody 2018, Joav Blum

Krásná knížka, s ohromně zajímavým, až filozofickým námětem. S překvapivě a důmyslně propletenými dějovými linkami. Příběh o tom, že ne vždy je náhoda čirou náhodou, a o tom, že osudy lidí - i těch, kteří se třeba neznají - jsou vzájemně propleteny. Velmi oceňuji originalitu, s jakou autor knihu zpracoval - napůl příběh, napůl manuál k tvoření náhod. Rozhodně stojí za přečtení. Ale udělejte si na ni dostatek času - ať se nad myšlenkami, které jsou v ní obsažené, můžete zamyslet. Objevíte v ní poklady... Stejně jako v Malém princi.


Dům na jezeře
prosinec 2018 (15.-20.)
Dům na jezeře 2018, Ella Carey

Docela příjemná četba, nenáročná, ale s dojemným příběhem, inspirovaná skutečnými událostmi. Jen mě to nějak nestrhlo. Nevím proč.


Hříšník
prosinec 2018 (09.-15.)
Hříšník 2018, Amanda Stevens

Zase jsem to zhltla. A musím přiznat, že jsem nevydržela a poslední díl si přečetla v angličtině. Takže dušička může mít pokoj. Když pominu ty části, které někdy až zbytečně hlasitě křičí “červená knihovna”, tak jsem si celou sérii docela užila. Nejhorší byl asi první díl, pak už to bylo jen lepší a lepší. I když autorka má nepopiratelnou schopnost natahovat prostředek knihy a s koncem být naopak velmi rychle hotová, až mě někdy mrzelo, že se finální scéně nevěnovala důkladněji. Ale i tak... fanouškům fantasy, napřirozena, tajemna a romance doporučuju.


Povídky
listopad - prosinec 2018
Povídky 2008, Zdeněk Svěrák


Návštěvnice
prosinec 2018 (08.-09.)
Návštěvnice 2018, Amanda Stevens

Tahle série je s každým dílem lepší a lepší. Jak jsem byla na začátku skeptická, tak teď už v tom lítám. Tenhle díl je napínavý. Od začátku do konce. Závěr je ale hodně otevřený. Takže díky bohu, že už vyšel další díl. Jdu na něj.


Muffin a čaj
listopad 2018 (22.-25.)
Muffin a čaj 2018, T. Addair (pseudonym)

Neotřelý, krásně a čtivě napsaný román. Zápletka je poutavá, hlavní postavy jsou realisticky vykreslené. Někdy je to až emočně náročná četba, ale to je vzhledem k tématu či spíše tématům, která autor v knize zpracovává, naprosto pochopitelné. Jedna hvězdička putuje dolů za možná až příliš prvoplánový vývoj romantického vztahu mezi hlavními postavami, ten závěr byl na můj vkus prostě trochu moc "americký".


Prorok
listopad 2018 (20.-22.)
Prorok 2014, Amanda Stevens

Asi zatím nejlepší z celé série. Čtivá, překvapivá zápletka. Tajuplná, místy děsivá, místy romantická a srdceryvná kniha. Klidně tím série mohla skončit. Ne nadarmo se říká, že končit se má v nejlepším. Ale uvidíme, co nám přinese další díl. Šanci tomu ještě dám, protože se tu rýsuje nějaké poslání, které by Amélie mohla mít. A na to jsem zvědavá.


Království
listopad 2018 (18.-19.)
Království 2013, Amanda Stevens

Lepší - čtivější, barvitěji napsané - než první díl, což je překvapivé, protože většinou mi připadá, že kvalita s navazujícími díly spíše klesá. Takže v tomhle milé překvapení. Děj měl spád, byl zasazený do divoké, tajuplné přírody. Nechyběly mystika, čarodějnictví, erotika (ale na hranici, možná až za hranicí vkusu!) ani rodinné intriky. Děj zároveň poskytl odpovědi na některé palčivé otázky, které se vynořily v prvním dílu, např. kdo je vlastně Amélie a proč vůbec duchy vidí... Ale celkově v tom pořád vůbec nemám jasno. Úplně nerozumím tomu, jak nadpřirozený svět vlastně funguje. Má tento "druhý" svět nějaká pravidla, podle kterých se nehmotné bytosti řídí? Co je přesně zač to čiré Zlo? Zmůže proti němu hlavní hrdinka vůbec něco? Má Amélie nějaké poslání nebo se tady jen tak plácá od jednoho vraha k druhému a vrcholem všeho má být šťastný společný život s nyní nebezpečným detektivem Johnem Devlinem?? Je to takové příliš roztříštěné, zmatečné. I když to je asi pochopitelné, když se v tom ani sama hlavní hrdinka nevyzná. No, nic... Budu doufat, že aspoň autorka se v tom vyzná, a dám tomu ještě šanci.


Okřídlená duše
listopad 2018 (16.-18.)
Okřídlená duše 2012, Amanda Stevens

První třetina knihy byla rozvláčnější, takže mi chvíli trvalo, než jsem se začetla. Trochu jsem bojovala i s překladem. Někdo by měl překladatelku seznámit s tím, že ke slovu "hloubat" existují synonyma, která by se dala také použít. Takovou četnost tohoto slovesa jsem snad v žádné knize nezaznamenala. Bylo to až úsměvné. Závěrečná scéna byla podle mě trochu úsečná, ve srovnání se zbytkem knihy až neúměrně krátká. Škoda, že z toho autorka nevytěžila víc. Přišla jsem si trochu ochuzená o závěrečné drama. Hlavní hrdinka měla tendenci neustále analyzovat své pocity, což bylo chvílemi až otravné (i když to možná původně mělo být napínavé). Ale ačkoli tenhle žánr běžně nečtu, děj mě zaujal natolik, že si přečtu i další díl. Ve vzduchu visí příliš mnoho nezodpovězených otázek.


Prostá pravda
? - listopad 2018
Prostá pravda 2018, Jodi Picoult

Zpočátku trochu rozvláčná, ale nakonec jsem ji přečetla jedním dechem. Zajímavá sonda do světa Amišů.


Heřmánkové údolí
? - říjen 2018
Heřmánkové údolí 2013, H. M. Körnerová (pseudonym)

Krásný román. Silný příběh o tom, jak se z mladé, nezkušené dívky zmítané nešťastným osudem stala silná žena. Je až neuvěřitelné, kolik toho člověk dokáže unést. Skutečně inspirativní.


Kavárna malých zázraků
? - říjen 2018
Kavárna malých zázraků 2018, Nicolas Barreau

Příjemná, pohodová četba.


Panský dům
? - září 2018
Panský dům 2017, Anne Jacobs

Do četby této knihy jsem se pustila z nostalgie, jako asi věšina lidí jsem i já fanynka seriálu Downton Abbey. Četlo se to dobře, ale oslňující to tedy nebylo. Vlastně mě to zezačátku i nudilo. Pak se děj trochu rozběhl, ale stejně.... Hlavní milostná zápletka snad už ani nemohla být tuctovější.


1