M.S.
přečtené 126
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Nemohu se zbavit nepříjemného pocitu, který ve mně kniha zanechala - smutku z utracených peněz a ztraceného času, který jsem strávila čtením tohoto rádoby dojemného románu. Nápad dobrý, ale kde je to slibované propojení hlavních linií? V posledních kapitolách? Ne? Zřejmě jsem ho nějak přehlédla... Protože ta malá náhoda popsaná asi na třech stránkách, kde se dva hlavní hrdinové jen setkají, mi přišla spíše jako by to bylo z náhlého popudu, jako by to autor původně vůbec neměl v plánu. Z historického hlediska naprosto nepoužitelné, celou dobu jsem cítila jakousi umělost celého příběhu, nedokázala jsem mu uvěřit a už vůbec s jakoukoliv postavou soucítit. Další knížku od Doerra si rozhodně nepřečtu a příště si dám velký pozor, abych nekoupila něco tak masivně přeceňovaného (pořád se nedokážu vyrovnat se ztrátou svých těžce vydřených peněz.) Btw. Ta Pulitzerova cena se vzala kde?! Jsou mnohem lepší knížky, které by si ji zasloužily...... celý text