LaFiala
přečtené 108
Trosečník sibiřský
2018,
Světlana Glaserová
Trosečník se mi líbil, četl se dobře. Všechny útrapy a problémy jsou psány z pohledu chlapce, takže působí jako velké dobrodružství, ale nechtěla bych zažívat to, co musí překonat maminka.... celý text
Fantastická zvířata. Grindelwaldovy zločiny: Původní scénář
2019,
J. K. Rowling (p)
Příjemné čtení na jedno odpoledne. Na pokračování Fantastických zvířat jsem se moc těšila a moje očekávání nebylo tak úplně naplněno, zápletky se nerozmotaly, ale ještě víc zauzlovaly. Nicméně jsem ráda, že jsem si to přečetla a těším se na pokračování.... celý text
Poslední číslo
2019,
Hayley Barker
Dobře napsaný příběh s děsivou tématikou dělení lidí na nadřazené Čisté a Dreky, kteří už vlastně ani nejsou považováni za lidi, spíš majetek nebo levnou pracovní sílu, obtížný hmyz. Zaujalo mě prostředí cirkusu a střídání pohledů a názorů Čistého a Dreka, které se postupem času téměř spojí v jeden. Dreci projevovali v nelidských podmínkách soudržnost, duševní sílu, výdrž a byli připraveni pro druhého zemřít - jít naproti nevyhnutelnému. Některé odporné popisy brutálního zacházení a recyklační místnosti mě trochu míjely, takže jsem neměla pocit, že se dívám oknem, ale spíš že poslouchám za betonovou zdí. Děsivější mi připadala letmá zmínka o klavíru pro matku. Přišlo mi, že se trochu zapomnělo na Benovo dvojče. I tak mě kniha zaujala a jsem zvědavá na její pokračování.... celý text
Velké maličkosti
2017,
Jodi Picoult
Jodi Picoultová mě opět nezklamala. Krásně napsané, spousta extrémních situací, lidské bolesti, pochopení i nepochopení. V některých místech jsem musela knížku na chvíli odložit, rozdýchat to a popřemýšlet. Počáteční kapitoly se překrývají a jen se mění osoba, která pasáž vypráví, to mi trochu vadilo, ale postupně se úseky méně překrývají, spíše navazují a mění se vypravěč. Rozhodně doporučuju.... celý text
Řvi potichu, brácho
2016,
Ivona Březinová
Silný příběh o složitém životě neúplné rodiny s autistickým dítětem. Některé situce budí pousmání, z jiných mrazí. Jeremiášovo dvojče Pamela je empatická a obětavá opora téměř vyhořelé mamince, která dělá, co může, ale už moc nemůže. Je zničená z neustálých bojů a obhajování syna před jeho otcem (než jim zmizí ze života), svými rodiči, okolím, péčí o dvojčata a zajišťování financí pro rodinu. Doufala jsem, že se u Remiho objeví záblesk naděje nějakého zlepšení, ale vlastně je dobře, že to bylo napsáno jinak, uvěřitelněji. Pamela je ovlivněna soužitím s autistickým dvojčetem a uvědomuje si, že stačilo málo a role mohly být opačné. Je předčasně dospělá, unavená a přesto se vrhá do velmi složitého a náročného vztahu. Knihu jsem přečetla za dvě odpoledne, čte se pěkně a moc se mi líbili velmi výmluvné ilustrace. Nebudu ji uklízet daleko, abych ji sem tam mohla otevřít, až mě vytočí děti, abych si uvědomila, co jsou skutečné problémy.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Přečteno a jsem nadšená. Trošku jsem teda bojovala s úvodními stranami, ale nakonec si mě Ove získal. Poprvé v názoru na vyznavače joggingu, kteří buď rychle chodí, nebo pomalu běhají a jsou vyhastrošení jako dvanáctiletý rumunský gymnasta. Dále pak mockrát při střetu s realitou, která by přece podle pravidel měla nějaká být, ale lidi (mameluci nebo bílé košile) si ty svoje životy drze žijí po svém. Trochu mě popuzovala vševědoucí Parvaneh, která už mezi dvěrmi pronikla Ovemu až do žaludku, naprosto všechno pochopila a začala mu ovládat a okupovat život. Příběh se krásně rozvíjí, drobné detaily do sebe zapadají a celé je to protkané toužebně očekávaným odchodem.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Začínala jsem číst s lehkou nedůvěrou, co mě čeká, ale po prvních stránkách jsem se tak začetla, že jsem nemohla přestat. Nutně jsem potřebovala vědět, co prožila Hana a který ze zážitků ji vlastně definitivně zlomil, jestli malá Mira ustojí vše, co se na ní valí. Líbilo se mi, jak se postupně odkrývaly vztahy a vazby mezi postavami a jak se někteří změnili k nepoznání. Příšerná mi připadala úvaha Hany, že si zvolila špatnou stranu a následkem toho, přináší všem svým blízkým smrt. Pokud jste ji ještě nečetli, určitě tak udělejte, čte se moc pěkně.... celý text
Není zač
2015,
Daniel Glattauer
Kniha Není zač se mi četla lehce, je členěná na krátké podkapitoly, takže jsem mohla podle okolností snadno přerušovat čtení a neztratit nit. Hlavní hrdina mě nenadchl. Gerold Plassek je zřejmě nejtalentovanější novinář na světě, na co sáhne, to změní v senzaci a má nejvíce práce to pár desítek let tutlat před okolím a tvářit se jako alkoholik a zoufalec. Masku odhodí s příchodem syna a mění se o 180°. " ... Ale pak se zase jednou ukázalo, že mezi námi dvěma se nakonec vždycky prosadí ten názor, který není můj." Dohadování a slovíčkaření s Manuelem, který jako jablko nepadl daleko od stromu, se mi líbilo. Příběh je zajímavý, pestrý. Od jisté chvíle se okruh možných mecenášů dost zužuje, ale napětí zůstává až do posledního panáka.... celý text
Fantastická zvířata a kde je najít: Původní scénář
2017,
J. K. Rowling (p)
Nejdříve jsem viděla film a díky tomu, mi byly některé části srozumitelnější. Je to taková oddychovka, úplně mě to nestrhlo, že bych hltala stránky a byla napjatá, jak to bude dál. Na Harryho to nemá, ale potvůrky jsou fajn.... celý text
Strážce nádrže
2018,
Zdeněk Svěrák
Jednostranná korespondence se zdá, jako zvláštní způsob psaní knihy, takže jsem k ní přistupovala s lehkou nedůvěrou, ale říkala jsem si, že je to přece Svěrák. Dopisy jsou vtipné, bohaté na vzpomínky a až absurdně upřímné, když vezmeme v potaz, že jsou adresovány nadřízenému. Nejvíc se mi líbily střípky ze školního prostředí, precizní výběrové řízení na nástupce a samozřejmě Mněňák. I přesto ve mně po přečtení zůstal hořký pocit samoty stárnoucího člověka, který si uvědomuje, že přestává být pro okolí potřebný a snaží se to změnit.... celý text
Hod mrtvou labutí
2018,
Ondřej Hübl
Některé části na mě byly trochu moc. Občas jsem si říkala, že to asi nedočtu, ale na další stránce jsem kulila oči a dočetla. Povídky jsou velmi různorodé, některé téma mi bylo bližší, jiné mě míjelo. Líbila se mi pestrost prostředí a postav, skutečně tu není žádný naprostý klaďák, jsou to jenom lidi, kteří mají nějakou představu o životě, chtějí ji naplnit a narážejí na představy ostatních. Často jsou to nárazy fatální a mrtvých jako v severské detektivce.... celý text
Tady byla Britt-Marie
2016,
Fredrik Backman
Britt- Marie mi byla sympatická od začátku, její sociální neohrabanost je mi velmi blízká a všechny situace, při kterých se setkává a sbližuje s Osobou, Tutovkou, Svenem - mistrem kurzů, Samim a dětmi nebo krysou mi přišly vtipné a milé. Ono se vlastně nic moc neděje, jen se sype soda, teče Faxin a kope se do balonu. Kenta jsem při čtení nesnášela čím dál víc, a ač byl chvíli i za klaďáka s máslem na hlavě, stejně jsem ho pořád posílala na jednání s Němci. Celý život jí ti nejbližší podrývali sebevědomí a jednali s ní jako s věcí a najednou po šedesátce začíná na vlastní pěst poznávat svět bez předsudků a rozhodně ne jako kriminálník. Závěr mě překvapil, doufala jsem, že nezaklepe na žádné dveře. Jsem ráda, že nedělám kariéru na úřadu práce.... celý text
