Jestliže Kniha posledního soudu je příběh katastrofy, její přímé pokračování by nemohlo být zdánlivě odlišnější. Viktoriánská konverzační komedie, s detektivní zápletkou, která vtipně variuje naráží nejen na Tři muže ve člunu, ale spojuje vše: bitvu u Waterloo, Oscara Wilda, Agathu Christie a lorda Petra Dorothy Sayersové, protože v cestování časem všechno souvisí přece se vším.
Autorka čtenáře zahltí, překvapí, zabaví, a to bravurně, skvěle, neb Connie Willis je skutečnou velmistryní psaného slova. Je radost potkávat její postavy, je opojné užívat si spojování zápletek v utkané síti. A umí dávat naději, což je v tomhle okoralém světě možná to nejdůležitější.
Kéž by v češtině někdy vyšlo nejen další oxfordské pokračování...... celý text
Skleník, uzavřený svět matičky Země, pulzující životem i na hranici zkázy svojí, i zjevně postradatelného lidstva. Aldiss dokáže kombinovat fascinující svět rostlin, které dávno transformovaly planetu i její biom k obrazu svému, s velkou ironií k člověčímu sebevědomí. Život se adaptuje, i když s britskou skepsí míří ku konci (stejně jako imperiální velikost autorovy domoviny v době vzniku, mimochodem). Tolik nápadů, tolik obrazů, z nichž čerpají desítky pozdějších autorů. Krásné, nutné a i v zániku radostné čtení.... celý text
Skleník, uzavřený svět matičky Země, pulzující životem i na hranici zkázy svojí, i zjevně postradatelného lidstva. Aldiss dokáže kombinovat fascinující svět rostlin, které dávno transformovaly planetu i její biom k obrazu svému, s velkou ironií k člověčímu sebevědomí. Život se adaptuje, i když s britskou skepsí míří ku konci (stejně jako imperiální velikost autorovy domoviny v době vzniku, mimochodem). Tolik nápadů, tolik obrazů, z nichž čerpají desítky pozdějších autorů. Krásné, nutné a i v zániku radostné čtení.... celý text
Starý dobrý Ota Fink slouží svému autorovi jako vánoční stromek, na který zavěšuje žánrové obrázky doby svého mládí. Příjemně ulpívající v drobnokresbách s dějem lehce ubíhajícím, tentokrát to má leccos společného s Markovým světem Hříšných lidí města pražského, jen posunutých v čase do začátku let šedesátých.
Finále na hladině Vltavy má překvapivě temnou, a vlastně velmi noirovou a hutnou atmosféru, Velinský holt svůj žánr zná a umí.... celý text
Hororové variace na klasická témata (upíři, ghúlové, lovecraftovská monstra), velmi často ozvláštněna formálním hlediskem. Takže čtenář dostane realistickou divadelní formu dramatu o zombie apokalypse v jednom malém městečku Tak končí den a vysokoškolskou přednášku o Poeově Masce červené smrti Technicolor. Pro milovníky formálních hříček skvostné a neskutečně zábavné (pro mne jsou tyto dvě vrcholem sbírky), kdo má raději přímočařejší cesty k hrůze, může být lehce znaven. Já autorovi tleskám.... celý text
"Není šťastný. Bude mu líp - mrtvému." Ženy z pera Jamese M. Caina umí být opravdu nádherné bestie, není-liž pravda?
Dvě novely z třicátých let dvacátého století a velmi podobné situace, jejichž hrdinové "chtějí mít ženskou a peníze". Strohé, úderné a i dnes přes svou archetypální žánrovou podstatu (nebo možná právě kvůli ní) čtivé a zábavné. Tedy zábavné jako mrazení v zátylku při pohledu do propasti. Funguje to pořád bravurně.... celý text
Konečně. Hermann patří k naprosté špičce evropských komiksových tvůrců, skvěle kombinuje krásu realistických krajinných scenérií a ošklivost svých hrdinů. Jeho postavy nejsou zobrazeny dvakrát lichotivě, což je v souladu s jejich dosti špinavými osudy.
V rámci edice MDEK patří k tomu nejlepšímu. Ocení je čtenáři, kteří si tamtéž oblíbili třeba Rosinskému věnovaný svazek Temnými cestami nebo Teorie rozpadu Enkiho Bilala, lze je doporučit i publiku nekomiksovému. Jen to tedy nejsou historky příliš veselé.... celý text
První finkovská kniha je spíše dobrodružství s kriminálními prvky než detektivka, ostatně hlavního zlosyna předpokládá čtenář velmi záhy.
Ale už tady je vidět, že Velinský míchá z početných dobových (pop)kulturních odkazů, romantizujících scenérií pražské periferie let padesátých a uvěřitelné varianty továrního slangu svůj nezaměnitelný styl, jehož kouzlu lze podlehnout stejně snadno jako House Otovu bájivému charismatu.
"Měla hlas jako Soňa Červená, co praštila s Vlachem a dala se na operu. Škoda, že jsem neměl frak, abych jí ho prostřel pod nohy."... celý text
Výběr Carrových detektivních historek o zamčených pokojích je záměrně starosvětskou a staromilskou záležitostí.
Nejdříve napsané (a skutečně nejlepší) jsou Tři rakve, naprostá klasika, i s vloženou analýzou záhad zamčených pokojů jako specifického žánru a autor dokazuje svou schopnost spojit analýzu a okouzlení lehkou dekadencí.
Ohni, hoř je ozvláštněno hrdinovou fantastickou cestou časem do počátku budování profesionálního Scotland Yardu, a stejně jako Démon odlivu, odehrávající se v první dekádě dvacátého století, slouží jako předvedení autorových rešeršních znalostí historie, někdy trochu i na úkor tempa detektivního pátrání. Je to zábavné takovým mile sentimentálním způsobem, ale pořád z toho ční autorova autentická zručnost v budování rafinovaných záhad. Tady je vraždění opravdu především hra se čtenářovou schopností dopátrat se, v čem spočívá trik.... celý text
Jasně, je to klasika z padesátých let, postavy jsou jen nahozené a zápletka už rozhodně není šokující, přesto je fascinující, kolik toho dokázal Aldiss do Nonstopu vložit. Opakovat, že jde o mistrovský kus, je asi zbytečné, ale rozhodně není zbytečné dílo letos stoletého skeptika číst. Lidé se totiž ve svých touhách, pudech a pošetilost nemění, a je jedno, jestli zrovna směřují k naději nebo k zničení svého domova vším, co mají zrovna po ruce.... celý text
krtimort
přečtené 302
