Karin_Kim55

Přečtené 143



Spy x Family 4
? - květen 2022
Spy x Family 4 2022, Tacuja Endó


Studia vizuální kultury
? - duben 2022
Studia vizuální kultury 2009, Marita Sturken

Přečtené kapitoly: 1, 6, 7 (čteno kvůli škole) Nevyhovovalo mi způsob, kterým byly informace předávány. Je to napsané hodně složitě a těžko se z toho vytahují jen ty důležité informace. Obsahově jsou některé věci rozhodně zajímavé a poučné, ale hodně těžko se to čte.


Ekhö: Zrcadlový svět 1 a 2
červenec 2021 - březen 2022
Ekhö: Zrcadlový svět 1 a 2 2016, Christophe Arleston

Hodně se mi líbí svět. V ilustracích a jednotlivých panelech kreslíř ukazuje hodně ze světa a nesoustředí se jen na hlavní postavy (popř. na ty, které zrovna mluví - jak jsem zvyklá z mangy). Postavy se mi sice nezdají nijak extra výrazné, ale jsou mi sympatické natolik, abych si přečetla pokračování (když už ho mám doma).


Noční cirkus
únor - březen 2022
Noční cirkus 2012, Erin Morgenstern

Za mě je tohle krása. Celá kniha byla skvělá, magické prostředí, úžasné popisy prostředí, pomalé seznamování s hodně postavami, pro někoho se některé části můžou zdát zbytečné, ale já bych nic nevymazala. Naopak! Chci víc té "omáčky"! Postřehla jsem, že všichni, co dávají nízké hodnocení, mají společné tyhle věci, které se jím nelíbí/nevyhovují jim: • retrospektivita - hodně často se skáče z přítomnosti do budoucnosti a dokonce se mění i místo (skáče se skoro po celé zeměkouli), před každou kapitolou je napsáno rok a místo, kde se kapitola odehrává, je velmi důležité to vnímat, jinak budete hodně zmatení. • hodně "zbytečného" děje - autorka popisuje i vedlejší věci, které by k hlavnímu příběhu byly úplně zbytečné, ale ony krásně dokreslují atmosféru, a vy díky těmto detailům a "drobnostem" mnohem víc věříte, že je cirkus skutečný. V prvních kapitolách se něco stane a vám se po dalších několika kapitolách začnou spojovat nitky v hlavě a všechno do sebe začíná zapadat. • není tady akční souboj - ano, tohle slibuje špatně napsaná anotace. neočekávejte velký přímočarý souboj, který znáte z Harry Pottera. někomu celkově chyběl "děj". • romantická linka - ta je za mě hodně zanedbaná. jestli je váš cíl romantická kniha, tak to asi tohle nebude ono. jde tady převážně o tu kouzelnou magickou atmosféru (ale já bych té romantiky a interakce mezi hlavním párem uvítala víc) Já jsem s 90 % knihy vážně na 120 % spokojená! Ale ten konec... Z toho konce mám hrozně hořkosladký pocit..? Jen kvůli tomu konci, nemůžu dát plný počet hvězd! (A je mi to hrozně líto! T.T) Teď mě napadá, že ty poslední 2 kapitoly se dají považovat za takové "po titulkové scény"? Hlavní děj se ukončil dřív a poslední 2 kapitoly jen doplňují informace. Kamarádka tuhle knihu označila jako "divno-knihu". V polovině jsem si uvědomila, že je to svým jazykem, popisy podobné Snílkovi. I když mě Snílek Neznámí nebavil a nedočetla jsem ho, Noční cirkus skutečně miluju a plánuji ho přečíst ještě jednou.


Spy x Family 3
? - únor 2022
Spy x Family 3 2022, Tacuja Endó


Bez srdce
únor 2022 (02.-10.)
Bez srdce 2017, Marissa Meyer

Miluju to. Žeru to. Zničilo mě to. Umřela jsem a mám další knižní kocovinu. Nejvíc mě na tom potěšilo to, že je to psané v er-formě. Po těch dnešních YA v ich-formě je to hrozně osvěžující! Pohádková atmosféra - Říše divů, divně vypadající postavy, mluvící živočichové, kouzelné předměty - je prostě nádherná! Prostředí královského dvora, ta etika, tykání a nenápadné koketování, to je všechno tak krásné, milé a prostě roztomilé. Pomalý vývoj romantického vztahu se mi šíleně líbil. (I když to možná trochu byla i insta-love?) Spoilerová část: Akční scény asi nebyly popsány tak dobře, ale rozhodně jsem spokojená s posledním bojem, kde Cath setne hlavu netvorovi. Nebyly tam žádné zbytečné popisy, natahování děje/situace nebo připravování čtenáře na to, co zrovna přijde. Je to úplně jako když vás polejí kyblíkem studené vody. To mě tak potěšilo! Trhalo mi to srdce, jak to bylo rychlé, že si ani neuvědomujete, co se to vůbec stalo. (přesně jako ve skutečnosti) Tohle je velké VELKÉ PLUS.


Srdcerváči. Kniha 3
? - únor 2022
Srdcerváči. Kniha 3 2020, Alice Oseman

Druhé čtení: Po druhém čtení mám mnohem větší námitky k layoutu knihy. Myslím, že tyhle "grafické novely" by se měly inspirovat mangou, pokud chtějí mít přes 200 stran. Používat papír menší gramáže, obrázky zasazovat více k ořízce (ne doprostřed! protože při té tloušťce se to nedá otvírat a bubliny a obrázky blíž ke středu prostě nejsou pořádně vidět!) a pořádně se hlídat rozlišení (aby se nestalo, že některý text na stránce bude rozpixelovaný, nebo dokonce celé dvoustrany). Názory, že je to sladké, to nezměním. Možný spoiler? → A až na ten fakt, že "everyone is gay" mě stále štve a je to hrozně trapný... tak mě příběh stále baví.


Ejhle člověk
listopad 2021 (16.-30.)
Ejhle člověk 1928, Jaroslav Durych


Probuzení
říjen - listopad 2021
Probuzení 2021, Mirka Andolfo

MILUJU TO. MILUJU. PROSTĚ TO MILUJU. Ne, já se snažím být objektivní, ale tohle je moje první setkání se západním komiksem (přesněji byl první Ekho, ale to jsem stále nedočetla, takže to nepočítám), navíc jako bonus je lehce erotický a postavy jsou polidštěná zvířata? Takže prosím, GIVE IT TO ME byla moje okamžitá reakce. Plus mínus jsem věděla, co čekám a do čeho jdu, ale bylo to mnohem lepší! Popravdě se to ubíhalo úplně jiným směrem než jsem čekala, ale stejně jsem si to užívala! Jediné mínus je v tom, že příběh ubíhá celkem rychle. Vyhovovalo by mi, kdyby to bylo trochu pomalejší a my se mohli více s těmi postavami seznámit. (Být to 2x delší vůbec bych si neztěžovala.) Rozhodně se vrhnu na druhý díl, protože tento končí celkem otevřeně.


Stavba komiksu
? - říjen 2021
Stavba komiksu 2005, Thierry Groensteen

- - čteno jako úkol do školy - - Jsem na vážkách, jak toto ohodnotit. Jestli máte zájem studovat komiks, spíše by bylo lepší najít něco novějšího a v angličtině. Možná bych doporučila i něco aktuálnějšího? Jestli jste ale omezeni pouze na český jazyk, tak se musíte připravit, že je to zbytečně složité.


Spy x Family 2
? - říjen 2021
Spy x Family 2 2021, Tacuja Endó


Zmizení Sáry Lindertové
srpen - září 2021
Zmizení Sáry Lindertové 2019, Kateřina Šardická

Mám z toho celkově takové smíšené pocity. Rozhodně jsem z toho nebyla tak odvařená jako většina lidí. Dovolila bych si říct, že jsem zklamaná. První polovina mě rozhodně bavila víc. Je mnohem tajemnější, stále si v hlavě tvoříte různé otázky, na které hledáte odpovědi. Takové tajemno, které mi místy připomínalo Prokletý rok. (Tím, kdy se ptáte, jestli je to sakra fakt něco nadpřirozeného nebo se to nějak racionálně vysvětlí.) V první polovině také probíhá vyšetřování, které bylo příjemně napsané. Nejsem zvyklá na detektivky, takže tohle ne-moc detektivní bylo pro mě. :D Děsivé a napínavé části, kdy se máte v metru bát, jsou výborné! (Ty části bych si fakt večer v metru číst nechtěla.) Velký problém jsem měla s hlavní postavou. Klaudie mi vůbec nebyla sympatická, stále jsem se bouchala do čela, jaká dělá hloupá rozhodnutí. Jako bez urážky, ale někdy mi přišla jako skutečná kráva. Ostatní postavy mě bavili a byly mi sympatické (nebo některé docela podezřelé, no). Někdy ve druhé půlce mi došlo, že to bude opravdu něco spojeného s nadpřirozenem a tím to u mě hrozně kleslo. Těšila jsem se, že tam bude nějaké chytré vysvětlení, jak to teda bylo, ale ono se to vážně vysvětlilo tím nadpřirozenem a židovskou vírou. S tou židovskou vírou jsem měla hrozný problém a dost věci jsem v tom závěru nepochopila. Vyskočilo mi tam víc otázek než odpovědí... A největší problém jsem měla se závěrečnou scénou. Takovým tím "epickým" závěrem/bojem. Tam jsem měla nutkání přeskakovat odstavce. Přišlo mi to hrozně přehrané, a to s tím Adamem? Jak to s ním teda bylo? On tam jako fakt zůstal a umřel? To mi přišlo jako úplně zbytečná smrt... (jestli jsem to dobře pochopila. je možné že jsem se na to už moc nesoustředila a nepochopila to.) Musím dát velké plus, že i když je to české prostředí, tak mi to vůbec nepřekáželo. Není to tam dávané nijak na sílu. Jsou tam zmiňované některé stanice metra, ale ani jednou tam není napsané slovo "Praha", je to vždy nazvané jako "hlavní město". Nemluví se tam o žádném českém jídle, takže to vůbec nepůsobí trapně či nuceně. Možná to bude i tím, že Prahu vůbec neznám, takže mi to vůbec české prostředí nepřipomínalo. Sečteno podtrženo: 3* dala bych jako dobrý začátek, jestli chcete zkusit detektivky, ale nejste si jistí, čím začít. (Já třeba zjistila, že detektivky pro nejsou pro mě.)


Spy x Family 1
? - srpen 2021
Spy x Family 1 2021, Tacuja Endó

Za mě je tohle dokonalá akční komedie. Musíte jít si toho, že očekáváte převážně tu komedii. Je tu rozhodně zajímavý kontext války, jedna strana proti druhé, a každá si samozřejmě myslí, že je ta dobrá. Tuto mangu rozhodně doporučuji všema deseti. Krásně nakreslené akční scény, ve kterých se neztracite, vtipy někomu můžou hloupé, ale tady nejde o vážnost. Je to hlavně na odlehčení. Najdou si zde i sladké rodinné momentky. Doufám že vyjde i pokračování!


Každé srdce je bránou
srpen 2021 (12.-13.)
Každé srdce je bránou 2020, Seanan McGuire

I když jsem od tohohle příběhu dostala trochu něco jiného, než jsem čekala, tak jsem si jej přesto užila! Čekala jsem, že to bude o těch dětech a jak se vypořádají s tím, že se dostali do jiného světa. To jsem dostala v trochu jiném podání. spoiler → (To, že ty druhé světy byly jejich domovy - místa, kde se skutečně cítily doma, bylo pro mě nečekané. Ale dává to naprostý smysl!) Detektivní zápletka/linka pro mě taky byla velké překvapení - s tou jsem vůbec nepočítala. Někde jsem četla, že to vyřešil hned, ale já jsem neviděla žádné náznaky, i když jsem se skutečně soustředila. + Na dětskou knížku mi to přišlo trochu moc morbidní. Poselství, které se autorka tímto dílem snaží sdělit je úžasné. (I když se s ním neztotožňuji.) Celkově jsem s touto knížkou hodně spokojená! Čte se to velmi rychle, děj odsejpá, se životem v "ústavu" a s jednoduchou terminologií se také seznámíme docela brzy. Vůbec mi to nepřišlo uspěchané nebo moc krátké. Nebyly tu žádné zbytečně dlouhé popisy, jen to nejdůležitější. (A to mi neskutečně vyhovovalo.) Jen ten z toho konce jsem byla taková.... mhe.


My
? - srpen 2021
My 2019, Elle Kennedy


On
? - srpen 2021
On 2019, Elle Kennedy

Přečteno za dva dny!(Ne že by to bylo kvůli rozbitému mobilu a nemožnosti přístupu k internetu.) Tohle mě skutečně bavilo! Už jsem zapomněla, jak moc mi ta červená knihovna chybí. Příběh je svižný a uhání stále dopředu. Je to vtipné, a i když některými rozhodnutími a nedorozumění v komunikaci ty postavy dokážou naštvat, tak to není v tak velké míře. Hodně se mi líbilo, jak byly popsané sexuální scény - zvlášť ta první! (Jejich poprvé je asi moje nejoblíbenější scéna.) Na můj vkus tu bylo sexu tak akorát. Za mě jediná výtka je ta, že je to v ich-formě a pohledy se střídají. A není to vždy přesně na střídačku. Někdy je 2x za sebou pohled Wese a pak 3x za sebou pohled Jamieho. I když je to napsaná v er-formě, tak se toho dají dostat myšlenky a názory postavy a čtenář pak nemá guláš, za koho pak čte. (U holka/kluk to poznáte z koncovek, ale u kluk/kluk bohužel. Párkrát jsem musela přeskakovat na začátek kapitoly, abych si to ověřila.) První díl se mi rozhodně líbil víc. Osobně mám ráda víc tohle poznávání druhého, ty začátku vztahu. Druhý díl se zaměřuje na jejich společný život, partnerské problémy (převážně v komunikaci), apod... nakonec ale vše samozřejmě dopadne happyendem.


Tesáky
? - červenec 2021
Tesáky 2021, Sarah Andersen

Jednoduché krátké stripy o lásce mezi upírkou a vlkodlakem. Je mi líto, že to není ucelený komiks, ale jen pár momentů z jejich vztahu. Jestli máte zájem si to přečíst (a nechcete utrácet za pár stránek), doporučuji přečíst na aplikaci/webu TAPAS :) https://tapas.io/episode/1559785


Prima sezóna
duben 2021 (17.-21.)
Prima sezóna 1990, Josef Škvorecký

- - Čteno z povinnosti do školy - - Nah. Příběh nic moc. Jen 5 povídek o tom, jak se Danny, místní Kostelecký sukničkář, snaží dostat holky do postele, ale pokaždé mu to něco zkazí... (Pak mi ho začalo být i celkem líto.) Velká výhoda je, že se to hodně rychle čte. Ale ta nespisovnost někdy to čtení zase zpomalí. (Někdy jsem si ty nespisovné výrazy musela říct nahlas, jak to zní.) Jinak mi to celkově nic nedalo. Řekla bych, že je to spíš čtení pro puberťáky. (A měla jsem i pocit, že je to z pera puberťáka.) Druhá povídka, která by měla být trochu mysteriózní, ale řekla bych, že moderního čtenáře začne za chvíli nudit a otravovat, protože mu dojde, o co tam jde. Třetí povídka je taková, že jsem se o postavy začala i trochu bát (kvůli době a následkům za chování), co by se jim mohlo stát, ale samozřejmě to dopadlo dobře.


O smrti a umírání
duben 2021 (07.-14.)
O smrti a umírání 2015, Elisabeth Kübler-Ross

- - čteno z povinnosti do školy - - (Tohle je od vyučujícího tak trochu podpásovka. Tohle rozhodně není nic pro slabou dušičku, jako jsem já.) Text se čte velmi dobře, není složitý a svým způsobem i „odsejpá“. Ze všech tří knih (Laudato Si, Fratelli Tutti a toto) se na tohle čte rozhodně nejlépe. Netřeba číst něco víckrát nebo se k nějakým odstavcům vracet. Za to po obsahové stránce je tohle hodně silné a složité čtení. Jedná o téma, které by nemělo být ve společnosti tabu, takže by dávalo smysl, aby si tuto publikaci přečetlo co nejvíce lidí, ale… Tahle kniha je zároveň šílené mučení. Není kapitola, u které bych nebrečela. Rozhodně to není nic pro slabé povahy nebo pro lidi, kteří v blízké době přišli o někoho ve svém okolí. (Minimálně těmto lidem doporučuji si čtení „dávkovat“, „rozkouskovat“ a ne to „sfouknout“ celé najednou.) Autorka v knize popisuje, jak vznikl její seminář, kde dělá rozhovory s lidmi, kteří očekávali smrt, sdílí jejich příběhy, a jak tuto skutečnost přijali nebo nepřijali, jak na tento nový druh semináře reagovali lidé zaměstnaní ve zdejší nemocnici a jak lidé zvenčí. Popisuje zde různá stádia, kterými umírající člověk prochází (i když to v knize není řečeno, řeklo bych, že se tyto fáze dají převést i na rodinu umírající, těžce nemocného), jak a proč se tak chovají. Například proč je starý člověk, který je závislý na pomoci ostatních, tak agresivní a plný zloby? Někdy jej může sžírat pocit vinny, že něčeho nedosáhl, že nedokázal zajistit svoji rodinu, nebo se jí málo věnoval a teď už je pozdě. Elizabeth uvádí, že takovým lidem lze nejlépe pomoci tak, že jim dáme najevo, že je chceme vyslechnout. Aby nám sdělili své strasti, strachy, úspěchy či neúspěchy. Stádia, která autorka popisuje, jsou popírání a izolace, zlost, smlouvání, deprese, akceptace. V každé kapitole najdeme ukázkové rozhovory, ve kterých jsou tyto fáze „vidět“. Dále je jedna kapitola věnována naději. Že je důležité, aby i pacient v terminálním stádiu nemoci, měl nějakou naději a klidněji se mu umíralo. Kniha se mi celkově líbila a ze všech tří děl mi toho rozhodně nejvíce dala. (Jsem ráda, že jsem si ji nechala na konec, i když jsem vůbec netušila, co od ní mám očekávat.) Měla bych ale jednu výtku. Vadilo mi, když během rozhovorů pokládala doktorka pacientům více otázek najednou. Pacient poté většinou odpověděl jen na jednu část otázky a doktorka se poté musela ptát znovu, aby získala odpovědi. Efektivnější by bylo pokládala jen jednu otázku. Je to samozřejmě už pozdě, ale jen takový osobní postřeh. Rozhodně bych ale byla pro, aby si tuhle knihu (nebo knihu s podobnou náplní a cílem) přečetli všichni lidé pracující ve zdravotnictví nebo se ve své profesi dostanou do kontaktu s umírajícími, vážně nemocnými nebo i jenom starými lidmi. Mohla bych ji doporučit i lidem, kterým někdo blízký zemřel. Můžou se s jeho smrtí lépe vyrovnat.


Fratelli tutti
březen - duben 2021
Fratelli tutti 2020, Jorge Mario Bergoglio

- - - Čteno z povinnosti do školy a už nikdy víc, prosím. - - - Jelikož je Fratelli tutti také sociální encyklika jako je Laudato Si a četla jsem je hned za sebou, tak je budu hodně porovnávat. Hned na začátek musím podotknout, že jazyk encykliky Fratelli tutti je oproti Laudato Si velmi květnatější a barevnější. Jsou zde mnohem více využity například metafory. „Je velmi ušlechtilé vkládat naději do skryté síly semene dobra, které rozséváme, a tak začít procesy, jejichž plody budou sklízet jiní.“ Ale i přesto se mi text mnohem snadněji četl, ani jsem nemusela k některým odstavcům vracet (jako u Laudato Si). Líbilo se mi, že papež se pokouší své myšlenky a víru podávat „univerzální“ formou, snaží se svou křesťanskou víru nevnucovat, jak sám píše. A poměrně se mu to i povedlo. Vyhovovalo mi, že se zde tolik neodkazuje na náboženské příběhy jako v Laudato Si. Jelikož encyklika vyšla teprve minulý rok, tak reaguje i na to, jak by se lidé měli zachovat během pandemie covid-19. Je velmi aktuální a díky tomu člověk snáze udrží pozornost. Člověk přesně chápe, co má v tu chvíli autor na mysli. Viděla jsem názory, že Laudato Si byla místy až depresivní, jak dokázala popsat realitu, s tím nemůžu nesouhlasit (především teda v první kapitole). Ale krutý realistický popis životního prostředí na mě neměl takový vliv jako slova o moderním způsobu otroctví, nerovnoprávnosti lidí na základě jejich postavení apod., čemuž se přesně věnuje první kapitola. Druhá kapitola pojednává o příběhu, kde je člověk přepaden lupiči, následně leží zraněný u cesty a kolemjdoucí ho ignorují a přehlížejí. Až Samaritán se rozhodl mu pomoci. Všichni bychom si měli zachovat jako Samaritán, aby naše společnost byla zdravá. Já si při čtení této části uvědomila, že z části jsem také součást této „nezdravé společnosti“. Ohledně toho komu bych pomohla, bych byla velmi selektivní. Pokud bych například viděla, že daný člověk má v ruce láhev od alkoholu, tak bych se k němu ani nepřiblížila. Nejen že bych měla strach, co může udělat, ale i že si za to může sám. Na druhou stranu, pokud by to byla ale například těhotná žena, očividně zraněný nebo postarší člověk či dítě, tak bych neváhala a hned nabídla pomoc. Což by vlastně ve „zdravé společnosti“ být nemělo. Všichni by měli pomáhat všem. (To zní jako z pohádky.) „Proč to dělám? Co je mým skutečným cílem? Jakou stopu jsem zanechal v životě společnosti?“ Nejsem si jistá, zda autora chápu správně, ale část, kde se zaobírá těmito otázkami, jsem pochopila tak, že si je máme pokládat všichni. Proč? Proč bych měla sama sebe ptát na takové otázky, při všem co dělám? Já nechci. Já nechci žít ve stresu a myslet na to, čeho všeho musím dosáhnout. Chci být jeden z milionu, který se může starat jen o blaho svoje a svých blízkých. Nikoli blaha všech na planetě. Co bych řekla závěrem… Celé toto dílo mi přišlo, jako pohled přes velmi tlusté růžové brýle. Bylo by krásné, kdyby si všichni byli rovni, neodsuzovali rozdíly jako něco špatného, řešili problémy v klidu, rozhodně ne násilím a aby se svět zbavil hladu a chudoby. Ale osobně mi to přijde jednoduše nemožné. Lidé v dnešní společnosti jsou příliš zaslepeni materialistickým bohatstvím a samy sebou – včetně mě. A dám ruku do ohně, že takových lidí je mnohem víc než těch, kteří by si přáli svět takový, jaký jej popisuje papež František.


Zmizelá
březen - duben 2021
Zmizelá 2013, Gillian Flynn

- - - Přečteno ve formě audioknihy - - - Musím podotknout, že tohle byl můj druhý pokus o přečtení 'Zmizelé'. Poprvé jsem to zkoušela těsně po 'Ostrých předmětech' (také od autorky), přečetla pár stran a zahodila ji. Teď byl druhý pokus. A bylo tedy upřímné zklamání. (Že mě tyhle "bestcelery" a "knihy s nějakým oceněním" vždy nějak zklamou...) Jako první jsem od autorky četla Ostré předměty, které jsem zhltla jako malinu. Bylo tam napětí, někdy jsem měla husinu a nevěděla, co čekat. Tady? Nepřišlo mi, že bych dostala nějaký Thriller. Postavy mi byly chvílemi sympatické, chvílemi jsem je měla chuť zabít a profackovat. SPOILER: A ten konec? Fakt jsem doufala, že jeden z nich umře. Nebo minimálně, že ta ženská bude nějakým způsobem potrestaná. Chápu, čeho chtěla tím otevřeným koncem autorka dosáhnout, ale mě to tak zklamalo, že to ani nedokážu popsat.


Vladař
březen 2021 (24.-25.)
Vladař 2007, Niccolò Machiavelli


Umění milovat
březen 2021 (23.-24.)
Umění milovat 2010, Erich Fromm


Strach ze svobody
? - březen 2021
Strach ze svobody 1993, Erich Fromm


Laudato si´
březen 2021 (02.-18.)
Laudato si´ 2015, Jorge Mario Bergoglio

--- Čteno z povinnosti do školy a už nikdy víc, prosím. --- (Nechce se mi věřit, že jsem to opravdu četla jen něco málo přes 2 týdny, přišlo mi to jako 2 měsíce...) (Dobře... U předchozích knížek, které byly povinně do školy, jsem si stěžovala neprávem. Tohle pro mě bylo teprve složité a útrpné čtení.) Jelikož nejsem křesťanka ani nevyznávám žádné jiné náboženství či víru, tak to pro mě byla velmi VELMI složitá četba. Některé části mě zaujaly více a také jsem jim více rozuměla, jiné jsem si zato musela číst víckrát, protože jsem se přistihla, že mě vůbec nezajímají a moje myšlenky utíkají jinam. Věřím, že tato encyklika je inspirativní, rozvíjí ekologické cítění a celkově je velmi důležitá - hlavně v tom, jak pojmenovává problémy, kterými se zabývá. Ale mě promluvila do duše jen kapitola první - Co se děje našemu domovu. V té se totiž autor nesnažil o žádné rozvláčné popisy, ale o vyobrazení reality. V první kapitole se papež zabývá znečištěním, klimatickými změnami, čistotou a nedostatkem vody, celkovým zhoršením kvality lidského života a sociálního úpadku a dalšími podobnými tématy. Důvod, proč na mě tato jediná kapitola měla největší vliv, je pravděpodobně v tom, že autor tolik neodkazuje na náboženské příběhy, "Otce Stvořitele", jaké je naše poselství nebo například Ježíše. Nebudu lhát, ve zbytku encykliky na mě osobně bylo moc "náboženských keců" a odkazů na křesťanství a bibli. Některé věty, které se opakovaly stále dokola, jsem v polovině knihy přestala brát vážně. I když to má velmi důležité poselství a vlastně celý smysl knihy... Ale když větu ve smyslu "Co zanecháme příštím generacím? Jakou zemi zanecháme dětem a vnoučatům?" vidím po několikáté, tak si spíš pomyslím, jaká by to byla skvělá pijácká hra, než abych se nad tím opravdu zamyslela.


Srdcerváči. Kniha 2
březen 2021 (03.-05.)
Srdcerváči. Kniha 2 2019, Alice Oseman

Já to miluju. Četla jsem to jak v aplikaci (webtoon), tak i teď v papírové podobě v češtině a já to prostě miluju. :3 To je taková sladká jednohubka. (Dalo by se říct, že celý tenhle příběh je jeden velký KÝČ.) Ale abych jenom nekřivdila. ►► Je to ještě lepší než první díl! Jak Nick prochází vlastní změnou, není si sám sebou jistý, má strach z toho, co řekne okolí, a jak ho Charlie uklidňuje a je tady pro něj ♥ Už mi ani tolik nevadí, že bude Netflix seriál, ohledně toho coming outu je to tady znázorněný fakt hezky, ale... stejně se na něj asi nepodívám. (Nebo to budu brát jako úplně jinou franšízu jako u Griši)


Srdcerváči. Kniha 1
02. březen 2021
Srdcerváči. Kniha 1 2019, Alice Oseman

Je to naprosto rozkošné, sladké až mám strach, jestli jsem nedostala cukrovku. ♥ Neočekávejte nic hlubokomyslného. Je to jednoduchý sladký gay komiks na odlehčení. :3 Přesně něco pro mě. :3


Královská hra 1
22. únor 2021
Královská hra 1 2019, Nobuaki Kanazawa


Selekce
leden 2021 (11.-23.)
Selekce 2014, Kiera Cass

- - - PŘEČTENO VE FORMĚ AUDIOKNIHY - - - Musím říct, že se mi to líbilo. U hlavní hrdinky jsem viděla nějaká mentální vývoj, některé scény byly tak slaďoučké, že jsem se culila jak měsíček na hnoji, a i když je to šíleně předvídatelné... příběh utíká tak rychle, že se nemůžu dočkat dvojky. (Jen je mi líto, že dvojku už budu muset klasicky číst.) Je to šíleně milá knížka, nedivím se jaké to má vysoké hodnocení a já ji rozhodně doporučuju. (Hlavně mladším čtenářkám.) MOŽNÝ SPOILER (komu vadí i drobnosti, jinak to není nic o příběhu): Vadí mi jen takové nedokonalosti ohledně budoucnost x špatně využitá technika. Kdyby tam byly kamery, tak by se polovině problémům dalo předejít (ale zároveň by to způsobilo pěkný průsery, že jo.)


Červená, bílá a královsky modrá
listopad - prosinec 2020
Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston

Já nevím, jsem na vážkách. První polovina byla skvělá - smála jsem se (někdy i nahlas), culila se jako měsíček na hnoji, zajímalo mě, jak se to bude vyvíjet. I sexuální scény se mi hodně líbily! ♥ Jako ta první byla top strop. Nebyla popsána příliš detailně, ale zároveň autorka nechodila kolem horké kaše. Jo, ten popis první sexuální scény byl za mě TOP. Ale přesně v polovině se něco změnilo a já měla pocit, jako by se úplně změnil autor. Zábava zmizela, začalo to být samé "lásko, brouku", ta politika začala být trochu otravná (hlavně projevy, ty jsem tedy ke konci už přeskakovala), všechno jim vycházelo (což už taky chápu proc bylo tak udělané, po přečtení poděkování), pak až u konce (cca 90%) mě to zase začalo bavit a zajímat. Celkově musím přiznat, že jsem zklamaná. I když by se to dalo považovat za dokonalou fanfikci z wattpadu, tak mi tam stále něco chybělo. První polovina 5*, druhá 2-3* → 3.5★ Tu první půlku si možná ještě někdy přečtu, protože to jejich seznamování a úžasný vztah hate-to-love je prostě BOMBA!!! ♥


Holubice a had
listopad 2020 (12.-23.)
Holubice a had 2020, Shelby Mahurin

Tohle bude plný spoilerů, protože nevím jak se k tomu vyjádřit bez nich. Spoilery jsou vždy ve hranatých závorkách. Upřímně? Dočetla jsem ji jen kvůli tomu, abych měla právo se k ní vyjadřovat a říct, proč to není tak úžasné, jak se tvrdí. (Dobře, pro NENÁROČNÉHO ČTENÁŘE, KTERÝ MÁ RÁD JEDNODUCHÝ FANTASY SVĚT A JEHOŽ HLAVNÍM CÍLEM JE ROMANTIKA, TAK JE TO DÍLO PŘÍMO DĚLANÉ PRO NĚJ. Asi jako první díl Skleněného trůnu, z těchhle dvou knížek mám úplně stejné pocity.) Styl vyprávění. Ich-forma, kde se ALE střídají pohledy. Takže máme pár kapitol z pohledu Lou a pak z pohledu Reida. Nejdřív mi to evokovalo nějakou erotickou romantici, ale přiznám se, že na to se dalo zvyknout. Ale stojím si za tím, že er-forma by se tomuhle příběhu hodila mnohem víc. Autorka by si mohla mnohem víc pohrávat s popisy prostředí, postav, a ne se soustředit na to, jak to vidí jen ta jedna postava, kterýma očima se právě "díváme". Francouzské výrazy mě rozptylují, stále jsem se u nich zasekávala a přemýšlela, jak se správně vyslovují. Nerozumím, proč se zde nepoužívá klasika "madam, paní, slečna, pán, mistr,….“ nevím, prostě něco normálního. Později se tam té frániny vyskytuje čím dál méně, což mi vyhovovalo. Nebo co jsem nepochopila - proč se Morganino jméno neskloňuje? Proč je to stále "Morgane"? Proč se to prostě nepřeložilo do "Morgana"? Čarodějsky to zní pořád. (Když se do češtiny přeložilo jméno "Genya" jako "Žeňa", proč se nemohlo změnit ta pitomá koncovka? Proč?) Lou. Hlavní hrdinka, drzá, sebevědomá zlodějka, která je známá pro svůj "vtipný sarkasmus". Pardon, ale mě Lou nepřišla vůbec vtipná, chytrá nebo sympatická. Vlastně mi šla docela proti srsti. [Kdyby si hrála na poslušnou ženušku, tak by mohla mít úplně všechno. Vždyť oni by jí po nějakém čase žití v tom kostele "povolili vodítko" a mohla by dělat více věcí.] Vlastně mi přišla i docela zlá a tím, co udělala, jsem si jí znepřátelila úplně. [Našla Reidův deník a přečetla si ho, fajn. Zvědavost je svině a to ještě chápu. Ale to, jak některé pasáže četla před Reidem, jeho vlastní deník, aby ho zesměšnila - i když tam byli jen oni dva, mi prostě přišlo tak přes morální čáru… A nechoďte za mnou s tím, že žila na ulici. Za mě je prostě zlá a tohle bylo moc.] A abych nezapomněla - [celou dobu má na prstu kouzelný prsten, který jí udělá neviditelnou. Proč ho vůbec nepoužila? Ani jednou! Kolikrát jsem na ni křičela, aby si ho strčila do té pusy a využila tu neviditelnost. Ta jí mohla tolikrát zachránit. Nevím, jestli jí autorka udělala tak blbou schválně nebo na to sama autorka zapomněla.] Celine. Vedlejší dívčí postava, která je zda popisovaná jako dokonalá žena, nevinná, mlčenlivá, prostě přesně podle zdejších parametrů je Celine perfektní. Ale byla úplně zbytečná. Byla zde jenom proto, aby v Lou vyvolala žárlivost [nebo přesněji - aby si Lou uvědomila, že Reida miluje.] a aby Lou vedle ní vypadala jako největší buran. To by ani nemuselo být tak zlé. Ale sakra… [Celine měla svůj druhý a zároveň poslední výstup na plese, kde se věšela Reidovi na rameno a veřejně se lepila na ŽENATÉHO muže. Když byla na začátku vykreslená jako ta "slečna dokonalá", tak si tuhle svoji cedulku bude chtít i udržet, ne? Ale potom v soukromí ztropí scénu před Reidem, jak moc ho miluje a tak podobně. Bylo to tak hloupé. Vždyť takhle holka mohla být použita jako druhý zloduch a "bojovat" proti Lou tichým způsobem. Ale ona zde byla asi jenom proto, aby se Reid naučil dokonalé líbat - jak říkala Lou.] Princ B. (Celé jeho jméno jsem nebyla schopná zapamatovat.) K němu nemám co říct. Asi jen - pokud jste H&H ještě nečetli - zapamatujte si ho. Já na něj úplně zapomněla a pak jsem nevěděla, co se to tam objevilo za chlapa. Sexuální scéna. Já tedy nevím. Mě se na jednu stranu líbila - líbil se mi ten kontrast mezi zkušenou Lou a nevinným Reidem. (To je prostě moje guilty pleasure.) Ale stále.... YA? Prosím? Kdyby ta scéna nebyla tak popsaná - a že jsem z toho měla pocit, že je to jak z nějaké fanfikce na wattpadu - tak bych to v tom YA nechala, ALE nesměla by být tak popsaná. Kvůli tomu to přeci hned spadá do new adult. Proč se ty knížky, kde se vyskytuje explicitní popis sexu, jsou stále v YA? Proč to není #newadult? Já vím a chápu, ti mladší čtenáři to budou číst. Já taky ve 14 četla Bratrstvo černé dýky od J.R.Ward, kde je sex taky pěkně podrobně popsaný, ale přeci tomu nebudeme hned dávat #youngadult, protože to čtou čtrnáctky. (Jo, čtou, holky si to prostě najdou a přečtou.) Ale takhle jim ten sex dávat přímo pod nos je prostě dost divný. Arcibiskupa jsem neměla ráda už na začátku - nejraději bych ho nechala upálit na hranici. A ani jsem si ho neoblíbila. Jako že… vůbec. Jestli jsem si k němu měla udělat nějaký vztah, tak pardon. Ale k nikomu jsem si neudělala žádný vztah. Životy všech mi byly úplně ukradený. I kdyby tam Lou umřela, tak by mi to bylo úplně jedno. Do čtení jsem se celou dobu šíleně nutila, nemohla jsem se dočkat, až to skončí. A normálně bych to i zahodila už v půlce, ale tak, říkala jsem si, že je to druhý #humbooktip a jejich první tip (Prokletý rok) byl fakt bezva, chyběl mu jen kousek do dokonalosti. Ale dostal se mi prostě… mhe. Tímhle mě humbook jako pořádně zklamal. (Vlastně osobně na humbook nesleduju už dlouho, protože ta propagace mi lezla na nervy. Ale myslela jsem si, že když se mi s Prokletým rokem trefily do vkusu, tak by i ten druhý mohl být dobrý. Nom, CHYBA.) Takže jsem to dočetla, protože jsem si myslela, že se tam teda stane ještě něco, čím se to zlepší - nestalo. (Na konci byla teda jedna věc, kterou jsem vůbec nečekala, ale nedivila bych se, kdyby dost lidí napadlo během spekulování i tohle.) Pak jsem i přeskakovala odstavce nebo četla jenom přímou řeč, aby to utíkalo rychleji. Navíc ten počet stran. To je prostě dlouhý! Zbytečně! GR má 2★ jako "its ok", takže dávám 2★, protože na 3 "i liked it" to rozhodně není.


Ze života knihomolky
? - listopad 2020
Ze života knihomolky 2019, D. Tung (pseudonym)

Tohle jsem si zase tolik neužila. Vtipy byly stále o tom samém (čichání knih, kupování knih, knihy mi změnily život, ...), pousmála jsem se asi jenom u třetiny, asi nejsem zase tak velký knihomol, abych se v nich viděla. Hrozně moc věcí ani nechápu, např. proč by si člověk koupil knížku, kterou četl z knihovny? Nejvíce se mi líbily celostránkové ilustrace, ale i tak pochybuji, že se k ní ještě někdy vrátím.


Krize kultury
listopad 2020 (04.-05.)
Krize kultury 1994, Hannah Arendt


Terapie sdílením vol. 2
? - listopad 2020
Terapie sdílením vol. 2 2019, Ester Geislerová

odpad!

Přidávám do přečtených potom, co jsem si projela instagramový profil. (opět) Nehodlám tohle nějak podpořit. Škoda papíru. Kdybych tohle dostala, tak bych to využila asi jedině na podpal. (Nebo vystříhala na koláže.????‍♀️ Výsledek je to stejný.)


Indiánský běh / Křepelice / Když milujete muže / Krákorám
říjen 2020 (16.-18.)
Indiánský běh / Křepelice / Když milujete muže / Krákorám 2002, Tereza Boučková

-----Čteno z povinnosti do školy a už nikdy víc, prosím.----- Většinu času jsem kroutila hlavou a přemýšlela, proč si "Alfa" nechala udělat 3 děti (první chápu, nehody se stávají...), když s nimi pak bylo tolik problémů. Vážně nad těmihle ženskými kroutím hlavou. Jako chudák autorka, když si připadala jako "Prasklá guma". Ani styl psaní není nic extra. Jak se všude píše "autorka píše úsečně, v krátkých odstavcích a kapitolách" a to mi přesně nevyhovuje. Místy jsem byla zmatená, kdo je kdo - ty jména jsou vážně šílená. Pak jsem už byla zoufalá, pamatovala si jen hlavní rodinu a zbytek se mi prostě motal. Ani nevím, jestli mi to něco dalo? Vůbec nic. (Proč nás na škole do takové četby nutí? I ten název (i když po dokončení referátu už ho chápu) je úděsný a mladé lidi nepřiláká. Akorát to odrazuje a člověk si říká, co je to za šílenost.)


Zatracená láska
říjen 2020 (03.-06.)
Zatracená láska 2020, Tess M. Puffrová

Tohle bylo jedno velké klišé za druhým. Tady vážně nic nepřekvapí. (Asi jen to, že je to od české autorky, což jsem si během čtení asi 3x zkontrolovala, protože jsem vážně měla pocit - už kvůli jménům, přezdívkám, místu, slovosled; že čtu dílo americké autorky.) Typická americká romantická new adult s tichou šedou myškou a zlým klukem. I když je to od české autorky, tak je to průměrná klišé romantika (s málo erotiky a hodně vulgarismy) a vtipem, co by v angličtině bylo vtipné. "Já jsem Mad." "On je naštvaný?" Tohle v čj ztrácí na vtipu. Kniha je v ich-formě a kapitoly se nepravidelně střídají pohledy - z jejího nebo jeho. Což by se dalo překousnout, i když to nemám ráda... Ale když čteme, co se stalo Anně v pondělí, tak v další kapitole jsme zase ráno v pondělí a čteme ho celý znovu, co dělá. A když se ti dva spolu baví? Tak ten rozhovor čteme dvakrát - jak ho vidí ona a jen on. Což člověka nutí přeskakovat. Když jsem ten rozhovor četla podruhé, tak jsem si jednou myslela, že se mi přetočily stránky, pak mi došlo, proč to tak bylo. Takže jsem přeskakovala odstavce, dokud tam nebyla zase nějaká nová informace, když se ti dva zase oddělili. (Ovšem výjimečně na sebe kapitoly navazují, nebo je tam jen shrnutí v jednom dvou odstavcích) Na začátku se přiznám, že jsem dokonce přeskočila celé kapitoly, které byly z pohledu Anny - měla jsem jí po krk. Šílená hysterka, neuvěřitelné změny nálad jako kdyby měla nonstop krámy. -_-" Mě osobně nutilo ke čtení jen můj vlastní pocit vinny, abych nezahazovala třetí knížku tento měsíc. Tak jsem se hecla a dočetla. Po dlouhé době jsem zase přečetla něco jen za 4 dny. (~ ̄▽ ̄)~ Sečteno a podtrženo? 2,5 ★


Renegáti
srpen - září 2020
Renegáti 2018, Marissa Meyer

Na druhý díl rozhodně jdu! Jsou zde postavy, jejichž osudy mě hodně zajímají! (A zase to jsou vedlejší postavy, že jo...) Někdy chování postav moc nechápu. To jejich svěřování důležitých věcí lidem, které moc neznají... Dvakrát jsem se přistihla, jak u delších popisů přestávám vnímat. Delší popisy mě upřímně nudily. V soubojích a hlavní centrále jsem taky byla úplně mimo. Vůbec jsem nepochopila, jak ta budovy uvnitř vypadá. (Přesně proto potřebuju v knihách plánky, mapy a obrázky!) Byla tu chvíle, kdy jsem musela zavřít knihu a prostě ji odhodit. Byli tu i chvíle, které mě překvapily - dostala jsem něco jiného, než jsem čekala. A věc, na kterou jsem sice ani jednou nepomyslela, me pak už taky nepřekvapila. Škoda. + Uvítala bych překlad některých hrdinských jmen. Na začátku jsem si myslela, že Phobia je dívka, než mi došlo, že je to ten fóbie. A Cyanide mohl být úplně s klidem Kyanid. (Queen Bee nebo Red Assassin by v čj asi tak dobře neznělo.) + Nikdy si chyb nevšímám, ale taky mě překlepy docela rušily. Byla jich sice max 5 za celou knihu, ale je to škoda. Vážně mě to mrzí. Příběh a různé detaily se mi líbí. Nejvíc mě zajímá minulost a hlavní cíl renegátů. Ale styl psaní mi moc nevyhovoval. Sečteno a podtrženo? 3,5 ★


44 kapitol o 4 mužích
srpen 2020 (25.-29.)
44 kapitol o 4 mužích 2020, B.B. Easton

Nerozumím tak nízkému hodnocení! Na Goodreads to má 4.11⭐, což je mnohem lepší. :D První půlku jsem měla přečtenou hned v den nákupu, druhou jsem četla pak následující tři dny - to už nebyl takovej ten "hajp". :D Za mě osobně to bylo BOŽÍ. Ani nevím, jestli tomu něco vytknout jde. o.o jelikož se jedná o deníkové záznamy, tak tam je popsané chování autorky, která se chová jako typická TYPICKÁ ženská. :D Což někomu může vadit, jednou to vadilo/překáželo i mě, ale stále jde to deník. Takže vše (většina) věcí, co tam byla popsaná se skutečně stala. (Plus nějaké to přikrášlení, že jo.) Mě se to hrozně líbilo. Autorčin styl psaní mi sedl a její styl humoru ještě víc. Uspokojilo to mou romantickou dušičku, tak i touhu po surovém sexu. Není to žádná složitá četba, nehledejte nějaký hlubokomyslný příběh. Ale stále to rozhodně doporučuju!


Prokletý rok
červen - červenec 2020
Prokletý rok 2020, Kim Liggett

Tak tohle bylo... nebudu říkat dokonalé nebo perfektní. To jsou hodně silná slova, za mě to bylo dobré. Hodně dobré. První polovina se mi líbila víc. První půlka byla víc takový psycho-thiller a to mám ráda. Měla jsem z toho podobné pocity jako z Ostrova lhářů (Emily Jenkins). Mám hrozně ráda, když nemám tušení, co na mě může čekat na další stránce a žaludek mám jako na vodě. To jsou ty nejlepší pocity, co při čtení můžu mít. ♥ (Jo, jsem divná.) Velké plus má knížka za to, že neobsahuje klasické kapitoly. Je rozdělaná na velké části a pak na něco jako kapitoly, v tom můžou být některé jen na stránku a některé zase na několik stran. Poslední dvě stránky jsem si musela přečíst po přečtení ještě 3x než jsem to celé správně pochopila... a pak mi bylo dost hrozně. Nedivím se, že má kniha takové hodnocení, které má. (Že jsem to četla měsíc a půl na mé hodnocení nemá vůbec vliv. Nechtěla jsem, aby to skončilo, bylo to tak dobré, takže jsem si svůj čas v tomto světě chtěla co nejvíce prodloužit.) + Furt si myslím že obálka je hrozná.


Pýcha a předsudek
květen - červen 2020
Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Bylo to hezké, místy sladké. Ale i když to nemá ani 300 stránek, tak jsem to četla několik týdnů Některé pasáže jsem si musela číst dvakrát, abych pochopila kdo a co říká/dělá. Ve jménech jsem měla někdy zmatek a nebyla jsem si jista, kdo to je. Ale to stále nemění nic na tom, že je to krásný příběh o dvou lidech, kteří se vzájemně poznávají a bojují proti své pýše a předsudcích. + Film (2005) knihu krásně doplnil o úžasný vizuál. Aniž by člověk četl knihu, tak by po shlédnutí nějaké věci asi nepochopil. Ale když si po přečtení podíváte na tento film, tak o nic neprijdete.


1