Julinka679
přečtené 484
Dvůr temnoty
2022,
Victor Dixen
Na Dvůr temnoty jsem se těšila, dle anotace to vypadalo na drsnou a krvavou upířinu, kde si nikdo nebude brát servítky. Pravda je to bohužel tak na půl. Hlavní hrdinka Johana mi bylo zpočátku celkem sympatická ale potom se upne na pomstu své rodiny a najednou jako by jí přeplo a stala se z ní (s prominutím) arogantní kráva. Celkově ten začátek mi nepřišel vůbec špatný, autor nechodí kolem horké kaše takže o akci není nouze. Jenže to nevydrží, akčnější začátek střídá nudný a vleklý děj až do konce. Chování hlavní hrdinky jak jsem již zmínila mi přišlo až arogantní, to, že chce pomstít svou rodinu byl pochopila, dokonce bych pochopila i to, že na své cestě musí někoho zabít ale to bylo jak na horské dráze... tam někoho zabije a pak se najednou hroutí z toho, že má někoho zabít a tak stále dokola... Stala se z ní lhářka, které jsem nevěřila ani nos mezi očima... Jinak byla bohužel plochá a to platí i pro ostatní postavy, takové nemastné neslané, prostě nedotažené, ani jsem si k nim nedokázala najít vztah... Zakombinování něčeho co mi přišlo jako Frankensteinovo monstrum nebo ta druhá ústa, co měla Naoko na hlavě mi přišlo spíš bizarní a do děje se to nehodilo... Z nějakého důvodu jsem čekala, že se Král Slunce a Temnoty v ději bude objevovat pravidelněji a on se tam Ludva objeví všehovšudy pouze dvakrát. Navíc jsem nepochopila náplň jeho práce/života, to je na tom světě jen proto aby řešil kdejakou blbost v té škole?! To nemá na práci nic jiného?! Jinak ten svět byl vymyšlen dobře, jen to zpracování pokulhávalo... S odřenýma ušima 3* a uvidím jestli se nakonec pustím i do dalšího dílu, zatím nejsem přesvědčená.... celý text
Zmije a křídla noci
2024,
Carissa Broadbent
Bohužel další letošní zklamání... přitom nápad nebyl opět špatný... achjo :-/ Máme tu svět ve kterém jsou dva druhy upírů (Hiajové a Rishani - to počeštění tomu fakt neprospívá, pardon) a lidé (neskutečné že?!). Hlavní hrdinka Oraya je lidské dítě, které si adoptuje Hiajský král Vincent, takže holka vyrůstá mezi upíry a Vincent ji samozřejmě učí jak přežít a hlavně ji připravuje na Kejari, legendární turnaj. V tomto turnaji nachází spojenectví s rishanským upírem Raihnem, do kterého se nakonec zamiluje. Jo a Oraya vyhraje ten turnaj... ale to jste asi čekali ne...? Začátek, kde je popsáno jak Vincent Orayu najde se mi líbil, nevím proč jsem si myslela, že knížka bude z obou pohledů, jak jejího tak i Vincentova, bohužel není. Možná kdyby tam byl i jeho pohled mohlo to být zajímavější. Problémů s knížkou mám hned několik: 1) Oraya je nudná a naprosto tupá - co řekne Vincent je pomalu svaté; Vincent má vždycky pravdu; ona nemá vlastní názor, pouze papouškuje to, co jí nakecá Vincent; je popisována jako drsňačka, která na ulicích běžně zabíjí upíry a ani se při tom nezapotí... ale při první příležitosti v Kejari málem umře; skoro celý život žije u upírského dvora ale absolutně netuší co se tam děje nebo co její otec dělá; nehledě na to, že když proběhne povstání tak ona nemá o ničem ani ponětí; na věty typu "Vincent by tohle nikdy neudělal" nebo "to by mi Vincent řekl" apod. jsem už fakt alergická protože je to pořád dokola, takovou zabedněnost jsem už dlouho neviděla... 2) O tom začátku jsem se už zmiňovala - nebyl špatný ale kdyby tam nebyl tak to taky ničemu neuškodí; tahle událost je totiž v knížce popsána hned několikrát. 3) Máme tu dva "zvraty", schválně používám uvozovky protože jsem na to přišla hned na začátku. První zvrat - Vincent je Orayin biologický otec... Vysvětlím: Už jsem říkala, že v tom světě jsou lidé, no tak lidé nemají magické schopnosti, Oraya ji má (a hlavně Vincent ji má); navíc ji Vincent "našel" (rozumějte zničil celou vesnici a "náhodou" se objevil) na území Rishanů, jeho nepřátel; Oraya mu celou dobu tvrdí, že chce najít svou rodinu... no až na to, že její rodina už jaksi není že, to je mi ale náhodička... Druhý zvrat - Raihn je Rishanský dědic... Oraya sama zmíní, že tyhle drby kolují. Vincent je Riajský dědic (jediný dědic); má schopnost jménem Asteris (tu mimochodem nemá nikdo jiný) a teď dámy a pánové ZVRAT století Raihn tu schopnost má taky! Navíc to je Rishan... Jako myslíte, že to hlavní hrdince hned dojde? Samozřejmě, že ne... Když na konci Raihn zabije Vincenta a Oraya dostane dědické znamení tak je ze všeho vypleštěná a teprve jí to dojde. 4) Celý turnaj Kejari je napsán naprosto nudně... autorka popisuje co dělají soutěžící mezi zkouškami ale jelikož popisuje to samé pořád dokola tak mě to absolutně nezajímalo; ty zkoušky měly být drsné ale jsou popsány opět nudně a pouze na pár stranách, evidentně si to autorka chtěla ve svém seznamu odškrtnout jako splněno a šla dál... Na knížku jsem se těšila, doufala jsem, že to bude obří pecka když o tom všichni tak básnili ale bohužel, za mě to je naprosto promarněný potenciál... Jak říkám kdyby knížka byla ještě z pohledu Vincenta nebo klidně i Raihna tak by možná byla zajímavější. Za mě 1,5* a další díl si nechám ujít.... celý text
Beladona
2023,
Adalyn Grace
Do Beladony jsem se naprosto zamilovala! Hlavní hrdinka, zápletka, temná atmosféra, dokonce i romantická linka, to všechno se mi na knize líbí. Jelikož mám ráda detektivky/thrillery tak mi vyšetřovací linka neskutečně sedla a ikdyž jsem pachatele odhadla dříve než hlavní hrdinka tak to ničemu nevadilo. Tohle je YA fantasy, které nekřičí "pro mladé čtenáře" a proto si ho za mě dokáže užít i čtenář, který se v této kategorii již nepohybuje. Na další díl se hodně těším protože toho potřebuju víc! Víc Signe a Smrtonoše! Hodnotím 4,5* a naprosto doporučuji!... celý text
Atlasova šestka
2022,
Olivie Blake (p)
Tohle byla past a já se do ní chytla. Možná jste to už zažili nebo jste to někde viděli či slyšeli ale víte jak srnka stojí na cestě, nehýbá se a upřeně čumí do světel protijedoucího vozu dokud ji nesrazí? Tak já jsem ta srnka a světla jsou/je tahle kniha. Začala jsem ji číst a koukala do těch světel dokud mě nesmetla. Bohužel jsem se tomu měla vyhnout obloukem a fakt mě to mrzí :-/ Označení knihy "bestseller" mě už nechává dlouho chladnou, vybírám spíše podle recenzí a přiznám se, i podle obálky. A tak tomu bylo i nyní, obálka krásná, ořízka sice jednodušší ale někdo si dal záležet a to se cení, anotace také zněla velmi dobře a recenze byly většinou pochvalné, dostala jsem tedy pocit, že Atlasovu šestku musím mít. (Nemusím.) Kniha jak už název napovídá obsahuje sondu do životů 6 adeptů přičemž dál se může dostat jen 5 z nich. Jsou to nejlepší z nejlepších, mají silné, originální a leckdy i nevídané schopnosti což z nich může dělat mocné bytosti. Tito adepti se mají cvičit v Alexandrijské knihovně, pilovat svá nadání i schopnosti a spolupracovat spolu pod vedením správce Atlase... Akorát že vůbec... Pojďme na to postupně: 1) Šestka nudných a bohužel neoriginálních postav, které mi byly jedno a nedokázala jsem si vytvořit k nikomu z nich vztah. Navíc vyprávění z jejich pohledu mi přišlo zbytečné. Být to z pohledu Daltona a případně i Atlase asi bych byla radši. Autorka jak se zdá má v oblibě rozmáchlá gesta, která nedokáže správně využít a tak když něco nadnese, pohoří. 2) Co se týče děje tak ten je velice nudný... Čekala jsem akci - nedočkala jsem se, psychologie postav - k uzoufání trapná, řeší se kdo s kým, proč, jak a proč zrovna s tím či oním nikdo nechce kamarádit. Když už se dostaneme k jejich schopnostem tak nás autorka odbyde spoustou vědeckých keců, které jsou stejně pouze povrchové a skutek utek. Být nějaké téma rozvedené víc do hloubky, nezlobila bych se. Takhle jsem prakticky nedostala nic. Svět není vůbec vysvětlen, jak vzniknul, jak funguje, jak vlastně funguje jejich magie nebo magie obecně nebo co třeba ta knihovna, jak funguje ona? Proč jsme nevzali Reinu, která bytostně prahne po vědění a knihách a nedali ji možnost nám to ukázat? Tolik otázek a tak strašně málo odpovědí. 3) Zvrat je další ukázkou rozmáchlého gesta autorky, která evidentně chtěla přijít s něčím velkým ale nepovedlo se... Kniha jako taková má zajímavý námět, svět, magii a otevírá spoustu možností, bohužel se autorka na můj vkus přecenila a tak místo toho aby spoléhala na kvalitu, sáhla po kvantitě. Vytáhla spoustu témat ale nedokončila ani jedno, což je škoda protože měla velké pole působnosti. Dočetla jsem do cca 200 strany a potom jsem už přeskakovala až do konce, evidentně jsem se o nic neochudila. Za mě velké zklamání, šla jsem do toho s tím, že nejhůř to bude průměr ale ani na ten to nemělo. Třeba se to někomu líbit, já mezi fanoušky nepatřím a do dalšího dílu se už nepustím. 1,5* za obálku, ořízku a námět.... celý text
Hypnotizér
2011,
Lars Kepler
Hypnotizér je první díl s detektivem Joonou Linnou a musím říct, že jako startovní díl to vůbec nebylo špatné. Bohužel jde znát, že je to "prvotina" a tak má kniha několik much, které mi trochu vadily. Byly tam za mě jisté nelogičnosti: 1) Erik Maria Bark (= hypnotizér) si nepamatuje své pacienty a ani to, že jedna z nich se vloupala k němu domů... Jasně je to už 10 let ale když k vám domů evidentně někdo násilně vniknul tak si to snad budete pamatovat ne?! Nehledě na to, že jeho manželka viděla roztřískané okno a byla vyděšená. Ale budiž, mohl to prostě potlačit, sice nechápu proč (protože vysvětlené proč zapomněl to tam není) ale budiž... 2) Erik je obviněn jednou ze svých pacientek, Lýdií z toho, že jí v hypnóze vsugeroval "vzpomínky" a tak dále, situace byla následující - Erik provedl hypnózu jako obvykle, ten den byla řada na Lýdii, dostala se do svého "strašidelného zámku" a začala popisovat fyzické tresty na dítěti jménem Kasper, Erik si myslel, že se jedná o její dítě a tak to nahlásil na sociální odbor, se sociální pracovnicí následně šli k Lýdii domů, kde Erik dle pacientčina popisu šel do sklepa a hledal klec ve které by chlapec měl být, nenašli samozřejmě nic, když slyšeli nad sebou kroky tak šli zpět nahoru a tam čekala Lýdie s nožem v ruce, následovala "honička" po domě, poté se Lýdie zastavila, prohlásila, že je to jeho (Erikova) chyba, on se ptal co je jeho chyba, ona řekla "tohle" a nožem, který držela si málem prořízla hrdlo... Poté na něj podala trestní oznámení a někteří další pacienti se k ní bohužel přidali (protože jak se později dozvídáme Lýdie je měla v hrsti) a stává se z toho obří kauza v novinách, televizi, prostě všude... Erik musí tedy k nadřízeným na kobereček a TADY to začíná dámy a pánové, nikdo se za něho nepostaví, evidentně to je jejich ceněný lékař ale nikdo mu ani nepomůže, celé to vyznívá tak, že věří jeho psychicky narušené pacientce místo toho aby řešili jak Erika z toho dostat a podpořili ho... Takže co se stane? Erik slíbí že už nikdy hypnózu provádět nebude! Což o 10 let později teda poruší, provede ji na Josefu Ekovi (sériovém vrahovi) a kvůli tomu po něm Lýdie zase půjde... A co Kasper, ptáte se... Tak to byl unesený chlapec jménem Johan, kterého mučila 3 roky a jakmile se v hypnóze prokecla tak ho zabila a zahrabala na zahradě. Proto tam Erik se sociální pracovnicí nic nenašli... No a takového Kaspera si udělá z Erikova syna Benjamína, kterému tvrdí že je jeho biologickou matkou (není) a musela ho dát k adopci, chlapci bohužel až příliš pozdě dojde, že paní není v pořádku a dopadne to tak, že ho unese... Čím se dostáváme k za 3) jak jí to sakra ten kluk mohl věřit?! Jasně má jistou nemoc kterou rodiče nemají ale to neznamená že bude věřit nějaké cizí ženské, která mu navíc nic nedokázala ani vysvětlit, žádnej adopční papírmu ani neukázala, nic, jen kecy a jakousi dečku nebo co to bylo... A to mu jako stačilo?! To si fakt nemyslím... Tyhle věci za mě moc věrohodné teda nebyly a přišlo mi to do knížky až "násilně" našroubované, nesedělo mi to tam. Jinak to je naprosto čtivá kniha, Joonu jsem si oblíbila, pachatele jsem teda odhadla vcelku rychle. Už když Erik vzpomíná Evu tak jsem si říkala že to nebude ona protože by to bylo moc jednoduché :D Vtáhlo mě to do děje a já si to užila, takže 4*...kvůli těm nelogičnostem (pokud vám to přišlo v pořádku tak jedině dobře, mně bohužel ne) ubírám jednu *.... celý text
Balada mrtvého světa
2023,
Alžběta Bílková
Knížky od Alžběty Bílkové prostě můžu a tohle není výjimka, dokonce to z pomyslného trůnu sesadilo Z kouře a kamene, tak dobrý tenhle příběh je! Robin a Kai jsou zprvu velice zvláštní "pár" ale jak se postupem času začínají více poznávat a boří se mezi nimi určité hranice tak spolu vycházejí čím dál lépe a jejich "vzájemná" nevraživost pomalu ustupuje a bere za své. Kniha je z pohledu obou postav - bylo fajn se na Starý svět a jeho obyvatele dívat i očima Kaie, někoho kdo to vidí prvně v životě, zatímco Robin už je v tomhle kovaná a ví přesně co očekávat. I tak se samozřejmě objevily chvíle kdy jim šlo o život a že svět kolem nich byl pořádně nebezpečný! Četlo se to jedním dechem a mě jen mrzí, že to bylo tak rychle utnuté, teď napjatě čekám na pokračování protože nutně potřebuji vědět jak to bude dál! Hodnocení z původních 4,5* posunuji na 5* protože tahle knížka si to zaslouží a já za ni dávám ruku do ohně, naprosto doporučuji!... celý text
Zlatá
2023,
Marissa Meyer
Od autorky naprosto miluju Měsíční kroniky a i teď (když už nejsem v YA věku) za ně dám ruku do ohně! Přirozeně jsem tedy očekávala, že "královna retellingů" napsala další skvělou pecku a ono bohužel nic :-/ Z celé knížky mám smíšené pocity, hlavní hrdinka za mě byla téměř nudná a její chování mi občas přišlo nelogické, romantická linka málo uvěřitelná, záporák ovšem nebyl vůbec špatný a jen doufám, že v dalším díle dostane po rypáku :D Co se týče toho "zplození" tak to mi přišlo zvláštní, nějak mi to tam nesedělo a vlastně mi nesedělo ani to jak si Serilda vymyslí, že ze slámy přede zlato, v tu chvíli kdy teda schovává víly a chce krále duchů svézt na jinou stopu mě napadala spousta jiných věcí, které by mu mohla říct ale ona prostě jde a začne se hrabat v zmrzlé hlíně s tím, že pak bude zlato... No a ona je pak překvapená, že po ní král to zlato chce... Bodejť by ho nechtěl! Atmosféra ale nebyla vůbec špatná, ten tajemný hrad kdy se tam střídají dvě (asi časové) roviny, možná spíš reality? , mi přišel zajímavý a pokud to příště bude zase tak dobře vystavěné tak by to bylo fajn. Co se knížce nedá upřít je čtivost ale to je u Meyer zvykem. Nadšená z toho nejsem ale chci vědět jak to skončí takže se do druhého dílu pustím. Pro mě to je takový průměr, nebylo to špatné ale od autorky jsem zvyklá na mnohem lepší příběhy takže 3*.... celý text
Neodpovídej
2023,
Lucie Bechynková
Asi jako většina znám Lucku z OZ (Opravdových zločinů), podcastu zaměřeném na true crime, který má spolu s Barčou a který jsem si oblíbila, ikdyž to je blbé slovo ve spojení se zločinem tak holky příběhy podávají odlehčenějším způsobem a proto to máme tolik rádi. Ale teď už ke knize... Neodpovídej pro mě bylo celkem překvapení; už v OZ Lucka potvrdila, že má dobrý přednes a dokáže si vše dobře připravit; ovšem jsem netušila, že je i dobrou spisovatelkou! Žánr detektivek a thrillerů (popřípadě i to true crime)v je můj oblíbený takže když jsem zjistila, že Lucka vydala detektivní román tak pro mě bylo jasno. Po přečtení jsem nadšená, knížka mě neskutečně bavila a já ji hltala téměř jedním dechem. Některé věci je třeba ještě (za mě) dopilovat proto ta 1* dolů ale vážně se to četlo dobře a pokud chcete něco českého, co se navíc odehrává v Praze tak Vám doporučím právě tuhle. Děj už v komentářích byl popsán několikrát takže k tomu už není moc co říct, je to zamotané, policie má před sebou hodně práce, musí rozmotávat několik pomyslných klubek aby potom zjistili že jsou na špatné stopě apod... Střídání postav nebylo špatné, na můj vkus se některé postavy tolik objevovat nemusely ale ve výsledku to potom hezky zapadlo takže proč ne... Tengler se Suchoněm mi přišly jako dobrá policejní dvojka ale nejvíc mě asi zaujala Zuzka, která se začne nudit ve vztahu a tak začíná dopisování s Matoušem se kterým se ale nikdy nesejde a tím vlastně začíná celý příběh, jeho další větvení a dokonce i odhalení totožnosti toho, kdo si říká Matouš... Pokud si chcete přečíst český detektivní román odehrávající se v Praze, se svěžím humorem, dobrými postavami, s problémem sociálních sítí a seznamování tak zkuste Neodpovídej. Za mě to jsou jasné 4* a doporučuji i těm, co detektivky normálně nečtou ;-)... celý text
