Jihorka

Přečtené 619



Laskavé bohyně
? - červenec 2020
Laskavé bohyně 2008, Jonathan Littell


Smrtící bílá
? - červenec 2020
Smrtící bílá 2019, R. Galbraith (pseudonym)


Kukuřice, komunismus a kaviár
? - únor 2020
Kukuřice, komunismus a kaviár 2019, Anya von Bremzen


Příběh ztracené holčičky
? - září 2019
Příběh ztracené holčičky 2018, Elena Ferrante


Geniální přítelkyně
? - srpen 2019
Geniální přítelkyně 2016, Elena Ferrante


Příběh nového jména
? - srpen 2019
Příběh nového jména 2017, Elena Ferrante


Sympatizant
? - květen 2019
Sympatizant 2017, Viet Thanh Nguyen


Kreativní písmo
? - duben 2019
Kreativní písmo 2017, Laura Lavender


Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
? - březen 2019
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček


Mise Saturn
? - únor 2019
Mise Saturn 2018, J. Sandford (pseudonym)


Aristokratka na koni
? - únor 2019
Aristokratka na koni 2016, Evžen Boček


Blackout - Zítra bude pozdě
? - leden 2018
Blackout - Zítra bude pozdě 2017, M. Elsberg (pseudonym)


Kafe @ cigárko
? - leden 2018
Kafe @ cigárko 2015, Marie Doležalová


Po strništi bos
? - listopad 2017
Po strništi bos 2013, Zdeněk Svěrák


Létala jsem za sluncem
? - srpen 2017
Létala jsem za sluncem 2016, Paula McLain


Nové povídky
? - červenec 2017
Nové povídky 2011, Zdeněk Svěrák


Kniha o Baltimorských
červenec 2017 (06.-09.)
Kniha o Baltimorských 2017, Joël Dicker

S Goldmanovými čas pěkně plyne a nechce se vám od nich odejít. Retrospektivní styl, navíc na přeskáčku, mi ze začátku činil poněkud problém ;), ale rychle se člověk zorientuje - stejně jako u Harryho Queberta. V závěru jsem to nakonec ocenila: příběh jsem si vlastně prožila vícekrát. Škoda, že zde není odkaz na podobný román.


Pravda o případu Harryho Queberta
červenec 2017 (05.-06.)
Pravda o případu Harryho Queberta 2013, Joël Dicker

Popravdě, milostná dějová linka sama o sobě mě bavila nejméně, ale jakmile se propojila s děním kolem zmizení Noly, bavila jsem se o dost víc. Tolik postupně podezřelých nicméně už působilo poněkud přehnaně. Také nemám ráda, když jsem si vědomá přehlédnutí hlavního hrdiny a čekám, kdy na to přijde i on. Raději si užívám wow-efekt. ;)


Vysněný život Ernesta G.
? - červenec 2017
Vysněný život Ernesta G. 2014, Jean-Michel Guenassia

První polovinu knihy odehrávající se převážně v Alžíru a Alžírsku jsem zhltla jako malinu a chvíli mi trvalo než jsem se dostala do stejného tempa i v části druhé. Každopádně to bylo čtení příjemné, poučné, zábavné i zajímavé. Možná bych ocenila méně zkratkovité vykreslení druhé půle života hlavního hrdiny, ale to asi bylo dáno jak i postupnou změnou v hlavní osobě románu ,tak lepší znalostí reálií autora, který se v Alžíru narodil. Každopádně doporučuji ke čtení.


Noc trifidů
? - červenec 2017
Noc trifidů 2008, Simon Clark

Nebylo to vůbec špatné. Zejména část odehrávající se mimo americký kontinent, kterou vedle trifidů okořenila "sluneční záhada", byla velmi dobrá. Postavy byly vcelku uvěřitelné. Zajímavé bylo uspořádání amerického velkoměsta, byť tuto část jsem vnímala už jako příliš civilizovanou, přelidněnou a akční - prostě málo "trifidoidní". ;) Zklamal sladkobolný závěr.


Kuneš Sonntag. Životní příběh z dvacátého století
? - červen 2017
Kuneš Sonntag. Životní příběh z dvacátého století 2013, Jindřich Fiala

Přečteno jedním dechem. Moc nevyhledávám knihy psané formou rozhovorů, ani téma života v koncentračních táborů, přesto mě kniha nadchla. Bez patosu, nabitá fakty a historickými souvislostmi. Klobouk dolů před životním pohledem "hlavního hrdiny". Škoda jen, že druhá půle jeho života je v porovnání s tou první podána mnohem stručněji, ale to si již vynutily nevyhnutelné okolnosti. Rozhodně doporučuji ke čtení.


Praga Piccola
? - prosinec 2016
Praga Piccola 2012, Miloš Urban

V knize vykreslená stará Praha a zejména Libeň mě chytila tak, že jsem si načetla něco víc o automobilce Praga i staré Libni. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byly více rozvedeny i pozdější osudy hlavního hrdiny.


Analfabetka, která uměla počítat
? - říjen 2016
Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson

Naposloucháno jako audiokniha. Počáteční nadšení postupně odeznívalo. Nerada nechávám knihy nedočtené, na konci jsem to pouštěla již z "povinnosti" dotáhnout to do konce. Zejména poslední třetina ztratila dech - rytmus se zadrhával, vtip vytratil a já si přála dále analfabetku netrápit. Asi to chtělo menší rozsah. Popravdě, byl by to byl malý zázrak nabít 400 stránek zábavným absurdním humorem.


Baronka Blixenová
? - říjen 2016
Baronka Blixenová 2016, Dominique De Saint Pern

Kniha se mi v částech týkajících se baronky velmi dobře četla, byla zajímává, nutila k zamyšlení i k představivosti. Části týkající se natáčení mě z valné většiny nezaujaly a popravdě musím napsat, že mě zdržovaly až nudily. Na psaní komentáře jsem si nechala odstup pár dní a čekala, zda bezprostřední dojem z baronky odezní, abych světoznámé osobnosti nekřivdila. Neodezněl. ;) Tak jako měla baronka mé sympatie a možná i obdiv k první polovině jejího života, tak k závěru bych ji označila za manipulativní sebestřednou paničku. Knihu každopádně doporučuji ke čtení.


Hotel
? - srpen 2016
Hotel 2006, Arthur Hailey

Čtivě podané příběhy několika postav na pozadí fungování velkého hotelu v 60. letech v USA. Moderní hotely již mají jiné priority i služby, ale podstata zůstává stejná: hosté přicházejí a odcházejí a pečuje o ně armáda, často neviditelných, služebníků, jejichž životní osudy obvykle zůstávají hostům skryty. Jednu hvězdu dávám dolů za chvílemi poněkud klišoidní obraz některých postav (černý doktor par excellence s chováním Guta Jarkovského - hamižný bílý investor-uchvatitel schopný hrubého jednání ke svým nejbližším - rozmazlená dcerka lokální elity atd.) i za jeden z happy endů jdoucí přes závit (nemyslím, že by v reálném životě pověst provozního ředitele neutrpěla jednou ze závěrečných událostí). Každopádně jde o skvěle vystavěný román, který stojí za přečtení/poslech.


Klub nenapraviteľných optimistov
srpen 2016 (20.-22.)
Klub nenapraviteľných optimistov 2016, Jean-Michel Guenassia

Úžasný román, který opět připomíná dramata 20. století a jako bonbónek i pohled do života pařížské rodiny v šedesátých letech. Životní osudy exulantů podané s empatií a navrch jemná ironie. Malinko jsem v závěru nepochopila obrat v jednání a chování jedné z postav (mám jen nějaké tušení), ale nic to kupodivu neubralo na kráse příběhu, naopak mě to láká si knihu přečíst znovu. Jeden z nejlepších románů poslední doby.


Vlasta Chramostová
srpen 2016 (09.-20.)
Vlasta Chramostová 2006, Vlasta Chramostová

Nejde o žádné lehké čtení, což je asi dáno jednak dobou, o které autorka převážně píše (normalizace), a jednak použitým stylem (bez klasické chronologie). Osobně jsme ubrala jednu hvězdu za použivání jinotajů a mlžení tam, kde jsem od autorky vlastního životopisu přece jen očekávala jasnější vyjádření, když už jiných byla v tomto směru velice konkrétní. Možná i proto z knihy cítím malinko snahu o vylepšení image. Nicméně kniha je to v žánru velmi zdařilá a rozhodně ji doporučuji všem, kteří se chtějí seznámit s kulturní scénou 50. a 60. let z pohledu člověka, který později nepatřil k zářivým hvězdám či k bavičům, a zejména pak s kulturou v disentu.


Stín banyánu
? - červenec 2016
Stín banyánu 2014, Vaddey Ratner

Po delší době kniha, která mě opravdu zasáhla. Tolik emocí u mě vyvolala a stále vyvolává. Nebylo to zrovna lehké čtení. Nepamatuji si, kdy jsem si na další pokračování ve čtení chystala papírové kapesníčky, pro jistotu. Tak krutý, a přitom lidský, příběh, který neustále nutí k přemýšlení. Co na románech založených na událostech z doby relativně nedávné miluji, se mi zde dostalo vrchovatě: rozšíření obzorů, ujasnění si souvislostí, poznání jiné kultury, ... (mezi podobné knihy jsem z tohoto důvodu přidala Divoké labutě). Knihu jednoznačně doporučuji ke čtení.


Detektiv
červenec 2016 (05.-14.)
Detektiv 2013, Arthur Hailey

Klasika na úrovni. Ve srovnání s dnešními detektivkami je naprosto zřejmé, že kniha není šitá horkou jehlou a autor přípravě knihy musel věnovat spoustu času. Byť reálie již zestárly, podstata - detektivní příběh - nemá slabinu. Lidské osudy jsou uvěřitelné, vše do sebe postupně zapadá, jak má, a detektiv je sympaťák. Rozhodně doporučuji.


Zapadákov
? - červenec 2016
Zapadákov 2015, Jeffery Deaver

Moje první kniha od tohoto autora. Po přečtení zdejších komentářů jsem malinko v rozpacích. Vylíčení osobního života hlavní hrdinky mi zavánělo červenou knihovnou, naprosto bych popis každodenního života její rodiny zestručnila. Obvykle také nemám problémy s množstvím postav, ale ta hromada španělských jmen mě dostala. Ještě se mi nestalo, abych při čtení po nějaké době rezignovala na to, odkud který Juan Fernandez z pátého oddělení fouká. ;) Soustředila jsem se jen na postavy z blízkého pracovního prostředí hlavní hrdinky a o nic zásadního jsem nepřišla. Jinak je to námět zajímavý a vcelku aktuální.


Krv nie je voda
? - červenec 2016
Krv nie je voda 2015, Dominik Dán


Mucha
? - červen 2016
Mucha 2009, Dominik Dán


Básnik
? - červen 2016
Básnik 2013, Dominik Dán


Rudý kapitán
? - červen 2016
Rudý kapitán 2015, Dominik Dán


Darda
? - duben 2016
Darda 2011, Irena Dousková


Oněgin byl Rusák
? - duben 2016
Oněgin byl Rusák 2006, Irena Dousková


Hrdý Budžes
? - duben 2016
Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková


Bestie
? - duben 2016
Bestie 2010, Dominik Dán


Já, Poutník
? - březen 2016
Já, Poutník 2014, Terry Hayes

Na knihu jsem se velmi těšila a minimálně do poloviny rozhodně nezklamala. Příběh Saracéna byl zajímavý, napínavý, lidsky uvěřitelný - prostě na pět hvězdiček. Jakmile kniha dostala očekávané kontury, její výjimečnost se vytrácela. Ano, je to thriller, u které se předpokládá napětí, honba za protivníkem, nejlépe po celém svět, důmyslné překonávání překážek atd. Nicméně v poslední třetině už Poutník, společně s narůstající genialitou, ztrácel mé sympatie. Jeho abnormální schopnost dedukovat z tisíce možných alternativ vždy tu jedinou správnou, aniž byl čtenáři byly alespoň nastíněny indicie, které by další možnosit vyvrátily, mi začala postupně brnkat na nervy. ;) Závěrečné interview s protivníkem, za využití psychologie až telepatie, přes šrámy Poutníka na těle, které by skolily i Chucka Norrise, už mi vykouzlilo úsměv na tváři, a to bych u špionážního thrilleru nečekala. Kniha stoji za přečtení už kvůli příběhu Saracéna na pozadí islámského radikalismu a terorismu s využitím biologických zbraní. Kriminální zápletka na mě nepůsobila nijak zasadně rušivě, byť ta náhodička, která vede ke spojení se špionážním příběhem, je při počtu více než 7 miliard lidské populace obývající miliony měst, poněkud přitažená za vlasy. Určitě bych vynechala amerického prezidenta. ;)


1 ...